Created by Tereza Prokopová
Nalep si obrázek koster a vypiš rozdíly.
Rozdíly na lebce
rozšiřování zubního oblouku; zvětšování kapacity mozkovny a další změny na lebce (vznik brady, ústup nadočnicových oblouků) − na tento proces navazuje proces sapientace.
Zeměpisný web Daniela Svobody (educanet.cz)
prezentace
PL
Lucy – Wikipedie (wikipedia.org)
živočichové - strunatci - obratlovci - savci - primáti - hominidi - člověk
- neboli polidštění, je proces jehož výsledkem je člověk chodící po dvou končetinách a vzpříměně
- zakřivení páteře, zkrácení rukou, prodloužení nohou, tvar pánve a hrudníku, tvar lebky
Již v triasu, zhruba před 220 miliony let, se ze savcovitých plazů vyvinuli první savci. Byli to velmi drobní a nenápadní tvorové. Nejmenší z nich dosahovali váhy jen asi 2 gramy a ti největší, dlouzí okolo 14 cm, vážili asi 30 gramů. Museli přežít v prostředí, jemuž dominovali velcí plazi, a proto se specializovali na noční život a lov hmyzu. Byli teplokrevní, což jim během chladnějších nocí poskytovalo oproti plazům výhodu a volný prostor k obživě. Měli ale i další zajímavé vlastnosti – několik odlišných typů zubů, tvrdé patro, lebkou dobře chráněný a v poměru k velikosti těla výrazně větší mozek, srst, dobrý sluch a jiné. Aby zvýšili šance na přežití u velmi malých, křehkých mláďat a zamezili tak energeticky náročné potřebě plození velkého množství potomků, přešli od kladení vajec k rození živých mláďat, živených mateřským mlékem.
V paleocénu (před 65–55 miliony let) došlo k obrovskému rozvoji savců a mezi nimi se objevili i první primáti.
nestarší známý primát
Teprve počátkem miocénu (23 až 5 milionů let před současností) se v paleontologickém záznamu objevují první jistí zástupci hominoidů.
Australopithecus je rod vyhynulých hominidů, žijící v pliocénu a pleistocénu (asi před 4,2 - 1,3 miliony let) ve východní, jižní a střední Africe. Nejlépe poznanými představiteli tohoto rodu jsou druhy Australopithecus afarensis z východní Afriky a Australopithecus africanus z Afriky jižní. V porovnání s moderními lidmi byli poměrně malí - s výškou 100 – 160 cm a hmotností 30 – 50 kg se podobali spíše dnešním šimpanzům. Pro australopitéky je rovněž typický ještě vcelku malý mozek, jehož objem se pohybuje při horní hranici rozpětí současných lidoopů (v průměru asi 450 cm³).[2] Proto se nepředpokládá, že by duševní schopnosti těchto časných homininů výrazně přesahovaly možnosti šimpanzů, goril nebo orangutanů. Australopitékové byli převážně (zřejmě ne výhradně) býložraví. Je dobře patrné zesílení žvýkacího aparátu, masivní čelisti a velké stoličky se silnou sklovinou, což znamená, že se živili semeny, ořechy, měkkými plody. Zřejmě pojídali i hmyz a další masitou stravu, kterou nalezli.
Australopithecus – vzhled a způsob života
Krátká videa - ze života Australopitéků
(48) Australopithecus Alimentación1 - YouTube
(48) 3 400 000 AC Australopitecus Historia de Lucy - YouTube
Člověk vzpřímený (Homo erectus) žil před 2 či 1,8 miliony. Vzpřímená chůze již byla stejná jako u současného člověka. Systematicky vyráběli kamenné nástroje podle kulturních stereotypů – acheulská kultura reprezentovaná pěstním klínem. Mezi další kulturní inovace, které Homo erectus využíval k adaptaci na vnější prostředí, patřilo užívání ohně (náznaky rozdělávání ohně před 0,79 miliony let, ale vaření nebylo prokázáno) a rozvíjení stále širšího spektra loveckých technologií. Pravděpodobně byl první, kdo žil jako lovci a sběrači. Homo erectus je nejdéle žijícím hominidem vůbec. V různých svých poddruzích a formách přežíval více než 1,7 milionu let. 145 až 185 cm vysoká, štíhlá postava umožňující efektivní chůzi a běh; muži byli zřejmě vyšší než ženy. Hmotnost 40 až 70 kg a prodloužená, úzká, nízká, mohutně stavěná mozkovna s kapacitou cca 1200 cm³.
(48) 4. The Hunting Man - OUT OF THE CRADLE [人類誕生CG] / NHK Documentary - YouTube
- proces vývoje člověka provázený vývojem mozku, myšlení a psychiky
(48) Zrození člověka Odkud lidé přišli Dokument CZ - YouTube
(48) Vývoj člověka během starší doby kamenné - YouTube
Evoluce člověka – Wikipedie (wikipedia.org)
▶ VIDEO: Šest milionů let během 68 vteřin. Jak se z opice vyvinul člověk - iDNES.cz
Vývojové větve šimpanzů a lidí (Hominina) se rozdělily zhruba před 6–8 miliony lety.
| Rod | Stáří | Popis a druhy |
|---|---|---|
| Sahelanthropus | 7,2–6,8 milionů let | Žil na území dnešního Čadu ve střední Africe, daleko od proslulých nalezišť východní a jižní Afriky. Jeho postavení dosud není jisté, ale je nejstarším známým hominidem, u kterého se předpokládá, že patřil k samostatné lidské vývojové linii (subtribus Hominina). Byl ještě velmi blízko poslednímu společnému předku šimpanzů a lidí. Měřil 115–125 cm a vážil až 45 kg. Měl krátké špičáky a podle pozice velkého týlního otvoru mohl využívat bipední chůzi.Sahelanthropus tchadensis |
| Orrorin | 6,1–5,7 milionů let | Objeven byl v Keni ve východní Africe. Jeho příslušnost k homininům je odvozována zejména podle nálezu stehenních kostí, které se podobají stehenním kostem člověka. Ostatní části těla ale mají spíše lidoopí ráz. Byl vysoký asi 115–125 cm a těžký 30–50 kg. Zatímco na zemi mohl chodit po dvou končetinách, díky silným pažím a dlouhým zahnutým prstům byl zároveň schopný obratně šplhat ve větvích stromů.Orrorin tugenensis |
| Ardipithecus | 5,8–4,4 milionů let | Rod původem z dnešní Etiopie (východní Afrika) je dobře známý díky unikátnímu nálezu dobře dochované kostry samice „Ardi“. Jeho zástupci měřili asi 120 cm a vážili kolem 50 kg. Používali dvojnohou chůzi, která se ale lišila od chůze lidské. Zároveň si ještě uchovávali některé adaptace k životu v korunách stromů, jako je chápavý palec na noze, silné paže a dlouhé, zakřivené prsty rukou.Mohl být předkem rodu Australopithecus.Ardipithecus kadabba, Ardipithecus ramidus |
Člověk zručný (Homo habilis) je jedna z linií rodu Homo a hypotetický předchůdce dnešního člověka, který žil v době nejstaršího paleolitu před 2,3–1,4 miliony let na území východní Afriky. Jeho pojmenování vychází z dokladů, dle kterých na rozdíl od australopithéků dokázal nejen používat, ale i vyrábět primitivní nástroje. Pohyboval se již vzpřímeně po dvou končetinách. Jeho výška se pohybovala mezi 120 a 140 cm, hmotnost mezi 30 a 40 kg. Pravděpodobně měl v poměru k tělu příliš dlouhé paže, ale zásadním rysem byla již existující opozice palce vůči ostatním prstům, což umožňovalo práci s nástroji. Kapacita lebky byla asi 600 cm³. Člověk zručný se živil sběrem plodů a příležitostně lovil drobné zvíře.
(48) 3. Dawn of the Stone Age - OUT OF THE CRADLE [人類誕生CG] / NHK Documentary - YouTube
Homo ergaster žil před 1,9–1,4 milióny lety. Jeho jméno pochází z řeckého „ergaster“, což znamená dělník. Tento název vybrali jeho objevitelé Colin Groves a Vratislav Mazák proto, že objevili i různé složitější nástroje, které používal. Většina jeho nálezů pochází z východní Afriky. Mozkovna s mohutně vytvořeným nadočnicovým valem má relativně tenčí kosti mozkovny a její kapacita byla asi 1050cm³.
Homo ergaster – Wikipedie (wikipedia.org)
Člověk neandrtálský se zde vyskytoval již před 300 tis. letyNeandrtálci totiž byli podobně zruční jako moderní lidé té doby. Neandertálci používali pěstní klíny a další druhy kamenné industrie (škrabadla, nožíky, rydla), dále pak dřevěné a kostěné nástroje. Typickými zbraněmi (které nebyly primitivnější než u Homo sapiens) neandertálců byly oštěpy/kopí s kamennými hroty, primitivní sekery a palice. Vyráběli vlastní smolné lepidlo, aby hroty připevnili. K bydlení neandrtálci využívali jeskyně nebo si stavěli jednoduché přístřešky především z mamutích kostí a klů, případně ze dřeva. Současného člověka by na neandertálcích asi nejvíce upoutal výrazný pronikavý nos, nízké, téměř ploché čelo s nadočnicovými oblouky, dlouhá, plochá lebka a neexistence brady. Rozhodně nebyli hloupí; objem jejich mozkovny se v průměru pohyboval na nejhořejší úrovni rozpětí u současných lidských populací (téměř 1500 cm3). Potrava neandertálců obsahovala hlavně maso velkých zvířat (velcí býložravci), ale také mořské živočichy jako jsou měkkýši, tuleni, delfíni, ryby, mořští ptáci a želvy. Nejnovější studie naznačují, že jídelníček si obohacovali vařenou rostlinnou stravou. Rostlinná strava místy tvořila podstatnou část jídelníčku. Objevuje se také kanibalismus. Ve střední a středozápadní Evropě mizí neandertálci poměrně záhy před 36 500 lety. K vymření neandrtálce mohly napomoci nemoci, na které byl člověk moderního typu adaptován a přinesl je do Evropy. Nebo pouhé mísení s Homo sapiens tedy mohlo vést k potlačení neandrtálských znaků. Známý je 24 500 let starého „hybridního“ dítěte z portugalského Abrigo de Lagar Velho, jehož kostra vykazuje sapientní i neandertálské rysy.
(48) Neanderthals 101 | National Geographic - YouTube
(48) 6. Hunting with Neanderthals - OUT OF THE CRADLE [人類誕生CG] / NHK Documentary - YouTube
Původ a vývoj člověka – Porozumění – Umíme to
Vývoj člověka :: edu-domskolaci
skupiny mají za úkol popsat v první osobě den jednoho našeho předchůdce - popsat vzhled, kde a kdy žil, co nosil, jak bydlel, pozrava - lov, sběr, nástroje, zbraně…
Homo heidelbergensis (Člověk heidelberský, pojmenován podle university v Heidelbergu) žil před 600–250 tis. lety (někdy se rozptyl zvětšuje na 700–200 tisíc). Jedna z novějších teorií tvrdí, že se jedná o předchůdce jak Homo neanderthalensis, tak Homo sapiens sapiens. Homo heidelbergensis měl větší mozkovnu (1400 cm³), silnější kostru, vyšší čelo, dokonalejší nástroje a chování. Usuzuje se, že H. heidelbergensis mohl být prvním druhem z rodu homo, který pohřbíval své mrtvé a dokonce dával i pohřební dary. Průzkum zubů H. heidelbergensis naznačuje, že jeho potrava sestávala ve větší míře z rostlinné stravy. Nedá se vyloučit i tepelná úprava rostlinné stravy. Z dosavadních nálezů navíc nelze prokázat kanibalismus, který je znám například u neandertálce. H. heidelbergensis lovil i velká statná zvířata – nosorožce, prajeleny, bizony. Používal k tomu především dřevěné oštěpy, jejichž hroty vytvrzoval v ohni. Ulovená zvířata lovci porcovali, vnitřnosti a morek jedli na místě, svalovinu odnášeli ke své tlupě. Ve Francii se našly pozůstatky jednoduchých obydlí starých asi 380 000 let. Jednalo se chatrče sestavené z větví zřejmě pokrytých kůží. Konstrukci z vnější strany podpíralo kamení. V chatrčích se našly důkazy po ohni. Jedná se o jeden z nejstarších dokladů používání ohně v Evropě. Protože H. heidelbergensis žil na dvou kontinentech – v Africe a v Evropě, došlo k izolaci dvou populací během čtvrtohorních period Wolstonian a Ipswichian (Mindel, Holštýn). Neandrtálci se vyvinuli v Evropě z H. heidelbergensis přibližně před 300 tisíci lety během období Wolstonian. H. sapiens se naproti tomu vydělil před 200–100 tisíci lety v Africe.
Homo heidelbergensis – Wikipedie (wikipedia.org)
Člověk moudrý nebo rozumný (Homo sapiens) je jediným žijícím druhem rodu Homo. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit. Člověk je rovněž bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury. Postupný vznik a vývoj jednotlivých zástupců rodu Homo označujeme termínem antropogeneze a začíná asi před 8 miliony let v Africe, kdy žil společný předek lidí a šimpanzů, což jsou naši nejbližší žijící příbuzní. Potomci tohoto předka se rozdělili do dvou větví – jedné směřující k současným lidem a druhé vedoucí k dvěma dnes žijícím druhům šimpanzů. Homo sapiens se vyvinul v období před 200 000 lety ve východní Africe. Maximální kapacita mozkovny je 1500 cm³.
