Created by Karolína Toroňová
Počasí v atmosféře je okamžitý stav zemské atmosféry na daném místě a v daný čas, který popisuje souhrn meteorologických prvků (teplota, tlak, vlhkost) a jevů (vítr, déšť, sníh, mlha, bouřky) a vzniká pohybem vzduchových mas a jejich interakcí. Všechny tyto jevy probíhají v troposféře, nejnižší vrstvě atmosféry, a jsou předmětem studia meteorologie.
Dusík 78%
Kyslík 21%
A další vzacne plyny 1%
Exosféra je nejvyšší a nejvzdálenější vrstva zemské atmosféry, která plynule přechází v meziplanetární prostor, charakteristická extrémně nízkou hustotou, řídkými částicemi (hlavně vodík a helium) a vysokou rychlostí, která umožňuje jejich únik do vesmíru.
Další vzácné plyny:
Troposféra je nejnižší, nejhustší vrstva zemské atmosféry přímo nad povrchem Země, kde se odehrává veškeré počasí, tvoří oblaka a padají srážky
Termosféra je vrstva zemské atmosféry (nad mezosférou, cca 80–700 km), kde s výškou rapidně roste teplota (až přes
1000∘ C), ale kvůli extrémně nízké hustotě molekul ji nelze cítit tradičním způsobem; probíhá zde ionizace plynů, vznikají polární záře a odráží se rádiové vlny.
Zemská atmosféra má několik hlavních vrstev, které se dělí podle teploty: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra a exosféra,
Kyslík (O) je klíčový chemický prvek, bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, nezbytný pro život, tvořící asi 21 % zemské atmosféry ve formě dvojatomových molekul (O₂) a klíčovou složku vody (H₂O) a zemské kůry, podporující hoření a životní procesy.
Mezosféra je střední vrstva zemské atmosféry (cca 50–85 km), kde s výškou klesá teplota (až na -100 °C), shoří většina meteoroidů a tvoří se noční svítící oblaka.
Stratosféra je druhá vrstva zemské atmosféry nacházející se nad troposférou, sahající přibližně od 10-20 km do 50 km nad povrchem.