Created by Jana Štefková
Forma únikové hry!
Petr, Pavel a Tomáš se ucházeli o pozici šéfkuchaře v hotelu Belveder. Každý uměl něco, všichni 3 postoupili do 2. kola výběrového řízení a šance byly celkem vyrovnané. Pavel si s majitelem povídal hlavně o tom, že absolvoval unikátní kurz francouszké kuchyně zaměřený na tamní kulinářské speciality, Petr se rozpovídal o svých zkušenostech s vedením hotelové kuchyně na Prezidenské chatě v Jizerských horách a Tomáš se snažil prodat své půlroční působení v jedné pařížské kavárně. Při rozhodování si personalistka povzdechla: "Všichni působili hodně suverénně, holt …"
Xaviér má mezi svými přáteli i v rodině trochu problém. Často mu vyčítají, že je drzý a nevidí si do pusy. I Xaviér to na sobě občas pozoruje, prostě rychleji mluví než myslí. Pokaždé, když ho něco napadne, zdá se mu to i vtipné, prostě si neumí pomoct a musí to říct. Moc nepřemýšlí nad tím, jestli tím někoho nezraní, nebo neublíží i sám sobě. Xaviér je zkrátka…
Aleš a Anička hráli oblíbenou hru Desítka. Aleš byl vždycky velký hráč, často vsadil všechny svoje body a prohrál. Netrvalo dlouho a za Aničkou v bodobé hodnotě hodně zaostával. Anička vždycky nahrála jen 2 body a nechala si je zapsat. "…", říkala si.
Jana na ZŠ přesně nevěděla, kam se po škole vrtnout. Nejdřív se nadchla pro chemii, ale přišla jí příliš složitá, chvíli se věnovala matematice, ale ta byla zase příliš abstraktní. Pak se pustila do češtiny, ale po chvíli zjistila, že ji čtení ani psaní vlastně nebaví. Věnovala se tedy biologii, ale i ta ji za chvíli omrzela. Když došlo na přijímací řízení, Jana naprosto nevěděla, na jakou školu si podat přihlášku. Znalosti měla z různých oborů, ale v žádném ne dost do hloubky. V příjímacím řízení nakonec neuspěla. "To víš, Jani," řekla jí maminka, "..."
Pod čísly na této obrazovce najdeš krátké příběhy, které ilustrují situace popsané v příslovích.
K přísloví na svém papírku napiš číslo situace z této obrazovky, která jej vystihuje.
K příběhům, ke kterým na svém papírku přísloví nemáš, zkus přísloví sám vymyslet a zapiš jej pod daným číslem!
PODEPSANÝ papírek s očíslovanými příslovími odevzdej učitelce a MÁŠ HOTOVO!
Prvních 5 získává malou odměnu, další již jen výslednou známku.
Hodně štěstí!
Martina potkala super kluka! Vtipný, zábavný, nezávislý a dobře uměl na skatu. Každé odpoledne po škole chodil do skate parku s partou svých přátel, aby si tam zajezdili a naučili se nové triky. I Martinu to tam táhlo. Aby zapadla pořídila si skate, naučila se pár základních grifů a trochu změnila šatník. Prazvláštní kalhoty s kapsami se jí moc nepozdávaly, ale zapadnout opravdu chtěla. "No co," řekla si, "…."
Vilém byl vždycky ochotný a rád pomáhal druhým. Ve škole ho spolužáci často žádali o pomoc s doplněním učiva nebo s doučováním, doma mu rodiče předali část domácích prací a čím dál častěji ho prosili i o pomoc s mladšími sourozenci. Prarodiče chtěli, aby je navštěvoval, kamarádi, aby s nimi chodil ven a pomáhal s opravou skautské klubovny.
Vilém byl rád, že je potřebný, ale neuměl říct NE a čím dál častěji se cítil vyčerpaný a unavený. Zkrátka "..."
Aleš a Anička hráli oblíbnou hru Desítka. Aleš byl vždycky velký hráč, často vsadil všechny svoje body a prohrál. Netrvalo dlouho a za Aničkou v bodobé hodnotě hodně zaostával. Anička vždycky nahrála jen 2 body a nechala si je zapsat.
Pavlína je sledovala a říkala si: Já tomu Alešovi celkem rozumím. Vždyť … .
Adriana se celý život potýkala s tím, že si nemůže dovolit totéž, co její kamarádi. Oblečení nosila po starších sourozencích, mobil dosluhoval, ale dokud fungoval, s lepším počítat nemohla. Adriana však toužila po novém modelu, navíc se blížily její narozeniny. Obeslala tedy svou rodinu i přátele s prosbou, aby jí k narozeninám nekupovali roztomilé zbytečnosti jako obvykle, ale přispěli drobnou částkou na nový telefon. Dala si práci a sestavila k e-mailu hezkou prezentaci se svými fotkami, která byla prokládána animacemi a při přepínání slidů hrála vtipné tematické písničky. Povedlo se jí vybrat cca ⅔.
Adriana to nepovažovala za neúspěch, naopak. Od spolužáků zjistila, že chodí na brigády - do MegaKnih, do KFC, zkrátka co se namane. Neváhala a zbytek peněz si vydělala. U brigádničení dokonce zůstala - peníze na přilepšenou se vždycky hodí. Když si kupovala nová bezdrátová sluchátka, které rodiče její kamarádce nechtěli koupit, pochvalovala si: "..."
