Created by Nikol Vypior (osobní/personal)
přidělané lano 5,6mm2
hliník, meď, PVC izolace a plášť
průřezy 4x10,16,25,35,50mm
elektronický rozvaděč a rozvodnice a podružní rozvadeč
PE ochranný vodič
Přepěťové moduly
Elektrická impedance je rozšířením pojmu elektrický odpor na situaci kdy prostředím prochází střídavý elektrický proud.
AYKY (4žíla s nosným lanem v jednom plášti)
kabely pro venkovní použití
bez chráničky 70cm
chránička 35cm chránička
vozovka 1m chránička
8cm písek podsyp
holé vodiče - hliník; již běžně ne,
ocelová lana + drát, hlin 16-35mm2
odběrné zařízení přípojkou nebo místem odběru přípojková skříň
pro jednoho odběratele
končí u venkovní u hlavní pojistkové skříně
https://docs.google.com/document/d/1Ctu1_2MEeLQM_fOO-GDASWt8SRHCQLi2_H61RJWtdmI/edit?usp=sharing
na odběrovém objektu nebo na hranici pozemku
např. energetika až do elektroměru 4 vodiče
V síti TN-C jsou využity čtyři vodiče (L1, L2, L3 a PEN). K ochraně proti přepětí je dostačující zapojení svodiče přepětí mezi pracovní vodiče a vodič PEN.
Tato konfigurace je nazývána zapojení 3+0. ČSN 33 2000-5-534 jej definuje jako připojení typu CT1. Typové označení provedení přepěťových ochran OEZ obsahuje řetězec -3-, např. SVBC-12,5-3-MZ.
http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/clanek/jak-vybrat-vhodnou-prepetovou-ochranu--2997
Francie, Španěsko
N = neutral
barva světle modrá
zeleno/žlutá
E = earth = země (uzemňovací vodič)
Nové elektroinstalace v bytě 5 vodičů
V síti TN-S je využito pět vodičů (L1, L2, L3, N a PE). V tomto případě jsou dvě možné konfigurace, jak přepěťové ochrany zapojit:– zapojení 4+0 (CT1),– zapojení 3+1 (CT2).
Odlišnosti jsou zřejmé z obr. 2 a obr. 3. V zapojení 4+0 jsou použity čtyři ochranné prvky, které jsou zapojeny mezi pracovní vodiče a vodič PE. Typové označení provedení přepěťových ochran OEZ obsahuje řetězec -4-, např. SVBC-12,5-4-MZ. Přepěťové ochrany v zapojení 4+0 jsou díky použitým aktivním prvkům o něco levnější než provedení 3+1.
V zapojení 3+1 jsou aktivní prvky umístěny mezi fázové vodiče a nulový vodič. Mezi nulovým vodičem a vodičem PE je použito tzv. součtové jiskřiště. Typové označení provedení přepěťových ochran OEZ obsahuje řetězec -3N-, např. SVBC-12,5-3N-MZ.
Zapojení 3+1 je vhodné použít v případech, kdy je přepěťová ochrana umístěna v obvodu za proudovým chráničem. Na případná přepětí mezi pracovními vodiči zareagují varistory, impulzní proud tak neodtéká z obvodu chrániče na vodič PE, ale „vrací se“ přes něj ke zdroji. Impulzní proud není v tomto případě vyhodnocen jako chybový a nedochází k nechtěnému vypnutí proudového chrániče.
Rozvody "ČEZu" jsou vždy TN-C (3f+PEN). V nejbližším možném společném bodě, respektive hned za elektroměrem bys to měl rozdělit na TN-S (3f+N+PE) a navazující obvody řešit už pěti, respektive třívodičově u 1f. Ovšem záležní na zařízení za. Něco jiného je byt/dům a rozvodna pro hromady elektromotorů.
také zeleno/žlutý
vodič, který v sobě sdružuje funkce ochranného a středního vodiče. Je to pracovní vodič, ale funkce ochrany je nadřazena funkci středního vodiče. Proto se na něj vztahují předpisy jako na ochranný vodič. Neodborně a zastarale se mu říká „nulák“. Tento vodič musí mít nejmenší průřez 10mm2 u mědi a 16mm2 u hliníku.
Norma praví, že z TN-C lze zapojením vytvořit síť TN-S a už nikdy obráceně. Přepěťová ochrana musí reflektovat počet vodičů a takto je také pro konkrétní napájecí síť vyrobena.
Existují různé druhy rozvodných sítí. Při vypracovávání návrhu přepěťových ochran je nutné toto vzít v potaz. Běžně se lze setkat se třemi typy: TN, TT a IT. První písmeno určuje, je-li uzel zdroje uzemněn (T), nebo izolován od země (I). Druhé písmeno rozlišuje, jsou-li chráněné neživé části spojeny pomocí ochranného vodiče se zemí (T), nebo s uzlem zdroje (N).
Vodič elektricky připojený k nulovému bodu a schopný přispívat k rozvodu elektrické energie
Vodič použitý pro účely bezpečnosti, například pro ochranu před úrazem elektrickým proudem
Jako příklad může ochranný vodič elektrický spojovat následující části: na živé části, cizí vodivé části, hlavně ochrannou svorku, zemnič, uzemněný bod zdroje nebo umělý střed
Průřez každého ochranného vodiče musí splňovat podmínky pro automatické odpojení od zdroje požadované v článku 411.3.2 IEC 60364-4-41:2005 a musí být schopný vydržet mechanické a tepelné namáhání způsobované předpokládaným poruchovým proudem v průběhu doby, po kterou probíhá odpojování ochranným přístrojem.
Jeho průřez musí být vypočítaný nebo stanovený podle tabulky v normě ČSN EN 33 200-5-54ed. 2. Průřez žádného ochranného vodiče, který není součástí kabelu nebo který není ve společném obložení s vodiči vedení (fázovými vodiči) nesmí být menší než: 2,5 mm2 Cu nebo 16 mm2 AI, pokud je chráněn před mechanickým poškozením či 4 mm2 Cu nebo 16 mm2 AI, pokud není chráněn před mechanickým poškozením. Pro elektrická zařízení určená pro trvalé připojení, jejichž ochranným vodičem protéká proud vyšší než 10 mA, musí být navrženy zesílené ochranné vodiče.
Rozlišujeme tyto typy ochranných vodičů:
Ochranné vodiče musí být vhodným způsobem chráněny před mechanickým poškozením, chemickým nebo elektrochemickým rozrušováním, před elektrodynamickými a termodynamickými silami. Navíc každý spoj (např. kroucené spoje, svorkové spoje) mezi ochrannými vodiči nebo mezi ochranným vodičem a jinými zařízeními musí zajišťovat trvalou elektrickou spojitost a odpovídající mechanickou pevnost a mechanickou ochranu. Šrouby pro připojování ochranných vodičů nesmí sloužit k jinému účelu. Spojení nesmí být provedeny pájením. Veškeré elektrické spoje musí mít dostatečnou tepelnou kapacitu a mechanickou pevnost, aby vydržely jakékoliv proudové zatížení po jakoukoliv dobu, které se ve vodiči nebo v kabelu nebo v kabelovém krytu největšího průřezů může objevit. Spoje ochranných vodičů musí být přístupné, aby mohly být zkontrolovány a přezkoušeny. Ochranný vodič nesmí být vybaven žádným spínacím přístrojem, ale může mít spoje, které je možno pro potřebu zkoušení pomocí nástroje rozpojit.
Tyto vodiče slouží dvěma funcím - jako ochranný vodič PE a jako vodič N/L/M - a musí se při jejich návrhu uvažovat s požadavky pro všechny jejich funkce. Tyto vodiče se mohou používat pouze v pevných instalacích a z důvodu mechanické pevnosti nesmí mít průřez menší než 10 mm2 mědi nebo 16 mm2 hliníku a musí mít izolaci na jmenovité napětí vodičů vedení.
Když je jako hlavní prvek použito jiskřiště, dojde při určité hodnotě přepětí k jeho „zapálení“, ke skokovému snížení impedance a k vyrovnání potenciálů stejně jako u varistoru. Výhodou jiskřiště je schopnost svádět podstatně větší proudy než varistor, a to bez poškození. Elektrody, mezi kterými probíhá výboj, nemohou být zničeny. Proč mají tedy i svodiče s jiskřištěm signalizační terčík? Tento terčík signalizuje poškození elektroniky, která řídí včasné zapálení hlavního jiskřiště a tím snižuje ochrannou napěťovou hladinu Up. Svodič jako celek tedy stále funguje i s poškozenou elektronikou, ale s horšími parametry. Je proto třeba poškozený modul vyměnit.
Jestliže počínaje nějakým bodem instalace jsou funkce vodiče nulového/středního/krajního a ochranného zajišťovány samostatnými vodiči, není dovoleno spojovat nulový/střední/krajní vodič s žádnou jinou uzemněnou částí instalace. Dovoluje se však, aby se jeden vodič PEN, PEL nebo PEM rozdělil na více než jeden nulový/střední/krajní vodič a na více než jeden ochranný vodič. Vodič PEN, PEL nebo PEM musí být spojen se svorkou nebo přípojnicí určenou pro ochranné vodiče, pokud není určitá svorka nebo přípojnice určená pro připojení vodiče PEN, PEL nebo PEM.
https://www.elektroprumysl.cz/elektroinstalace/ochranne-vodice
Vodič kombinující funkce vodiče ochranného vodiče i nulového vodiče
V případě varistoru se při nárůstu napětí nad určitou mez (přepětí) snižuje impedance na tak nízkou hodnotu, že se v daném místě vyrovnají potenciály. Výhodou varistoru je skutečnost, že reaguje podstatně rychleji než jiskřiště (< 25 ns). Naproti tomu každé přepětí, v závislosti na jeho velikosti, poškodí více či méně strukturu varistoru. Vlivem toho varistor postupně ztrácí své vlastnosti, až je nakonec zničen. Tento stav je signalizován terčíkem na čele přístroje.
Vodič nebo vodivá část, které mají být v normálním provozu pod napětím, včetně nulového vodiče, avšak podle dohody s výjimkou vodiče PEN
Představíme na příkladu SVBC-12,5-3-MZS
První písmeno S zařazuje přístroj do skupiny modulární přístroje Minia – přepěťové ochrany. Patří sem jak svodiče bleskových proudů, tak i svodiče přepětí. Druhé písmeno může být buď písmeno „V“, nebo „J“. Udává, je-li jako hlavní prvek použit varistor (napěťově závislý odpor), nebo jiskřiště. Třetí a popř. čtvrté písmeno označuje typ přepěťové ochrany dle základní myšleky při ochraně koncových zařízení. Typové označení pokračuje číselným údajem. Zde je již jiná logika pro svodiče bleskových proudů (T1, T1+2) a svodiče přepětí (T2 a T3).
U svodičů bleskových proudů je uveden impulzní proud Iimp na jeden pól přístroje. Například přístroj SVBC-12,5-3-MZS je schopen svést 12,5 kA bleskového proudu na jeden pól, tedy celkem 37,5 kA. Přičtením proudu 12,5 kA tekoucího vodičem PEN se dostane celkem 50 kA. Dalším navýšením o hodnotu proudu tekoucího přímo do země (50 kA) se získá konečná hodnota impulzního proudu Iimp = 100 kA. Tato hodnota odpovídá hladině ochrany před bleskem LPL III podle ČSN EN 62305.
U svodičů přepětí číselný údaj udává nejvyšší trvalé provozní napětí Uc. Je to napětí, které může být na svodič přepětí trvale připojeno, aniž by ovlivnilo jeho životnost. Bude-li připojeno vyšší napětí, bude struktura varistoru dlouhodobě zatěžována a životnost se tak zkrátí.
Za dalším oddělovacím znakem (pomlčkou) je uvedena informace o počtu a typu pólů. Číslice udává počet pólů, které lze zapojit mezi pracovní vodiče a vodič PEN (popř. PE nebo N). Jestliže za číslicí následuje písmeno N, je jeden modul určen pro zapojení mezi N a PE. Jde o součtové jiskřiště zajišťující oddělení N a PE.
Poslední tři znaky udávají, jde-li o kompletní základnu s moduly, nebo pouze o náhradní modul. Poslední písmeno určuje, je-li přepěťová ochrana vybavena dálkovou signalizací poruchy, či nikoliv:
M samostatný modul,
MZ základna + moduly,
MZS základna + moduly + dálková signalizace,
AS provedení do zásuvkové krabice s akustickou signalizací poruchy.
Pokud blesk přímo zasáhne budovu vybavenou hromosvodem, proud tohoto atmosférického impulzu je sveden do země. Přechodná přepětí se však mohou dále šířit po budově přes uzemnění elektrické instalace. Tento přímý zásah může způsobit požár, poškození elektroinstalace v budově a vybavení budovy, a v horším případě zranit osoby v budově. Totéž platí pro zásah blesku do připojeného venkovního vedení spojeného s budovou. Energie blesku se může po kabelech šířit dál, způsobit požár a zničení vnitřní elektrické instalace.
Základní myšlenkou při ochraně koncových zařízení je koordinovaná ochrana proti přepětí. Jde o postupné snižování přepětí v několika stupních, viz obr. 8, vycházející z ČSN EN 60664-1.
První stupeň je vhodné umístit co nejblíže hlavní uzemňovací svorce (vstupu vedení do objektu). Jen tak se docílí optimálního vyrovnání potenciálů v objektu. Třetí stupeň je naopak vhodné instalovat co nejblíže u spotřebičů. Druhý stupeň se umístí někde mezi nimi. Buď v samostatném rozváděči, a nebo spolu s prvním stupněm. Proč nestačí pouze jedna přepěťová ochrana? Platí, že čím větší bleskový proud je schopna přepěťová ochrana svést, tím vyšší zbytkové přepětí je zaneseno do následné instalace. Toto přepětí není způsobeno pouze ochrannou napěťovou hladinou Up, ale i napětím naindukovaným na přívodních vodičích průchodem bleskového proudu. Proto je vhodnější použít první a druhý stupeň odděleně, v kaskádě.
Všechny vodivé části rozvaděče zařazené do obvodu, který je určen k přenosu elektrické energie
Vodivá část rozvaděče, které je možno se dotknout a která není obvykle pod napětím, která se však může stát nebezpečnou živou částí v podmínkách poruchy
kombinace jednoho nebo více spínacích přístrojů nn spolu s přidruženými řídícími, měřícími signalizačními, ochranými, regulačními zařízeními, se včemi vnitřními elektrickými a mechanickými propojením a konstrukčními částmi
Provozní podmínky, konstrukční požadavky definované v normě.
Musí být schopný vydržet dočasná přepětí a přechodná přepětí.
napětí, které svojí velikostí převyšuje amplitudu jmenovitého napětí. Přepětí se liší svou velikostí, časovým průběhem, příčinou svého vzniku.
Dle původu vzniku je dělíme na vnitřní (provozní přepětí a na vnější (atmosférická) napětí. Podle časového průběhu se může jednat o trvalá přepětí, dočasná přepětí, přechodné přepětí nebo kombinované přepětí.
Přepětí v elektrizační soustavě vzniká v důsledku provozních manipulací a změn, provázených přechodovými ději (např. tzv. spínací přepětí), v důsledku rezonance nebo v důsledku vnějších příčin (atmosférická přepětí). Elektrická zařízení jsou obvykle konstruována tak aby vydržela určitou úroveň přepětí po určitou dobu. Proti přepětí, které by mohlo zařízení poškodit, je nutno zařízení chránit vhodnou ochranou (bleskosvody, zemnící lana, ochranná jiskřiště, svodiče přepětí).
K přechodným přepětím může dojít také tehdy, když blesk udeří v blízkosti budovy, nebo v blízkosti venkovního vedení zavedeného do budovy. V takovém případě elektromagnetické pole, vytvořené proudem blesku, představuje odporovou a induktivní vazbu, která může způsobit narušení funkce nebo poškození vnitřní instalace nebo elektrického vybavení.
Nedílnou součástí každého stroje je výrobní štítek, který určuje minimální informace
Identifikační výrobní štítek rozvaděč že musí obsahovat následující informace: označení nebo ochrannou známku výrobce rozvaděče, typové označení nebo identifikační číslo, nebo jakékoliv jiné prostředky umožňující obdržet příslušné informace od výrobce rozvaděče, prostředky určení data výroby, jmenovitý proud rozvaděče s použitými značky I nA, stupeň ochrany krytem, pokud je větší než IP 2 XC a další údaje o rozvaděči podle ČSN EN 61439–1 musí být uvedeny v dodávané technické dokumentaci výrobce rozvaděče
Kompletní rozsah mechanických a elektrických součástí– skříně, přípojnice, funkční jednotky a tak dále– jak je definován původním výrobcem, které mohou být smontovány podle pokynů původního výrobce pro vytvoření různých rozvaděčů
třídy B, C, D
Nejjednodušší přepěťové ochrany se skládají z jednotlivých součástek, které lze souhrnně označit jako ochranné prvky, tzv. svodiče přepětí. Rozdělují se na:
ochranná jiskřiště, průrazky, bleskojistky, diaky, triaky, tyristory, Zenerovy diody, lavinové diody, supresorové diody a speciální rychlé polovodičové součástky, a v poslední době v sítích téměř výhradně používané varistory z kysličníků kovů (ZnO).
rozvadeč nn používaný pro rozvod a regulaci energie pro všechny typy zátěží, určený pro průmyslové, komerční a podobné aplikace, neovládaný laiky.
Pilíři kdy rozvaděč je umístěný ve volném prostoru ve zděném či plastovém pilíře, kabely jsou podstavce svedeny do země a rozvod je zemí
Protože montáži do zdi j rozvaděč osazený ve výklenku ve zdivu a kabely jsou umístěné ve stavebních konstrukcích, například pod omítkou nebo v dutinách sádrokartonových stěn
Rozvaděč na stěně je osazený na stěně či v konstrukci a kabely jsou vedené po povrchu stěny v lištách nebo elektroinstalačních žlabech a trubkách.
Roz chladič může být také osazen na stožáru venkovního vedení a kabely jsou uložené v ochranných trubkách.
polovodičové, ochranné jiskřiče, růžková bleskojistk, vyfukovací trubice, ventilová bleskojistka, průrazka
Spínací přepětí obsahují méně energie, a mají tedy méně destruktivní projevy v porovnání s přechodnými přepětími vlivem zásahu bleskem. Objevují se však daleko častěji a způsobují předčasné stárnutí zařízení. Tato přepětí mohou způsobit závažné poškození elektronického obvodu a je třeba jim účinně čelit, pokud se chceme vyhnout nejenom drahým výpadkům ve výrobě a drahým nákladům na údržbu.Spínání jističů, transformátorů, motorů a induktivních zátěží obecně, případně náhlá změna zátěže způsobí rychlou změnu proudu (di/dt) a s tím související přechodné napěťové špičky. Tato napětí nemají sice takovou energii jako dynamická přepětí způsobená bleskem, ale zato se vyskytují daleko častěji a vznikají přímo v napájecí síti. Mají krátkodobé trvání, ostrou náběžnou hranu a vysokou vrcholovou hodnotu (která může dosáhnout i několika kV) a způsobují předčasné stárnutí/opotřebení elektronického zařízení.
Rozvaděč obvykle určený pro instalování ve veřejné distribuční elektrické síti, který při používání dostává elektrickou energii z 1 nebo více napájecích zdrojů a rozvádí tuto energii 1 nebo více kabely do jiného zařízení
pevná část, odnímatelná část, - z plastu nebo ocelového plechu, dveře průhledné či neprůhledné, které umožňují kontrolu provozního stavu přístrojů i na dálku
pole - mezi dvěma po sobě jdoucími svislými vymezeními
oddíl - mezi dvěma po sobě jdoucími vodorovnými nebo svislými vymezeními v rámci jednoho pole
stupeň krytí nejčastěji IP20, ale v odůvodněných a nutných případech možné až IP 67
To se vztahuje na elektrická zařízení určená pro použití v rozsahu jmenovitých napětí pro střídavý proud od 50 do 1000 V a pro stejnosměrný proud od 75 do 1500 V.
Elektrické rozvaděče jsou výrobky.
Splnění základních technických požadavků se prokazuje posuzováním shody. To znamená, že na trh může být uveden pouze takový rozváděč, u kterého byla posouzena shoda. Shoda je posouzena tehdy, pokud je rozváděč v souladu s harmonizovanými normami. Pro rozváděče nízkého napětí je to soubor norem ČSN EN 61439. Pokud dále shrneme nejdůležitější body tohoto nařízení, tak to znamená, že při výrobě rozváděče musí jeho výrobce:
hlavní rozvaděč je rozvaděč pro určitý stavební nebo provozní celek (objekt, nemovitost), ze kterého jsou zpravidla napájeny podružné rozvaděče tohoto celku (např. hlavní rozvaděč pro areál školy, hlavní rozvaděč pavilónu pro stravování a mimoškolní výchovu, hlavní rozvaděč kotelny apod.)
Aby byl rozváděč v souladu s těmito normami, a tedy aby byla posouzena shoda ve smyslu NV č. 118/2016 Sb.., musíme v podstatě provést dva hlavní úkony:
1) Ověřit návrh rozváděče dle ČSN EN 61439-1 ed. 2 část 10. Pomocí ověření návrhu se má prokázat, že návrh rozváděče splňuje požadavky normy. Ověření návrhu zahrnuje ověřování samotné konstrukce rozváděče a ověřování funkčních charakteristik.
2) Provést kusové ověření rozváděče dle ČSN EN 61439-1 ed. 2 část 11. Provádí se u každého vyrobeného rozváděče. Má za úkol prokázat, že rozváděč, který byl vyroben, opravdu splňuje požadavky normy (tzn. je to jakási forma výstupní kontroly rozváděče)
vodiče v zemi, musí zajistit spojení s požadovaným odporem
krytý rozvaděč používaný pro rozvod a regulaci elektrické energie pro všechny typy zátěží, určený pro použití v průmyslu, obchodních prostorách a pro podobná použití, ve formě soustavy vodičů zahrnující přípojnice, které jsou odděleny a podepřeny izolační materiálem v elektroinstalačním kanálu, žlabu nebo podobném krytu
přípojnicová jednotka BTS -
Kombinace 1 nebo několikrát transformačních nebo spínacích přístrojů nízkého napětí s přidruženým řídícím, měřícím, signalizační, ochranným a regulačním zařízením, kompletní se všemi jejich vnitřními elektrickými a mechanickými spoji a konstrukčními částmi, navržená a vyrobená pro použití na všech staveništích, vnitřních i venkovních
Měřící jednotka– funkční jednotka vybavená přístroje pro měření elektrické energie
Transformátorová jednotka– funkční jednotka sestávající hlavně z 1 nebo několika transformátorů
Rozvodnit se– krytý ACS je určen buď k namontování na svislém povrchu nebo k postavení nám vodorovném povrchu podepřený patkami nebo nožkami
popis: konzole, středová trubka, kabely, pojistková skříň (2,5-3m vysoko) + odkapávací kroužek, stře
objímka a vodiče
elektroměrový rozvaděč je elektrické rozvodné zařízení obsahující konstrukci a přípravky pro montáž měřícího zařízení a souvisejících přístrojů
vodič, který spojuje část zařízení s uzemněním. Barva vodiče se řídí použitím.
krytý rozvadeč, který má být namontovaný na svislé rovině
podružný rozvaděč je rozvaděč napájený z hlavního rozvaděče, popř. z jiného podružného rozváděče.
V bytových objektech jsou často skříně pro montáž na povrch, které obsahují několik jističů a proudových chráničů a na jejich kryty jsou přímo namontovány jednofázové i třífázové zásuvky
elektrorozvodné (elektroměrové) jádro je elektrické rozvodné zařízení obsahující konstrukci k uložení, odbočování a zakrytí svislých elektrických rozvodů, včetně přípravků pro montáž měřícího zařízení.
Rozvaděč s používaný pro rozvod elektrické energie v aplikacích v domácnosti a na jiných místech kde mají provoz provádět laici
norma ČSN
následují čísla nebo písmena
první 1-6 (co to znamenaá)
druhá 1-9
bytová rozvodnice je rozvodnice pro napájení bytových obvodů. Tato rozvodnice nemusí mít hlavní vypínač a mohou v ní být i části sdělovacích rozvodů, bytový zvonek, místo pro svorkování elektronických komunikačních zařízení — například telefonu, apod.
do stěny rozvodnice je malý rozvaděč nn, který se upevňuje přímo na nosný podklad (povrch stěny) nebo se zapustído stěny = menší skříně v rámu či zapuštěné do zdi nebo instalované na omítku se považují za rozvodnici
Jističe
Proudové chrániče
Řádek 1 a 2 stupeň přepěťové ochrany
Zvonkové trafo
Napáječ domovního telefonu
Spínací hodiny pro ovládání topení
Stykače a relé
Řadové svorky pro napojení dalších podružných rozvaděčů
Datové prvky jako jsou modemy a routery
pokud je v objektu instalována nějaká forma sběrnicového ovládání jsou ovládací a napájecí přístroje sběrnice také v bytovém rozvaděči
Je praktické mít v rozvaděči 1 jednofázovou zásuvku provedení na din lištu pro případné opravářské práce
montáž na DIN lištu