Created by Pavel Klavík
Pavel Klavík, Kamila Klavíková, Jiří Kofránek
OrgPad s.r.o.; Ústav patologické fyziologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Zdravotnictví, biomedicínské vzdělávání i vývoj zdravotnických informačních systémů pracují s rozsáhlými a vzájemně provázanými informacemi. Článek představuje OrgPad jako webové prostředí pro tvorbu vizuálních dokumentů, v nichž lze informace, zdroje a digitální obsah uspořádat do prostorové struktury a propojit podle vztahů mezi nimi. Popisuje práci s různými typy obsahu, matematickými a chemickými zápisy, praktické ukázky z medicínského vzdělávání, API, automatizované zálohování a dosavadní experimenty s AI.
Rozlišujeme doložitelné funkce, provedené experimenty a budoucí možnosti. OrgPad zde nepředstavujeme jako klinický systém ani jako náhradu odborného posouzení, ale jako prostředí pro vědomé vytváření, sdílení a dlouhodobou údržbu souvislostí mezi informacemi.
Klíčová slova: OrgPad, kontext, vizualizace informací, medicínské vzdělávání, API, umělá inteligence, znalostní dokumenty
OrgPad podporuje vkládání různého druhu obsahu. Do buněk lze vkládat formátovaný text, odkazy, multimédia, soubory a jiné weby. OrgPad tak umožňuje vytvářet bohatý interaktivní obsah, který zachovává kontext a umožňuje propojit různé druhy obsahu na jednom místě.
Text podporuje běžného formátování jako je například tučné písmo, kurzíva a odrážkové seznamy. Lze vkládat hypertextové odkazy. OrgPad podporuje také zvýrazňování zdrojového kódu a vkládání matematiky a chemie.
Videa je možné přehrávat přímo v dokumentu, pokud jsou vložená v podporovaném formátu nebo vložená pomocí odkazu na video z YouTube. Videa z YouTube umožňují nastavit začátek i konec přehravání, a tím vytvořit výstřižek na pár kliknutí.
Buňky mohou obsahovat i libovolný web (včetně aplikací) vložený jako embed, pokud to jeho poskytovatel dovoluje.
Dokument v OrgPadu, zvaný mapa, je vizuální plocha tvořená buňkami a spoji. Buňka má krátký nadpis a může obsahovat podrobnější formátovaný obsah. Zavřená buňka slouží jako stručný štítek, otevřená buňka zpřístupňuje text, média nebo další vložené objekty.
Spoje vyjadřují vztahy mezi dvojicemi buněk. Pokud vztah vyžaduje vysvětlení, lze mezi propojené pojmy vložit další buňku s vlastním obsahem. Dokument se může rozšiřovat do šířky přidáváním dalších buněk a do hloubky rozbalováním obsahu, více stránkami uvnitř buňky nebo vložením další mapy.
Takový model nevynucuje stromovou hierarchii. Jeden pojem může souviset současně s více částmi dokumentu a autor může při procházení přecházet mezi celkovým náhledem a detailem.
Matematické zápisy jsou v jazyku LaTeX. Například množina reálných čísel 
se vloží pomocí LaTeX kódu \mathbb R. Vzorec může být vložen přímo do textu nebo být vycentrovaný jako samostatný blok. Je tak možné spojit symbolický zápis s definicemi veličin, obrázkem, grafem, zdrojem a vysvětlením daného kroku. Zároveň zůstává uložený i původní zdrojový kód, který lze kdykoliv změnit. Také je možné odděleně definovat společná makra, což umožní zavést nové zkratky pro často používané symboly. Například po zavedení \def\R{\mathbb R} stačí psát \R pro vložení množiny reálných čísel.
Chemické rovnice fungují pomocí balíčku mhchem. V medicínských a přírodovědných materiálech lze chemické rovnice vkládat, aniž by bylo nutné ovládat speciální LaTeX syntaxi. Příkladem může být zápis chemické rovnováhy, která pomáhá udržovat stabilní pH krve: CO2 + H2O <=> H2CO3 <=> H+ + HCO3-. Podporován je také explicitní zápis iontových nábojů, například Ca^2+ nebo PO4^3-, a izotopů. Vzorce a rovnice jsou přirozenou součástí dokumentu a lze je propojit s vysvětlením, matematickým modelem, grafem nebo dalšími souvisejícími informacemi.
OrgPad lze použít pro sdílení výukových materiálů se studenty a spolupracovníky. Jedna mapa může soustředit prezentaci, poznámky, odkazy, obrázky, soubory a další podklady a zároveň ukázat, jak spolu jednotlivé části souvisejí.
Při univerzitní přednášce lze ve stejné struktuře ponechat hlavní trasu výkladu i doplňující materiál, na který není v daném čase prostor. Tato možnost sama o sobě nezaručuje efektivnější učení; dává však autorovi prostředí, v němž může výukový materiál strukturovat a průběžně udržovat.
Rozebereme reálné příklady využití OrgPadu ve výuce a při organizaci odborných podkladů. Příklady vycházejí zejména z výuky a práce Jiřího Kofránka na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Popíšeme také matematickou mapu o lineární algebře, kterou vytvořil Pavel Klavík v letech 2015 až 2017 pro svoji výuka na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Příklady ukazují, jak lze složité téma, zdroje a interaktivní modely spojit do jednoho dokumentu.
V medicíně může takový dokument propojit pojmy, fyziologické mechanismy, obrázky, odkazy, video a vložené simulace. Autor přitom rozhoduje, které vztahy jsou pro daný výklad podstatné a jak hluboko má čtenář do tématu vstupovat. Následující buňky popisují mapu integrativní patofyziologie, přednášku o respiraci a vloženou simulaci srdce.
API umožňuje externím programům posílat zprávy OrgPadu. Tím mohou číst data nebo vytvářet a upravovat mapy. Jedná se o HTTP rozhraní, které přijímá požadavky na konkrétních adresách a vrací strukturovaná data. Výchozím formátem je JSON, ale podporujeme i Clojure formáty EDN a Transit.
Přístup k API je zabezpečen pomocí uživatelských klíčů. Pro každý klíč lze nastavit úroveň oprávnění ke čtení, úpravám nebo správě dokumentů. Přístup lze také omezit na jedinou mapu. Externím nástrojům proto nemusíme poskytovat více oprávnění, než skutečně potřebují.
Podstatné je, že API nezpřístupňuje pouze textový obsah dokumentů, ale také jejich strukturu. Mapa je reprezentována jako graf tvořený buňkami a jejich vzájemnými propojeními. Každá buňka obsahuje informace o své pozici, názvu, obsahu a vizuálních vlastnostech. Součástí dat jsou také obrázky, soubory, matematické vzorce, vložený obsah a další objekty. Externí program tak získává přístup nejen k jednotlivým informacím, ale také k souvislostem, které mezi nimi uživatel vytvořil.
API podporuje rovněž úpravy dokumentů. Lze poslat seznam operací, které se nad mapou provedou. Například lze vytvořit novou buňku, změnit její obsah, přesunout ji na jiné místo nebo propojit s další buňkou. Takto lze programově vytvářet i rozsáhlé vizuální struktury.
Následující příklad ukazuje jednoduchý požadavek, který stáhne strukturu konkrétní mapy ve formátu JSON a uloží ji do lokálního souboru:
curl "https://orgpad.info/api/v1/o/$ORGPAGE_ID" \
-H "Authorization: Bearer $ORGPAD_API_KEY" \
-H "Accept: application/json" \
-o orgpage.json
Proměnná ORGPAGE_ID obsahuje identifikátor dokumentu a ORGPAD_API_KEY přístupový klíč. Výsledný soubor obsahuje kompletní strukturovaná data mapy včetně buněk a jejich propojení. Nahrané obrázky a přiložené soubory je možné stáhnout samostatně.
OrgPad je primárně nástrojem pro lidské přemýšlení. Jeho cílem je umožnit uživateli soustředit se na řešený problém, organizovat informace a hledat mezi nimi souvislosti, aniž by jej při práci rozptylovalo složité ovládání aplikace. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli nezabudovat umělou inteligenci přímo do uživatelského rozhraní. Nechceme, aby OrgPad přemýšlel místo uživatele, ale aby mu poskytoval co nejlepší prostředí pro vlastní myšlení.
Současně však umělá inteligence nabízí nové možnosti práce s informacemi. To bylo jednou z motivací, proč jsme v květnu 2026 zpřístupnili programové rozhraní API (Application Programming Interface). To umožňuje OrgPad propojit s jinými aplikacemi a AI nástroji. Díky tomu lze využívat jejich schopnosti, aniž by bylo nutné měnit základní způsob práce v OrgPadu. API je dostupné v rámci profesionálního předplatného a organizačních licencí.
API má význam i nezávisle na umělé inteligenci. Jedním z praktických využití je automatizované zálohování map na vlastní počítač nebo server. Uživatel tak získá vlastní kopii dat nezávislou na provozu OrgPad cloudu. AI nástroje navíc mohou efektivněji pracovat s lokální kopií dat z OrgPadu, například v ní vyhledávat.
S pomocí Codexu jsme vytvořili jednoduchý skript v jazyce Python, který dokáže stáhnout vaše mapy ve formátu JSON a uložit je lokálně. Při prvním spuštění stáhne požadovaná data. Při dalších spuštěních se aktualizují pouze mapy, které se od poslední zálohy změnily. Zálohování je tedy možné spouštět pravidelně bez nutnosti opakovaně přenášet všechna data.
Skript umožňuje také vybírat konkrétní mapy a rozhodnout, zda se mají ukládat pouze jejich strukturovaná data, nebo také obrázky a přiložené soubory. Další možností je odstranění přístupových tokenů ze zálohovaných dat, pokud mají být předána dalším programům.
Vedle lokální zálohy lze OrgPad po individuální dohodě provozovat také jako samostatnou instanci na vlastní infrastruktuře. Tento model poskytuje organizacím větší kontrolu nad umístěním dat, integracemi, zálohováním a správou provozu. Takové řešení může umožnit práci s citlivými osobními nebo zdravotními údaji, na což OrgPad cloud není certifikován.
API umožňuje propojit OrgPad například s nástroji Codex od OpenAI nebo Claude Code od Anthropicu. Jedná se o AI agenty, kteří dokážou nejen generovat text, ale také používat externí nástroje, zpracovávat soubory a programově komunikovat s dalšími aplikacemi. Po zpřístupnění odpovídajících funkcí API mohou číst obsah map, analyzovat jej a provádět v něm změny.
Z našich dosavadních experimentů vyplývá, že nejzajímavější využití AI nespočívá v automatickém vytváření nového obsahu. Jazykové modely jsou velmi užitečné zejména při analýze existujících informací, vyhledávání chyb, úpravách dokumentů nebo provádění opakujících se činností.
Velmi dobré zkušenosti máme s využitím AI při práci s již vytvořenými mapami. Jedním z příkladů je zmiňovaná rozsáhlá učebnice lineární algebry. Prostřednictvím API jsme využili Codex k převodu matematických vzorců do nového formátu LaTeX. Také jsme AI použili ke kontrole textu, čímž jsme odhalili různé překlepy a také drobné matematické chyby.
Následně jsme použili model GPT 6 Astra, aby celou rozsáhlou mapu (přibližně 200 stránek textu) přeložil do angličtiny. Celý překlad vysoké kvality vznikl na jediný prompt, kdy model komunikoval s OrgPadem pomocí API a překládal jednotlivé části. Následně jsme na několik dalších promptů vytvořili překlady popisků v několika obrázcích.
Podobně jsme AI využili ke kontrole dalšího odborného matematického dokumentu o problému Busy Beaver. AI pomáhala odstraňovat gramatické a matematické chyby a zpřesňovat formulace.
Další oblastí je organizace interních úkolů, seznamu chyb a návrhů na vylepšení OrgPadu. AI dokáže procházet rozsáhlé dokumenty a porovnat informace se současným stavem kódu OrgPadu. Pomohla tak identifikovat jednoduše řešitelné problémy nebo upozornila na zastaralé informace.
Tyto zkušenosti ukazují, že AI může být užitečným pomocníkem při dlouhodobé správě znalostí. Člověk vytváří a udržuje obsahovou strukturu dokumentu, zatímco AI pomáhá s činnostmi, které by při ručním zpracování byly časově náročné.
Dalším experimentem bylo využití OrgPadu jako prostředí pro samotnou komunikaci s AI. Běžné chatovací nástroje organizují komunikaci jako lineární posloupnost zpráv. Tento způsob je vhodný pro jednoduché dotazy, ale při řešení složitějších problémů je omezující. Diskuse se začne rychle větvit do různých podotázek a témat. Po delší době je obtížné dohledat původní předpoklady, důležitá rozhodnutí nebo alternativní řešení.
OrgPad umožňuje zachycovat komunikaci jako graf. Jednotlivé otázky, odpovědi a související myšlenky mohou tvořit samostatné buňky propojené podle svého významu. Uživatel se tak může kdykoliv vrátit ke konkrétnímu tématu a pokračovat v jeho rozvíjení bez ohledu na pořadí, ve kterém jednotlivé myšlenky vznikaly.
Tento přístup jsme experimentálně vyzkoušeli při plánování analytického systému pro webové stránky OrgPadu. Uživatel vytvářel otázky a poznámky v jednotlivých buňkách, zatímco Codex prostřednictvím API sledoval změny v dokumentu a doplňoval své odpovědi do nových buněk. Vznikala tak společná vizuální struktura, ve které bylo možné rozvíjet několik souvisejících témat současně.
Výhodou je, že výsledkem komunikace není pouze historie zpráv, ale dlouhodobě použitelný znalostní dokument. Obsahuje otázky, odpovědi, rozhodnutí i jejich vzájemné souvislosti. Takto uchovaný kontext může být následně využit při další práci člověka i AI.
Zatím jde pouze o experimentální způsob komunikace, nikoliv o standardní funkci uživatelského rozhraní OrgPadu. Přesto ukazuje zajímavý směr dalšího vývoje nástrojů pro spolupráci člověka a umělé inteligence.
https://osf.io/preprints/edarxiv/5xz46_v1
Lineární algebra je základní důležitou oblastí matematiky, která má aplikace prakticky všude. Proto se vyučuje jako jeden z úvodních matematických kurzů na univerzitách. Pavel Klavík pro ni vytvořil v letech 2015 až 2017 mapu v OrgPadu, kterou používal pro svoji výuku lineární algebry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Funguje jako ucelená učebnice, pokrývající zhruba jeden a půl semestru výuky. Zpracovaná temata jsou: soustavy lineárních rovnic, vektorové prostory, matice, lineární zobrazení a skalární součin.
Učebnice nejenom pokrývá jednotlivá témata, ale i jejich souvislosti, aplikace, různé geometrické popisy a přesahy do dalších oblastí matematiky. Jak už je vizuálně vidět, těchto propojení je hodně. Při tradiční lineární výuce proto lze výklad lineární algebry provést z několika různých stran:
Výhoda mapy v OrgPadu je, že může obsahovat všechny tyto pohledy naráz. Čtenář si může jednotlivé myšlenky vlastním tempem procházet a budovat si porozumění. Navíc mapa obsahuje pro jednotlivá témata prezentace, která čtenáře provedou celým tématem.
V letech 2015 až 2017 jsme také prováděli experiment ve zkoušení lineární algebry pomocí map. Studenti na zkoušce zpracovali mapu na jedno ze zkoušených témat, a poté ji na ústní zkoušce probírali se zkoušejícím a bavili se o souvislostech. Experiment dopadl úspěšně a studenti hodnotili tento způsob zkoušení pozitivně.
Kamila Klavíková použila OrgPad na přípravu na státnice z bioinformatiky v roce 2019. Na mapě pracovala jeden měsíc a srovnala si tam celý obor.
Mapa byla používána jako podklad pro devadesátiminutovou vysokoškolskou přednášku o dýchání. Hlavní pojmy tvořily trasu výkladu, zatímco další buňky obsahovaly doplňující materiál a odkazy.
Praktickou vlastností tohoto uspořádání je možnost při otázce publika otevřít související část dokumentu a po vysvětlení se vrátit k připravené prezentaci. Nejde o tvrzení, že tento způsob přednášení je vždy lepší než snímková prezentace; jde o popis pracovního postupu, který kombinuje lineární výklad s dostupnou strukturou detailů.
V OrgPadu je možné organizovat také vědecké konference, nebo například jejich sborník. To se využívá pro konferenci Medsoft. Abstrakty všech autorů jsou nahrány do OrgPadu, a poté i jejich příspěvky. Ty se poté využijí k vysázení samotného sborníku na webu medsoft.website.
OrgPad je užitečným nástrojem při plánování vědeckého výzkumu. Umožňuje rozdělit projekt na jednotlivé části a jasně vyznačit jejich vzájemné souvislosti, což zlepšuje přehlednost a usnadňuje sledování postupu. Navíc integruje všechny potřebné podklady na jednom místě, včetně souborů, propojených map a externích odkazů.
Sdílení projektů s týmem je díky OrgPadu jednoduché. Můžeme například dokument sdílet přímo s konkrétními lidmi, nebo využít týmů, které v OrgPadu fungují jako sdílené složky.
Vizualizace, jako diagramy, mapy myšlenek nebo tabulky, pomáhají usnadnit pochopení komplexních dat a zlepšují komunikaci mezi členy týmu. Barevné značení (např. zelená pro splněné úkoly, oranžová pro rozpracované, červená pro prioritní) poskytuje přehled o stavu projektu a podporuje lepší organizaci práce.
Mapa integrativní patofyziologie zachycuje vzájemné vztahy mezi tělními tekutinami, cirkulací, ledvinami, dýcháním a trávicím traktem. Jednotlivé části lze dále rozbalovat do podrobností, aniž by se ztratil orientační náhled na celek.
Ukázka ilustruje, jak může autor zpřístupnit vlastní výkladovou strukturu složitého fyziologického tématu. Nepředstavuje měření didaktické účinnosti ani náhradu učebnice. Jejím účelem je umožnit při výkladu pracovat se vztahy mezi oblastmi, které by v lineárním textu zůstaly vzdálené.
OrgPad umožňuje studentům organizovat látku do přehledné struktury, která podporuje logické myšlení a efektivní učení. Díky intuitivnímu prostředí a možnosti interaktivně pracovat s obsahem podporuje aktivní učení, což nejen usnadňuje zapamatování, ale zároveň vede k hlubšímu porozumění látky. Student je přirozeně veden k tomu, aby hledal souvislosti, kladl otázky a přemýšlel o tématu z různých úhlů pohledu.
Kromě toho si může vytvářet kontrolní seznam pokroku, kde každé téma nebo podtéma slouží jako samostatný úkol. Tento seznam může být přímo propojen s buňkami nebo existovat jako separátní prvek umístěný kdekoliv na pracovní ploše podle potřeb studenta. Díky tomu snadno udržuje přehled o tom, co už prošel, a má jasnou představu o tom, co mu ještě zbývá dokončit.
Díky možnosti skrýt a zobrazit obsah je opakování látky efektivní a zábavné. Buňky lze využít podobně jako flashcards, kde přední strana odpovídá nadpisu buňky a odpověď nebo podrobné vysvětlení je skryté uvnitř buňky a student si ho může zobrazit až ve chvíli, kdy si chce ověřit svou znalost.
Jednou z klíčových funkcí je možnost v jedné buňce mít více stránek. Tato vlastnost přináší mnoho užitečných možností, jak pracovat s obsahem:
Navíc OrgPad podporuje multimediální obsah, takže lze přímo do buněk vložit videa, grafy, soubory nebo odkazy na další zdroje. Student má tak veškeré materiály na jednom místě a může se plně soustředit na učení bez zbytečného přepínání mezi aplikacemi.
Celý proces učení je díky OrgPadu přehledný, interaktivní a motivující, což studentům umožňuje nejen lépe uspět u zkoušek, ale také skutečně porozumět studované látce.
OrgPad je skvělý pomocník v celém průběhu tvorby vědeckého článku nebo knihy. Nejprve v něm urovnat téma, zpracovat existující materiály, sbírat data. Poté lze přímo celý text napsat v OrgPadu. Následný převod do lineární formy je jednoduchý. Například tento příspěvek byl celý napsán v OrgPadu.
Animace v softwaru nejsou pouze grafickým pozlátkem, nýbrž plní esenciální roli. Pohyb upoutá pozornost a umožňuje lépe pochopit změny. Například když vložíme novou buňku nebo buňku otevřeme, ostatní buňky okolo se rozestoupí. Tím je jsme tuto změnu schopni snadno pochopit.
Animace však musejí být udělány správně, jinak ruší a zdržují. Tohle je problém animací ve většině softwaru a na celém webu, který pak vede lidi k tomu, že raději animace úplně vypnou.
OrgPadu používá na animace vlastní fyzikální engine, kde jednotlivé animované změny jsou kontrolované fyzikálními pružinám. Pionýrem tohoto přístupu ve světě softwaru byla společnost Apple.
Uvažme například přesun kamery během prezentace, z pozice 
na pozici 
. Můžeme si to představit tak, že do umístíme pružinu, která kameru přitáhne z pozice . Tato pružina je kontrolována dvěma parametry:
Podle toho, jak tyto parametry nastavíme, získáme rozdílné chování pružiny. Pokud tuhost převládne, pružina bude oscilovat tam a zpět okolo cílové pozice. Pokud naopak tlumivost převládne, bude počátek animace rychlejší, ale bude mít pomalý dojezd. Většina animací v OrgPadu jsou právě druhého typu.
Poznamenejme, že oproti typické simulaci pohybu pružiny řeší OrgPad tento pohyb analyticky. Pro parametry pružiny nejprve spočítá její vlastní čísla. Poté pro počáteční pozici a rychlost vyřeší rovnice, čímž nalezne vzorec pro celou budoucí trajktorii pohybu.
Prezentace v OrgPadu pro mezinárodní konferenci WG 2020 o článku z teoretické informatiky.
Do buňky OrgPadu byla vložena interaktivní webová aplikace se simulací srdce vytvořenou týmem Jiřího Kofránka. Model běžel v prohlížeči uvnitř dokumentu a bylo možné s ním přímo pracovat; nešlo pouze o videozáznam.
OrgPad zde funguje jako organizační a prezentační vrstva: vedle modelu může obsahovat vysvětlení, obrázky, odkazy a související pojmy. Správnost modelu, jeho didaktická hodnota a vhodnost pro konkrétní výuku jsou vlastnosti samotné simulace a je třeba je posuzovat odděleně.
Prezentační režim OrgPadu umožňuje použít tutéž mapu pro sdílení informací na vědeckých konferencích i při univerzitní výuce. Práce se souvislostmi umožňuje vytvořit a sdílet náhled na téma, aniž by se musely podkladové materiály převádět do samostatné snímkové prezentace.
Na konferencích a odborných setkáních lze mapu použít pro krátkou prezentaci i pro delší přednášku. Ve vysokoškolské výuce může jedna mapa obsahovat hlavní trasu výkladu, doplňující informace, materiály a odkazy, na něž během výuky nezbývá čas. Tentýž materiál lze promítat a následně zpřístupnit studentům pro samostatné procházení.
https://www.physiome.cz/apps/pvloops/
Při automatickém generování rozsáhlých vizuálních struktur jsme naopak narazili na problémy. AI sice dokáže vytvořit velké množství buněk a propojení, výsledný dokument však nemusí být přehledný ani prakticky použitelný. Skutečná hodnota vizuálního dokumentu nespočívá v množství zachycených informací, ale ve vhodném výběru, uspořádání a zdůraznění podstatných souvislostí.
Jako jeden z experimentů jsme nechali Codex analyzovat zdrojový kód OrgPadu a vytvořit graf závislostí mezi jednotlivými soubory. První výsledek byl velmi rozsáhlý a obtížně čitelný. Teprve po seskupení souvisejících částí do větších celků a odstranění méně důležitých vazeb vznikla přehlednější struktura.
Úspěšnější byl experiment s vizualizací databáze PostgreSQL. AI dokázala z databázového schématu vytvořit mapu zachycující jednotlivé tabulky a vztahy mezi nimi. Výhodou je také možnost dokument průběžně aktualizovat při změnách databázové struktury. Podobný přístup by bylo možné použít i pro další informační systémy, jejichž struktura je příliš složitá na snadnou orientaci v běžné textové dokumentaci.
OrgPad lze také použít k přípravě vizuálních materiálů, například konferenčního plakátu. Pro něj si musíme rozmyslet, jaké materiály a obrázky na něj chceme rozmístit, a co kam dát. Když máme přípravu vytvořenou, je jednoduché vygenerovat výsledný plakát v grafickém editoru. V OrgPadu přímo jsme připravovali různé letáky a propagační materiály o OrgPadu, a pracovalo se s ním skvěle.
Buňky v OrgPadu se chovají organicky. Pokud vytvoříme novou buňku nebo buňku otevřeme, ostatní buňky v okolí se rozestoupí. Takže nemusíme manuálně upravovat pozice buněk a dělat si místo. A pokud buňku otevřeme, nepřekryje nám její obsah související buňky.
Toto řeší další fyzikální engine, který běží na pozadí. Buňky a spoje na sebe působí odpudivými silami, když jsou blízko sebe. Fyzikální engine spočítá několik těchto iterací za sebou a poté buňky přesune na jejich novou pozici.
Popišme tři technické vlastnosti OrgPadu, které ho odlišují od jiných podobných nástrojů. Umožňují, aby práce v OrgPadu probíhala plynuleji bez distrakcí. To je klíčové, protože OrgPad je nástroj na přemýšlení. Je cílem, aby maximum mentální kapacity mohlo být věnováno přemýšlení nad tématem místo boje se samotným nástrojem.
The heart is a fist-sized organ that pumps blood throughout your body. It’s your circulatory system’s main organ. Muscle and tissue make up this powerhouse organ.
Your heart contains four muscular sections (chambers) that briefly hold blood before moving it. Electrical impulses make your heart beat, moving blood through these chambers. Your brain and nervous system direct your heart’s function.
Velikost buněk je v OrgPadu počítána automaticky. Nemusíme ji tedy manuálně nastavovat, což znepřijemňuje práci v celé řadě podobných nástrojů.
Funguje to tak, že na pozadí v prohlížeči vykreslíme buňku v různých šířkách. Pro každou šířku spočítáme příslušnou výšku. Následně z těchto možných velikostí vybereme tu, která vypadá nejlépe esteticky.
OrgPad řeší například, aby poměr stran byl co nejbližší zlatému řezu. Zároveň se snažíme minimalizovat šířku za cenu, že to příliš nezvětší výšku. Postupem času se nám podařilo systém udělat tak dobře, že si na něj uživatelé vůbec nestěžují a ani si nejsou vědomi, že takový automatický systém v OrgPadu vůbec existuje.
V OrgPadu lze z vytvořené mapy připravit jednu nebo více prezentací. Příprava prezentace tak vychází ze stejné mapy jako podkladový materiál. Každá prezentace je posloupnost kroků nad toutéž mapou.
V jednotlivých krocích lze nastavit:
Oproti běžné snímkové prezentaci lze při dotazu publika rychle přejít k relevantní části mapy, aniž by bylo nutné hledat odpovídající snímek v lineární posloupnosti. Po vysvětlení lze jediným krokem pokračovat dalším připraveným bodem prezentace.
Pro mapu je také možné definovat lokace, které fungují jako samostatné snímky prezentace. Tedy kontrolují, které buňky se otevřou/zavřou, které budou viditelné/neviditelné a na které buňky se zaměří kamera. Takovou lokací lze otevřít napsáním #id-lokace do adresy mapy. Případně na tyto lokace mohou vést hypertextové odkazy uvnitř dokumentu, které například přesunou kameru do jiné části.
Jako příklad využití lokací jsme sestrojili jednoduchý kvíz o lidském těle. Postupně provede uživatele pěti otázkami. Vždy po zvolení odpovědi se ukáže, jestli je chybná nebo pravdivá, spolu se zdůvodněním. Následně je uživatel přesměrován lokací na další otázku. Protože je kvíz uvnitř OrgPadu, může uživatel kdykoliv manuálně posunout kameru a vrátit se k předchozím otázkám.
Klíčovou vlastností OrgPadu je naprostá svoboda. Nástroj vám nic nepředepisujete, takže si můžete buňky rozmístit a propojit tak, jak vám to bude maximálně vyhovovat. Někdy třeba stačí tam pouze buňky naházet bez jakéhokoliv propojování, například vám to pomůže začít.
Důsledkem svobody je, že vzniklé struktury věrně odráží způsob přemýšlení jejich autora. Práci v OrgPadu si tak nejenom lépe urovnáme problém / téma, které zpracováváme, ale také lépe pochopíme, jak funguje naše hlava. OrgPad tak navazuje na antickou tradici „poznej sám sebe“.
Jeden z experimentů jsme zaměřili přímo na studijní materiály pro medicínu. Využili jsme mapu obsahující rozcestník ke státnicovým otázkám z organizace zdravotnictví, připravený ve spolupráci se studenty lékařské fakulty.
Původní dokument obsahoval jednotlivé otázky a odkazy na podrobnější materiály. Pomocí Codexu jsme jej rozšířili tak, aby ke každé otázce vznikl základní přehled nejdůležitějších informací. Výsledkem byla přehlednější vizuální struktura, kterou by bylo možné dále rozšířit.
Představujeme si například, že každá státnicová otázka by mohla být zpracována jako menší znalostní graf obsahující přibližně dvacet až třicet vzájemně propojených buněk. Student by nejprve získal základní přehled o tématu a následně by mohl postupně rozvíjet jednotlivé souvislosti a přecházet k podrobnějším informacím.
Tento experiment sloužil především jako demonstrace možností. Ukazuje však potenciál propojení vizuálních znalostních struktur s AI při přípravě výukových materiálů. Obzvlášť zajímavé by to mohlo být v oblastech, kde se informace často mění a kde je nutné udržovat studijní podklady aktuální.
void swap(int *a, int *b) { int t = *a; *a = *b; *b = t; }
int partition(int a[], int l, int h) {
int p = a[h], i = l - 1;
for (int j = l; j < h; j++)
if (a[j] < p) swap(&a[++i], &a[j]);
swap(&a[i + 1], &a[h]);
return i + 1;
}
void quicksort(int a[], int l, int h) {
if (l < h) {
int pi = partition(a, l, h);
quicksort(a, l, pi - 1);
quicksort(a, pi + 1, h);
}
}for i in range(1, 16):
if i % 3 == 0 and i % 5 == 0:
print("FizzBuzz")
elif i % 3 == 0:
print("Fizz")
elif i % 5 == 0:
print("Buzz")
else:
print(i)
Pokud o něčem přemýšlíme, typicky nechceme uvažovat všechny souvislosti. OrgPad nám v tomto zabrání, protože přidáním příliš mnoho propojení udělá nástěnku vizuálně nepřehlednou. Proto při práci v něm jsme přirozeně vedeni ke zjednodušování. V danou chvíli vědomě vybíráme pouze ty souvislosti, které potřebujeme na nějaký úhel pohledu.
Například zavřená buňka má pouze nadpis jako krátký štítek. Otevření buňky odpovídá tomu, že se na pojem v hlavě zaměříme a soustředíme se na další informace o něm, například definici, příklady, atd. Také přemýšlíme o souvisejících pojmech, které v OrgPadu vidíme v připojených buňkách.
For every 
and 
,
V tomto článku si ukážeme způsoby využití OrgPadu v akademickém prostředí, konkrétně ve výuce medicíny. Způsoby použití OrgPadu jsou však univerzální. Je vlastně takovým nekonečným papírem, kde vám nikdy nedojde místo.
Plátno v OrgPadu je nekonečné do šířky: můžeme přidávat nové informace do stran. Pokud navíc chceme vytvořit novou buňku uprostřed skupiny již existujících buněk, automatický systém na rozmisťování buněk vytvoří místo.
Také je prostor nekonečný do hloubky, protože do obsahu buněk lze přidávat další informace, lze vytvořit další stránky nebo dokonce vložit zanořenou mapu.
OrgPad je český startup, který vytváří webovou aplikaci www.orgpad.info na digitální nástěnky. Do nich si můžete umístit libovolné informace a data, rozprostřít je do nekonečné plochy a propojit do sítě podle souvislostí. Na jeho vývoji pracujeme od konce roku 2018.
OrgPad je nástroj pro práci s informacemi, které spolu souvisejí. Uživatel může pojmy, zdroje a poznámky umístit do společné plochy, propojit je a podle potřeby rozbalovat jejich podrobnosti. OrgPad je tedy primárně nástrojem pro přemýšlení. Prácí v něm lze vztahy mezi informacemi viditelně zachytit, lépe pochopit a sdílet s dalšími lidmi.
Otec původní myšlenky OrgPadu je docent Zdeněk Hedrlín z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabýval se matematikou a také různými přesahy matematiky do sociologie, biologie a medicíny. V OrgPadu jsou zachyceny různá jeho pozorování o fungování mozku.
OrgPad se zásadně odlišuje od existujících nástrojů.
Mezi nejpoužívanější nástroje na vytváření prezentací patří Microsoft Powerpoint a Google Slides. Prezentace se skládá z posloupnosti snímků, které se postupně promítají. Snímky obsahují texty, obrázky a další materiály.
Více vizuální přístup zvolil nástroj Prezi. Prezentace se vytváří na nekonečném plátně, po kterém se v jednotlivých krocích pohybuje kamera. Plátno obsahuje texty, obrázky, šipky a další grafické prvky, které lze během prezentace postupně odhalovat nebo skrývat.
OrgPad umožňuje vytvářet prezentace podobným způsobem. V jednotlivých krocích se nastaví, které buňky mají být viditelné, otevřené nebo zavřené a co bude kamera zobrazovat. Pružinové animace vytváří přirozené a srozumitelné přechody mezi jednotlivými kroky.
Vytvoření takové prezentace je extrémně jednoduché a vede k předávání tématu v souvislostech. Již při vytváření prezentace si musíme lépe rozmyslet souvislosti v rámci tématu, a tyto souvislosti jsou lépe předány posluchačům.
Medsoft_Sbornik_2022_Kalisz.pdf
Myšlenkové mapy typicky mají stromovou strukturu, kde se uprostřed nachází centální pojem, z něhož se rozvětvují související pojmy a jejich podpojmy. Tento způsob organizace informací zpopularizoval Tony Buzan ve svých knihách, například Use Your Head (1974). Problémem je, že skutečné vztahy mezi informacemi bývají mnohem složitější než jednoduchá stromová hierarchie. Samotnou hierarchickou strukturu takové mapy lze navíc převést na odrážkový seznam. Existuje celá řada aplikací na vytváření myšlenkových map, například FreeMind, XMind, MindMeister, Mindomo.
Myšlenkové mapy bývají někdy zaměnovány s konceptovými mapami. Jde však od odlišnou metodu, kterou v roce 1972 vyvinul Joseph B. Novak se svým výzkumným týmem. Konceptové mapy znázorňují pojmy jako uzly propojené spoji. Popisky spojů vysvětlují vztahy mezi pojmy. Na rozdíl od myšlenkových map konceptové mapy mohou propojovat pojmy z různých částí mapy. Jedním z nástrojů pro jejich tvorbu je CmapTools.
Oba přístupy mají společné omezení. Pojmy v mapě jsou reprezentovány pouze krátkýmy textovými popisky nebo obrázky. Některé pokročilejší nástroje umožňují přidávat podrobnější poznámky, ty se však obvykle zobrazují odděleně od mapy.
V OrgPadu mohou buňky obsahovat libovolný obsah, například rozsáhlá vysvětlení, obrázky nebo videa. Obsah je možné rozbalit přímo na plátně. Současným otevřeným několika buněk může uživatel sledovat jejich obsah v souvislostech. Mapa v OrgPad tak spojuje mapu pojmů s plnohodnotným interaktivním dokumentem.
Dalším skupinu tvoří aplikace na tvorbu vektorových diagramů, které fungují jako grafické editory. Do plátna lze umístit čáry, obdélníky, texty a další grafická primitiva. Patří mezi ně například Lucidchart, draw.io, Excalidraw, Miro nebo Figjam.
OrgPad oproti tomu není grafický editor. Uživatel není zatížen grafickými detaily, jako jsou tloušťky čar, rozměry objektů nebo jejich přesné rozmístění. Primitivem je buňka, která se vytvoří dvojklikem. Má přednastavený vzhled. Lze pouze vybrat velikost nadpisu a jednu z 15 předvolených barev. Podobně fungují také spoje.
Proto se při práci v OrgPadu plně soustředíme na vkládaný obsah buněk, jaké texty chceme napsat a které informace můžeme dále propojit.
OrgPad má nejblíže k nástrojům s nekonečným plátnem (infinite canvas), mezi jejichž klíčové vlastnosti patří:
Patří k nim například Obsidian Canvas, Scrintal nebo Heptabase.
OrgPad se od těchto nástrojů odlišuje zejména sbalitelnými buňkami, jejichž obsah lze podle potřeby zobrazovat nebo skrývat. Buňky automaticky přizpůsobují svou velikost obsahu a při jejich otevření nebo vytvoření se okolní buňky rozestoupí. Uživatel tak může přecházet mezi nadhledem a detaily bez ztráty kontextu. Tyto vlastnosti zároveň ilustrují důraz OrgPadu na jednoduchost, díky které se uživatel může soustředit na obsah a vztahy mezi informacemi namísto nastavování grafických detailů.
Pavel Klavík, Kamila Klavíková, Jiří Kofránek OrgPad s.r.o.; Ústav patologické fyziologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Zdravotnictví, biomedicínské vzdělávání i vývoj zdravotnických informačních systémů pracují s rozsáhlými a vzájemně provázanými informacemi. Při jejich běžném ukládání do dokumentů, prezentací a samostatných aplikací se často ztrácí souvislosti, v nichž jednotlivé údaje získávají význam. Článek představuje OrgPad jako webové prostředí pro tvorbu vizuálních dokumentů, v nichž lze informace, zdroje a digitální obsah uspořádat do prostorové struktury a propojit podle vztahů mezi nimi. Základním prvkem je buňka s krátkým nadpisem a rozbalitelným obsahem; buňky lze spojovat, zanořovat a procházet v různém měřítku.
Popisujeme práci s textem, obrázky, soubory, videem, vloženým webovým obsahem a prezentacemi, včetně podpory matematických zápisů v LaTeXu a chemických rovnic. Na praktických ukázkách z medicínského vzdělávání diskutujeme využití pro sdílení souvislostí v komplexních tématech, například v integrativní patofyziologii nebo při práci s interaktivními fyziologickými modely. Článek dále představuje programové rozhraní OrgPad API, které umožňuje autorizovaným externím nástrojům číst a upravovat mapy, vytvářet exporty a automatizovat lokální zálohy.
Samostatná část se věnuje dosavadním experimentům s nástroji umělé inteligence. Ty se osvědčily zejména při analýze, kontrole, překladu a údržbě existujících dokumentů. Naopak automatické vytváření rozsáhlých vizuálních struktur vyžaduje lidský výběr a průběžnou redakci. OrgPad zde nevystupuje jako náhrada odborného posouzení ani jako klinický systém, ale jako prostředí, které umožňuje kontext vědomě vytvořit, sdílet a dlouhodobě udržovat.
Klíčová slova: OrgPad, kontext, vizualizace informací, medicínské vzdělávání, API, umělá inteligence, znalostní dokumenty
V medicíně se nerozhoduje na základě izolovaných údajů. Význam laboratorního výsledku, fyziologického mechanismu, doporučeného postupu i výukového pojmu se obvykle ukáže až ve vztahu k dalším informacím. Stejná obtíž se objevuje při přípravě výuky, při popisu informačních systémů i při týmové práci nad odbornými podklady: informace mohou být dostupné, ale vztahy mezi nimi zůstávají rozptýlené mezi kapitolami učebnice, snímky prezentace, odkazy, tabulkami a samostatnými soubory.
Lineární text je pro souvislé vysvětlení nenahraditelný. Jeho hlavní výhodou je, že vede čtenáře zvolenou argumentační linií. Pro rozsáhlá témata však samotný text nezobrazuje celek najednou. Čtenář si musí vztahy mezi pojmy, procesy a zdroji postupně rekonstruovat. Diagramy, konceptové mapy a myšlenkové mapy mohou tuto práci podpořit, bývají však často odděleny od vlastního obsahu nebo omezeny na strom krátkých hesel [1, 2].
V tomto článku používáme pojem *uchovávání kontextu* v praktickém, nikoli psychologickém či klinickém významu. Jde o uchování informace společně s jejími vazbami na další informace, zdroje a podrobnosti. Netvrdíme, že samotná vizuální forma automaticky zlepšuje učení, paměť nebo klinické rozhodování. Přínos je spatřován v tom, že autor i čtenář mohou vazby explicitně vytvořit, prohlédnout a při práci s dokumentem upravovat.
OrgPad je webová aplikace určená pro tvorbu vizuálních dokumentů, v nichž jsou informace rozmístěny v ploše a propojeny do sítě. Článek vychází z prezentovaného sdělení. Mluvené ukázky zde převádíme do odborného popisu a oddělujeme tři různé roviny: (i) funkce, které aplikace poskytuje, (ii) experimenty, jež jsme skutečně provedli, a (iii) možnosti, které považujeme za perspektivní, ale dosud je nepovažujeme za ověřené použití.
Dokument v OrgPadu je mapa tvořená buňkami a spoji. Buňka má krátký nadpis a může obsahovat podrobnější, formátovaný obsah. Zavřená buňka představuje stručný štítek, otevřená buňka zpřístupňuje text, média nebo další vložené objekty. Spoje vyjadřují vztah mezi dvojicí buněk; vztah lze podle potřeby doplnit mezilehlou buňkou s vlastním vysvětlením. Tento model nevnucuje stromovou hierarchii. Jeden pojem může současně souviset s více oblastmi dokumentu.
Pracovní plocha je rozšiřitelná do šířky. Autor může přidávat nové informace vedle existujících částí a při založení nové buňky mezi již rozmístěnými prvky vytvoří aplikace prostor pro její umístění. Zanořování do hloubky zajišťuje rozbalitelný obsah buněk, více stránek uvnitř buňky a možnost vložit další mapu. Při procházení lze přecházet od celkového náhledu k detailu, aniž by se musel opustit původní dokument.
Tento způsob organizace není grafickým editorem v obecném smyslu. Autor nevytváří libovolné kresby z čar a tvarů, ale pracuje s omezenou sadou konzistentních prvků. Cílem je zmenšit podíl rozhodování o vzhledu a ponechat pozornost obsahu, vztahům a pořadí vysvětlení. V praxi může vzniknout jednoduchá pracovní mapa, rozsáhlý studijní materiál, podklad pro poradu nebo orientační mapa informačního systému.
Do obsahu buněk lze vkládat formátovaný text, odkazy, obrázky a soubory. Lze vložit video z podporovaného zdroje a přehrávat jej přímo v dokumentu; pro výukovou ukázku lze nastavit začátek a konec použité části videa. Vložený webový obsah dovoluje do mapy začlenit aplikaci, kterou poskytovatel umožňuje vložit do jiné stránky. Takto byla použita interaktivní simulace srdce. OrgPad simulaci nevytváří ani neověřuje, pouze poskytuje kontext, v němž lze interaktivní obsah propojit s vysvětlením, obrázky a dalšími zdroji.
Tato kombinace má význam zejména tehdy, kdy pracovní téma vyžaduje současně několik typů materiálů. Například výukový dokument o krevním oběhu může obsahovat pojem, stručnou definici, schéma, odkaz na zdroj, videoukázku a simulaci. Výhodou není nahrazení odborného výkladu, ale možnost držet související materiály v jednom procházetelném celku.
Z mapy lze vytvořit prezentaci. Prezentace je posloupnost kroků, ve kterých se nastavuje zaměření kamery, stav otevření buněk a viditelnost vybraných částí dokumentu. Tím lze vyprávět lineární příběh nad strukturou, která zůstává dostupná i mimo připravenou trasu. Při otázce z publika je možné otevřít související část nebo se vrátit k dřívějšímu detailu a poté pokračovat v nastavené posloupnosti.
Tato vlastnost sama o sobě nezaručuje kvalitnější přednášku. Umožňuje však, aby se příprava prezentace a příprava studijního materiálu neopíraly nutně o dvě oddělené sady souborů. Stejná struktura může sloužit k výkladu, samostatnému procházení i k průběžnému doplňování zdrojů.
Pro přírodovědné a medicínské materiály je důležité, aby se symbolický zápis nestal obrázkem odděleným od výkladu. OrgPad podporuje vkládání matematických výrazů prostřednictvím LaTeXu. Vzorec může být součástí řádku nebo samostatným blokem; při úpravě se pracuje s jeho zdrojovým zápisem [3]. Například acidobazickou souvislost lze zapsat jako
\mathrm{pH}=\mathrm{p}K_a+\log\frac{[\mathrm{A}^-]}{[\mathrm{HA}]}.
Je-li tento zápis uložen v buňce, může být spojen s definicemi veličin, interpretací grafu, klinickým příkladem a zdrojem. Samotná možnost zapsat vzorec samozřejmě nenahrazuje kontrolu správnosti odborného obsahu. Umožňuje však uchovat jeho zdrojový zápis a vysvětlení na společném místě.
Pro chemické zápisy používá OrgPad režim založený na balíčku mhchem [3]. Uživatel zapisuje vzorec nebo rovnici v textovém tvaru, který editor formátuje do chemického zápisu. Příkladem je vratná přeměna sádrovce a pálené sádry:
\ce{CaSO4.2H2O <=> CaSO4.1/2H2O + 3/2H2O}.
V běžných vzorcích se dolní indexy a koeficienty vytvářejí automaticky, avšak pro náboje a některé izotopy je nutné použít explicitní horní a dolní index. Dokumentace například uvádí zápis chromanového aniontu CrO4^2- [3]. Chemický režim je proto vhodný pro rovnice a vzorce, nikoli jako náhrada chemické validace.
Z hlediska výuky je podstatné, že vzorec nebo rovnice nejsou izolovaným objektem na snímku. Mohou být součástí větší struktury obsahující postup od obecného principu k příkladu, případně k simulaci nebo k otázce pro studenta. Tato možnost je funkcí aplikace; její vliv na porozumění by bylo nutné zkoumat samostatně.
Medicína pracuje se systémem, v němž se anatomické struktury, fyziologické mechanismy, laboratorní hodnoty, symptomy a terapeutické postupy navzájem ovlivňují. Z hlediska výukového materiálu je proto užitečné rozlišit, co tvoří hlavní kostru vysvětlení, a kam uložit doplňující detail. OrgPad dovoluje umístit hlavní pojmy do společné mapy a jednotlivé podrobnosti rozbalovat podle potřeby.
Na prezentaci byla uvedena mapa integrativní patofyziologie vytvořená pro výukové použití. Mapa zobrazuje mnoho vazeb napříč tématy a obsahuje další rozbalitelné části. Nejde o důkaz, že určitá vizuální reprezentace je pro všechny studenty účinnější. Je to příklad, jak může autor zpřístupnit vlastní výkladovou strukturu a současně ponechat prostor pro detailní zdroje.
Dalším příkladem je vložení webové simulace srdce. Interaktivní model může být propojen s vysvětlením částí srdce, krevního oběhu a souvisejících fyziologických jevů. OrgPad zde funguje jako organizační a prezentační vrstva. Správnost matematického modelu, jeho didaktická hodnota a vhodnost pro výuku zůstávají vlastnostmi dané simulace a musí být posuzovány odděleně.
Pro sdílení materiálů může autor poskytnout přístup celé skupině nebo zvolené části spolupracovníků a studentů. V dokumentu lze kromě obsahu použitého při výkladu ponechat odkazy, podklady a doplňující informace, k nimž se přednášející během omezeného času nevrací. Při práci s osobními či zdravotními údaji však nelze z funkcí sdílení vyvozovat splnění konkrétních právních, bezpečnostních nebo klinických požadavků. Takové použití vyžaduje samostatné posouzení dat, smluvního vztahu, řízení přístupů a příslušných předpisů.
OrgPad API je experimentální HTTP rozhraní pro autorizovanou práci s mapami [4]. Rozhraní podporuje datové formáty JSON, EDN a Transit a umožňuje číst strukturu map i provádět změny prostřednictvím operací. V terminologii API odpovídají vizuální buňky jednotkám a spojení mezi nimi odkazům. Dokumentace popisuje mimo jiné vytváření buněk, spojů, exporty a generování snímků mapy [4].
Každý požadavek vyžaduje API klíč. Rozlišují se klíče určené pouze pro čtení, pro úpravy a pro správu; klíč může být omezen na jedinou mapu [5]. Toto omezení je vhodné například tehdy, když externímu nástroji zpřístupňujeme konkrétní pracovní dokument a nechceme mu poskytnout přístup k dalším dokumentům. API klíč je bezpečnostní údaj a musí být chráněn obdobně jako heslo.
API rozšiřuje možnosti práce nad již vytvořeným kontextem. Externí program může například pravidelně kontrolovat vybranou mapu, vytvořit z ní export, nebo přenést změny do jiné aplikace. Ve zveřejněném příkladu byl vytvořen skript pro lokální zálohu map: při prvním spuštění stáhne data a při dalších bězích doplňuje pouze změny [5]. Takové zálohování je praktický příklad automatizace, nikoli náhrada vlastního zálohovacího a bezpečnostního plánu organizace.
Z hlediska dlouhodobé dostupnosti je důležité oddělit dvě otázky. První je možnost exportu a lokální kopie dokumentu, kterou lze s API automatizovat. Druhou je provozní infrastruktura služby a její interní zálohování. OrgPad veřejně popisuje vlastní provozní zálohy a obnovu, avšak uživatel, instituce nebo správce citlivých dat musí samostatně posoudit, zda tento model odpovídá jejich požadavkům [6].
Vedle lokální zálohy lze OrgPad po individuální dohodě provozovat také jako samostatnou instanci na vlastní infrastruktuře. Tento model může organizaci poskytnout větší kontrolu nad umístěním dat, integrací, zálohováním a správou provozu. Při práci s osobními nebo zdravotními údaji je však vždy nutné samostatně posoudit právní základ, řízení přístupů, zabezpečení a odpovědnost za provoz konkrétního řešení.
OrgPad nemá ve svém uživatelském rozhraní zabudovanou generativní AI. Propojení s AI nástroji se realizuje přes API, takže uživatel může rozhodnout, kterému nástroji, k jakému dokumentu a s jakým oprávněním přístup poskytne. To je důležité zejména tam, kde obsah dokumentu podléhá odborné kontrole nebo obsahuje citlivé informace.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že AI je užitečná zejména při práci s existujícím materiálem. V experimentu s rozsáhlým dokumentem lineární algebry pomáhal Codex převádět matematické vzorce do nového formátu, kontrolovat text a vyhledávat drobné matematické chyby. Následně byl použit k překladu přibližně dvousetstránkového materiálu do angličtiny. Jde o zkušenost autorů s konkrétním dokumentem, nikoli o obecně platné hodnocení kvality strojového překladu nebo matematické kontroly.
Podobně byla AI použita při kontrole odborného matematického textu a při údržbě interních dokumentů s chybami a návrhy na vylepšení OrgPadu. V těchto úlohách může model upozornit na opakování, zastaralé informace, nekonzistence nebo položky vhodné k dalšímu prověření. Výstup AI je podnět pro lidskou kontrolu, nikoli automatické rozhodnutí o správnosti.
Provedli jsme také experiment s vizualizací zdrojového kódu OrgPadu. První automaticky vytvořená síť vztahů mezi soubory byla příliš rozsáhlá a obtížně čitelná. Po seskupení souvisejících částí a redukci méně důležitých vazeb vznikla použitelnější mapa. Tento výsledek ukazuje omezení automatického generování vizuálních struktur: množství uzlů a spojů nevytváří samo o sobě srozumitelný dokument. Lidský autor musí určit, které vztahy jsou pro daný účel podstatné.
Příznivější výsledek přinesla vizualizace schématu databáze PostgreSQL. Ze struktury tabulek a vztahů vznikla mapa, kterou lze při změnách schématu znovu aktualizovat. Tento postup byl vyzkoušen na databázi OrgPadu. Možné použití u jiných informačních systémů je perspektivou, kterou by bylo nutné ověřit s ohledem na jejich datový model, provozní prostředí a informační bezpečnost.
Dalším vyzkoušeným scénářem byla nelineární komunikace s Codexem při plánování analytiky nové webové stránky. Konverzační aplikace obvykle řadí zprávy do jediné časové osy. Při rozsáhlejší debatě se tak obtížně vrací k vedlejším otázkám, rozpracovaným variantám a souvisejícím rozhodnutím.
V experimentu byly zprávy AI zapisovány do dané mapy. Lidé k nim připojovali otázky a připomínky v dalších buňkách; agent dokument v pravidelných intervalech kontroloval přes API a vytvářel odpovědi jako navázané buňky. Výsledkem nebyl obecný chatovací produkt, ale ověřený pracovní postup pro konkrétní plánovací úlohu. Jeho přínosem bylo, že účastníci mohli vidět více větví diskuse současně, vracet se k nim a reagovat až po vlastním promyšlení tématu.
Tento přístup je perspektivní zejména pro komplexní odborné diskuse, jejichž jednotlivé otázky nejsou lineární. Nejde však o náhradu zabezpečené komunikace, klinického systému ani o záruku kvality odpovědí AI. Případné použití nad medicínským obsahem musí vždy vymezit zdroj dat, oprávnění, odpovědnost za kontrolu a pravidla pro nakládání s citlivými informacemi.
Hlavní hodnotou vizuálního dokumentu není samotná plocha nebo počet propojení. Je jí možnost vědomě zvolit, které informace spolu souvisejí, na jaké úrovni detailu mají být dostupné a v jakém pořadí se mají vysvětlovat. Proto OrgPad nepředstavujeme jako nástroj, který má odborné přemýšlení automatizovat. Má vytvořit klidný pracovní prostor, v němž může člověk své znalosti strukturovat a zpřístupnit je jiným.
API tento princip nemění, ale rozšiřuje. Automatizace a AI mohou pracovat nad již vytvořenou strukturou: hledat nekonzistence, vytvářet exporty, udržovat technickou dokumentaci nebo zpracovat rozsáhlý materiál. Zároveň zesilují potřebu jasně rozdělit lidskou a strojovou odpovědnost. AI může poskytovat návrhy, ale odborník musí posoudit jejich správnost, úplnost, relevance a vhodnost pro konkrétní kontext.
Pro medicínu je toto rozlišení zásadní. Článek nepopisuje OrgPad jako zdravotnický prostředek ani jako nástroj pro klinické rozhodování. Popisuje jej jako prostředí pro organizaci a sdílení informací. Přenos do klinického provozu by vyžadoval samostatné hodnocení zamýšleného použití, ochrany osobních údajů, řízení přístupu, integračních rozhraní a odpovědnosti za obsah.
OrgPad umožňuje uchovávat informace společně s jejich souvislostmi v jednom vizuálním dokumentu. Kombinuje buňky, spoje, rozbalitelný obsah a různé typy digitálního materiálu, takže může sloužit jako pracovní mapa, výukový materiál i prezentace. Podpora matematických a chemických zápisů rozšiřuje použitelnost pro přírodovědný a medicínský obsah.
Rozhraní API umožňuje nad dokumenty vytvářet externí nástroje, automatizaci a lokální zálohy. Dosavadní experimenty s AI ukazují užitečnost zejména při analýze, kontrole a údržbě existujícího obsahu. Při automatickém vytváření rozsáhlých struktur však zůstává nezbytný lidský výběr, uspořádání a odborná kontrola.
V tomto smyslu může OrgPad sloužit jako nástroj pro uchovávání kontextu: ne tím, že by rozhodoval za uživatele, ale tím, že mu dává prostor zachytit, prohlížet, sdílet a dlouhodobě rozvíjet vztahy mezi informacemi.
1. Buzan T. *Mind Map Handbook: The Shortcut to Success at School*. London: HarperCollins; 2003. 2. Kalisz V, Kofránek J. Univerzální a přesto jednoduchý: OrgPad pohledem uživatele a tvůrců. *Medsoft 2022*. 2022;34:20-25. doi:10.35191/medsoft_2022_1_34_20_25. 3. Klavík P, Klavíková K. Math and Chemistry Added to Editor [Internet]. OrgPad; 2024 [cit. 2026-11-02]. Dostupné z: https://orgpad.info/blog/math-and-chemistry 4. OrgPad. OrgPad API v1: Documentation [Internet]. GitHub; 2026 [cit. 2026-11-02]. Dostupné z: https://github.com/OrgPad-com/OrgPad-api 5. Klavík P, Klavíková K. Opening OrgPad to AI and other tools [Internet]. OrgPad; 2026 [cit. 2026-11-02]. Dostupné z: https://orgpad.info/blog/api 6. OrgPad. Security & Privacy [Internet]. OrgPad; 2026 [cit. 2026-11-02]. Dostupné z: https://orgpad.info/security
https://www.youtube.com/results?search_query=medicine+lecture
(Táhnout za nadpis, ne obrázek, už to nefunguje 🙁.)
