OrgPad logo

Agrese

Created by Roman Mraček

#psychologie

Agrese

Benigní x maligní

Benigní = zhoubná, též destruktivita

Maligní = nezhoubná

Oba pojmy zavedl E. Fromm

Proaktivní x reaktivní

Reaktivní = agrese obranná

Mnohdy je obtížné zjistit, kdo byl hybatelem. Kromě toho také existuje nepřiměřená obrana (agrese reaktivní, která je nepřiměřené intenzity).

Hravá

Bývá vnímána jako neškodná, ale někdy maskuje velmi destruktivní chování - šikana.

Individuální a meziskupinová

Působí zde deindividuace (odosobnění) a rizikový posun - lidé mnohdy ve skupině mnohdy udělají něco, co by žádný její člen sám neudělal

Mikroagrese

Moderní a značně sporný pojem.

Označuje chování, které někdo vnímá jako urážlivý, i když to není záměrem jeho původce

Instrumentální x hostilní

Instrumentální = motivována zejména získáním potravy (nebo teritoria či dominance)

Hostilní = motivem je primárně hněv

Tyto dvě motivace se nevylučují

Autoagrese x heteroagrese

Autoagrese=sebepoškozování, sebevraždy, někde se zahrnuje i sebezabití

Heteroagrese=namířená na jiné osoby

Existují i přechodné formy: demonstrativní sebevraždy s cílem vyvolat pocity viny či sebevražedné atentáty

Hostilita x resentiment

Hostilita = nepřátelské chování

Resentiment = touha po odplatě

Autodestruktivní chování

je širsí pojem, který zahrnuje užívání návykových látek, různé druhy riskantního chování, přejídání, výběr destruktivního partnera(-ky) atp.

U mnoha těchto jevů není přítomen úmysl a primárním cílem tohoto chování je zcela něco jiného.

Genetické vlivy

- údajně vyšší agresivita u tzv. supermužů (pohlavní chromozomy XYY či XYYY) není ve skutečnosti spolehlivě prokázána, i když se stávají vězni častěji než jiní muži. Jsou však trestáni především za triviální majetkové trestné činy (mají obvykle snížení intelekt).

- podle evolučních psychologů je agresivita podmíněna geneticky a vyšší míra agresivity může u lidí zvyšovat reprodukci, ačkoli vede k větší pravděpodobnosti předčasné smrti (pobít konkurenty či získávat majetek jiných je nebezpečné)

Genderové rozdíly

- biologické teorie agrese se často zaměřují na vysvětlení pohlavních rozdílů v agresivitě => existují genderové rozdíly v agresivních projevech.

- u žen se méně často vyskytuje fyzická agrese, ale není zcela jasné, čím to je - geny, výchova, hormony nebo svaly?

- další rozdíly jsou méně jednoznačné - např. tvrzení, že ženy se častěji uchylují k nepřímé agresi, je sporné

Zástupná

Obětí je někdo nebo něco přímo nesouvisejícího s podnětem

Formy agrese

Pasivně agresivní chování

= vyhýbání se otevřenému konfliktu, ale trvalé narušování pravidel či vzájemné komunikace. Tyto osoby se většinou považují za oběť druhých či nějakých nepříznivých okolností.

Hormonální vlivy

- agesivita někdy koreluje s hladinami testosteronu (ale záleží na použitých metodách atp.).

- navíc funguje i zpětná vazba, tj. nutnost se chovat agresivně zvyšuje hladinu testosteronu

- vztah k agresivitě u žen má též oxytocin (obrana, ochrana mláďat)

Přímá x nepřímá

Nepřímá je např. pomluva

Konstituce

- výška a svalová hmota souvisejí s genetickými i hormonálními vlivy, což stěžuje diferenciaci mezi těmito faktory

Fyzická x verbální

Fyzická = též násilí (či zastarale brachiální agrese). Pojem násilí se v posledních letech užívá jako označení pro všechny formy agrese.

Verbální = slovní

Přechodnou formou jsou výhrůžná gesta či jiné neverbální projevy.

 

Emocionální doprovod agrese

=zlost, hněv, strach

- může agresi předcházet, doprovázet či ji následovat (PTSD - až po návratu z války u vojáků)

- nemusí být přítomen vůbec

- mohou existovat agresivní emoce bez projevu v chování

2. BIOLOGIE AGRESE

Neurobiologické aspekty

- agrese je regulována hypotalamem (primární reakce), což bylo ověřeno zejména experimenty u jiných savců (u lidí může mít vliv i nádor)

- teprve následně je reakce regulována prefrontální mozkovou kůrou (sekundární zhodnoceníú jejíž poškození (úrazem, nádorem, mrtvicí) často vede k desinhibici agresivních impulzů (prefrontální syndrom/syndrom frontálního laloku, dříve organický psychosyndrom)

1. AGRESE

jednání s cílem ublížit člověku nebo zvířeti

sporný je rozdíl mezi záměrným a nezáměrným chováním (bezděčnou agresí)

primárním cílem může být i něco zcela jiného (instrumentální agrese) nikoli záměr ublížit

diskutabilní je také jednání s cílem ublížit (poškodit) umělé inteligenci, rostlině nebo věci

= konkrétní akt

zatímco

AGRESIVITA = tendence k agresi

Experimenty

- oblíbenost mezi sociálními psychology a behavioristy

- v přirozených podmínkách - aktuálně velmi limitované etickými a právními regulacemi

- laboratorní - mají lepší interní validitu (můžeme kontrolovat proměnné), ale jejich externí validita bývá diskutabilní, také limitovány etickými pravidly

Terénní pozorování

- dobrá externí validita (vypovídají o reálných situacích)

- omezení = dostupnost, etické problémy, zkreslení dané zapojením pozorovatele do dění

4. METODY VÝZKUMU

3. TEORIE AGRESE

Výsledky projektivních metod

- např. Hand test, Rorschachův test, TAT (verbální asociace) či kresba postavy (grafická metoda)

- velmi obtížné na interpretaci (agresivní asociace jsou časté u pachatelů i obětí)

- k užití je potřeba výcviku a zkušenosti

- je potřeba kombinovat s jinými metodami

Instinktivistické (pudové) teorie

- etologové, sociobiologové, evoluční psychologové

- soustřeďují se na instrumentální agresi u zvířat jako na vrozenou tendenci k boji o potravu, teritorium a dominanci

- vedou paralely mezi agresí u zvířat a u lidí (srovnávací psychologie)

- sociobiologové zdůrazňují adaptivní aspekty agrese a její vliv na šíření genů

- evoluční psychologie klade důraz na to, že naše genetická informace stále odpovídá životu lovců-sběračů

Kazuistiky

= případové studie

- doména klinické psychologie

- jdou do hloubky, ale mohou být velmi zavádející, mj. vzhledem k osobní angažovanosti psychologa v daném případu

Environmentalismus

- klade důraz na dlouhodobý vliv prostředí

- zvýšená agresivita můe být důsledek deprivace

- děti vystavené deprivaci se v dospělosti častěji samy dopouštějí týrání než běžná populace

- velký vliv mají také kulturní aspekty

Teorie frustrace-agrese

John Dollard a Neal Miller

- yaleská škola

- pokus o syntézu behaviorismu a psychoanalýzy

- agrese vyplývá z frustrace, pravděpodobnost agresivní reakce je přímo úměrná síle podnětu a míře frustrace, později ale museli akceptovat vliv osobnosti (organismu) jako mediátoru

Data získaná pro jiné účely

- policejní, vojenské a jiné statistiky či archivní materiály

- často zatíženy nějakou systémovou chybou (např. četnost sebevražd či některých trestných činů je v mnoha zemích systematicky podhodnocována)

- jsou ale cenné, protože rozsahem mnohdy dalekosáhle převyšují možnosti běžného výzkumníka i celých výzkumných týmů

Dotazníky

- jednoduchý sběr dat, ale vysoká míra zkreslení díky sociální desirabilitě (sociální žádoucnost, dříve lži škály)

- info o tématech jako sexualita a agrese patří mezi nejvíce zkreslené

- jedinci se obvykle snaží prezentovat v lepším světle (vědomě či nevědomě)

- někteří dospívající či asociální jedinci se někdy naopak snaží vypadat horší, než ve skutečnosti jsou

Psychologické profilování

- problematické výsledky

- zaměřené na osoby, k nimž není přímý přístup

- využívá se při pátrání po neznámém aktivní zločinci (velmi nízká úspěšnost), nebo při odhadu jednání politických protivníků (o něco lepší úspěšnost)

Sociálně-psychologický přístup

Milgram, Zimbardo

- zkoumají vliv situace

- konformita, poslušnost, vliv sociální statutu atp.

Situacionalismus - zkoumá vliv aktuálních podmínek

Psychodynamické pojetí

Freud, Jung, Melanie Klein

- agresivita je více či méně pudově zakotvena a ovlivňována nevědomými procesy

- selfpsychologie naopak předpokládá zásadní význam výchovy v raném dětství

Vliv médií a počítačových her

- je diskutabilní

- je možné, že agresivní jedinci hrají takové hry, protože jsou agresivní a nikoli naopak

- mnoho studií, jejichž výsledky jsou značně rozporné

- v některých studiích nevychází žádný vztah mezi hraním PC her a agresivitou

Beahaviorismus

- Bandura: může působit observační učení (panenka Bobo) či zástupné podmiňování

- mnohdy je agresivita přímo odměňována

Humanistický přístup

Erich Fromm

- relativizace pojmu agrese, odmítání determinismu, důraz na svobodnou vůli