42) Soustava oběhu tělních tekutin
Created by Martin Krejzek

Soustava oběhu tělních tekutin


- Krevní cévy tvoří spolu se srdcem oběhovou neboli cévní soustavu
- Všichni obratlovci, včetně člověka mají krevní oběh uzavřený
- = krev se nerozlévá volně po těle, ale všechny cévy jsou propojeny pomocí menších cév, takže tvoří uzavřený celek
Fce oběhové soustavy
- Transportní
- Kyslík, CO2, odpadní látky, minerály, enzymy a hormony
- Zajišťování oběhu krve
- Termoregulační
- Imunitní
Základní orgány oběhové soustavy
Srdce

- Svalový dutý orgán
- Výživu srdce zajišťují koronární cévy
- Je uložen v osrdečníku = perikard
- Činnost zajišťují Purkyňovy buňky (kardiomyocyty)
- Jejich činnost nelze ovládat vůlí, tím se srdeční svalovina liší od kosterního
Fce srdce
- Pumpuje krev - zajišťuje oběh srdce
- Krev se pohybuje v uzavřené cévní soustavě → tepny a žíly jsou spojeny prostřednictvím menších cév v jeden celek
Stavba srdce




- Základní funkční složkou krve je příčně pruhovaná svalovina srdeční
- Uloženo v hrudní dutině
- Větší část srdce je nalevo těla
- Podélnou přepážkou je srdce rozděleno na 2 poloviny
- Každá polovina se skládá z:
- Tenkostenné předsíně
- Silnostěnné komory
Příčně pruhované srdeční svalstvo

- Je základní stavební funkční složkou srdečního svalu
- Je tvořeno charakteristickými protáhlými rozvětvenými buňkami, jsou uloženy rovnoběžně
- Stah srdečního svalu je velmi silný, rytmický a probíhá automaticky (není závislý na lidské vůli)
Stavba srdeční stěny
Perikard
- Vazivová blána na povrchu
Srdeční mok
Epikard

Myokard

Endokard
- Epitel, který vystýlá dutiny srdce
Komora pravá

- Pravá a levá komora ohraničena nepropustnou přepážkou

Komora levá

- Má nejsilnější svalovou vrstvu
- Vypulzuje krev do velkého aortálního oběhu
- Vystupuje z ní nejmohutnější tepna zvaná aorta
Levá předíň

- Mezi levou předsíní a komorou nacházíme dvojcípou chlopeň
- Vstupují zde plicní žíly

Pravá předsíň

- Vstupuje zde horní a dolní dutá žíla
Otvor a trojcípou chlopní

Krevní oběh srdce
- Malý plicní oběh
- Krev s malým obsahem O2 je čerpána z pravé poloviny srdce do začátku plicních tepen (plicnicový kmen) → po obohacení kyslíkem v plicích se vrací zpět do levé poloviny srce
- Odvádí odkysličenou krev do plic, kde dochází k jejímu okysličení
- Začíná v PK
- Velký tělní oběh
- Rozvádí okysličenou krev do celého těla a zpět k srdci přivádí z těla krev odkysličenou
- Začíná v LK
- Ve velkém tělním oběhu opouští krev levou polovinu srdce velkou tepnou – aortou
- Aorta má 3 úseky: aortální oblouk, hrudní a břišní aorta


Srdeční cyklus
- Je řízen Purkyňovými vlákny
Systola
- Stah srdeční svaloviny, dochází k vytlačení krve ze srdce
Dyastola
- Uvolnění srdeční svaloviny, srdce se plní krví
Fáze srdečního cyklu
1.
- Dyastola předsíní a komor
2.
- Systola předsíní a dyastola komor
- Krev je vytlačena do komory
3.
- Systola předsíní a komor
- Krev je vytlačená do tepen
1.
- Odkyslličená krev z těla přitéká do pravé předsíně horní a dolní dutou žilou

2.
- Z pravé následně protéká do pravé komory před trojcípou chlopeň

3.
- Z pravé komory je vypuzena do plicních tepen, které vedou do plic (přes poloměsíčité chlopně)

4.
- V plicích dojde k okysličování krve

5.
- Z plic je okysličená krev vedena čtyřmi plicními žilami do levé předsíně

6.
- Z levé předsíně přechází do levé komory (přes dvojcípou chlopeň)

7.
- Odtud je krev vypuzena přes poloměsíčitou chlopeň do aorty, která se rozvětvuje na další tepny
- Věnčité tepny (2 tepny které zásobují srdce krví)
- Podklíčkové tepny (2 tepny které zásobují ruce a hrudník krví)
- Krkavice (2 tepny které zásobují hlavu)
- Jimi se pak krev dostává do celého velkého krevního oběhu

8.
- Dále vede aorta podél páteře a v oblasti pánve se větví do dvou končetin na 2 kyšelní tepny

9.
- V tkáních se tepny a tepénky dělí na vlásečnice, odevzdávající kyslík a poté se spojují v žilky a žíly až v horní a dolní dutou žílu
- Vedou zpět neokysličenou krev

Objem srdce

Systolický objem
- Jeho hodnota udává objem vypuzené krve při jednom srdečním stahu
- Uzdravého člověka se pohybuje mezi 60-80 ml
Minutový objem
- Objem vypuzené krve za minutu
- Závisý na stresu a zátěži jedince
Oběhová doba
- Doba, za kterou se krev dostane z levé komory do pravé předsíně
Mízní soustava

- Je tvořen několika základními složkami
- Fce:
Slezina
- Je největším lymfatickým orgánem v těle
- Zachycuje staré a narušené červené krvinky
- Zachycuje MO
- Dochází ke vzniku některých bílých krvinek
- Zadržuje část objemu krve
Stavba sleziny
- Síťovité vazivo zpěvněné vazivovými trámci a na povrchu vazivovou blánou
Mízní uzliny

- Kontrolují složení krve
- Zachycují cizorodé částice a zneškodňují bakterie
- Tvoří se zde některé typy bílých krvinek
Mízní cévy


- Spojují se v mízních uzlinách a z nich vycházejí větší mízní cévy
- Největší mízní céva je hrudní mízovod, který ústí do duté žíly a míza se vrací do krve
Míza (lymfa)
- Žlutá tekutina podobná plazmě
- Putuje v mízních uzlinách
- Má na starosti naši imuntítu

Krevní tělíska

- Krevní destičky
- Červené krvinky (Erytrocyty)
- BÍlé krvinky (Leukocyty)
Červené krvinky (Erytrocyty)


- Jsou bezjaderné a kruhovité
- Obsahují 60 % vody a 40 % sušiny, přičemž naprostou většinu (ad 90 %) sušiny tvoří protein hemoglobin
- Dodává krvi charakteristické červené zbarevení
- Jejich hlavním úkolem je přenos kyslíku z plic do tkání
- Kyslík se v plicích váže na hemoglobin a díky tomu dýcháme
- Tato odkysličená krev se pak vrací do plic
- K tvorbě červených krvinek je třeba dostatečný příjem bílkovin a železa
- Vznikají v kostní dřeni
- Doba životnosti jsou 4 měsíce
- Staré červené krvinky jsou proto v játrech a ve slezině odstraňovány z oběhu
- Stárnoucí erytrocyty jsou vychytávány fagocytujícími buňkami
- Hemoglobin se přetváří na bilirubin
Bílé krvinky (Leukocyty)

- Obsahují jádro
- Nemají stálý tvar ale spíše měňavkovitý pohyb ve směru pozitivní chemotexe = jsou chemicky přitahovány k místu infekce
- Hlavním úkolem leukocytů je zneškodnit cizorodé částice v těle
- Vznikají v mízních uzlinách a jejich počet je nestálý a při infekci se zvyšuje
- Zánik ve slezině
- Délka života je cirka 5 dnů
- Některé z bílých krvinek vytvářejí protilátky (lymfocyty B)
- Bílé krvinky se rozlišují také podle toho, zda obsahují či neobsahují barvitelná zrnka na GRANULOCYTY a AGRANULOCYTY
- Agranulocyty se rozlišují na lymfocyty a monocyty
Lymfocyty = jsou obvykle větší než červené krvinky. Mají centrální význam v imunitním systému
- Monocyty = cirkulující v krvi jsou nezralé krevní buňky, které se dostávají do některých tkání, kde se přeměňují ve volní, nebo fixované fagocytující makrofágy
Červené krvinky (Trombocyty)


- Jsou to bezjaderná, malá a nepravidelná tělíska
- Vznikají v kostní dřeni a zanikají ve slezině
- Jsou klíčové při zástavě krvácení tzv. hemostázi
- Délka života 4 - 5 dnů
- Podstatou srážení krve je přeměna rozpustné krevní bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný fibrin, který vytvoří síť dlouhých vláken
Hemostáze
- Destičky se aktivují, jestliže dojde k poranění cévy
- Z destiček se uvolní enzym, který aktivuje plazmatický protein protrombin a přemění se na trombin
- Následně se opět přemění na fibriogen a na nerozpustná fimbrin
- Dochází k tvorbě strupu
Krevní sraženina (trombocyty)

- Nezbytným předpokladem pro to aby fungovala homeostáze je vytvoření krevní sraženiny
Trombóza
- Krevní sraženina neboli trombus může být prouděním krve přenesena na jiné místo v těle a ucpat cévu, která zásobuje krví některý životně důležitý orgán
- Následkem trombózy může dojít např. k infakrtu myokardu, kdy je ucpaná tepna zásobující srdeční sval
Zákaldní tekutiny oběhové soustavy
Krev

- Tvoří 8 - 10 % hmotnosti těla (5 - 6 litrů)
- Obsahuje asi 80 % vody
- pH = 7,4 (mírně zásadité)
- Proudí trubicovitými orgány, které se nazývají krevní cévy
Chemické složení krve


- Z histologického hlediska je krev tekutá tkáň
Fce krve
- Podílí se na udržování stálého vnitřního prostředí (homeostázy) a tělesné teploty
- Cévy = ústřední topení udržující stálou tělesnou teplotu
- Podílí se na obraně těla prot MO a jiným parazitům
- Významná složka imunitního systému
- Je srážlivá, což zabraňuje jejímu unikání z těla
- Jako jedna z mála tělních tekutin se neustále obnovuje
- Má transportní fci
- Přenáší po těle dýchací plyny (kyslík z plic, CO2 do plic)
- Přivádí do jednotilvých orgánů, zejména jater, živiny z trávicí soustavy (glukózu, aminokyseliny a tuku ze střeva)
- Odvádí odpadní látky
Cévy

- Stěna cévy je tvořena několika odlišnými tkáněmi
- Vnitřní výstelku tvoří epitel, na který navazuje vrstva hladkého svalstva
- Zajišťuje stažení (kontrakci) a nebo naopak roztažení (dilataci) cév
- Na povrchu jsou cévy kryty vazivem
3 typy cév

Tepny = arterie

- Vedou krev ze srdce do těla
- Mají pevné a pružné stěny
- Vysoký, nestálý tlak
- Největší tepnou je aorta
- Aorta má 3 úseky: aortální oblouk, hrudní a břišní aorta
- Dělí na menší tepny ARTERIE → dále na tepénky ARTERIOLY → vlásečnice KAPILÁRY
Vlásečnice = kapiláry

- Velmi tenké cévy
- Protože neobsahují hladkou svalovinu
- Stěnami kapilár přecházejí živiny a kyslík z krve do tkání, zatímco z tkání do krve je transportován oxid uhličitý a odpadní produkty látkové výměny
- Výměna látek a plynů se v kapilárách uskutečňuje difúzí přes endotel
Žíly = vény


- Mají tenčí stěnu než tepny a vedou krev z těla do srdce
- Nízký tlak
- Ve velkých žilách jsou nohou jsou chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve po těle

Srdeční vady
- Srdeční arytmie
- Neparvidelný tlukot srdce
- Nedomykavost chlopní
- Chudokrevnost
- Nedostatek červených krvinek > vede to k únavě
- Arterioskleróza
Krevní sraženina ucpe tepénky
- Infarkt myokardu
- ucpe se některá z koronárních tepen (vyživují srdce)
- Mozková mrtvice
- Plicní embolye
Fce hladkého svalstva
- Udržuje trvalé napětí ve stěnách vnitřních orgánů
- Není žízena vůlí
- Dochází ke kontrakci a k dilataci svalových struktur
- Regulace průtoku krve v cévách, stah dělohy při porodu atd.
Hladké svalstvo


- Tvoří pouze 3 % naší hmotnosti těla
- Je součástí mnoha vnitřních orgánů
- Buňky hladkého svalstva jsou menší než u svalstva kosterního
- V jejich cytoplazmě nejsou myofibrily, a proto nepozorujeme pruhování
- Obsahuje aktin a myosin
Vývod vody z těla


- Je rovněž odpadní látkou tekutin, konkrétně moči a stolice
- Vylučovací soustavou se vyloučí zhruba 1 - 1,5 litru vody
Chemický význam vody

- Voda společně s anorganickými disociovanými (rozpuštěnými) ionty vytváří chemickou kostru všech tělních těkutin
- Převládají zde kationty draslíku a hořčíku. popřípadě fosforečnanové anionty
- Homeostáza = udržení relativní stálosti vnitřního prostředí
Krevní plazma

- Tekutá složka
- Slabě žlutá
- 93 % vody
- Jsou v ní rozpuštěné:
- Bílkoviny, cukry, soli, hormony a močovina, dále Fibriogen a prootrombin (důležitý pro srážlivost krve)
Žilná krev
- Mírně kyselejší
- Rovnice:
- CO2 + H2O <=> H2CO3 <=> H+ + HCO3-
- Barva červená až mírně fialová
Fce vody
- Voda je nezbytnou součástí buněk
- Buňky mohou plnit svou úlohu jen pokud mají dostatek vody
- Voda je významnou složkou naprosté většiny biochemických reakcí
- Voda slouží k přenosu živin, metabolických produktů, protilátek a hormonů
- Propojuje tak navzájem všechny orgánové soustavy
Mimobuněčné (extravaskulární) tekutiny

- Jsou mimo cévy
- Hlavní složkou je tkáňový mok, který vyplňuje prostor mezi buňkami a vytváří stálé životní prostředí všem buňkám
- Průměrný objem je 10,5 l
Voda


- Lidské tělo tvoří v průměru z 50 - 60 % voda
- Její celkový objem v těle dospělého člověka (o hmotnosti 70 Kg) činí v průměru asi 42 litrů
- Asi 2/3 objemu vody zadržují buňky
- Tekutinu uvnitř buněk nazýváme intraceluární
- Zbývající třetina připadá na extraceluární tělní tekutiny
- Jejich hlavními složkami jsou Na+, Ca2+, Cl-, HCO3-, rozpuštěná glukóza atd.
Intravaskulární tekutiny

- Hlavní složkou je krev a míza (lymfa)
- Míza vzniká z tkáňového moku a pak přechází do krve
- Naopak v tenkých cévkách (vlásečnicích) přechází voda z krve opět do tkáňového moku
Nemoci oběhové soustavy