Created by Tomas Kalisz
"Ubrouskové" výpočty k tomu, zda skutečně potřebujeme stavět nové elektrárny na fosilní paliva (zemní plyn) nebo jaderné elektrárny
Proto navrhuji využít kombinaci dvou starých technických řešení popisujících přímé ukládání energie v v levných alkalických kovech jako je sodík.
Podmínkou je ověřit, že přímá přeměna chemické energie uložené v sodíku, popsaná v patentu US 3 730 776, opravdu funguje.
2020-08+2021-04_TK_jaderná_a_obnovitelná_energetika_podklad-diskuse.docx
Tady nejde o jeden gigantický projekt nebo několik podobně gigantických projektů, a tím z velké části odpadá dlouhé plánování a rozhodování.
Je možné průběžně měnit směr a reagovat na vývoj techniky a ekonomiky.
Solární energetika je ze své podstaty decentralizovaná, a podobně decentralizovaná může být i budoucí distribuce a ukládáná energie.
To dává šanci k zapojení daleko většího množství lokálních podniků a malých firem, než u jakýchkoliv dalších investic do využití fosilních paliv nebo jaderné energie.
Spousta práce na vývoji potřebných technologií by se dala udělat už za ty peníze, které chceme dát všelijakým poradcům a právníkům jenom za přípravu tendru na stavbu jediného jaderného bloku
Ten zatím s žádnými cenově přijatelnými technologiemi proi ukídání energie nepoičítá, a proto spoléhá na to, že díky dalším doatcím poklesne cena elektřiny z obnovitelných zdrojů natolik, že se přiblíží ceně tepla z fosilních paliv - které pak bude touto elektřinou (nebo její transformací v paliva umělá) - viz "power-to-fuel" nebo "powerr-to-gas" koncepty) možné nahradit.
Anebo v Energiewende :-)
7500 kWh z 1 kW instalovaného výkonu odpovídá ca 86 % využití maximální roční kapacity 8760 kWh.
8000 kWh by odpovídalo 91 % maximální roční kapacity.
Technicky nejschůdnější cestou může být technologie, které dneska málokdo věnuje pozornost, ačkoliv je k dispozici už desítky let:
Ukládání elektřiny v levných alkalických kovech sodíku a draslíku.
Krokem k rozvoji ukládání energie máme možnost přispět k budování oblastí techniky, které doteď prakticky ležely ladem a posunout se technologicky dál.
Naproti tomu jaderné i plynové elektrárny jsou sázkou "na jistotu" - toho, že se nic výrazně nového nenaučíme.
Měli bychom zvážit, zda se chceme pokusit stát zemí zajímavou a inspirující, nebo skanzenem překonané techniky 20. století.
V zásadě je jasné, že čím více budeme propojení se sousedy a čém méně budeme chtít spoléhat výlučně na vlastní zdroje a síly, tím může být celá "česká Energiewende" levnější, aniž by se přitom naše energetická bezpečnost nějak výrazně zhoršila.
Pokud například přispějeme k tomu, aby se zefektivnilo využití větrné energie v sevením Německu a ve Skandinávii, pak nebudeme muset sami budovat tolik slunečních elektráren. To samé platí pro poskytnutí ukládacích kapacit pro sluneční energii vyráběnou ve Středomoří, která při dostatečně účinném ukládání a přepravě může pořád vyjít výrazně levněji, než pokud bychom ji vyrobili u nás.
Nespekulujme zde o technologiích, které by teprve měly být vynalezeny.
Omezme se na to, co je známo, a "pouze" potřebuje být dovedeno do mnohem většího měřítka, než v jakém to dosud bylo používáno.
To je výzva, ale zvládnutelná - a tedy i šance.
Dosud není jasné, jak by nás plánovaná "dostavba Dukovan" měla dovést ke splnění našich předsevzetí snižovat emise skleníkových plynů.
Bez výrazného omezení spotřeby energie (o kterém nikdo jasně a vážně neuvažuje) - a bez toho, že bychom začali provádět zde předložený návrh nebo jiný podobný plán - tedy nakonec buď slibované odstavení uhelných elektráren odpískáme, nebo metodou "z deště pod okap" přejdeme na jiné fosilní palivo, kterým je zemní plyn.
Tím nejen zachováme emise skleníkových plynů na zhruba stejné úrovni, ale ještě navíc podpoříme závislost na zdrojích, které jsou spíš více než méně mimo jakoukoliv naši kontrolu.
Bude daleko snazší, pokud bude k dispozici levná a výkonná metoda pro ukládání elektřiny
Cituji ze strany 11 zprávy Fraunhofer ISE z prosince 2020:
Rozdíl mezi cenou 8,16 resp 4,33 centů za kWh na straně elektřiny z větrných resp. slunečních elektráren a 12 centů za kWh na straně jaderné elektrárny naznačuje, že pro financování racionálně fungujících velkokapacitních úložišt obnovitelné energie, nebo její přepravu na dálku, existuje slušný prostor již dnes.
Zastřešení silničních i železničních dopravních cest, nádraží, dep čerpacích stanic a parkovišť lehkými solárními články může kromě příspěvku k výrobě elektřiny umožnit také výrazné úspory na údržbě komunikací, které by tolik netrpěly střídáním deště, sněhu, posypu, a mrazu..
Využít lze také protihlukových zábran, plotů proti zvěři, ilegálně instalovaných billboardů..
Většina průmyslových objektů by se mohla stát částečnými samozásobiteli elektřinou a při instalaci dostatečné pložní kapacity i stabilizačními prvky v elektrické síti.
Zejména lehké a ohebné organické solární články lze dávat nejen na střechy, ale i na fasády, průhledné solární články mohou pokrývat "chytré" okenní tabule propouštějící dovnitř jen tolik světla, kolik je potřeba, a z přebytku vyrábět elektřinu.
To není nijak kritické - v naší republice je podle Českého statistického úřadu asi 1250 km2 zemědělsky nevyužitelných ploch jako jsou budovy, komunikace, atd.
Rozhodně není potřeba, jak tvrdí odpůrci obnovitelných zdrojů, solárnímu panely zabírat zemědělskou půdu.
Kdy nejteplejší letní dny paradoxně vedou k špičkové spotřebě paliv a současně k přetížení elektrické sítě kvůli obrovské spotřebě elektřiny v klimatizacích a její výrobě ve velkých centralizovaných jednotkách
