Created by Adela Jilkova
Sonety toho autora opěvují dívku jménem Laura.
V tomto sonetu popisuje, že ho Laura zná jako nikdo jiný. Jako jediná ví jaký doopravdy je, co se skrývá v jeho srdci, rozumí mu.
Pochopila jsem to tak, že on ji bezmezně miluje, ale ona necítí to samé. V hloubi duše věří, že se to může změnit, má víru. Neustále na ni myslí, ale ona ho odmítá. Hrozně ho to bolí, ale i tak pokračuje. Nechce se vzdát bez boje. Vidí záblesk naděje v každém náznaku. Ona má křídla, on je jen pouhý poutník, který se jí snaží dohnat. Není to však možné, pokaždé mu uteče.
Jeho touha se však naplňuje jenom tím, že na ni může myslet, v tom mu nikdo nezabrání.
V tomto sonetu se mi líbí popis bezmezné lásky. I když ví, že na ni nikdy nebude moct dosáhnout, i tak se snaží se všech svých sil. Aby však potom nelitoval svá promrhaná léta, to by mohlo být nakonec největším zklamáním.
Sonet je o člověku, který je silně věřící. Myslí si, že když bude žít bez hříchu, dostane se po smrti do ráje, kde se bude věčně radovat.
Jeho žena pravděpodobně již zemřela a on chce jít za ní, chce vědět, zda se má dobře, chce spatřit její krásnou tvář, cítit ji jen na chvíli. Kdyby se však zabil byl byl by to hřích a možná by ji ani nemusel spatřit. Nemůže se rozhodnout, co udělat, žije v nejistotě.
Sonet mě velice zaujal, jelikož se mi hrozně dobře četl a líbilo se mi i rýmování.
Zaujala mě všechna přirovnání v tomto sonetu, obzvlášť: ,, vždyť někdy padne stín i na slunko i na lunu"
První část sonetu jsem pochopila, jako ukázku toho, že každý dělá chyby, každý se někdy mýlí a má své nedostatky. Jako růže která je na první pohled nádherná, dokonalá, ale když se podíváte blíž uvidíte trny, za které se může stydět a považovat je za svou chybu. Ale chyby jsou součástí nás všech. Možná, že si to ani neuvědomuje, ale právě trny ji chrání před okolím. Někdy totiž to co považujeme za své nedostatky, může ve skutečnosti být pravým opakem a mnoho jiných nám je může závidět.
Autor zároveň v básni odpouší hřích svému milému a snaží se ho bránit. Nejdříve byl totiž naštvaný, ale potom si uvědomil, že láska je mnohem silnější než zlost. Proto se postavil na jeho stranu a bránil ho před ostatními. - ,,Neboť já, z žalobce náhle tvůj advokát". Autor asi nesouhlasí s tím, co jeho milí udělal a i když ho to uvnitř bolí, stejně se za něo postaví, protože ho bezmezně miluje.- ,, pomáhat sladkému lupiči, jenž hořce loupí u mě." On v podstatě ví, že chybuje jenom tím, že ho brání.
Tento sonet jsem si vybrala, jelikož se mi líbilo jeho téma.
překlad: Václav Renč
překlad: Jan Vladislav
překlad: Jan Vladislav
nakladatelství Mladá fronta
italský spisovatel a básník
považován za jednoho z prvních autorů renesanční literatury
jeden z nejvlivnějších italských lyrických básníků a největší humanista
zajímavost: navštívil Čechy a byl v písemném kontaktu s Karlem IV.
dílo: Zpěvník- 366 básní o platonické lásce Lauře
zároveň autor děl psaných klasickou latinou- eposy, epištoly, traktáty
hlavní náplně jeho života bylo cestování, studování a psaní
italský básník 13.st.
považován za tvůrce sonetu
patřil mezi hlavní představitele sicilské školy
notář soudu Frederika II.
poezii psal původně v Sicilanštině
žil v Toskánsku
Většina jeho díla byla adaptace Provenciální trubadúrské poezie- milostné básně
známé dílo- Dekameron
anglický básník, dramatik a herec
jeden z nejvýznamějších světových dramatiků
narodil se i vyrůstal ve Stratfordu nad Avonou
v 18 letech se oženil s Anne Hathaway, se kterou měl tři děti
roku 1592 se dostal do Londýna, kde v podstatě začala jeho slavná divadelní kariéra
na konci života se vrátil zpět do Stratfordu, kde zemřel v den svých narozenin
z jeho osobního života bylo dochováno velmi malé množství informací, bylo však hodně spekulací o jeho sexualitě či náboženství
známá díla: Hamlet, Romeo a Julie, Sen noci Svatojánské
na rozdíl od ostatních nevyjadřuje v sonetech platonickou lásku k ženě, ale v první části ke krásnému muži a v druhé k neatraktivní ženě snědé pleti
Giacomo da Lentini
Francesco Petrarca
William Shakespeare
= znělka
literární poetický útvar
složený ze 14 veršů
vznik: 1.pol. 13. st, Itálie
slovo vzniklo z latinského slova sonare= znít
stal se jednou z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších žánrových forem renesančního lyrického básnictví, zvláště ve Francii a Anglii
tématika bývá nejčastěji milostná, ale i vlastenecká, náboženská či úvahová
Italský sonet:
zřejmě ho vymyslel Giacomo da Lentini
tvoří 2 čtyřveršové 2 trojveršové sloky
součástí je tzv. volta- devátý verš, který tvořil v básni obrat a změnu tématu
významní básníci: Dante Alighieri, Cavalcanti a Francesco Petrarca
Anglický sonet:
zakladatel- Thomas Wyatt- 16.st.- překlady Petrarcových a Ronsardových sonetů
tvoří tři čtyřverší a dvojverší
volta- v závěrečném dvojverší
významní básníci: Philip Sidney, Samuel Daniel, William, Shakespeare ( po něm anglický sonet pojmenován- sonet shakespearovský)
sonet- Wikipedie
literatura.cz
sonety.blog.cz
ld.johanesville.net
William Shakespeare- Wikipedie
Francesco Petrarca- Wikipedie
Giacoma da Lentini- Wikipedia
iliteratura.cz
