OrgPad logo

Ojahovi z Nigérie - knihofilm pro virální hru

Created by Jan Kršňák

Ojahovi z Nigérie - knihofilm pro virální hru

Jak to vyjádřil jeden student:

,,Knihy mě zpomalují a nutí mě přemýšlet, zatímco internet mě zrychluje." (str.179)

Knihofilm je živý, když...

je jeho síť dostatečně bohatá na cesty i obrazy.

jsou ruce, které jej tvoří, hravé a přesné.

jsou oči trpělivě pozorné a smysluplně vybíravé.

je mysl, jež se zasíťovává, svobodomyslná, odvážná - nebojí se vlastních nápadů, a když se spokojeně dívá, jak se sama zasíťovává.

je na jeho tvorbu i čtení dost nespěchajícího času.

Návod na virální hru

Ať se z poznávání světa stane hra.

Hrací plochou je v tomto programu. Tady je vyprávět příběhy na libovolná témata ve formě sítí sestavených z textů, obrazů nebo videí. Každá síť je knihofilmem plným poznání. Cílem hry je sestavit co možná nejrozsáhlejší a nejpropojenější síť souvislostí. Když se to podaří, knihofilm ožije. 

Hra začíná výběrem jedné rodiny z Dollar Street - https://www.gapminder.org/dollar-street.

Do prvních tří políček sítě se zkopírují tři fotky ze života rodiny, např. jejich dům, kuchyň a postel. Mezi domem, kuchyní a postelí vedou cesty. Z políček a cest se začne rozvíjet příběh knihofilmu. Na kteroukoli stranu. Ať se mysl dětí rozběhne, kam se jí chce. Každé nové políčko přidává do knihofilmu nový příběh, novou scénu. Každý dům se nachází v krajině, kterou lze prozkoumat na Google Earth, v každé kuchyni se připravují místní speciality, v každé posteli se sní jiné sny. Vše lze najít někde na internetu a vložit dovnitř políček nebo mezi ně. Jaký je rozdíl mezi brazilskými a čínskými sny?

Až kam je možné se dosnít v rámci poznávání světa? 

Někdo se z kuchyně dostane ke zkoumání deštného pralesa a někoho jiného představivost zavede z postele rovnou do černé díry. Anebo do nitra letadla. V rámci jedné sítě je možné dojít klidně do lesa i do vesmíru najednou – cesty sítí vedou nejen do zeměpisu, ale i do historie, biologie nebo fyziky. Jsou to cesty do nitra zkoumavé prázdninové mysli. Do mysli, která má čas prozkoumávat svět. Ať se děti během neškoly učí, co je baví a zajímá. Ojahovi z Nigérie jsou inspirací, ale ne vzorem. Může to být i jinak. 

Je dovoleno sdílet sítě mezi více uživateli – děti mohou na jedné síti pracovat naráz se svými kamarády. Anebo rodiči. Knihofilm může popisovat i životy více rodin. Živý knihofilm má alespoň 21 uzlů (n>21 uzlů) a více než 2n cest mezi nimi. Není to snadná hra. Vyžaduje trpělivost, samostatnost a nápady. Hraje se jen tak, pro zábavu, prázdninově. Schválně kdo dokáže svůj knihofilm oživit...

Digální moudrost

To znamená, že se nejdříve naučí správně se rozhodovat ohledně obsahu a dále ovládat svoje chování a pozornost online a hlídat svoji schopnost zapamatovat si čtený digitální text, a to jak ve škole, tak i mimo ni.

Konečným cílem tohoto plánu je rozvinout skutečně dvojjazyčný mozek schopný bez ohledu na médium vyhradit čas a pozornost hlubokému čtení. Hluboké čtení funguje nejen jako důležitá protilátka na negativní vlivy digitální kultury, jakými jsou rozptýlená pozornost a opotřebovaná schopnost empatie, ale také jeako doplněk pozitivních vlivů digitálního světa. 

Schopnost hlubokého čtení z různých médií může dětem pomoct rozvíjet soucit a představivost. 

(str. 184)

Čtu, abych našla nový důvod milovat tento svět.

Maryanne Wolfová, str.113... a abych někdy mohla, jak píše básník Federico García Lorca, ,,jít hodně daleko, až znovu najdu svoji prastarou duši dítěte".

Co kdyby smyslem učení bylo zviditelňovat procházky vlastní mysli...

Toto je políčko. Nebo obraz. To je jedno, jak se tomu říká.

Knihofilm má střední políčko, trojúhelník obrazů kolem, mnoho cest mezi nimi a libovolný počet (vyšší než 21) dalších polí. Obraz a pole jsou totéž. Obraz i pole se mohou stát knihou o mnoha strankách.

Když je cest labyrintickým knihofilmem více než dvakrát tolik co obrazů, síť ožije.

Jedna počítačová hra, co se líbí rodičům i učitelům:-)

Čára je cesta. Může mít daný směr, anebo ne.

Jak rozsáhlý je problém:

neexistují žádné známé a osvědčené učební osnovy, které by učily malé děti, jak pracovat s online informacemi nebo jak se kriticky zamyslet nad vizuálními informacemi, zatímco se současně učí číst z knih, poslouchat a vyjadřovat se v celých větách. Je to nezmapovaný terén.

Lisa Guernsey a Michael Levine

(str. 175)

Když obraz vrhá stín, znamená to, že má vnitřek. Vnitřek může mít více stran. Síť je obraz sestávající z obrazů a jejich niter.

Čtení v digitálním světě

ctenari-vrat-se w250

https://www.hostbrno.cz/ctenari-vrat-se/

 

Vítejte uvnitř knihofilmu

Každý příběh má začátek, prostředek a konec. Jen ne nutně v tomto pořadí.

 Síť neboli knihofilm je labyrintem. Šipkami lze ukazovat cestu. Anebo je možné nechat diváky bloudit.

Na všech cestách i v každém z vnitřků jednotlivých obrazů, je možné setkat se s poznáním. Labyrinty existují kvůli poznání. 

 

Každý obraz je dveřmi do světa. Anebo domů. Záleží, jakým se jde směrem.

Pokud hodiny čteme z monitoru,

Pokud hodiny čteme z monitoru, pro což je charakteristická vysoká rychlost zpracování informací, nevědomky u sebe rozvíjíme nastavení právě na tento způsob čtení a začneme tímto způsobem číst, i když už je monitor vypnutý a sáhneme po knize či novinách. (str. 91)

Za dveřmi je dům, za domem zahrada, za zahradou svět, nad světem hvězdy...

Jak nakládáme s kognitivním přetížením mnoha gigabytů ze spousty zařízení?

1, zjednodušujeme.

2, informace zpracováváme tak rychle, jak to jen jde - častěji čteme v malých dávkách.

3, třídíme.

Když z jakéhokoli důvody ustoupíme od přirozené složitosti lidského života, většinou to znamená obrat k úzkým, vyjetým kolejím toho, co už známe, ke stavu, v němž těmito základy nikdy neotřeseme a nikdy je neotestujeme, nikdy nevystrčíme hlavu za hranice svých starých názorů, se všemi dřívějšími předpoklady i předsudky, možná nečinnými, ale připravenými kdykoli znovu ožít. Měli bychom vědět, že se v našem nabitém životě uchylujeme k faustovskému smlouvání, a že pokud nezačneme přemýšlet nad tím, jakou cestu vlastně volíme - i když nevědomky - , můžeme ztratit mnohem víc, než si myslíme. Způsob, jakým čteme, se už začal měnit. A má to dopad i na způsob, jakým myslíme, což je další článek řetězce." (str. 87)

Podtrženo a sečteno,

Podtrženo a sečteno, samotná dostupnost digitálních zařízení nezaručí, že je dítě bude smysluplně využívat. (str.190)

Jedna dobrovolná prázdninově-vyučovací hodina digitálně-informační gramotnosti

Vchodové dveře

dveře

Dveře

Ne všechny domovy mají dveře. 

Ne všechny dveře v Africe mají kliku a zámek. Tyto ano. Za nimi žije rodina Ojalů.

Má Eiffelovka dveře? Jak vypadají?

Bydlí v pronájmu. Mají to blízko do práce.

Jak se dělá toustový chléb?

Jejich počítač

počítač

Je starý. Nicméně je. Mít starý počítač v Nigérii znamená, že jste bohatí. Kolik se v Africe prodá počítačů, o nichž byste řekli, že jsou nové? Možná budete překvapeni, když to srovnáte s číslem, z Evropy? Dokážete takové informace najít - hledejte spíš v angličtině...

Neví se, proč je soška Eiffelovy věže nejoblíbenější dekorací jejich domova.

Stavba

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/obrazem-130-let-od-dostaveni-eiffelovy-veze-v-parizi/r~8ffae39c554111 e9ad610cc47ab5f122/

aff645b9aeac3d15a6eec528c16306c9 resize=2315,1106

Sní, že si jednou koupí BMW. Určitě se jim to podaří. Snad si budou zapínat pásy, protože setrvačnost těla a vnitřností je zodpovědná za více úmrtí než nárazy....

Jak se dělá doma?

Rády snídají toustový chléb

Nevíme, co si na něj dávají. Ani jestli ho jedí k snídani. Víme jen, že ho jejich rodiče kupují. Můžeme se jen domnívat.

tousťák

Eiffelova věž

Škola

Obě sestry chodí do školky. Školky kvůli koronaviru zavřeny nejsou. Jak je to v Nigérii? Šíří se koronavirus i Afrikou? Anebo tam mají i jiné epidemie? Jaké? A co se odehrává tam, kde žádná epidemie nežije? Na co si tam hrají děti? 

Mercy, 6 let

Anglické slovo mercy znamená slitování, smilování, soucit, spásu, požehnání a štěstí.

 

 

Dollar Street

 

https://www.gapminder.org/dollar-street/family?lang=cs&place=5b26d49ecceb282284cca831&row=6&activeImage=24

 

Ojahovi

Abuja, Nigérie

Měsíční příjem:

1643$ - 36 146 Kč měsíčně

Burdž Chalífa a české výtahy

https://www.casopisstavebnictvi.cz/jak-se-za-pomoci-ceskych-vytahu-stavel-nejvyssi-mrakodrap-sveta_N3081

Jak se za pomoci českých výtahů stavěl nejvyšší mrakodrap světa

Krátce po otevření nejvyššího mrakodrapu na světě oznámil guvernér dubajského emirátu, šejch Muhammad bin Rašíd Al Maktúm, že nejvyšší budova na světě bude pojmenována po prezidentovi země, šejku Chalífovi bin Sajíd Al Nahaján neboli Burdž Chalífa.
Podle Pavla Policara, jednoho z ředitelů pardubické rodinné firmy PEGA Hoist, s.r.o., která na této výjimečné stavbě vybudovala a provozovala systém stavebních výtahů, však více než osm tisíc stavebních dělníků, inženýrů a techniků nenazvalo 828 m vysoký mrakodrap o sto šedesáti dvou patrech jinak než Burdž Dubaj neboli Dubajská věž. Pavel Policar, který vystudoval kromě Karlovy univerzity i Imperial College – University of London, prestižní londýnskou škollu, je kromě jiného také horolezec, což je ideální předpoklad pro funkci, jíž poslední čtyři roky zastával. Na konci ledna navštívil redakci časopisu Stavebnictví, aby odpověděl na otázky a předal fotografie, které by vystačily na ilustraci odborné publikace o výškových stavbách. Zkušenosti, které získal v oblasti tvrdého byznysu, mají obecnou platnost.
Můžete krátce popsat historii firmy PEGA?
Jsme poměrně mladá česká rodinná firma, kterou založil v roce 1994 zkušený odborník Ing. Rudolf Vaněček. Firma s počtem přibližně jednoho sta zaměstnanců a třistamilionovým ročním obratem se specializuje na výrobu stavebních, tedy hřebenových a pastorkových výtahů. Naší předností byla od počátku kvalita, snaha vytvořit „mercedes“ mezi stavebními výtahy. Více než osmdesát procent komponentů si navrhuje a vyrábí firma sama, další komponenty (motory, převodovky atp.) jsou předmětem subdodávek od špičkových výrobců. Některé postupy a výrobky, jako frekvenční měniče nebo koncepce stavebních výtahů bez protizávaží, patří k světovým průkopnickým krokům v oboru. Součástí našich služeb je servis, včetně pozáručního, a proškolení technického personálu příslušné stavební firmy, která výtahy provozuje. Kvalitě, kterou nabízíme, odpovídají i reference z velkých staveb. Porážet naše největší konkurenty není ani tak snadné. Daří se to především flexibilitou výroby, která se dokáže přizpůsobit požadavkům architekta, stavební firmy i bezpečnostním předpisům země, kde se stavba realizuje. Nejde přitom samozřejmě jen o stavby výškové, naše výrobky jsou například v atomových elektrárnách v USA i ve větracích šachtách silničních tunelů ve Švýcarsku nebo spalovnách v Anglii. Navíc je řada výškových světových rekordů našich výrobků také trochu adrenalinovým sportem. Tak bereme i účast na nejvyšší stavbě světa.

12 policar

¤ Pavel Policar, jako vždy s povinnym jištěnim, na svem pracovišti vysoko nad panoramatem „normalnich“ dubajskych mrakodrapů

Jak se vám podařilo spolupracovat na stavbě dubajského mrakodrapu?
Naším prvním velkým zahraničním úspěchem byla účast na stavbě mrakodrapů v Singapuru. Vzhledem k širokému sortimentu výrobků, jazykovému vybavení a stavebnímu boomu na Arabském poloostrově bylo další nasměrování firmy do tohoto regionu logické. Na Středním východě jsme začali podnikat tři roky před zahájením stavby Burdž Dubaj. Zahájili jsme zde spolupráci s největší místní stavební firmou Arabtec Construction, která má kolem šedesáti tisíc zaměstnanců. Navíc jordánský majitel Arabtecu byl, jak se ukázalo, absolventem stejné britské školy jako já, což pomohlo navázat bližší kontakt. Získali jsme vzájemný respekt a naše spolupráce přerostla v osobní a rodinné přátelství. Stavby přesahující výšku 200 m, jež jsme úspěšně s uvedenou firmou dokončili, byly dobrou referencí pro tu nejvyšší z nich. Stali jsme se specialisty na výškové budovy v místních podmínkách a dodávali výtahy do dalších staveb, které se současně v Dubaji budovaly. Když byl vyhlášen tendr na nadzemní část stavby Burdž Dubaj, byli jsme v regionu dobře zapsáni a technologicky připraveni. Vlastní technologická příprava na věž věží trvala téměř rok. Až poté jsme zahájili ostré marketingové jednání se všemi zástupci velkých světových stavebních skupin, které pro stavbu přicházely v úvahu. Tendr skončil výběrem konsorcia firem, jehož součástí byla osvědčená stavební firma Samsung Construction. Ta dosud spolupracovala na všech supervýškových (nad 400 m, pozn. redakce) stavbách při konstrukci a provozu systému stavebních výtahů se švédskou konkurenční firmou Alimak AB, jež je špičkou a zakladatelem oboru. Technické řešení vertikální dopravy pro Burdž Dubaj jsme vypracovali po téměř roční přípravě a vyhodnocení reálných možností a možných rizik. Na naše řešení se „mrkli“ nezávislí odborníci z ČVUT a Škody Plzeň s výsledkem „máte to ok“. Navržená koncepce vertikální dopravy na této stavbě se ukázala jako elegantnější, modernější, rychlejší a úspornější než konkurenční švédská nabídka, nebyla však podepřena referencemi v praxi. Konsorcium si najalo dubajské nezávislé posouzení a to také prokázalo její správnost. Návrh rovněž podpořil další člen konsorcia, již zmíněná firma Arabtec. Přesto jsme chvílemi hráli doslova vabank. Když jsme odcházeli ze závěrečného jednání z místnosti a balili si dokumenty a prezentaci, zdálo se, že rozhodování je stále prodlužováno a směřuje v náš neprospěch. Doslova ode dveří nás zástupci konsorcia zavolali zpět, předložili kontrakt a nechali nás (s výší pokuty 150 000 USD denně v případě eventuálního zdržení stavby) výtahy vyrobit, dodat a instalovat.

13 celkovy-pohled

 Celkovy pohled na Burdž Dubaj ve finalnich etapach stavby. Na fotografii jsou dobře patrne neobložene pasy oplaštěni věže, kde jezdi nebo jezdily stavebni vytahy PEGA.

Takže vlastní realizaci předcházela téměř stejně obtížná fáze vyjednávání.
Přesně tak. Na stavbu jsme nastoupili, když byly hotové základy, asi rok a půl po jejím zahájení. Výtahy rostly současně s budovou. Při stavbě padla celá řada rekordů, mnohé z nich patřily našim výrobkům. Systém provozu výtahů fungoval, vzhledem k výšce stavby, po etapách. Na budovu jsme instalovali celkem 16 výtahů, které jezdily rychlostí 100 m za minutu (rekord pro výtahy bez protizávaží). První etapa byla nejdelší, osm výtahů o nosnosti 3,2 t v ní překonávalo výšku od 0 m do 425 m, což představovalo světový rekord. Dalším „skokem“ z výšky 425 m dosáhly tři menší výtahy o nosnosti 1 t výšky 545 m. Čtyři výtahy o nosnosti 3,2 t pak končily ve stošedesátém patře, ve výšce 611 m. Systém byl ovšem složitější, v závislosti na tom, jak věž rostla, byly malé skokové výtahy („jumpy“) přesouvány z patra do patra, zatímco velké (říkali jsme jim Intercity) překonávaly velké vzdálenosti. Poslední výtah, který slouží k provozním prohlídkám a obsluze technických zařízení na vrcholu věže, je výtah Pega IL 1012, který je tak nejvýše instalovaným výtahem na zeměkouli absolutně, končícím ve výšce 650 m u úpatí vrcholového tubusu. Práce, respektive intenzita provozu, kterou výtahy vykonaly za čtyři roky, odpovídá více než dvacetiletému provozu na běžné stavbě v Evropě. Je třeba si uvědomit, že výtahy jezdily čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu a vyvezly celkem dvacet čtyři milionů pracovníků. Množství materiálu jsme se nepokoušeli odhadnout, jedná se o stovky tisíc tun. Přitom nedošlo k žádné vážné poruše, všechny originální komponenty při pravidelné údržbě pracovaly bez závad. Na výkonnosti, rychlosti a spolehlivosti výtahů závisela vlastně celá stavba věže.

13 vertikalni-pohled

Vertikalni pohled na světovy rekord ve stavebnich vytazich. Pravidelně kotveny specialni přihradovy stožar (425 m) s hřebenem stavebnich vytahů na Burdž Dubaji.

Znamenalo to vaši nepřetržitou účast na stavbě?
Jako zodpovědná osoba systému vertikální dopravy hřeben-pastorkovými výtahy jsem musel být pochopitelně k dispozici, kdykoliv to bylo zapotřebí. Z předchozích staveb, kdy jsme spolupracovali s firmou Arabtec, jsem měl vycvičený tým pákistánských pracovníků. Ti provoz výtahů řídili a prováděli pravidelnou údržbu. Samozřejmě museli být pod patřičným dohledem a tlakem, aby důsledně a precizně prováděli vše podle našich instrukcí. Ovšem noční telefonáty ze staveniště a náhlé odlety do Dubaje, když bylo třeba nějaký technický problém řešit, byly běžné a moje osobní účast na stavbě kromě pravidelných měsíčních intervalů odpovídala potřebám stavby, s níž jsem ve skutečnosti plné čtyři roky žil.
Jak jste zvládali dodržování bezpečnostních předpisů? Bezpečnostní předpisy na stavbě odpovídaly normám platným v USA. Práci by bylo možné přirovnat k zajištění vysokohorských expedic. Teploty však někdy překračovaly i padesát stupňů Celsia, byla vysoká vlhkost vzduchu a zažívali jsme písečné bouře. Zejména při výstavbě vrcholového permanentího výtahu, jehož montáž jsem prováděl sám výhradně s českými techniky, byla bezpečnostní opatření opravdu na nejvyšší možné úrovni. Vše, včetně lidí, bylo dvakrát jištěno, i naši pracovníci museli podat špičkový výkon i pokud jde o tuto oblast. Týkalo se to například i povinného přivázání jakéhokoliv nářadí, které by mohlo vypadnout a po pádu z výšky 700 m se změnit v projektil, k rukám nebo oděvu. I v této velmi důležité oblasti jsme si získali respekt a důvěru všech manažerů na staveništi. O úspěšném vyrovnání se s předpisy svědčí děkovný dopis, který firma dostala.

14 dva-vytahy

Kvůli produktivitě a uspornosti jezdily na každe stožarove konstrukci dva vytahy s kapacitou 3,2 t rychlosti 100 m/min. s plnym nakladem.

Docházelo k problémům mezi vedením stavby a ostatními pracovníky?
Korejci vedli stavbu zpočátku někdy opravdu až s armádní disciplínou. Jejich počáteční nedůvěra k nám (také kvůli letité spolupráci se Švédy) se v průběhu stavby měnila a díky naší práci a technice došlo ke sblížení. Když jsme odcházeli na konci výstavby ze staveniště, zdvořile se ukláněli a ujišťovali nás, že se těší na spolupráci na další stavbě. Problémy se ale vyskytly například s dělníky, většinou ze střední a východní Asie, jejichž pracovní podmínky byly těžké, stejně jako vlastní nábor. Najatá loď například přivážela kolem 4000 nových pracovníků z Pákistánu najednou. Dopravu ze stavby do ubikací zajišťovaly autobusy, jež odvážely po skončení směny 3000 lidí. Nicméně my jsme ze stavby dopravili pracovníky na zem daleko rychleji, než je autobusy stačily odvážet. Vznikaly tak obrovské fronty na odvoz. Staveniště bylo konglomerátem všech možných národností, najatí manažeři, mezi nimiž byli zejména Němci, Angličané, Američané nebo Korejci, se snažili uhlídat kvalitu prací, což bylo vzhledem k počtu pracovníků značně obtížné. Přesto stavba dospěla úspěšně do cíle a stala se ozdobou Dubaje. Pokud jde o naše pracovníky, tak vztahy mezi nimi a vedením stavby byly vynikající.

14 vnitrek-tubusu

Unikatni pohled na vnitřek finalniho tubusu na Burdž Dubaj ve vyšce cca 750 m

Co se stalo s výtahy po skončení stavby?
Stavební výtahy byly po dokončení věže, kromě permanentního výtahu na vrcholu, demontovány a prošly generální údržbou, aby bylo možné je opět použít. Nyní jsou již na čtyřistametrových stavbách v Abu Dhabi a v Saúdské Arábii.
Dopadla na stavbu dalších výškových budov ekonomická recese? Určitě, tempo výstavby se i v bohaté části světa zpomalilo, řada staveb byla odložena. Domnívám se však, že „závod“ o výšky nekončí a že naše firma bude u toho. Například druhá nejvyšší budova Dubaje, 400 m vysoká Matina 101, je plně obsluhována našimi výtahy. Slibuji, že časopis Stavebnictví bude informován mezi prvními.
Základní údaje o stavbě Název stavby: Burdž Chalífa bin Sajíd Al Nahaján (Burdž Dubaj)
Místo: Emirát Dubaj, součást federace Spojené arabské emiráty Investor: Emaar Properties, developerská firma
Hlavní projektant: americký architekt Adrian Smith, Skidmore, Owings & Merrill (firma rovněž spolupracovala na projektech výškových budov Willis Tower – dříve Sears Tower v Chicagu (443 m), Freedom Tower v New Yorku (411 m), Ťin Mao v Šanghaji (421 m) Hlavní dodavatel: Samsung Engineering & Constructions Group; BESIX – belgická stavební skupina; Arabtec Construction L.L.C.
Doba výstavby: 29. 9. 2004–4. 1. 2010
Náklady na stavbu: 1,5 miliardy USD (cca 27,4 miliardy Kč)
Konečná výška: 828 m
Počet pater: 162

Proč máme pocit, že Afrika je plná chudých lidí?

Jak se vyrábí v továrně?

Jejich skleničky

skleničky

Nejoblíbenější dekorace

dekorace

Nejvyšší stavby světa

budovyCelek

Ochrana budov před zemětřesením

Kyvadlo proti zemětřesení - Taipei 101

Zemětřesení

Seznam zemětřesení v Česku:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_v_%C4%8Cesku

Tsunami

https://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm#1

medvědokrokodýl

Je to reklama?

Victory, 4 roky

Anglické slovo victory znamená vítezství.

Mediální výchova - pět otázek

https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/materialy/5-klicovych-otazek-metodicka-koncepce

nastenka verze pro web na sirku.jpg

Dvě sestry

sestry

Virtuální turistika

Setrvačnost

Abuja, Nigérie

Abuja

Abj

Abuja (vyslov abudža) či Abudža je hlavním městem Nigérie v západní Africe. Má přibližně 182 000 obyvatel, celý federální distrikt hlavního města asi 750 000. Jeho rozloha je 250 km², resp. 713 km².

V roce 1976 bylo rozhodnuto o přesunutí hlavního města z Lagosu do nově zbudované metropole v centrální části země, v tzv. Federal Capital Territory. Jedná se o vybudování nové metropole na zelené louce, podobně jako například město Brasilia. Abuja se stala hlavním městem v roce 1991.

Dodnes se nepodařilo městu vetknout opravdu metropolitní ráz. Po dlouhou dobu byla Abuja téměř prázdným městem, do kterého se přestěhovali úředníci z Lagosu. Mnoho zahraničních velvyslanectví bylo do Abuji přesunuto, ale řada zemí si v Lagosu ponechala alespoň konzulát.

Kapské město, JAR

37463824166 cd05d03857 k

Central Cape Town

025c6a02aba9d8f64cf2e171b1dbb77a

Pyramidy

155-pyramidy

Velké příběhy v malých hrách...

lovec

Ačkoliv je ve státech, po jejichž území se Tuaregové pohybují, povinná školní docházka, většina dětí nomádů do škol nechodí. Vzdělávají je matky, které je učí základy jejich kultury: písně, básně, přísloví, hádanky a písmo tifinar.

Historie

V oblasti Západní Kapsko žili lidé dlouho před příchodem Evropanů, nevytvořili si ale vlastní písmo, takže o prehistorii těchto míst je známo jen velmi málo. První písemnou zmínku učinil až portugalský objevitel Bartolomeo Diaz v roce 1486; po dvě následující století nebyla tato oblast Evropany trvale obývána.

Kapské Město založil v roce 1652 Jan van Riebeeck jako zásobovací stanici pro holandské lodě plující do východní Afriky, Indie a Asie; toto místo bylo ideální pro založení přístavu, protože se nachází v zátoce chránící lodě před rozbouřeným mořem. 5

Během následujících 150 let pod nizozemskou správou se z Kapského Města stal důležitý přístav poskytující odpočinek námořníkům plujícím dále do Asie. V průběhu americké války za nezávislost na konci 18. století stáli Nizozemci společně s Francouzi na straně Američanů, což mělo za následek vojenské střety mezi Británií a Nizozemím. Objev nalezišť zlata a diamantů ve městě Witwatersrand blízko Johannesburgu yvolal na konci 19. století v jižní Africe zlatou horečku. Kapské Město následně sice ztratilo prvenství v počtu obyvatel, ale na druhou stranu velice profitovalo ze zvýšeného obchodního ruchu. V této době také eskalovalo napětí mezi britskou koloniální správou, novými přistěhovalci a Búry, potomky nizozemských přistěhovalců, kteří se snažili zakládat vlastní státy ve středu země. Důsledkem tohoto napětí byly dvě búrské války; po vítězství v obou střetnutích vyhlásili Britové v roce 1910 Jihoafrickou unii s Kapským Městem jako legislativním hlavním městem.

Epidemie dýmějového moru v roce 1901 posloužila koloniální správě jako záminka pro zavedení rasové segregace. V roce 1948 vyhrála volby National Party, která slibovala zákony na další podporu rasové segregace. V následujících letech byla všechna městská území rozčleněna na rasových základech, z některých předměstí, kde dříve vedle sebe žili příslušníci více ras, se museli černí obyvatelé vystěhovat a jejich bývalá obydlí byla nezřídka určena k likvidaci. Nejznámějším příkladem je District Six, který byl zdemolován v roce 1965 poté, co byl vyhlášen jako okrsek pro bílé; následně z něj bylo nuceně vystěhováno 60 000 černochů. V Kapském Městě žilo mnoho odpůrců apartheidu; mnozí z nich byli internováni jako političtí vězni. Jedním z nich byl i Nelson Mandela, který z balkónu radnice Kapského Města pronesl svoji slavnou řeč a tím předurčil novou etapu vývoje Jižní Afriky.

Od pádu apartheidu v 90. letech se Kapské Město v mnoha věcech změnilo: centrum města se stalo bezpečnější, což mimo jiné přispělo k razantnímu zvýšení ceny pozemků a nemovitostí, dále bylo vytvořeno mnoho programů pro revitalizaci příměstských oblastí. Některé věci se naopak zhoršily: město bojuje s epidemií AIDS a nárůstem především drogové kriminality. Přesto ale dnes Kapské Město zažívá nebývalý turistický boom, možná i proto, že je bezpečnější než ostatní jihoafrická velkoměsta jako Johannesburg, Pretoria nebo Durban.

Bezpečnostní pásy v autě

Káhira, Egypt

Kairo 001

Google Earth

https://earth.google.com/web/@9.07097974,7.41230594,439.88110768a,40108.79044941d,35y,-0h,0t,0r

Screenshot 2020-03-11 Google Earth

 

Výlet do Accry

Jednou byla celá rodina Ojahů na výletě v Ghaně. Nigérie sousedí s Beninem, pak leží Togo a vedle Toga se nachází Ghana. 

Screenshot 2020-03-11 Accra

Afrika nejsou jen savany, žirafy a sloni. V Africe jsou města často mnohem větší než v Evropě. V roce 2010 žilo v Accře více než milión a půl lidí. 

accra v nociCape-Coast-Ghana

Pláž  Labadi. Možná, že se po ní Mercy a Victory procházely. Představme si, že jo. Asi tam nebylo tak prázdno jako na fotce, ale i tam jim bylo krásně. Ne všichni lidé na světě jezdí na dovolenou a ony dvě nikdy nebyly dál od domova. Victory se přiblížila k moři. Nechtěla si namočit botičky, ale Mercy to nezajímalo, strčila do ní a Victory vkročila do oceánu. Vůbec se jí to nelíbilo a rozeřvala se na celou pláž. A především na sestru. Starší ségra ji někdy pěkně štvala.

Labadi-Beach-Accra

Další města Afriky

Sahara

Jak moc je Kapské město na suchu?

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petran-neveceralova-jak-moc-je-kapske-mesto-na-suchu-situace-pohledem-cloveka-ktery-v-nem-zije

 

Která z fotografií není digtálně upravená?

Hyena skvrnitá

Screenshot 2020-03-11 Hyena skvrnitá iFauna czGoogle: hyena skvrnitá cena

Africká zvířata

Lagos, Nigérie

Lagos je jedno z nejrychleji rostoucích měst na světě. Má kolem 20 miliónů obyvatel.

15006436297 bafbe25a18 b

Setrvačnost oka

Lidské oko a mozek nedokáže od sebe odlišit dva obrazy, jestliže od světelného podnětu po vyhodnocení informace nervovým systémem uplyne určitá doba (zpoždění), která činí zhruba jednu šestnáctinu sekundy. Tato vlastnost se nazývá setrvačnost oka a umožňuje nám vnímat posloupnost jednotlivých obrázků jako souvislý děj. Iluze pohybu vzniká v mozku. Je to tím, že naše smysly a centrální nervová soustava mají určitou setrvačnost. Tato vlastnost oka může být nebezpečná například při prudkém vjezdu z osvětlené krajiny do mnohem temnějšího prostředí cesty vedoucí lesem a opačně, nebo při oslnění jiným vozidlem.

https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/fyzika/svetlo/lidske-oko/setrvacnost-oka

 

a cotton candy snake-afrika

Pohádka o pánech pouště

Jednu noc na hotelu nemohly Mercy a Victorie spát. Maminka jim na dobrou noc vyprávěla příběh o pánech pouště.

Na Sahaře, na poušti, kde nikdy nebyly a nevěděly úplně přesně, jak si ji mají představit, žili byli páni pouště, tuarégové. Cestovali na velbloudech, jedli chleba pečený na ohni a nikdy, ale vůbec nikdy se nebáli písečného větru.

Včera foukalo tolik, že nebylo vidět ani na hlavu velblouda. Do Ghanových víček narážely zrnka písku tak tvrdě, že si myslel, že mu proniknou až do hlavy. Jel se zavřenýma očima. Velbloud opatrně našlapoval, když scházel dolů z velké duny. Ale nebylo jasné, kde končí duna a kde začíná písečná bouře. 

Najednou se velbloud vznesl. A letěl. Nahoru a ještě výš. Ghan se ho pevně držel. Důvěřoval mu. Tuarégové, pánové pouště, považují velbloudy za sobě rovné. Velbloud letěl. Sám nevěděl kam, ani co to znamená. Nikdy předtím neletěl. Ale teď ho nesl vítr. Oblaka písku. Směrem do oblak nad nimi. Možná to trvalo jen chvíli a možná to trvalo celou hodinu. 

Rozjasnilo se, bouře utichla. Ghan to cítil na svých víčkách a otevřel oči. Letěl na velbloudovi nad písečnou bouří. Nebe bylo čisté, modré a klidné a rozléhalo se všude kolem něj, nad ním i pod ním. Velbloud se na něj otočil a jejich pohledy se střetly. Ani jeden nevěděli, co to znamená, ale Ghan i velbloud byli rádi, že letí spolu. 

Objevil se pták. Byl to marabu. ,,Nikdy jsem se neocitl takto na severu," řekl čáp. ,,Nevíte, prosím vás, kudy se letí do Nigérie? Jsem zvyklý žít spíš tam než na poušti. Ta písečná bouře je strašná." 

,,Víme," odpověděl Ghan, ,,musíš zahnout doprava a za chvíli jsi tam. A nevíš, prosím tě, jak je možné, že letíme? Jsme zvyklí spíš chodit po zemi," zeptal se ho velbloud.

,,Díky za info," poděkoval se čáp marabu. ,,A co se týče letu, s tím si nedělejte starosti. Tady v nebilétají všichni, takže je normální, co děláte."

,,Tak to mi spadl kámen ze srdce," ulevilo se Ghanovi. 

Snad ten kámen padající ze srdce, co si létá po nebi, dole na zemi nikoho nezraní, uzavřela maminka svou pohádku, protože obě holky už dávno spaly. 

 

Africká krajina

Accra, Ghana

modern-architecture-doing-business-in-ghana

Jezero Volta, Ghana

Lake-Volta-Ghana

Timbuktu, Mali

timbuktu

streets-of-Timbuktu-in-Mali

timbuktu-mali-overview 62107 600x450

Vyschlé kvůli nedostatku vody?

https://www.theguardian.com/world/2019/dec/07/victoria-falls-dries-to-a-trickle-after-worst-drought-in-a-century

Screenshot 2020-03-11 Victoria Falls dries to a trickle after worst drought in a century

Kulešovův efekt jako základ filmu vysvětlen Alfredem Hitchcockem

Dva obrazy vedle sebe vytvářejí význam. Zde to Alfred Hitchcock vysvětluje na třech obrazech. Dva obrazy muže zůstavají stejné, prostřední se promění. V první scéně s matkou a dítětem je muž viděn jako milý chlapík. Ve druhé scéně s dívkou v bikinách je muž chápán jako chlípník. Přestože jde o dva stejné záběry stejného muže. 

Marabu africký

Marabu africký či čáp marabu (Leptoptilos crumeniferus) je velký brodivý pták, kterého řadíme do čeledi čápovitých (Ciconiidae). Obývá africký kontinent jižně od Sahary, téměř celou střední, východní a malou část jižní Afriky. Spatřit ho můžeme jak ve vlhkých, tak ve vyprahlých lokalitách, často poblíž území obývaných člověkem. Příbuzným, dávno vyhynulým zástupcem obřích rozměrů, byl indonéský druh Leptoptilos robustus.

270px-Marabou Stork %28Leptoptilos crumeniferus%29 %280321%29 - Relic38

Marabu africký je nepříliš vzhledný a masivní pták, který běžně dosahuje výšky nad 150 cm, hmotnosti kolem 9 kg a rozpětí křídel přinejmenším 3,2 m, což ho činí jedním z největších brodivých ptáků na světě. Na rozdíl od většiny zástupců čápovitých dokáže marabu africký téměř celou hlavu i s krkem zatáhnout a skrýt pod peřím podobně jako volavky. Je nezaměnitelný díky své velikosti, holé hlavě a krku, černým zádům a bílému břichu. Má narůžovělý až světle červeně purpurový vak, který se s nacpanou potravou dokáže zvětšit až na délku větší jak 30 cm od základu zobáku. Nápadný je i veliký růžovočerný lalok na hrdle. Pohlaví jsou si velice podobná, mladší pták má snědší peří a menší lalok. Létá i ve velkých výškách a teplé vzdušné proudy ho vynáší do výšky přes 4000 m.

 

Tuarégové - páni pouště

Článek o nich naleznete zde:

https://www.stoplusjednicka.cz/tuaregove-co-zbylo-z-panu-pouste

4abc46712b86bd08433c32cfba7eaa61

Skála Zuma

zuma-rock

Monolit Zuma se nachází v Nigérii asi 15 km od města Abuja.

Viktoriiny vodopády

Vodopády byly objeveny 16. listopadu 1855 skotským cestovatelem Davidem Livingstonem a nazvány podle britské královny Viktorie. V roce 1875 je prozkoumal český cestovatel Emil Holub, který je autorem jejich první mapy, která vyšla v cestopise Sedm let v jižní Africe. Holub je také autorem první samostatné publikace o Viktoriiných vodopádech – útlého šestnáctistránkového sešitku The Victoria Falls - a few pages from a diary of Emil Holub, M. D. (…), který v roce 1879 vyšel v jihoafrickém městě Grahamastown.

Místní obyvatelstvo vodopád nazývá Mosi-oa-Tunya, což lze přeložit jako „voda, která hřmí“.

victoria falls

Velbloud dromedár

250px-07. Camel Profile%2C near Silverton%2C NSW%2C 07.07.2007

Velbloud jednohrbý, označovaný často jako dromedár nebo dromedář (Camelus dromedarius) je velký savec z čeledi velbloudovitých, který je v přírodě už vyhuben a žije jen ve zdomácnělé formě. Zde slouží k přenášení těžkých nákladů nebo jako dopravní prostředek.

Před zdomácňováním, které začalo už asi 4000 let před naším letopočtem, žil dromedár zřejmě v severní Africe a Arábii. Dnes je dromedár významné hospodářské zvíře a chová se na původním území výskytu, v Přední a Malé Asii až po Indii. Divoce se dnes vyskytuje pouze v Austrálii, kde byli dromedáři uměle vysazeni lidmi.

Jeho přirozeným biotopem byly polopouště a suché stepi, pouště a planiny.

Lalibela, Etiopie

maxresdefault

https://edition.cnn.com/travel/article/rock-churches-lalibela-ethiopia/index.html

Školní prezentace o podnebných pásech, fauře a flóře Afriky a tak...

TROPICKÝ PÁS nejteplejší oblast na Zemi Rozprostírá se okolo rovníku
 
Zde můžete najít prezentaci Gabriely Mikulkové z roku 2010, kdy byla v 5. třídě. Dole na stránce můžete najít další podobné prezentace...
Můžete se jimi inspirovat a zkusit je zpracovat ve formě sítě. Uvidíte, jak to může být pro vaše myšlení  - a pro vaše rozkoulkávání se po světě osvěžující...

Senegal - strom starý 6000 let

strom-6000let-senegal

gazely a ptáci

Kilimandžáro

Kilimandžáro je horský masiv téměř na rovníku v Tanzanii při hranici s Keňou. Skládá se ze 3 nečinných stratovulkánů – Shira, Mawenzi a Kibo. Na vulkánu Kibo se ve výšce 5895 m n. m nachází nejvyšší bod Tanzanie a zároveň celého Afrického kontinentu – vrchol Uhuru (česky vrchol svobody).

kilimandzaro