Created by Jana Sokolová
typické půdy značných nadmořských výšek na různých matečných horninách. Rozklad nestabil-ních složek a vyplavování oxidů do spodních horizontů je důležitým znakem.
v Česku jsou zřejmě nejhojnějším typem, jsou ve vrchovinách a pahorkatinách a vznikají na nejrůznějších matečných horninách. Jsou to typické bramborářské půdy.
nacházejí se na uloženinách říčních niv, často jsou ovlivněny vodou.
Názvosloví půd se vyvíjelo od poloviny 19. století a upravuje se dodnes.
také úrodné půdy, skoro jako černozemě. Jsou vyvinuty na podobných matečných horninách, ale nejčastěji je najdeme v pahorkatinách.
je přirozený proces rozrušování a transportu objektů na zemském povrchu . Příčinou eroze je mechanické působení pohybujících se okolních látek – především větru, proudící nebo vlnící se vody, ledu, sněhu, pohyblivých zvětralin a nezpevněných usazenin.
půdy s humusem na nivních uloženinách, často i na vápnitých nížinných sedimentech.
je tak běžná, že bez povšim-nutí rozkopneme hroudu, kterou déšť smyl z pole. Je tak obyčejná, že přehlédneme hluboké rozorané brázdy po žních. Přitom je půda prostředím pro růst rostlin, pro existenci živočichů.
úrodné zemědělské půdy s humusem, vznikající v nížinách. Matečnými horninami jsou spraše, slínovce i jemné vápnité písky.
Byly to nejen místní názvy jako červenka, černava nebo bělka, ale i termíny, které vešly do mezinárodního názvosloví a klasi kace. Pojmy hnědozem, černozem, šedozem či kaštanová půda se používají dodnes.
tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem eroze.
Půda je opravdu v 99,99999 % případů úplně nahoře na zemské kůře. Výjimkou jsou tzv. pohřbené a fosilní půdy. Na ty se podíváme za chvíli.
Půda ovlivňuje, ba někdy dokonce určuje vodní režim krajiny. Půda zadržuje vodu a reguluje odtok. Bez půdy by se krajina proměnila na síť občasných toků.
Zopakujte si de nici půd a znovu „objevte“, že půda je směs nerostných součástí s mrtvou organickou hmotou a živými organismy. Tyto složky jsou v různých poměrech, nerostné součásti však obvykle převládají. Z mine-ralogie a petrologie je znáte, nebudou to tedy pro vás velké objevy.
využívání půdy člověkem zahrnuje správu a změny přírodního prostředí nebo divočiny vyúsťující ve vytvořená prostředí jako jsou pole, pastviny a osady a také využití vojenské, pro oddech či dopravu
jsou dvojího druhu. Vegetace dodává půdě zcela zásadní součást – organické látky, z nichž se tvoří humus. Půda je oživená mikroorganismy i makroorganismy a ty jsou jejím vnitřním motorem pohánějícím všemožné che-mické reakce, jako oxidaci, redukci, mineralizaci, hydrolýzu atd.
Půda by měla být úrodná, proto je zemědělská půda základem lidské výživy. Pod slovem úrodnost rozumíme schopnosti půdy dodávat rostlinám živiny, dostatek vody, vzduchu a také podmínky k zapuštění a upevnění kořenů
Všechny důležité pochody, které vedou ke vzniku půd, nazýváme souhrnně půdotvornými. Je jich mnoho, jsou složité a jejich podrobný výklad by vyžadoval stovky stránek nebo gigabajty na počítači.