Created by Marie Zimmermannová
228. Manželský a rodinný život, žitý podle Božího plánu, představuje sám o sobě evangelium, ve kterém je možné vyčíst nezištnou a trpělivou lásku Boha k lidstvu. Křesťanští manželé se 2 JAN PAVEL II., Apoštolská exhortace Familiaris consortio (22. 11. 1981), 15. 3AL 86. 4VDK 255. na základě svátosti manželství podílejí na tajemství jednoty a plodné lásky, která existuje mezi Kristem a církví. Katecheze v rodině má tedy za úkol ukázat protagonistům rodinného života, především manželům a rodičům, dar, který jim Bůh dává skrze svátost manželství.
229. Církev hlásá evangelium rodině. Křesťanské společenství je rodinou rodin a zároveň je Boží rodinou. Společenství a rodina jsou pro sebe navzájem stálým a vzájemným odkazem: zatímco společenství dostává od rodiny bezprostřední porozumění víře přirozeně spjaté s událostmi života, rodina naopak získává od společenství explicitní klíč, aby ve víře porozuměla vlastní zkušenosti. Církev si je vědoma tohoto hlubokého propojení a ve své evangelizační péči hlásá evangelium rodinám a dává zakusit, že evangelium je „radostí, která naplňuje srdce i celý život, protože v Kristu jsme byli vysvobozeni z hříchu, ze smutku, z vnitřní prázdnoty a z osamění“
230. V dnešní době je katecheze s rodinami prostoupena kérygmatem, protože také „v rodinách a mezi nimi musí stále nově zaznívat prvotní hlásání, to, co je nejkrásnější, největší, nejpřitažlivější a současně nejdůležitější a má být v centru evangelizační činnosti“6. Mimoto, v dynamice misijní proměny se katecheze s rodinami vyznačuje stylem pokorného porozumění a konkrétního hlásání, které není teoretické a odtržené od problémů lidí. Společenství v rámci svého evangelizačního a katechetického úsilí zaměřeného dovnitř rodin realizuje cesty víry, které rodinám 5AL 200; srov. též EG 1. 6AL 58; srov. též EG 35 a 164. pomohou jasně si uvědomit svou identitu a poslání: doprovází je a podporuje je tedy v jejich úkolu předávat život, pomáhá jim při plnění jejich původního poslání vychovávat a podporuje autentickou rodinnou spiritualitu. Tímto způsobem si rodina uvědomuje svou roli a stává se ve společenství a spolu s ním aktivním účastníkem evangelizačního díla.
Zdroj:
Program:
Materiály:
Propojení velikonočního tajemství se mší svatou.
Materiály:
www.katechezedobrehopastyre.cz
Adresáti:
Principy:
Výchozí program:
Zaměřeno na otázku: Co je lidské štěstí?
Program:
Program:
Práce dětí: koláž oltáře a ambonu
Učili jsme se názvosloví jednotlivých míst a předmětů a také jejich uspořádání na oltáři, ve svatostánku a na ambonu. To vychází z potřeby být někde “doma”. Ke svatému přijímání patří kostel a v něm by se děti měly cítit “jako doma”. Občas si s dětmi v kostele zopakujte, jak se co jmenuje a k čemu to slouží.
Práce dětí:
Děti byly postupně uvedeny do způsobu, jakým se při slavení liturgie „mluví“ – toto „slovo“ je spojeno s činem, který koná Bůh pro nás. Děti se seznámily s těmito liturgickými gesty: epikléze (při proměňování), doxologie (chvála Bohu za vykonané dílo), pozdravení pokoje (předávání pokoje vzkříšeného Ježíše Krista) a lámání chleba (výraz jednoty společenství Ježíšových učedníků – církve).
Práce dětí:
Na fotografii kluci začínají vyrábět lapbook
Cesta k prvnímu svatému přijímání - dopis rodičům - PŘEHLED.docx
Kaligrafie
Můj plán
SMYSL A MOŽNOSTI
Bibli jsme si představili jako slovo Boží, z něhož poznáváme, co vše pro nás Bůh vykonal a stále koná. Není tak důležité, kolik má Bible knih a jak je členěna, i když to děti vidí na dřevěném modelu, ale co obsahuje a proč byla sepsaná.
Materiál: karty o Bibli (zjednodušné z brožury o Bibli z KDP)
Na základě první kapitoly Bible (kterou jste dostali i ve zpracování jako video), jsme poznali že prvním činem Božím bylo STVOŘENÍ vesmíru a naší Země. Poznali jsme, že svět a náš život pochází od Boha. Bůh tvořil svět velmi dlouho, miliardy let se země utvářela, než byl stvořen první člověk. Ten dostal schopnost pracovat rukama a přemýšlet a byl Bohem pozván, aby se podílel na proměňování světa na místo pro šťastný život všech.
Materiál:
Do tohoto světa vstoupil Bůh sám v okamžiku, který nazýváme VYKOUPENÍ a je spojeno s narozením, životem, smrtí a vzkříšením Ježíše. Od tohoto okamžiku se Ježíšovo světlo šíří dějinami a my později poznáme, že ho dostáváme při křtu a máme ho svým životem šířit dál. Každý máme v těchto dějinách svoji „prázdnou stránku“, kterou vytváříme svými myšlenkami, slovy a skutky.
Materiál: moment Vykoupení s biblickým textem
Naše dějiny směřují ke druhému příchodu Ježíše Krista, který obnoví celý svět tak, že bude ještě krásnější, než při stvoření, protože se projeví také vše dobré, co Bůh skrze lidi vykonal. Všichni, kdo v Boha věří budou s ním žít věčně. Tento okamžik, který se dovrší Boží dílo se nazývá PARUSIE.
Z tohoto tématu můžeme vyčíst smysl naší existence a cíl našeho života, což je další ze základních potřeb člověka, aby mohl žít v míru sám se sebou i s druhými.
Materiál: třetí tabulka s biblickým textem
Dětem budou představeny dva obrazy:
Ježíš jako Dobrý pastýř, který pečuje o své ovce nejrůznějšími způsoby. Ty mu také naslouchají. Dobrý pastýř také chrání své ovce před zlem a je dává za ně svůj život. Poznáváme, kdo jsou ty ovce, koho tím Pán Ježíš myslí, a učíme se vnímat jeho péči v každodenním životě a v modlitbě mu za ni děkovat.
Ježíš jako keř vinné révy, v kterém jsme ratolesti. Kdo zůstává v Ježíši, ponese hojné ovoce. Tento obraz osvětluje mnoho skutečností, které pomohou dětem porozumět významu přijímání Ježíše a života s Ním.
TOTO TÉMA JE POMĚRNĚ OBTÍŽNÉ, PROTO JE ČÁST PREZENTOVÁNA V KATECHEZÍCH S DĚTMI A ČÁST PŘI PRVNÍM SETKÁNÍ S RODIČI A DĚTMI
Pracovní list Ježíš Dobrý pastýř:
Knížečka Já jsem Dobrý pastýř (obrázek dle vlastního výběru), verše s PS
Moje jméno - ozdobná tabulka kaligrafickým písmem
Pracovní list: Já jsem vinný keř a vy jste ratolesti (v katechezi s dětmi)
Před Velikonocemi se věnujeme velikonoční události, aby děti porozuměly, kde má původ mše svatá a přijímání Těla a Krve Kristovy a jaký to má smysl a význam. Velikonoční příběh si přestavíme na modelu města Jeruzaléma, pak se budeme věnovat Poslední večeři, smyslu ukřižování (na základě Ježíšova podobenství o semeni, které musí zemřít, aby přineslo užitek) a nakonec o významu vzkříšení pro Ježíšovy přátele a lidí všech dob.
Práce dětí:
Poté propojíme velikonoční událost s modlitbami a gesty při mši svaté. (Tuto činnost jsme zařadili na 3. setkání dětí a rodičů).
Děti si vyrobí malý misál s vybranými momenty mše svaté a obrázky jednotlivých momentů a zejména liturgických znamení přiřadí k okamžikům velikonočního příběhu.
Momenty mše svaté a jejich přiřazení :
Ježíš je ústřední postavou křesťanství. Věříme, že je poslaný od Boha, aby přivedl lidi zpět k Němu. Věříme, že je pravým Synem Božím a pravým člověkem.
Děti potřebujeme uvést do smyslu vtělení Ježíše Krista a jeho přítomnosti mezi lidmi.
Vodítkem k tomu je Tradice církve, jejíž součástí je slavení Liturgického roku, kdy si připomínáme nejdůležitější události ze života Ježíše Krista.
Zvolili jsme tento postup:
Před Vánocemi jsme začali proroctvím o světle: „Lid, který chodí ve tmě, uvidí veliké světlo.“ Byl to počátek uvažování o „tmě“, nebo přesněji „temnotě“ lidského života. Co je zlé a brání člověku vidět Boží světlo, jeho lásku a přítomnost mezi námi?
Vánoční příběh – událost vtělení Ježíše, je zpracovaný pro děti formou videa, ukazuje, jaké světlo Bůh člověku daroval. Je jím Ježíš, který je v příběhu nazýván různými jmény, jež naznačují jeho původ i poslání. Po Vánocích o nich začneme uvažovat, co jednotlivá jména znamenají, aby děti poznaly, že Ježíš je Boží Syn poslaný od Boha na svět, kde se narodil jako syn Marie, lidské dítě, pravý člověk.
Materiál:
Práce dětí: Četba vánočního příběhu v Bibli podle jednotlivých epizod (zvěstování, navštívení Alžběty, narození Ježíše a klanění pastýřů, klanění mudrců, představení v chrámě, útěk do Egypta) a vyhledávání Ježíšových titulů (PL) a také odpovědí účastníků dění na dar dítěte Ježíše
Svět má být jako království, o které pečuje Bůh a lidem se v něm dobře žije. Co to znamená, vypráví Ježíš v podobenstvích. Nejprve to byla jednoduchá podobenství o růstu Božího království (hořčičné semínko) a o jeho vnitřním proměňování (podobenství o kvasu), a také o jeho nesmírné hodnotě (poklad, vzácná perla).
Boží království je založeno na lásce, o které Boží slovo zapsané v Bibli říká:
Miluj Boha z celého celou svou myslí, z celého svého srdce a celou svou silou a bližního jako sám sebe.
Budeme se zabývat tím, jak se taková láska projevuje. Budeme číst Ježíšova podobenství o tom, jak se v Božím království šíří láska a co jí v tom někdy brání. Budeme na jednotlivých postavách zkoumat, kdo představuje Boží projevy lásky k člověku, kdo je v roli člověka v nouzi, nebo hříšníka.
K těmto podobenstvím se vztahují vybrané Ježíšovy výroky (rady, maximy), které se mají stát základem pro zpytování svědomí dětí před svátostí smíření. Děti budou potřebovat nějaký čas, aby si je dokázaly promítnout do svého života. V tom je také potřebná spolupráce rodičů.
Vybraná podobenství:
Práce dětí:
Vybrané Ježíšovy rady (maximy):
Dt 6,5 (Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.); Lv 19,18 (budeš milovat svého bližního jako sebe samého); Mt 22, 36-40; Mk 12, 30 (učení v chrámě, řeč s farizei); Lk 10,27 (podobenství o Samaritánovi).
Další:
Tyto Ježíšovy rady mohou dětem sloužit také jako "zpovědní zrcadlo" (doporučení KDP). Jejich počet se s věkem rozšiřuje, děti jsou vedeny k tomu, aby uměly číst Písmo svaté z tohoto úhlu pohledu. Co mi Ježíš radí? Jak by měl vypadat můj život člověka "podobného Božímu obrazu"?
Ježíš se po své smrti a zmrtvýchvstání sešel během 40 dní se svými přáteli, aby s ním prožili radost z vítězství světla nad temnotami. Pak se vrátil k Otci. Společenství svých učedníků slíbil dar Ducha svatého, který jim byl seslán po deseti dnech, padesátý den po Ježíšově zmrtvýchvstání. Ježíš dal svým učedníkům také poslání jít ke všem lidem a národům a svědčit jim o Bohu a jeho moci a lásce a zvát je do společenství Ježíšových učedníků, které nazýváme církví. Jsou to ti, o kterých mluvil Ježíš jako Dobrý pastýř nebo jako vinný keř, který živí své ratolesti, aby přinášely ovoce.
Jak se člověk stane Ježíšovou ovečkou nebo ratolestí na vinném keři? Je to křtem – darem, který dal Ježíš své církvi. Budeme se věnovat darům, které dítě dostalo ve křtu, a to rozborem křestního obřadu, a budeme poznávat, jak na ně svátost smíření a svaté přijímání navazuje.
Obřad křtu v kartách - ukázka:
Tomuto tématu se prakticky věnujeme na 4. setkání rodičů s dětmi.
Ovečky, které se ztratí, Bůh hledá. Ve skutečnosti nám Ježíš daroval svátost smíření, kde jakoby bere každou ovečku na ramena a nese ji zpět do ovčince, kde platí přikázání lásky: Miluj Boha... a bližního jako sám sebe (viz část 5). V této svátosti také Ježíš rozvazuje pouta, které nám brání přijímat a dávat lásku. Hledáme překážky (hříchy), které brání proudění Boží mízy do našeho srdce a života.
Děti se tak naučí, jak zpytovat svědomí a připravit se na setkání s Ježíšem v této svátosti.
Ukážeme si nejprve na souboru karet a potom ve skutečnosti, jak svátost smíření probíhá. Je to slavnost našeho očištění a uzdravení, načerpání nové síly k životu z Boží lásky.
Práce dětí a rodičů:
četba a meditace podobenství o milosrdném otci; hledání vztahu mezi podobenstvím a svátostí smíření
První svaté přijímání ve slavnostní mši svaté nám otevře cestu k tomu, abychom se mohli s Ježíšem pravidelně setkávat v přijímání jeho Těla a Krve při mši svaté. Je to způsob, jakým si Ježíš přál být s každým člověkem až do momentu paruzie, kdy znovu přijde mezi nás. Je to pokrm, který nám dává „mízu“, abychom mohli přinášet dobré ovoce.
Práce dětí a rodičů:
Sestavení modelu mše svaté jako smlouvy, aby si děti uvědomily, s kým se ve svatém přijímání setkávají a dokázaly z něho žít.
