Created by Roman Mraček
0. stadium
Bdělost – beta-vlny 14 – 30 Hz, (vysoká frekvence, nízká amplituda)
Ospalost, relaxace (lehnu si, zhasnu) – alfa-vlny (8 – 13) (nižší frekvence, vyšší amplituda)
cirkadiánní cyklus – tendence k pravidelnému střídání větší a menší fyziologické, behaviorální a mentální aktivity (i rostliny, živočichové)
většina lidí střídavě cca 16 hodin bdí a 8 hodin spí -> nastavení je individuální
Cyklus odpovídá slunečnímu svitu – dle světla/tmy
cirkadiální hodiny regulují vnitřní hodiny – lokalizované v suprachizmatických jádrech anteriorního hypotalamu nad optickými nervy
Vnitřní biologické hodiny jsou sladěny se střídáním dne a noci především prostřednictví sekrece melatoninu (hormon epifýzy, spánkový – jeho produkce značí spánek)
Cirkadiální rytmy podléhají také výkyvy tělesné teploty (ráno je vyšší) či sekreci kortizolu (hormon bdění) a serotoninu
Cirkadiální rytmu může narušit cestování v čas. pásmech, práce na směny
BIOLOGICKÉ HODINY
Dříve se předpokládalo, že bez údajů o střídání dne a noci se jeden cyklus zpravidla prodlouží na 25 hodin (mohlo mít vliv umělé osvětlení), v normálu se zase nastaví na 24 h -> dle experimentů
Ukázalo se, že sekreci hormonů (co ovlivňují spánkové rytmy), ovlivňuje i umělé světlo
Na základě experimentů Charlese Czieslerase zjistilo, že cirkadiální cyklus trvá 24 hodin a 18 minut
ranní ptáčata X noční ptáci (cirkadiální preference)
existují vrozené rozdíly v načasování biologických hodiny
Heriabilita (dědivost) – hraje určitou roli + velký vliv má prostředí
RANNÍ PTÁČATA – předsunutá fáze, brzy se budí, večer jsou ospalí, vrchol aktivity v dopoledních hodinách, mají vyšší produkci adrenalinu-> projevuje se tocelkovou vyšší aktivitou (Kant)
NOČNÍ PTÁCI, SOVY – opožděná fáze, pozdě se budí, minimum tělesné teploty mají v 8 hodin ráno (Freud)
Horší školní prospěch – únava dopoledne, nižší výkon
Mnichovský dotazník chronotypů (zjišťuje skutečnost načasování biologických hodin, ne preference)
není to jen subjektivní záležitost, jsou rozdíly třeba v hormonální produkci (ranní ptáčata mají ráno vyšší produkci adrenalinu)
např. Piaget byl ranní ptáče, kdežto Freud spíše noční pták
přechod z bdělého do spánkového stavu
1. velké tělesné pohyby a změny polohy těla
2. prohloubené dýchání a pomalé zavírání očí
3. jedinec vstupuje do hypnagogického stavu (usínání, dřímota) => přechod mezi bděním a spánkem
někdy svalové křeče provázené škubnutím celého těla; příčinou jsou motorické impulzy z nižších mozkových center (jsou projevem nervových procesů regulujících přechod k další etapě)
Postupně se snižuje svalové napětí, krevní tlak i tepovka
Na EEG dochází k vymizení alfa vln a k pomalému nástupu théra vlny, vymizí-li alfa vlny = TO JE POČÁTEK SPÁNK
objev rychlých pohybů očních (rapid eye movements – REM)
fyziolog Nathaiel Kleitman prováděl počátkem 50. let 20. stol. výzkum spánku
jeho student Eugene Aserinsky zpozoroval u spících dětí rychlé, koordinované pohyby obou očí pod zavřenými víčky – REM spánek
80% osob probuzených v REM fázi udává sen
v non-REM spánku pouze 20% osob uvádí sen
W. Dement – významný vědec v oblasti spánku, spolu s Kleirmanem začali používat k registraci spánku elektroencefalograf (EEG)
přístroj, který zaznamenává spontánní změny elektrické aktivity mozku
spící osoba má na hlavě elektrody, které přenášejí signály mozkové činnosti do připojeného zařízení
výsledný záznam – elektroencefalogram
Hz (hertz) je jednotka kmitočtu – jeden cyklus za vteřinu.
obvykle se zaznamenávají také změny krevního tlaku, svalového napětí brady (EMG – elektromyogram) a oční pohyby (EOG – elektrookulogram)
1. stadium – usínání (hypnagogické)
při probuzení jsou lidé přesvědčeni, že ještě nespali; přechod z bdělosti do spánku
theta vlny (nepravidelné vlny s nízkou amplitudou, vymizí alfa vlny=> počátek spánku)
= přirozený psychosomatický stav provázený značným snížením (ne úplnou paisvitou) psychické i tělesné aktivity, zejména motorických a senzorických systémů
dochází k odpojení mozku a psychického dění od vnější reality (online/offline)
Spánek provází různé druhy mentálních aktivit (hl. snění)
Máme schopnost plánovat probuzení – probudím se před zazvoněním budíku
Když plánujeme, zvyšuje se hladina kortizolu – hormon bdění (a my se probudíme)
Ani útlum senzorických aktivit není úplný – sluch je utlumen, ale stále filtruje zvuky podle důležitosti (nevzbudí nás vlak, ale pláč miminka ano)
=>spánek přináší ODPOČINEK A SVĚŽEST
– popsána na základě záznamů z elektroencenografu
SPÁNKOVÝ CYKLUS
0., 1., 2., 3., 4., <= 3., 2 (90.min)
REM =>2., 3., 4. 3. 2. REM 2. 3 2 REM 2 REM 2 REM
Během celého spánku jsou asi 4x stádia hlubokého spánku (s delta vlnami)4-5x REM spánek (poprvé REM trvá asi 10 min, pak se prodlužují až 30 min), hlubokého spánku ubývá => probouzíme se u poslední REM fáze
2. stadium - lehký spánek
větší a pomalejší vlny přerušované spánkovými vřeteny (shluky vln s frekvencí 15 Hz) a K-komplexy (velké, pomalé a ostré vlny)
dochází k výraznému snížení svalového napětí
Non REM spánek má fci odpočinku a obnovení tělesných sil
REM spánek má vliv na psychiku
spánek u zvířat
REM spánek existuje podle dostupných informací u ptáků a savců
Sní vždy jen jedna hemisféra – (delfín nikdy nespí – vždy jen půlka mozku)
Strážní funkce REM spánku
James Horne – obligatorní fakultativní spánek
poruchy REM spánku
noční můry (nightmare) – u dětí i dospělých
typický sen, který je tak nepříjemný, že se člověk probudí; dost často zalitý studeným potem (podvědomá mysl se snažila řešit nějaký problém, ale řešení se tak úplně nepovedlo)
poruchy non-REM
noční děsy (pavor nocturnus) – mimo REM fázi, nejčastěji u dětí ve věku 4 – 12 let
náměsíčnictví (somnabulismus) – hluboký non-REM spánek
mluvení ze spaní (somnilogie) – benigní porucha spánku; občas může být i v REM spánku
nespavost (insomnia)
Akutní – rodinné problémy, jiné problémy (vyloupení domu, smrt příbuzného, změna pracoviště/školy)
(až do 1 měsíce)
Chronická
Strach z toho, že neusnu => brání v tom, aby usnul (vzniká začarovaný kruh a prohlubuje se v chronickou nespavost)
Dlouhodobé rodinné problémy
Paradoxní
Jen subjektivní pocit, že nespali
časné buzení – hlavně staří lidé
3. stadium - hluboký spánek
delta vlny (velké pomalé vlny, 1-2 Hz, tvoří 20-50% záznamu)
pokusná zvířata (kočky) – po 15 dnech bdění hynou na celkové vyčerpání (musely balancovat na desce ve vodě, když usnuli, spadli do vody, dány zpět a znovu)
Pokusy s lidmi se již dnes nesmí z etických důvodů
50 h bez spánku => zvýšení stavů nepozornosti, chybného vnímání
jsou známy případy, kdy lidé nespali 100 h, nejvíce narušena koncentrace pozornosti => nic více zásadního, zvládali běžné denní úkony
větší výskyt mikrospánků – behaviorální kritéria (kývání hlavy, zavírající se víčka)
na EEG se objevují 14 sekund trvající epizody s 4 – 7 Hz (theta) aktivitou
narušení bdělosti na několik sekund
unavený člověk začne usínat v nevhodné situaci – dopravní nehody
snová deprivace
pokusy Williama Dementa
dobrovolníci byli v noci buzeni ihned po přechodu do REM spánku
již během 3. a 4. noci až 30 buzení za noc
po 10 dnech nebylo možné pokračovat – jakmile usnuli, hned upadli do REM fáze – museli by je hned budit
po skončení pokusu se délka REM fáze při nerušeném spánku prodloužila o 60 až 160% nad obvyklý stav => lidé „doháněli“ chybějící REM fázi
– teorie psychické potřeby snu
Nejprve byli klidní => poté projevy úzkosti, kolísání pozornosti, podrážděnost, problém s pamatováním
Kontrolní skupina buzena v non - REM fázi => žádné neg. Psych. projevy
Dlouhodobá snová deprivace=> může vést k psych. poruchám
teorie psychické potřeby snu – navazuje na Dementa
REM fáze slouží především k psychické regeneraci, zpracováváme nové informace, zatímco non-REM slouží především k fyzické regeneraci
v REM-fázi spánku řešíme i některé více či méně vědomé konflikty, které se nám nepodařilo zpracovat v bdělém stavu
náběh na bdělý stav
důležitý mentálně-hygienický činitel
stadium – REM spánek (všechny ostatní stádia jsou non-REM-spánek)
beta a theta vlny (rychlé vlny s nízkou amplitudou)
Podobá se EEG v bdělém stavu (není však tak pravidelná) – mozek je velmi aktivní
impulzy k zahájení REM spánku přicházejí z mozkového kmene – Varolova mozku
těžký a nepravidelný dech, zvýšení srdeční frekvence, oči se hýbou pod víčky
snížení svalového napětí („ochromení“) – s výjimkou srdce, bránice, okohybných svalů a hladké svaloviny (znemožňuje aktivně přehrávat sny)
dochází k zvýšení průtoků krve mozku, zahřívání mozku – vyšší než v bdělém stavu
Možná funkce => regenerace mozku (díky průtoku krve)
u mužů erekce, u žen prokrvení vaginální oblasti
těžší člověka probudit – než v jiných fázích
Michel Jouvet – označil REM jako „paradoxní spánek“
zvláštní stav =>člověk je uvolněný, ale mozek je naopak velice aktivní (X ostatní části jsou ortodoxní (prahový) spánek)
Někteří vědci neberou REM jako spánek => třetí stav existence
sny jsou živé, nelogické, bizarní => čas ve snění odpovídá reálnému, kolik by nám aktivita zabrala
sny se vyskytují i v nonREM spánku => méně časté, kratší, méně živější (podobají se normálnímu myšlení)
každou noc se nám zdá 4-5 snů, pamatujeme si hl. ty ranní (bizarnost neusnadňuje zapamatování, roli má i úmysl si zapamatovat sen)
4. stadium - nejhlubší spánek
delta vlny (tvoří více jak 50% záznamu)
Pokles srdeční a dechové frekvence, prohloubení svalové relaxace, chybí oční pohyby
Poté návrat do 3. a 2. stádia
=> Trvá to asi 90 min (prohlubování a změlčování spánku)
jiný mentální fenomén
Objevují se těsně před usnutím =>ve stavu dřímoty se vynořují odlesky jednotvárné denní činnosti (trhání borůvek, hrabání listí,…) => vybaví se nám před usnutím představa, této činnosti
uchováno testování reality, víme, že je to jen představa, ne skutečnost (jsme schopni rozlišovat mezi psych. obsahy z vnějšího – vjemy a vnitřního světa)
Zabýval se jimi Herbert Silberer
popsal transformaci abstraktních obsahů v symbolické představy => objevují se pokud se zabýváme abstraktním, filozofickým problémem
Inspiroval Freuda, jeho žák
typické barvité, živé, bizarní sny se vyskytují v REM fázi spánku (pravděpodobně v poslední fázi (3., 4., před probuzením)
v REM fázi
snové představy, obvykle zrakové, méně často sluchové, jsou tak živé, že je spící nedokáže odlišit od vjemů => je narušeno testování reality
V posledních etapách ji uvědomujeme více, že něco je nereálné
sny mívají výrazné citové zbarvení, často spíše záporné, zejména úzkostné
nejčastějším prostředím jsou ulice/domy, objevují se také známí lidé
Říká se, že obsah snů pacientů koresponduje s teoretickým rámcem terapeuta (psychoanalytik – pacienti mají agresivní/erotické sny)
lucidní snění – během snu si člověk uvědomí, že sní
Jan Evangelista Purkyně – „O spánku, snech a stavech příbuzných“ (inspiroval Freuda)
zdůraznil osvěžující a léčivou funkci snu (kompenzační fce)
sny – kompenzací denního zaměření
J. Allan Hobson, Robert W. McCarley
Autoři: Hypotéza aktivace -syntéza
Snění reprezentuje subjektivní uvědomování neuronálních aktivit během spánku
před započetím REM fáze spánku se mozek sám „zapne“
k této vnitřní aktivace dochází každých 90 minut
impulzy k zahájení REM spánku přicházejí z retikulární-aktivačního systému
v syntetickém stadiu aktivovaný mozek náhodné nervové signály interpretuje jako relativně smysluplný příběh (využívá k tomu údaje z paměti)
Syntéza probíhá v mozkové kůře – ta je ve spánku odpojena od vnějšího světa
Např.: nemoct se pohybovat=> v příběhu pronásledování
už v Bibli: Starý zákon – důležitost snů, sen Jákoba
Sigmund Freud – „Výklad snů“ (1900)
sny jsou královskou cestou do nevědomí =>reflektují nepřijaté sny, myšlenky pro vědomí, proto jsou v nevědomí
OBSAHY SNŮ
latentní (skrytý, pudový, nevědomý obsah snu)
tvoří je nepřijatelné myšlenky, přání, pudové konflikty
Sen je skrytý pokus o realizace těchto pohnutek
manifestní sen je snový zážitek, který si pamatujeme, co se nám zdá
snová cenzura – je umístěna v předvědomí
Nepřijatelné myšlenky (pudové impulzy) nemohou jít samy o sobě do vědomí (způsobily by úzkost) jsou zamaskovány do podoby symbolů, které už nepůsobí úzkostně => cenzura je však menší než při bdění
snová práce provádí transformaci latentního snu na manifestní (transformace nepřijatelných pudových obsahů do podoby, která je přijatelná => snové příběhy)
jejím důležitým mechanismem je
symbolizace (nahota, sex vzbuzují úzkost, tak jsou maskování v metaforách (např.: penis – špičaté předměty, zbraně))
kondenzace (2 osoby či jejich části se sloučí v jedno – např.: sestra s matčiným svetrem)
sekundární zpracování – když začneme vzpomínat na sen, vnášíme do něj určitý řád
sen je kompromisem mezi pudovými silami a cenzurou
sen je spontánní sebezobrazení aktuálního stavu nevědomí v symbolické formě=> člověk se z nich může poučit
Symboly jsou podobenstvím, ze ket
vědomí a nevědomí jako by byly ve vzájemném kontaktu a byla mezi nimi souhra
Jung převzal od Freuda termín manifestní obsah
X tvrdí ale, že manifestní sen nic neskrývá, pouze používá obrazný jazyk (sny se dají vykládat přímo z manifestních obsahů)
kompenzační funkce snu – sen vyrovnává jednostrannosti, kterých se dopustíme v bdělém stavu
člověk se přehnaně věnuje intelektuálním záležitostem a zanedbává osobní život => sny o osobním životě= vyrovnávají jednostrannost
Čím větší jednotvárnost tím více kontrastní sny
=> dochází k tak psychické regulaci jedince
výklad snu na rovině objektu a subjektu -
vše, co potkám ve snu jsem JÁ
na manifestní sen se dá dívat z obou hledisek
na rovině subjektu – snící sleduje sebe ve snu s dalšími osobami, zvířaty,… => osoby, zvířata,… ve snu reprezentují různé části naší psychiky, včetně nevědomých
Mohou se objevovat např. v podobě rodinných příslušníků
na rovině objektu- vystupují zde moji blízcí (rodiče, partner, sourozenci…) – ve snu jsme vytvořili mentální reprezentace těchto blízkých osob a našeho vztahu k nim
archetypické snové obrazy – Jung se vyhýbal Freudově teorii, že ženské pohlavní orgány jsou reprezentovány vázami atd. a mužské špičatými předměty – jungovské sny jsou méně sexuální
Kognitivní teorie snění – sny jako proces zpracování informací
hodně podobné fyziologickému hledisku
sny jsou vedlejším produktem zpracování informací, nemají hlubší význam
Christopher Evans („Krajiny noci“) – sny jsou bezesmyslný šum, vyvolaný „mentálním úklidem“ nervového systému (aktualizace programů i informací), probíhá v REM spánku
Řešení problémů
Další názory: sny mají fci v procesu zpracování informací - třídění, přemisťování, ukládání, odstraňování (zapomínání), přispívá i k řešení problémů (dlouho jsme si nevěděli s nějakým problémem rady a najednou nám řešení samo od sebe vstoupí do vědomí)
