OrgPad logo

Spánek a snění

Created by Roman Mraček

#psychologie

Spánek a snění

0. stadium - ospalost

0. stadium

Bdělost – beta-vlny  14 – 30 Hz, (vysoká frekvence, nízká amplituda)

Ospalost, relaxace (lehnu si, zhasnu) – alfa-vlny  (8 – 13) (nižší frekvence, vyšší amplituda)

Cyklus bdění a spánku

cirkadiánní cyklus – tendence k pravidelnému střídání větší a menší fyziologické, behaviorální a mentální aktivity (i rostliny, živočichové)

většina lidí střídavě cca 16 hodin bdí a 8 hodin spí -> nastavení je individuální

Cyklus odpovídá slunečnímu svitu – dle světla/tmy

cirkadiální hodiny regulují vnitřní hodiny – lokalizované v suprachizmatických jádrech anteriorního hypotalamu nad optickými nervy

Vnitřní biologické hodiny jsou sladěny se střídáním dne a noci především prostřednictví sekrece melatoninu (hormon epifýzy, spánkový – jeho produkce značí spánek)

Cirkadiální rytmy podléhají také výkyvy tělesné teploty (ráno je vyšší) či sekreci kortizolu (hormon bdění) a serotoninu

Cirkadiální rytmu může narušit cestování v čas. pásmech, práce na směny

BIOLOGICKÉ HODINY

Dříve se předpokládalo, že bez údajů o střídání dne a noci se jeden cyklus zpravidla prodlouží na 25 hodin (mohlo mít vliv umělé osvětlení), v normálu se zase nastaví na 24 h -> dle experimentů

Ukázalo se, že sekreci hormonů (co ovlivňují spánkové rytmy), ovlivňuje i umělé světlo

Na základě experimentů Charlese Czieslerase zjistilo, že cirkadiální cyklus trvá 24 hodin a 18 minut 

ranní ptáčata X noční ptáci (cirkadiální  preference)

existují vrozené rozdíly v načasování biologických hodiny

Heriabilita (dědivost) – hraje určitou roli + velký vliv má prostředí

RANNÍ PTÁČATA – předsunutá fáze, brzy se budí, večer jsou ospalí, vrchol aktivity v dopoledních hodinách, mají vyšší produkci adrenalinu-> projevuje se tocelkovou vyšší aktivitou (Kant)

NOČNÍ PTÁCI, SOVY – opožděná fáze, pozdě se budí, minimum tělesné teploty mají v 8 hodin ráno (Freud)

Horší školní prospěch – únava dopoledne, nižší výkon

Mnichovský dotazník chronotypů (zjišťuje skutečnost načasování biologických hodin, ne preference)

není to jen subjektivní záležitost, jsou rozdíly třeba v hormonální produkci (ranní ptáčata mají ráno vyšší produkci adrenalinu)

např. Piaget byl ranní ptáče, kdežto Freud spíše noční pták

Průběh spánku

přechod z bdělého do spánkového stavu

1. velké tělesné pohyby a změny polohy těla

2. prohloubené dýchání a pomalé zavírání očí

3. jedinec vstupuje do hypnagogického stavu (usínání, dřímota) => přechod mezi bděním a spánkem

někdy svalové křeče provázené škubnutím celého těla; příčinou jsou motorické impulzy z nižších mozkových center (jsou projevem nervových procesů regulujících přechod k další etapě)

Postupně se snižuje svalové napětí, krevní tlak i tepovka

Na EEG dochází k vymizení alfa vln a k pomalému nástupu théra vlny, vymizí-li alfa vlny = TO JE POČÁTEK SPÁNK

objev rychlých pohybů očních (rapid eye movements – REM)

fyziolog Nathaiel Kleitman prováděl počátkem 50. let 20. stol. výzkum spánku

jeho student Eugene Aserinsky zpozoroval u spících dětí rychlé, koordinované pohyby obou očí pod zavřenými víčky – REM spánek

80% osob probuzených v REM fázi udává sen

v non-REM spánku pouze 20% osob uvádí sen

W. Dement – významný vědec v oblasti spánku, spolu s Kleirmanem začali používat k registraci spánku elektroencefalograf (EEG)

přístroj, který zaznamenává spontánní změny elektrické aktivity mozku

spící osoba má na hlavě elektrody, které přenášejí signály mozkové činnosti do připojeného zařízení

výsledný záznam – elektroencefalogram

Hz (hertz) je jednotka kmitočtu – jeden cyklus za vteřinu.

obvykle se zaznamenávají také změny krevního tlaku, svalového napětí brady (EMG – elektromyogram) a oční pohyby (EOG – elektrookulogram)

image

1. stadium - usínání

1. stadium – usínání (hypnagogické)

při probuzení jsou lidé přesvědčeni, že ještě nespali; přechod z bdělosti do spánku

theta vlny (nepravidelné vlny s nízkou amplitudou, vymizí alfa vlny=> počátek spánku)

Spánek

= přirozený psychosomatický stav provázený značným snížením (ne úplnou paisvitou) psychické i tělesné aktivity, zejména motorických a senzorických systémů

dochází k odpojení mozku a psychického dění od vnější reality (online/offline)

Spánek provází různé druhy mentálních aktivit (hl. snění)

Máme schopnost plánovat probuzení – probudím se před zazvoněním budíku

Když plánujeme, zvyšuje se hladina kortizolu – hormon bdění (a my se probudíme)

Ani útlum senzorických aktivit není úplný – sluch je utlumen, ale stále filtruje zvuky podle důležitosti (nevzbudí nás vlak, ale pláč miminka ano)

=>spánek přináší ODPOČINEK A SVĚŽEST

Stádia spánku

– popsána na základě záznamů z elektroencenografu

SPÁNKOVÝ CYKLUS

0., 1., 2., 3., 4., <= 3., 2 (90.min)

REM =>2., 3., 4. 3. 2. REM 2. 3 2 REM 2 REM 2 REM

Během celého spánku jsou asi 4x stádia hlubokého spánku (s delta vlnami)4-5x REM spánek (poprvé REM trvá asi 10 min, pak se prodlužují až 30 min), hlubokého spánku ubývá => probouzíme se u poslední REM fáze

image

2. stadium - lehký spánek

2. stadium - lehký spánek

větší a pomalejší vlny přerušované spánkovými vřeteny (shluky vln s frekvencí 15 Hz) a K-komplexy (velké, pomalé a ostré vlny)

 dochází k výraznému snížení svalového napětí

Spánková a snová deprivace

Non REM spánek má  fci odpočinku a obnovení tělesných sil

REM spánek má vliv na psychiku

spánek u zvířat

REM spánek existuje podle dostupných informací u ptáků a savců

Sní vždy jen jedna hemisféra – (delfín nikdy nespí – vždy jen půlka mozku)

Strážní funkce REM spánku

James Horne – obligatorní fakultativní spánek

Poruchy spánku

poruchy REM spánku

noční můry (nightmare) – u dětí i dospělých

typický sen, který je tak nepříjemný, že se člověk probudí; dost často zalitý studeným potem (podvědomá mysl se snažila řešit nějaký problém, ale řešení se tak úplně nepovedlo)

poruchy non-REM

noční děsy (pavor nocturnus) – mimo REM fázi, nejčastěji u dětí ve věku 4 – 12 let

náměsíčnictví (somnabulismus) – hluboký non-REM spánek

mluvení ze spaní (somnilogie) – benigní porucha spánku; občas může být i v REM spánku

nespavost (insomnia)

Akutní – rodinné problémy, jiné problémy (vyloupení domu, smrt příbuzného, změna pracoviště/školy)

(až do 1 měsíce)

Chronická

Strach z toho, že neusnu => brání v tom, aby usnul (vzniká začarovaný kruh a prohlubuje se v chronickou nespavost)

Dlouhodobé rodinné problémy

Paradoxní

Jen subjektivní pocit, že nespali

časné buzení – hlavně staří lidé

3. stadium - hluboký spánek

3. stadium - hluboký spánek

delta vlny (velké pomalé vlny, 1-2 Hz, tvoří 20-50% záznamu)

Spánková

pokusná zvířata (kočky) – po 15 dnech bdění hynou na celkové vyčerpání (musely balancovat na desce ve vodě, když usnuli, spadli do vody, dány zpět a znovu)

Pokusy s lidmi se již dnes nesmí z etických důvodů

50 h bez spánku => zvýšení stavů nepozornosti, chybného vnímání

jsou známy případy, kdy lidé nespali 100 h, nejvíce narušena koncentrace pozornosti => nic více zásadního, zvládali běžné denní úkony

větší výskyt mikrospánků – behaviorální kritéria (kývání hlavy, zavírající se víčka)

na EEG se objevují 14 sekund trvající epizody s 4 – 7 Hz (theta) aktivitou

narušení bdělosti na několik sekund

unavený člověk začne usínat v nevhodné situaci – dopravní nehody

Snová

snová deprivace

pokusy Williama Dementa

dobrovolníci byli v noci buzeni ihned po přechodu do REM spánku

již během 3. a 4. noci až 30 buzení za noc

po 10 dnech nebylo možné pokračovat – jakmile usnuli, hned upadli do REM fáze – museli by je hned budit

po skončení pokusu se délka REM fáze při nerušeném spánku prodloužila o 60 až 160% nad obvyklý stav => lidé „doháněli“ chybějící REM fázi

– teorie psychické potřeby snu

Nejprve byli klidní => poté projevy úzkosti, kolísání pozornosti, podrážděnost, problém s pamatováním

Kontrolní skupina buzena v non - REM fázi => žádné neg. Psych. projevy

Dlouhodobá snová deprivace=> může vést k psych. poruchám

teorie psychické potřeby snu – navazuje na Dementa

REM fáze slouží především k psychické regeneraci, zpracováváme nové informace, zatímco non-REM slouží především k fyzické regeneraci

v REM-fázi spánku řešíme i některé více či méně vědomé konflikty, které se nám nepodařilo zpracovat v bdělém stavu

náběh na bdělý stav

důležitý mentálně-hygienický činitel

5. stadium - REM

stadium – REM spánek (všechny ostatní stádia jsou non-REM-spánek)

beta a theta vlny (rychlé vlny s nízkou amplitudou)

Podobá se EEG v bdělém stavu (není však tak pravidelná) – mozek je velmi aktivní

impulzy k zahájení REM spánku přicházejí z mozkového kmene – Varolova mozku

těžký a nepravidelný dech, zvýšení srdeční frekvence, oči se hýbou pod víčky

snížení svalového napětí („ochromení“) – s výjimkou srdce, bránice, okohybných svalů a hladké svaloviny (znemožňuje aktivně přehrávat sny)

dochází k zvýšení průtoků krve mozku, zahřívání mozku – vyšší než v bdělém stavu

Možná funkce => regenerace mozku (díky průtoku krve)

u mužů erekce, u žen prokrvení vaginální oblasti

těžší člověka probudit – než v jiných fázích

Michel Jouvet – označil REM jako „paradoxní spánek“ 

zvláštní stav =>člověk je uvolněný, ale mozek je naopak velice aktivní (X ostatní části jsou ortodoxní (prahový) spánek)

Někteří vědci neberou REM jako spánek => třetí stav existence

sny jsou živé, nelogické, bizarní => čas ve snění odpovídá reálnému, kolik by nám aktivita zabrala

sny se vyskytují i v nonREM spánku => méně časté, kratší, méně živější (podobají se normálnímu myšlení)

každou noc se nám zdá 4-5 snů, pamatujeme si hl. ty ranní (bizarnost neusnadňuje zapamatování, roli má i úmysl si zapamatovat sen)

4. stadium - nejhlubší spánek

4. stadium - nejhlubší spánek

delta vlny (tvoří více jak 50% záznamu)

Pokles srdeční a dechové frekvence, prohloubení svalové relaxace, chybí oční pohyby

Poté návrat do 3. a 2. stádia

=> Trvá to asi 90 min (prohlubování a změlčování spánku)

Hypnagogické představy- pseudohalucinace

jiný mentální fenomén

Objevují se těsně před usnutím =>ve stavu dřímoty se vynořují odlesky jednotvárné denní činnosti (trhání borůvek, hrabání listí,…) => vybaví se nám před usnutím představa, této činnosti

uchováno testování reality, víme, že je to jen představa, ne skutečnost (jsme schopni rozlišovat mezi psych. obsahy z vnějšího – vjemy a vnitřního světa)

Zabýval se jimi Herbert Silberer

popsal transformaci abstraktních obsahů v symbolické představy => objevují se pokud se zabýváme abstraktním, filozofickým problémem

Inspiroval Freuda, jeho žák

Snění

typické barvité, živé, bizarní sny se vyskytují v REM fázi spánku (pravděpodobně v poslední fázi (3., 4., před probuzením)

Sny

v REM fázi

snové představy, obvykle zrakové, méně často sluchové, jsou tak živé, že je spící nedokáže odlišit od vjemů => je narušeno testování reality

V posledních etapách ji uvědomujeme více, že něco je nereálné

sny mívají výrazné citové zbarvení, často spíše záporné, zejména úzkostné

nejčastějším prostředím jsou ulice/domy, objevují se také známí lidé

Říká se, že obsah snů pacientů koresponduje s teoretickým rámcem terapeuta (psychoanalytik – pacienti mají agresivní/erotické sny)

lucidní snění – během snu si člověk uvědomí, že sní

Teorie snění

J. E. Purkyně

Jan Evangelista Purkyně – „O spánku, snech a stavech příbuzných“ (inspiroval Freuda)

zdůraznil osvěžující a léčivou funkci snu (kompenzační fce)

sny – kompenzací denního zaměření

Fyziologické teorie

J. Allan Hobson, Robert W. McCarley

Autoři:  Hypotéza aktivace -syntéza

Snění reprezentuje subjektivní uvědomování neuronálních aktivit během spánku

před započetím REM fáze spánku se mozek sám „zapne“

k této vnitřní aktivace dochází každých 90 minut

impulzy k zahájení REM spánku přicházejí z retikulární-aktivačního systému

v syntetickém stadiu aktivovaný mozek náhodné nervové signály interpretuje jako relativně smysluplný příběh (využívá k tomu údaje z paměti)

Syntéza probíhá v mozkové kůře – ta je ve spánku odpojena od vnějšího světa

Např.: nemoct se pohybovat=> v příběhu pronásledování

Psychodynamické teorie

už v Bibli: Starý zákon – důležitost snů, sen Jákoba

Freud

Sigmund Freud – „Výklad snů“ (1900)

sny jsou královskou cestou do nevědomí =>reflektují nepřijaté sny, myšlenky pro vědomí, proto jsou v nevědomí

OBSAHY SNŮ

latentní (skrytý, pudový, nevědomý obsah snu)

tvoří je nepřijatelné myšlenky, přání, pudové konflikty

Sen je skrytý pokus o realizace těchto pohnutek

manifestní sen je snový zážitek, který si pamatujeme, co se nám zdá

snová cenzura – je umístěna v předvědomí

Nepřijatelné myšlenky (pudové impulzy) nemohou jít samy o sobě do vědomí (způsobily by úzkost) jsou zamaskovány do podoby symbolů, které už nepůsobí úzkostně => cenzura je však menší než při bdění 

snová práce provádí transformaci latentního snu na manifestní (transformace nepřijatelných pudových obsahů do podoby, která je přijatelná => snové příběhy)

jejím důležitým mechanismem je

symbolizace (nahota, sex vzbuzují úzkost, tak jsou maskování v metaforách (např.: penis – špičaté předměty, zbraně))

kondenzace (2 osoby či jejich části se sloučí v jedno – např.: sestra s matčiným svetrem)

sekundární zpracování – když začneme vzpomínat na sen, vnášíme do něj určitý řád

sen je kompromisem mezi pudovými silami a cenzurou

Jung

sen je spontánní sebezobrazení aktuálního stavu nevědomí v symbolické formě=> člověk se z nich může poučit

Symboly jsou podobenstvím, ze ket

vědomí a nevědomí jako by byly ve vzájemném kontaktu a byla mezi nimi souhra

Jung převzal od Freuda termín manifestní obsah

X tvrdí ale, že manifestní sen nic neskrývá, pouze používá obrazný jazyk (sny se dají vykládat přímo z manifestních obsahů)

kompenzační funkce snu – sen vyrovnává jednostrannosti, kterých se dopustíme v bdělém stavu

člověk se přehnaně věnuje intelektuálním záležitostem a zanedbává osobní život => sny o osobním životě= vyrovnávají jednostrannost

Čím větší jednotvárnost tím více kontrastní sny

=> dochází k tak psychické regulaci jedince

výklad snu na rovině objektu a subjektu -

vše, co potkám ve snu jsem JÁ

na manifestní sen se dá dívat z obou hledisek

na rovině subjektu – snící sleduje sebe ve snu s dalšími osobami, zvířaty,… => osoby, zvířata,… ve snu reprezentují různé části naší psychiky, včetně nevědomých

Mohou se objevovat např. v podobě rodinných příslušníků

na rovině objektu- vystupují  zde moji blízcí (rodiče, partner, sourozenci…) – ve snu jsme vytvořili mentální reprezentace těchto blízkých osob a našeho vztahu k nim

archetypické snové obrazy – Jung se vyhýbal Freudově teorii, že ženské pohlavní orgány jsou reprezentovány vázami atd. a mužské špičatými předměty – jungovské sny jsou méně sexuální

Kognitivní hledisko

Kognitivní teorie snění – sny jako proces zpracování informací

hodně podobné fyziologickému hledisku

sny jsou vedlejším produktem zpracování informací, nemají hlubší význam

Christopher Evans („Krajiny noci“) – sny jsou bezesmyslný šum, vyvolaný „mentálním úklidem“ nervového systému (aktualizace programů i informací), probíhá v REM spánku

Řešení problémů

Další názory: sny mají fci v procesu zpracování informací  - třídění, přemisťování, ukládání, odstraňování (zapomínání), přispívá i k řešení problémů (dlouho jsme si nevěděli s nějakým problémem rady a najednou nám řešení samo od sebe vstoupí do vědomí)