Created by Nikol Vypior (osobní/personal)
jednotka: 1 kandela (cd)
svítivost v daném směru
jednotkou 1 lumen
celkový světelný tok vyzařovaný zdrojem
plocha osvětlena intenzitou 1 lux^2 dopadá li na na 1m^2 světelný tok 1 lm
Obce nemají ze zákona povinnost provozovat veřejné osvětlení, je to však důležitá veřejná služba, která je dnes považována za standard – neosvětlená obec je brána jako zaostalá. Kromě toho bylo prokázáno, že správné veřejné osvětlení může významně snížit dopravní nehodovost i kriminalitu. Podíl veřejného osvětlení na celkové spotřebě elektrické energie v ČR přitom činí cca 1 %. Z toho je mimo jiné vidět, jak různé „zelené“ iniciativy směřující k jeho vypínání, aby tak ukázaly své ekologické uvědomění, nevycházejí ze znalosti věci a ve svém důsledku přinášejí více škody než užitku.
Primární funkcí veřejného osvětlení je zajištění dobré orientace a rozpoznání ostatních osob, což přináší subjektivní pocit bezpečí při pohybu v obci po západu slunce. Veřejné osvětlení musí také zajistit, aby byl chodec schopen rozpoznat případné překážky a současně zajistit jeho viditelnost při pohybu po komunikaci a kolem ní.
Nehledě na zbytečně spotřebovanou energii, přesvětlovaní venkovních prostor, nadměrné či nevhodně směrované světlo, které ruší okolí a zatěžuje přírodu, pro kterou je přirozeným prostředím v noci tma.
podle zákokona o pozemních komunikacích je veřejné osvětlení příslušenstvím pozemních komunikací
používá se k souvislému osvětlení ulic, průjezdních úseků v obci, v parcích a podobných místech, slavnostní osvětlení (památky)
rozmístění stanovují technické normy
nejčastěji vlastníci jsou obce či ostatní majitelé komunikací i v uzavřených areálech vlastníci pozemku
zahrnuje: svítidla, podpěrné a nosné prvky, elektrický rozvod, rozvaděče a ovládací systém
Pro zajištění bezpečnosti provozu jsou požadavky na osvětlení komunikací definovány zejména skupinou norem ČSN (EN, CEN/TR) 13201-1 až 5 (Osvětlení pozemních komunikací), požadavky na jednotlivé prvky osvětlovací soustavy ve skupinách norem ČSN EN 40 – Osvětlovací stožáry a ČSN EN 60598 – Svítidla.
Tento systém je oproti předcházejícímu systému vytvořen tak, že více „inteligence“ je dislokováno přímo do rozváděčů veřejného osvětlení a tyto komunikují s centrem jen pokud je to nezbytně nutné. Rozhodovací logiku přesunout do jednotlivých spínacích bodů - programovatelný automat, většinou s modemem GSM - osazuje se do jednotlivých elektrických rozvaděčů. Lze jednotlivé rozvaděče prostřednictvím do nich zabudovaných řídicích modulů také bezpečně ovládat a nastavovat jejich provozní parametry a meze pro poruchová hlášení.
Centrální jednotka je vybavena softwarem, který provádí řízení regulace, snímání a záznam elektrických parametrů jako je vstupní a výstupní napětí v každé fázi, proud v každé fázi. Dále provádí výpočet účiníku v každé fázi, výpočet odebíraného činného a jalového výkonu každé fáze. Dalšími záznamy je doba provozu, seznam alarmů apod. Tato centrální jednotka může komunikovat s centrem buď přímo přes kabelové propojení s PC nebo dálkově přes GSM modem. Komunikace se využívá jen pokud je to nezbytné jako např. při:
Funkce jednotlivých částí systému nejsou přímo svázány s funkčností ostatních částí, což znamená, že dojde-li k výpadku (poruše, odstavení apod.) jedné části, je to bez vlivu na funkčnost ostatních částí. Celý systém je konstruován s důrazem na vyhodnocovací logiku v místech dozoru (RVO). To činí systém méně zranitelný proti možným poruchám a omezuje požadavky na objem komunikace na minimum.
z centrálního dispečera – centrálního PC, který umožňuje uživateli - provozovateli a správci veřejného osvětlení z centra – velínu provádět každodenní spínání a monitoring provozních a poruchových stavů a provádět jejich záznam, archivaci a analýzu
Soustavu TN-C zná většina odborné veřejnosti. Není divu, vždyť jsou takto provedeny elektrické instalace snad všech panelových domů z dob minulých. Tato síť byla konstruována pro použití ochrany neživých částí „nulováním“ (podle ČSN 34 1010). Síť TN-C totiž využívá k vedení zpětných proudů – od jednofázových spotřebičů i pro správnou funkci ochrany před nebezpečným dotykovým napětím – jeden společný vodič, který se nazývá PEN. Tento vodič tedy jednak plní funkci pracovního vodiče vůči jednofázovým spotřebičům, jednak slouží pro vedení poruchových proudů při poruše (ochranná funkce). Vodič PEN (dříve nulovací vodič) je vždy spojen s uzlem zdroje.
Výhody
Instalace soustavy TN-C je ekonomicky výhodnější z důvodu finančních úspor na vedení.
Při přerušení vodiče PEN se v určitých případech tato závada zjistí tím, že obvod není schopen provozu.
Nevýhody
Průchod zpětných proudů od jednofázových spotřebičů může způsobovat rušení citlivých sdělovacích zařízení.
Při přerušení vodiče PEN může vzniknout nebezpečné dotykové napětí na chráněné neživé části, aniž by takové zařízení vybavilo (bylo odpojeno) – obr. 1.
Tato soustava bez další úpravy nedovoluje použít proudové chrániče.
Při přerušení vodiče PEN v síti TN-C může vlivem přepětí dojít k poškození připojených jednofázových spotřebičů (obr. 5).
http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/vyhody-a-nevyhody-siti-tn-c-a-tn-s--15044
Skladba modelu chytrého (dynamického) řízení:
virtuální datové uložiště (cloud), dohledové pracoviště, rozvadeče s řídicím systémem, komunikační prvky rozvadeče pro datový přenos, senzorym komunikační prvek a řídící systém svítidla nebo skupiny svítidel.
rychlodobíjecí stanice pro elektromobilitu, enviromentální a meteorologické stanice, napojení na integrovaný záchranný systém s možností přivolání pomoci, informační tabule pro veřejnost nebo WiFi hotspoty.
samostatná část osvětlovacího stožáru, která tvoří kryt elektrické výzbroje.
Elektrické přípojky z koncové skříně nebo trafostanice v majetku provozovatele distribuční soustavy (rozvodné zařízení dodavatele/distributora) k zapínacímu místu VO (dále jen ZM) jsou v majetku VO a jsou předány správci VO.
Nové přípojky na 3f sítě TN-C
zpravidla na sítě o jmenovitém napětí 230/400 V v provedení třífázovém 4-vodičovém.
Přípojky jsou prováděny paprskovým vývodem z nejbližší transformační stanice nebo vývodem z nejbližší přípojkové rozpojovací skříně podle určení provozovatele distribuční soustavy
Elektrické přípojka musí být jištěna v místě odbočení z distribučního rozvodu NN, v přípojkové skříni ZM a před elektroměrem v zapínacím místě. Doporučené hodnoty, charakter a selektivita jištění – viz. připojená tabulka:
musí splňovat požadavky a podmínky pro agresivní prostředí stupně III dle ČSN EN ISO 12944-2 v platném znění. Spodní část stožáru, která je v zemi, až po zemnící šroub, musí být opatřena antikorozním nátěrem
kombinace s kloubem pro otáčení
Dálkové ovládání VO je součástí inteligentního systému řízení VO. Výhodou nových inteligentních systémů je možnost jejich jednoduché integrace do stávajících sítí veřejného osvětlení.
bezdrátové technologie (přednostně) a metalické
různé protokoly komunikačních standardů související s technologií IoT (Internet of Things)
Připojovací bod na stávající rozvod VO určí vždy správce VO na vyžádání projektanta (investora). Připojování kabelových rozvodů přes T spojku není přípustné.
tvořena volným prostorem pod paticí (staré paticové stožáry) nebo přímo ve dříku stožáru (bezpaticové stožáry), případně skříňkou (plastovou nebo kovovou, u nového zařízení už výhradně plastovou) upevněnou na stožáru. Ve stožárové rozvodnici je umístěna typová elektrovýzbroj, která podle platné ČSN 33 2000-7-714 ed. 2 musí splňovat krytí živých částí za dvířky minimálně IP 2X. V elektrovýzbroji jsou osazené pojistkové odpínače pro válcové pojistky velikosti 10x38 mm. Požadované celkové krytí živých částí (elektrovýzbroj v kombinaci s dvířky) je dáno stanovenými vnějšími vlivy – viz Protokol o určení vnějších vlivů.
Stožáry se osazují do zabetonovaného základového pouzdra nebo k předem připravené nosné konstrukci (základová příruba apod.). V troubě základu se stožáry vyrovnají a zaklínují. Vytvořeným prostupem v základové troubě se do stožáru nasunou kabely v ochranných trubkách. Vyrovnaný stožár se obsype drobným drceným kamenivem. Vrchní část základu tvoří kruhová základová vrstva (nadzemní patka) nadbetonovaná na horní okraj základové trouby, s
slouží k napájení, dělení a smyčkování kabelových rozvodů
určeno k napájení, jištění a zapínání veřejného osvětlení v určité oblasti. Skládá se z elektroměrové a přístrojové části. Může obsahovat modul regulace napájecího napětí do jednotlivých větví k světelnému místu, nebo moduly dálkového řízení.
je dálkově nebo místně ovládaný rozváděč s vlastním přívodem elektrické energie a samostatným měřením spotřeby.
Výsledná hodnota hlavního jističe je závislá nejen na instalovaném příkonu všech zařízení ale i na rezervaci příkonu pro příležitostné instalace.
Dělení Rozvaděčů:
RVO - zapínací rozváděč VO rozváděč připojen hlavním přívodem na síť distributora elektrické energie, většinou vybaven měřením spotřeby (odběrné místo), určen pro spínání VO (místně, dálkově, impulsním kabelem apod.), s jištěním kabelových vývodů, vnitřním osvětlením a možností ručního zapnutí pro zkoušení a výkon údržby,
RVOO - odbočný rozváděč VO rozváděč, ve kterém se rozděluje rozvod VO do více směrů (obvykle 4 nebo 6 vývodový), s jištěním odbočujících kabelových vývodů,
RVOS - smyčkový rozváděč VO rozváděč, ve kterém z rozvodu odbočuje bez jištění jeden nebo max. dva kabely VO (nahrazuje odbočení ve stožáru tam, kde z prostorových důvodů nelze ve stožáru provést). Dále také rozváděč umístěný na cizí podpěře nebo na objektu, ve kterém je umístěna stožárová elektrovýzbroj s jištěním napájeného svítidla.
Dle zvoleného provedení rozváděče musí přístrojová část obsahovat modul radiokomunikace s dispečerským stanoviskem¨- vázaná frekvence, dále komunikační modul s jednotlivými svítidly a může obsahovat modul regulace.
Tvořen dříkem a obvykle mívá výložník nebo nástavec, některé sloupy jsou i dvojramenné nebo více ramenné
V dolní části mívá patici, v níž jsou umístěny elektrické rozvody a pojistky
Litinové kryty patic nahradili plastové kvůli krádežím
na stožáry se často umisťují dopravní značky reklamní panely a plakáty držáky na prapory nebo jiná výzdoba odpadkové koše směrovky označníky zastávek a jízdní řády veřejné dopravy v turistické směrovky a turistické značky
Místní spínání samostatného rozváděče může být zajištěno osazením fotospínače, spínacími hodinami apod.
Napájení svítidel je obvykle řešeno pomocí kabelů zakopaných v zemi, pouze v menších obcích se používá k napájení svítidel umístěných na sloupech sítě NN holých vodičů nebo závěsných kabelů
všechna vedení v souladu s ČSN 33 2000-5-52, je doporučeno provádět standardně měděnými kabely o min. průřezu 4 x 10 mm2 (po dohodě se správcem min. AYKY 4 x 16 mm2). Kabely se kladou v souladu s normou prostorového uspořádání inženýrských sítí ( ČSN 73 6005 v platném znění) v linii stožárů veřejného osvětlení, ve společné trase s ostatními silovými kabely NN) - kabelová chránička nebo kabelový žlab. - Ve volném terénu, městské zeleni a v chodnících se kabely ukládají do červených korugovaných ochranných trubek vhodného průměru (dle průměrů použitých kabelů) z HDPE/LDPE
Nadzemní vedení: přechod přes pojistkovou skříňku na sloupu venkovního vedení
prostřednictví napájecí sítě veřejného osvětlení bývají někdy připojeny i světelné dopravní značky, osvětlení označníků zastávek světelné výstražné majáčky osvětlení zastávkových přístřešků reklamní zařízení prodejní automaty veřejné hodiny a podobně
dříve kabely s hlinikovým jádrem, dnes při nové zástavbě nebo rekonstrukcích výhradně měď
Možnost regulovat intenzitu veřejného osvětlení v kterékoli době provozu veřejného osvětlení pomocí elektronického regulátoru při dodržení rovnoměrnosti osvětlení.
modul regulace - Regulátor umožňuje napěťovou regulaci světelných zdrojů a tím úsporu elektřiny i zlepšení prostředí pro spánek obyvatel.
Výložník musí být k dříku stožáru nebo k jiné nosné konstrukci upevněn bezpečně a rozebíratelně. Musí být zajištěn šrouby proti samovolnému pootočení a spojení musí být zajištěno proti vniknutí vody. Úhel vyložení svítidla na výložníku musí vyhovovat požadavku na oslnění. Upevňovací a zajišťovací spojovací materiál (šrouby, matice, podložky) musí být v nerez provedení.
Ovládání spínání zapínacích rozváděčů je místní nebo dálkové
většinou na podnět naprogramovaného světelného čidla. Příkon se při zapínání zvyšuje pozvolna a dílčí oblasti se z jednotlivých zapínacích bodů zapínají postupně, aby nedošlo k okamžitému přetížení elektrické sítě
Někdy jsou instalovány i regulátory příkonu a tím intenzity osvětlení (stmívače), ale kvůli úsporám jsou obvykle nastaveny na nižší hodnoty stále a nastavení není přizpůsobováno intenzitě dopravy.
Trendem v dalším rozvoji ovládání veřejného osvětlení je dálkové sledování jeho provozního stavu (zpětná signalizace poruch ze zapínacích míst) nebo dálkové odečty stavu elektroměrů pomocí rádiových modemů, pevných telefonních linek, systému GSM atd.
Elektrická výzbroj světelného místa pak bývá umístěna v připojovací skříni na přilehlé budově
Převěsy se provádějí mezi dvěma sloupy, mezi sloupem a stavebním objektem, mezi dvěma stavebními objekty. Nosným prvkem konstrukce převěsu je ocelové pozinkované lano o jmenovitých průměrech 10 nebo 12 mm podle délky převěsu a hmotnosti svítidla. K uchycení lana ke stavebnímu objektu se zpravidla používá sestava lanový napínák, závěs na zeď a zední kotva. Zední kotva je ve stavebním objektu ukotvena chemickou hmoždinkou, zpracovanou podle postupu výrobce.
zařízení využívané ke změně intenzity osvětlení. Používá se jak v domácnostech, tak ve veřejném sektoru. Změnou průběhu napětí řídícího žárovku je možné snížit intenzitu světelného výkonu. Ačkoliv se zařízení variabilně měnící napětí používají pro různé účely, stmívače jsou obecně určeny k ovládání intenzity osvětlení žárovek (odporová zátěž), halogenových žárovek, kompaktních zářivky (CFL) a světelných diod (LED).
ovládání/napájení stmívačem
konstrukční prvek nesoucí alespoň jedno svítidlo.
Světelné místo je tvořeno zpravidla základem stožáru, stožárem s elektrovýzbrojí, výložníkem a jedním nebo více svítidly. Světelné místo může také tvořit samostatný osvětlovací výložník (nebo ramínko) upevněný na jiném podpěrném místě než je vlastní stožár veřejného osvětlení (např. na zdi, na stožáru jiné sítě apod.) výjimečně svítidlo na převěsovém laně.
Napájecí zdroj, který je pro bezchybnou funkci svítidla neméně důležitý, stojí stranou tohoto zájmu. Tento zdroj je u LED svítidel výhradně elektronický a je na něj kladena řada požadavků.
Prakticky ve všech napájecích zdrojích pro LED svítidla je ve vstupním obvodu použit elektrolytický kondenzátor, který je z hlediska spolehlivosti nejkritičtější součástkou a jehož kvalita (a cena) určuje téměř všechny parametry zdroje. Renomovaní výrobci napájecích zdrojů proto obvykle dodávají zdroje ve třech kvalitativních třídách se střední dobou života 20 000, 50 000 a více než 100 000 hodin. Napájecí zdroje pro LED lze samozřejmě řešit i bez použití elektrolytických kondenzátorů (používají se místo nich kondenzátory fóliové), je to však dražší a vyžaduje to složitější obvodové řešení, proto takové zdroje používá naprosté minimum výrobců. Takto konstruované zdroje pak mají střední dobu života vyšší než 200 000 h.
Velmi opomíjenou otázkou je také ochrana napáječů LED svítidel proti přepětí, vyvolaném například úderem blesku. Na rozdíl od klasických výbojkových svítidel jsou elektronické napáječe LED svítidel mnohem citlivější na přepětí a je nutné se intenzivně zabývat jejich ochranou před těmito jevy.
Světelný zdroj je izolovaný ve třídě IP68
čidla pohybu
soumraková čidla
časovač
Možnost rozšíření svítidla o autonomní regulační jednotku, která sníží intenzitu osvětlení v období s nízkým provozem dle interního programu.
krytí optické části IP 65 a krytí předřadníkové části IP 44, IP 54 u sadových svítidel
podloženým výpočtem
Každý návrh osvětlovací soustavy musí být doložen výpočtem intenzity osvětlení nebo jasu povrchu, který odpovídá zatřídění příslušné komunikace.
látka, která světelné záření pohlcuje a opět vydává
na stěně výbojky (buď čitá nebo luminofor)
vyžadují náročnější optiku svítidla i napájecí zařízení
zpočátku (před 10 lety) konkurenceschopné při příkonu do 70W, někdy 100W, časově řízené do 150W (oproti výbojkám), DNES už u všech výkonů!!!
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/svetelne_znecisteni/$FILE/NNO_Prirucka_obce_20180911.pdf
uzavřená trubice se žhavícími elektrodami, naplněná směsí různých par a plynů dle typu výbojky
Ve výbojkách vzniká při elektrickém výboji mezi elektrodami v prostředí plynu nebo parkovou elektromagnetick každé záření ve viditelné nebo ultrafialové části spektra. Neviditelné záření je převáděno do viditelné oblasti pomocí luminoforu na vnitřní straně skleněné nebo křemenné výbojky.
Výboj v plynu nastává při průchodu elektrického proudu plynem. Výbojky bývají plněny vzácnými plyny (argon, neon, xenon), halogenidy nebo parami kovů (rtuti nebo sodíku). Barva světla závisí na složení i tlaku náplně. Neon dává převážně červené světlo, sodík žluté a rtuť modré a uv záření.
Ionizace nárazem. Při převedení dostatečného elektrického napětí na elektrody výbojky se vlivem elektrického pole začnou pohybovat volné elektrony od katody k anodě, nárazy budí nebo jonys zují další atomy plynu a plyn se stává elektricky vodivým
Světlo a barevná teplota. Při nárazu volného elektronu do atomu plynu je některý z elektronu obalu atomů krátkodobě přesunut na vyšší energetickou hladinu. Při návratu elektronu na původní hladinu je energie vyzářena ve formě záření Šárka které je ve viditelné části spektra nebo v neviditelné části spektra.
Barva světla je pak dána složením luminoforu (silikáty, wolfram máty a fosfáty) - druh náplně a konstrukce
Nízkotlaké výbojky plněné rtuťovými vyjmi parami s malou příměsí vzácných plynů například argonu nebo kryptonu. Žhavené spirálové wolframové elektrody jsou pokryté emisní vrstvou. Přítomnost vzácného plynu snižuje zápalné napětí zabraňuje rozprašování materiálu elektrod a zvětšuje intenzitu rezonančních čar ve spektru rtuti
Trubicové žárovky se vyrábějí v několika standardních velikostech podle výkonu
Kompaktní žárovky označované jako úsporné žárovky jsou malá zářivková svítidla která mají potřebné předřadné obvody vestavěné v patici a mohou se šroubovat do ž žárovkového závitu e 27 nebo e 14 namísto běžných žárovek. Ve srovnání s žárovkami se stejným světelným tokem mají pětkrát menší tepelné ztráty ne vypalují objímky a izolace v málo větraných a málo ochlazovaných svítidlech a větší pořizovací cena je kompenzována až osmkrát větší životností. Zvláště vhodné na místech s trvalým nebo dlouhým svícením
zvýšení viditelnosti
vysoký index podání barev - věrný vjem barev a okolního prostředí
dlouhá životnost, minimální poruchovost, bezúdžbovost
menší spotřeba energie
Velkou budoucnost potom mají LED, u nichž zatím většímu rozšíření brání jejich cena, která se však s technologickým vývojem postupně snižuje.
Tento typ veřejného LED osvětlení se připevňuje na zeď pomocí držáku.
Průběh instalace
1. Vypneme elektrický proud
2. Přiložíme držák na požadované místo instalace a označíme si polohy otvorů pro uchycení
3. Vyvrtáme otvory, vložíme do otvorů hmoždinky a svítidlo připevníme pomocí šroubů do připravených hmoždinek
4. Propojíme správné barevné vodiče do svorkovnice na světle. Hnědý kabel do levé části svorkovnice, z níž vychází hnědý vodič. Modrý kabel do prostřední a zelenožlutý kabel do pravé části svorkovnice, z níž vede zelenožlutý vodič
5. Zapneme elektrický proud
vysoká světelná účinnost (70-130lm/W), poměrně přijatelná cena, vysoká životnost (16000h) a malé rozměry, což usnadňuje konstrukci svítidla.
typická žlutooranžová barva a špatné podání barev
v minulosti
vysokotlaké rtuťové výbojky jsou výbojky s luminoforem nebo bez něj, v nichž mají rtuťové páry tlak řádu 10 na 5 Pascal. Sedlo vzniká jednak ve rtuťových parách křemenného hořáku, jednak v luminoforu vnější baňky, přeměnou ultrafialového záření. Používají se k osvětlování velkých výrobních a sportovních hal. Barevná teplota je blízká halogenovým žárovkám
CE, RoHS, IP65, IP67 (předřadník), IP68 (optika), ENEC, IK08
Veřejná LED osvětlení s kloubem je možné upevnit nejen na výložník, ale i na dřík stožáru, který neobsahuje výložník. Díky kloubu pak lze LED svítidlem na veřejném LED osvětlení libovolně otáčet a vybrat tak optimální úhel svitu.
Způsob instalace
1. Vypneme elektrický proud
2. Propojíme správné vodiče ke zdroji. Hnědý kabel do levé svorky, z níž vychází hnědý vodič. Modrý kabel do prostřední a zelenožlutý kabel do pravé svorky, z níž vede zelenožlutý vodič
3. Nasuneme veřejné LED osvětlení s kloubem na výložník nebo dřík stožáru
4. Dotáhneme jistící šrouby, umístěné na kloubu
5. Nastavíme požadovaný úhel na kloubu. Ten pak utahujeme směrem doprava
6. Zapneme elektrický proud
Fotometrie těchto svítidel je naprosto nevyhovující, výsledkem je extrémně vysoká hladina osvětlení pod svítidlem a naprostá tma již ve vzdálenosti, odpovídající výšce sloupu.
kam a s jakou intenzitou je směrován světelný tok zdroje
různé třídy komunikací vyžadují různé osvětlení
orientačním měřítkem kvality je tzv. poměrná rozteč - rozteč svítidel při výškách stožárů, aby splňovali normy - čím více, tím menší náklady (malé komunikace 4-10, vyššítřídy komunikací 3,5-6)
optika předsazena před LED - nejlevnější výlisky z plastických hmot (PMMA nebo PC - polymetylmetakrylát/polykarbonát) - nebo tvarované reflektory (reflektorová optika)
pokud je plast vystaven vlivům, dojde ke zhoršení optických vlastností - možnost překrytí plochým sklem, které zhoršuje fotometrii, ne tak často sférickým skleněným krytem .
U svítidel pro veřejné osvětlení můžeme stále najít na místě světelného zdroje také sestavy LED na jedné společné podložce z teplovodivé keramiky, tzv. Chip on Board (COB)
mají některé výhody – jednoduchou montáž, lepší přenos tepla na chladič, celkově levnější a jednodušší konstrukci svítidla. Zásadní nevýhodou těchto zdrojů ve svítidlech pro veřejné osvětlení je skutečnost, že světelný tok je generován z poměrně malé plochy, a proto tato svítidla hodně oslňují. A oslnění je jeden z parametrů svítidla, který je velmi citlivě vnímán i laickou veřejností.
kvalitní bílé světlo ospravedlňuje nižší účinnost, kratší životnost, vyšší cena oproti sodíkovým
vysokotlaké rtuťové výbojky, jejichž světlo vzniká jednak zářením partu ti, jednak zářením produktů štěpení halogenidů, které mohou vhodným složením určit požadovanou teplotu chromatičnosti světla.
Jejich výhody spočívají v tom, že slučují velký měrný světelný výkon a dobré podání barev s charakteristickými vlastnostmi vysokotlaké rtuťové výbojky– vhodný tvar a velký výkon
Teploty chromatičnosti od 3200 k do 6000 k
náběh na plný výkon trvá 3 až 8 minut, chladnutí asi 5 minut
Výbojky používají vnější doutnavku ové tyristorové vysokonapěťové nebo impulsové zapalovače
světelná záření vzniká jako u starých standardních žárovek
tepelné buzenípři zahřátí na vysokou teplotu průchodem elektrického proudu
U tohoto typu osvětlení je LED osvětlení umístěno v požadované vodorovné vzdálenosti od stožáru prostřednictvím nasazení na výložník. Ten představuje nosnou konstrukci, jež drží LED svítidlo u veřejného LED osvětlení nad osvětlovaným prostorem.
Postup při instalaci
1. Vypneme elektrický proud
2. Propojíme správné barevné vodiče ke zdroji. Hnědý kabel do levé svorky, z níž vychází hnědý vodič. Modrý kabel do prostřední a zelenožlutý kabel do pravé svorky, z níž vede zelenožlutý vodič
3. Nasuneme veřejné LED osvětlení na výložník
4. Dotáhneme jistící šrouby na LED svítidle
5. Zapneme elektrický proud
bohužel požadavky na tvar optických prvků jsou poměrně komplexní a technologie hromadné výroby skleněných optických prvků má řadu technických a fyzikálních omezení, která se zatím nepodařilo uspokojivě vyřešit.
díky vyšší teplotě vlákna intenzivnější a bělejší světlo (lepší barevné podání)
nutná instalace s ohledem na nebezpečí požáru - vysoká povrchová teplote (450°C)
citlivé na změnu napětí i jen o 5% (snížení životnosti nebo světelného toku)
náplní páry jódu nebo bromu pod nízkým tlakem, na které se vážou páry emitovaného wolframu a částečně se pak opět usazují na rozžhaveném vlákně.
životnost vlákna je přibližně dvojnásobná, ačkoli je žhavené na vyšší teplotu než u standardních žárovek
Svítidla pro veřejné osvětlení musí být dlouhodobě odolná proti vniknutí prachu a vody. Tato odolnost se udává ve stupních IP. Z hlediska vnikání prachu je ideální krytí IP6x, které zabrání tomuto vnikání zcela. Z hlediska krytí před vodou je teoreticky dostatečné krytí IPx4, které zamezí průniku vody volně stékající z libovolného směru. Za standard pro výběrové řízení bych považoval krytí alespoň IP65, nižší krytí hrozí problémy při pravidelném mytí svítidel. Pokud se chystáte mýt svítidla tlakovou vodou, uvědomte si, že tomu odpovídá krytí IP69.
do forem. Silikon je jedna z nejstabilnějších plastických hmot vůbec, což je dlouhodobě ověřeno při pouzdření LED (nežloutnou ani při průchodu intenzivního světelného toku) a v chemickém průmyslu (odolnost proti většině chemických činidel). To znamená, že silikonové optiky je možné použít i na svítidlech pro veřejné osvětlení bez dalších krytů. Toto je významná výhoda, protože i nejlepší skleněný kryt svítidla pohltí 6–10 % světleného toku. Navíc je to díky své pružnosti a poddajnosti materiál odolný proti útokům vandalů, který zároveň přirozeně těsní prostor okolo LED (obr. 5) a zajišťuje tak vysoké krytí svítidla. Z hlediska optiky je silikon vynikající materiál i díky malému útlumu a možnosti tvarovat vedle sebe partie s velmi odlišnými tloušťkami.
LED vyžaduje dobrý odvod tepla - snižuje se životnost a měrný výkon
V praxi se používají různé konstrukce chladičů jednak tlakově litých z hliníkových slitin, jednak extrudovaných nebo kovaných opět ze slitin hliníku kvůli dobré vodivosti tepla, snadnému zpracování a přijatelně nízké ceně. Teplo se z chladičů vyzařuje do okolního vzduchu, a protože je přestup tepla přímo úměrný ploše chladiče, vybavují se chladiče různě uspořádanými žebry pro zvětšení této plochy. Z praktického hlediska je výhodné upořádání žeber směrem dolů, při uspořádání žeber směrem nahoru dochází k zanášení prostoru mezi žebry prachem, listím a ptačím trusem, což zásadním způsobem snižuje přestup tepla do vzduchu a způsobuje přehřátí chladiče a následně LED.
Problémem svítidel z hliníkových slitin je elektrochemická koroze, která vzniká na styku dvou kovů s různým elektrochemickým potenciálem za přítomnosti vlhkosti. V praxi to znamená, že při použití například pozinkovaného spojovacího materiálu na svítidle z hliníkové slitiny dojde po několika letech k rozložení hliníku v okolí šroubů na bílý prášek a není výjimkou, že svítidlo samovolně spadne. Problém je částečně řešitelný použitím výhradně nerezového spojovacího materiálu, který je ale podstatně dražší. Bohužel některé hliníkové slitiny pro tlakové lití vykazují ve vnějším prostředí sklony k mezikrystalické korozi i bez přítomnosti dílů z jiných kovů a ochrana práškovou barvou je u takových materiálů nedostatečná. Ideálním řešení by byla svítidla z nerezových materiálů, ale u nich je technicky komplikované vyřešit chlazení a jsou samozřejmě poněkud dražší.
https://www.elmont-invest.com/images/elmont/LED-katalog-optika/elmont_invest_svtla_cz.pdf
