Created by karel guthner
přírodopis
Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka. Proto je kvalitě ovzduší věnována velká pozornost jak na národní a evropské, tak na mezinárodní úrovni.
Postup zařazuje za kompresi a chlazení namísto jednoduché expanze tak zvaně izoentropické škrcení. K protiproudném chladiči expanzi vduchu tedy dochází při jeho průchodu turbínou, kde je navíc odevzdána využitelná objemová práce a je dosaženo ještě nižších teplot při stejném rozdílu tlaků, resp. k dosažení stavu zkapalnění postačí i nižší tlak za první kompresí. Kapalný vzduch tvoří namodralou kapalinu o bodu varu −190 °C.
Průmyslově se z kapalného vzduchu destilací (přesněji rektifikací) získává kyslík, dusík, argon a helium. Nicméně je třeba podotknout, že existují i jiné postupy přípravy kyslíku a dusíku ze vzduchu a helium lze získávat i z některých zdrojů zemního plynu.
Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km. Ovlivňuje chemické reakce jak v neživé přírodě, tak i v živých organismech (většina živých organismů by bez kyslíku z ovzduší nemohla vůbec existovat). Má i své významné fyzikálně chemické vlastnosti, jedná se zejména o koloběh vody v ovzduší. Kromě toho tepelná kapacita vzduchu udržuje na Zemi teplotu přijatelnou pro život. Je také důležitou průmyslovou surovinou. Mimo jiné vzduch (resp. kyslík v něm obsažený) také slouží k oxidaci paliva v běžných spalovacích motorech, k oxidaci paliva při výrobě elektrické energie v tepelných elektrárnách, dále při vytápění či ohřevu vody atd. Vzduch tedy slouží coby druhá (prakticky neviditelná) složka každého běžného fosilního paliva.
Minerální látkou se rozumí látka nerostného (neorganického) původu. Může to být
78 % dusík.
21 % kyslík.
0,04 % oxid uhličitý.
1 % vzácné plyny.
Neživé složky životního prostředí
Koloběh vody (hydrologický cyklus) je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství.
Liška je české označení pro rody Vulpes a Urocyon a také alternativní rodový název některých dalších druhů psovitých šelem. Jako liška jezerní, japonská nebo mořská je někdy označována jiná psovitá šelma psík mývalovitý. Liška patagonská je alternativní název pro psa horského a liška Azarova pro psa šedého.
Délka života: Liška obecná: 3 – 4 roky
Termoregulace znamená schopnost, především živých organismů, kontrolovat svou tělesnou teplotu. Termoregulace je důležitá k ochraně před parazity, zmrznutím a přehřátím. Přestože nízká tělesná teplota je podle některých studií spojena s vyšší nadějí na dožití, na druhou stranu se například snáze do těla dostanou viry, jsou zpomaleny některé funkce srdce a mozku. Vysoká tělesná teplota pomáhá při bakteriálním napadení nastolit pro bakterie nepříznivé prostředí, ovšem příliš vysoká teplota vyvolává závrať, křeče a dehydrataci; je nepříznivá především pro nervový přenos.
Veškerá voda na zemi tvoří hydrosvéru do níž patří jaj voda slaná, tak voda povrchová (voda tekoucí,stojatá a vázaná
Slunce je slunečního záření pro Zemi Sluneční záření je zároveň hlavním zdrojem energie pro naši Zemi. Bez Slumce, jaožto zdroje energie, by život v současnépodobě na naší planetě ůbec nebyl možný.
Teplo popisuje procesy, v nichž se odehrává spousta chaotických „mikroprací“, tj. srážek jednotlivých částic, které přímo nemůžeme sledovat ani měřit.
Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Chemicky čistá voda, se v přírodě nikdy nevyskytuje. Chemicky čistá voda totiž obsahuje pouze dva základní stavební prvky – vodík a kyslík. Takto známe vodu pod vzorcem H2O.
H2 O
dva vodíky a jeden kyslík
Ultrafialové záření má kratší vlnovou délku než viditelné světlo. Většinu Ultrafialováho záření pohltí ozónová vrstva
https://www.higarden.cz/blog/jak-souvisi-zdravi-rostlin-s-teplotou-korenu/
Termogenezi (zvyšování produkce tepla) využívá mnoho druhů z čeledi Araceae a cykasů. Nelumbo nucifera (lotos ořechonosý) díky rozkladu škrobu uloženého v kořenech udržuje teplotu až o 20 °C vyšší, než je teplota vzduchu. Jedním z možných důvodů termoregulace rostlin je ochrana před chladem; např. toulcovka americká neboli kapsovec americký (Lysichiton americanus) není mrazuvzdorná, ale kvete v době, kdy ještě leží sníh. Podle jiné teorie tímto způsobem rostliny zřejmě lákají (studenokrevné) hmyzí opylovače.
Jistou míru termoregulace vykazují např. jehličnany mírného pásu. Látky, které přes zimu pumpují do mízy a poté do jehličí, jim umožňují zvýšit vnitřní hustotu natolik, že nezmrznou a jehličí zůstane zachováno do dalšího roku.
