Arteterapie

Created by Adéla Parnicki

Modrá

• Klid a uspořádané prostředí
• Vnitřní vyváženost a klid
• Chladná barva - konzervatismus a povvinosti

Bílá

• Nevinnost, čistota, hygiena
• Bílou preferují lidé nedůvěřiví, alkoholici, toxikomani
• Spojována s naivitou

Zelená

• Preferují ji lidé, kteří se potřebují prosadit
• Je to barva lidí se silným sociálním cítěním
• Je to barva rovnováhy mezi modrou a žlutou

Žlutá

• Preferují ji lidé, kteří se chtějí uvolnit, vymanit se
• Tato barva stimuluje levou hemisféru
• Jsou to lidé, kteří žijí nadějí a očekáváním štěstí

Zdroje

• MÜLLER, Oldřich. Terapie ve speciální pedagogice: teorie a metodika. V Olomouci: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1075-3
• MÜLLER, ed. Terapie ve speciální pedagogice: 2., přepracované vydání. Grada, 2014. ISBN 978-80-247-8991-0. 
• TUMPACHOVÁ, Petra. Arteterapie a její projektové využití. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Jana Amose Komenského Praha, Vedoucí práce PhDr. Hana LARVOVÁ
• ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. Praha: Portál, 2002. ISBN 8071786160.

Dělení materiálů

• Arte - materiály dělíme na:

Měkké, křehké, tvrdé

Další dělení:

• Měkké dvojdimenzionální materiály: prstové barvy, vodové barvy, olejové barvy, pastel
• Tvrdé dvojdimenzionální materiály: propisky, pastelky
• Měkké trojdimenzionální materiály: hlína, písek, plastelína, drát
• Křehké materiály: sklo
• Tvrdé trojdimenzionální materiály: dřevo a kámen

Symbolika barev

Hnědá

• Zemitost, rodina, jednoduchý a klidný život spjatý s přírodou
• Tuto barvu preferují solidní a trpěliví lidé
• Jedná se o rudimentální barvu

Fialová

• Spiritualita, pokání, strach ze zániku světa
• Jedná se o spojení materie a ducha
• Velmi malé děti ji preferují, ale pak její obliba vymizí a opět se objeví až s věkem.

Červená

• Je spojována se sílou a energií, ale i agresivitou a extrovertností.
• V mladším věku ji preferují všechny děti

Purpurová

• Je považována za nejdražší barvu
• Je to barva císařů a pompy

Růžová

• Je považována za jemnější kvalitu červené
• Symbolizuje lásku
• Kombinace růžové a černé může odkazovat na negativní pocity o sobě samém.

Výtvarné materiály

• V součastné arteterapii se považuje samotný výběr materiálů za významný z diagnostického hlediska.
• Hlína je například vhodná na rekonstrukci kapacit organizace prostoru, ale i myšlení a chápaní světa a života.
• Prstové barvy zase mají potenciál stimulovat odreagování,  mají relaxační kapacitu.
• Tvrdé materiály si vybírají obyčejně lidé, kteří inklinují k pomalejší systematické práci, která si vyžaduje trpělivost a učí myslet v strategických krocích dopředu.
• Kámen využívají arteterapeuti jako artemateriál pro vězně, kteří jsou odsouzení za nejtěžší přestupky.

Šedá

• Snižuje intenzitu barev
• Je považována za barvu kompromisu mezi bílou a černou.
• Barva spojována s workoholismem

Oranžová

• Vzniká ze žluté a červené
• Jedná se o kombinaci životní energie a intelektu
• Hovoří se o ni jako o "sociální barvě"

Černá

• Smutek, ztráta, beznaděj
• Silná osobnost
• Výlučné používání černé u dětí může signalizovat prožité trauma.

Literatura

Kresba

• Kresba je významný komunikační prostředek a prostředek vyjádření znalostí o sobě (jak člověk sám sebe vnímá a prožívá, jak vnímá a prožívá vztahy ke svému okolí).
• Už renesanční umělci zdůrazňovali význam kresby v práci malíře či sochaře. Považovali ji za prvotní autorský záznam a dělili ji následovně: náčrt, skica, studie
• Poslední stádium kresby je disegno a pojí se v něm lineární obrysová kresba s renesančním přínosem kresby, která spočívala ve vnitřní plasticitě - v její vnitřní modelaci.

1. volný výtvarný projev

• Pracuje se spontaneitou vyvolanou například hrou ( viz techniky čmárání, volné kresby, volné malby, výcviku práce s čarou a linií atp.).

https://sancedetem.cz/deti-arteterapie

Individuální arteterapie

• Při individuální arteterapii má klient terapeuta k dispozici jen pro sebe, navazuje úzký kontakt, při kterém zažívá silný emocionální zážitek.
•  Individuální terapie je indikována pro klienty, kteří mají problém a vyžaduje celou pozornost arteterapeuta. Je vhodná i v případech, když by chování klienta působilo v skupině rušivě.

Formy arteterapie

• Arteterapie se dá aplikovat formou

1. individuálně

2. skupinově ( tady řadíme i rodinnou arteterapii a arteterapii v partnerském vztahu).

Terapie výtvarná

• Arteterapie je ve speciální pedagogice prozatím nejvíce požívanou expresivní terapií.
• Arteterapie totiž využívá maximálně lidské exprese, jinými slovy skryté psychické stavy, dojmy, pocity…
• Výtvarná terapie může být použita samostatně i v kombinaci s ostatními terapiemi. Lze je rozdělit do následujících skupin.

2. tematický výtvarný projev

• Je zaměřen na konfliktní témata, a sice obecně lidská (např. můj dosavatní život, manželství, láska, rodina), nebo vztahující se ke konkrétním klientům.

Skupinová arteterapie

• Skupinová arteterapie je náročnější forma terapie, hlavně pro arteterapeuta.
• Co se týká skupinová terapie má více výhod,  ale někdy  není možné například dítě zařadit do skupiny pro jeho specifické problémy.

Výhody:

• sociální učení probíhá rychleji a intenzivněji
• lidé se stejným anebo podobným problémem se můžou podpořit
• zpětné vazby členů skupiny jsou podnětné pro každého jednotlivce ve skupině
• skupinová arteterapie je vhodnější pro toho, kdo prožívá individuální arteterapii příliš intenzivně
• má ekonomický efekt - za stejný čas se pomůže více lidem

Nevýhody:

• je těžší dosáhnout diskrétnosti jako při individuální arteterapii
• skupinu je těžší organizačně zvládnout
• vyžaduje větší pohotovost a obratnost arteterapeuta

Arteterapie

5. řízený výtvarný projev

• Pracuje s přímou intervencí terapeuta do výtvarné činnosti klienta.

4. skupinové výtvarné činnosti

• Pracují se skupinovou dynamikou a jsou významné pro svoji sociometrickou hodnotu i jako činitel úpravy sociálních vztahů.

3. výtvarný projev při hudbě

• Využívá specifických vlastností hudby bezprostředně a intenzivně působit na psychomotoriku člověka.

Výtvarné umění

• Umění bylo již dávno označeno jako to, co přesahuje lidský život, co je podstatně rozměrnější.  Součást výtvarného umění je vytváření vizuálních forem.
• Uměním zde rozumíme samotný proces tvorby a také jeho výsledek. Výtvarná tvorba byla vždy člověku blízká, což dokazují nejen pravěké jeskynní malby, africké masky, indiánské pouštní obrazce, ale také třeba i graffiti v dnešních velkoměstech.
• Na artefaktech výtvarného umění můžeme sledovat vývoj mnoha lidských kultur. Vyjadřujeme svůj vztah k okolnímu prostředí pomocí výtvarné tvorby. Tak se například často vysvětluje původ jeskynních maleb.
• Umění taktéž zastává funkci náboženskou, neboť mnoho výtvarných artefaktů můžeme chápat jako způsob spojení mezi člověkem a Bohem, ve kterém se odráží duchovní stránka našich životů. Také je součástí společenských rituálů.

https://www.arteterapie.cz/

Psychoterapie

• Východisko k arteterapii nalézáme v psychoterapii samotné, což je léčebná činnost – specializovaná metoda léčení nebo soubor léčebných metod, které zahrnují záměrné ovlivňování a proces sociální interakce. Využíváme při ní několik psychologických prostředků jako: rozhovory, neverbální chování, podněcování emocí, vytváření terapeutického vztahu, sugesce, učení, vztahy a interakce ve skupině. 

  

asociativní výtvarný projev

• ztvárňování asociací vyvolaných hudbou

Arteterapeut

Klienti

Umění jako terapie

• Přestože je arteterapie mladým oborem, samotná terapeutická hodnota umění je již delší dobu uznávána. Umělci si povšimli toho, že pro společnost je charakteristický jakýsi tvůrčí náboj. Také byli mezi prvními, kteří využili arteterapii ve výchovných nebo zdravotních zařízeních a při své práci zaznamenali léčebné účinky výtvarné tvořivosti.
• Neméně důležité byly i teoretické a praktické poznatky a následné psychoanalýzy. Podle Freudovských formulací o duševním životě člověka, vzešla celá řada psychoterapeutických postupů a pojmů. Jejich cílem bylo zmapování vývoje a funkcí nevědomého či vnitřního života. Pacienti malovali a kreslili, přičemž se učili rozumět významu svých výtvarných prací a udělat tak první krok k sebepoznání a sebeuzdravení
• Výtvarná tvorba se stala komunikačním prostředkem také pro psychoanalytiky pracujícími s dětmi. Vytváření spontánních obrazů je tedy klíčovou součástí arteterapie. Terapeutická praxe byla taktéž ovlivněna humanistickou psychologií, která dala v sedmdesátých letech vzniknout hnutí Human Potential.

  

  

Historie

muzikomalba

• ztvárňování hudby

  

Osobnost arteterapeuta

• Empatie
• Komunikativnost
• Důvěryhodnost
• Příjemné, jasné, rozhodné vystupování
• Schopnost navázat, udržet a ukončit vztah klient - terapeut

Historie arteterapie v Čechách

• První průkopníky nachází česká arteterapie v 50. a 60. letech dvacátého století, a to zejména v řadách psychoterapeutů, kteří ji uplatňovali jako doplňkovou péči v rámci komplexní psychoterapie. Využívala se především v psychoterapii neuróz, psychóz nebo rozmanitých typů závislostí. Potom také při sociálním výcviku v různých speciálních a výchovných zařízeních. Postupem času se v těchto ústavech začaly budovat ateliéry, kde se klienti a pacienti mohli věnovat výtvarné činnosti.
• Úroveň arteterapeutické práce byla ale zpočátku kolísavá, neboť na českém území neměla vybudované zázemí a vyhraněný profesní statut. Obtížně se rozvíjela pomocí arteterapeutických aktivit, které mnohdy neobstály před náročnější kritikou. Terapeutové se snažili odebírat zahraniční odborné arteterapeutické časopisy, aby dokázali udržovat aktuální a moderní přístupy k oboru a díky nim se arteterapii dostalo velkého rozkvětu, především v uvolněných šedesátých letech.
• S nástupem let osmdesátých začala pozvolna opět upadat z důvodu tehdejšího nového trendu v psychiatrii – biomedicínské pojetí psychické léčby.  V souvislosti se speciální pedagogikou našla arteterapie v Čechách velké uplatnění a postupně si začala tvořit svou pevnou základnu ve spolupráci s katedrami výtvarné výchovy.
• Ačkoliv se vývoj arteterapie v osmdesátých letech spíše pozastavil, mezi studenty speciální pedagogiky její popularita naopak rostla. Díky tomu se studenti po ‚sametové revoluci‘ na začátku devadesátých let výrazně podíleli na rozšiřování možností arteterapeutické průpravy. V učebních plánech pedagogických fakult přibylo hodin arteterapie a vznikla nová pracoviště zaměřená na výchovu arteterapeutů.

  

Oborová připravenost

• Psychologie a speciální pedagogika
• výtvarná výchova
• Arteterapeutická příprava

Zaměřená na dětskou klientelu

• Proč používat expresivní terapie při práci s dětmi?
• Umělecká exprese je pro děti přirozeným jazykem.
• Při uměleckém projevu nás nesvazuje omezený slovník

Výtvarná tvorba

• Lze říci, že výtvarná tvorba v rámci arteterapie nabízí mnoho přínosů pro psychické a emocionální zdraví jednotlivců všech věkových kategorií. Je to mocný nástroj pro sebevyjádření, sebepoznání a zlepšení kvality života.
• Výtvarná tvorba umožňuje dětem a jedincům všech věkových kategorií vyjádřit své emoce a pocity bez nutnosti slovního popisu. Barvy, tvary a textury mohou být prostředkem pro ventilaci emocí a zpracování životních událostí.
• Práce s různými materiály, jako jsou barvy, hlinky, papíry a látky, stimuluje smyslové vnímání. To může být zvláště prospěšné pro děti s různými senzorickými potřebami.

Umění jako tvořivá činnost

• Výtvarná tvorba je vyhledávaným koníčkem a často se vyskytuje i v programech výchovy dospělých.
• Výtvarné tvoření je také vnímáno jako kreativní odpočinková činnost, která nějakým způsobem obohacuje naše žití. Podobnou roli sehrává i v léčebných. zařízeních a pečovatelských domech, ať už jsou to věznice, léčebny či klinická psychiatrická zařízení. Proces tvorby též pomáhá odvádět jeho účastníky od destruktivního chování a má velmi významnou úlohu v překonávání jejich psychických potíží.
• Výtvarná výchova se navzdory různým změnám názorů na její funkci a význam stala integrální součástí školních osnov. Počátkem třicátých let 20. století se moderní pedagogové nechali inspirovat názory na význam her a tvořivost pro vývoj jedince a podporovali volné umělecké vyjádření.

  

  

  

Historie arteterapie ve světě

• Předstupněm ve vývoji arteterapie jako profese bylo zkoumání výtvarné produkce duševně nemocných, původně zaměřené spíše k upřesnění diagnózy v návaznosti na rozvoj psychoanalýzy a dalších psychoterapeutických směrů.
• Průkopníci byly většinou výtvarníci, kteří prošli psychoterapií a hledali možnosti propojení výtvarného působení s psychoterapeutickými postupy a jejich uplatnění v léčbě.
• Artererapie je poměrně mladá disciplína. Výraz ‚art therapy‘ ve svých pracích jako první použila Margaret Naumburgová ve třicátých letech 20. století v USA. Její východisko bylo psychoanalytické. Tento termín se v Evropě začal používat až roku 1940 a první profesionální arteterapeutů vznikala v pozdních osmdesátých letech 20. století. V USA bylo poprvé nabízeno univerzitní studium arteterapie v šedesátých letech 20. století na Hanneman University ve Filadelfii. Základním východiskem pro průkopnici arteterapie Margaret Naumburgové je tvrzení, ţe arteterapeutický proces je založený na poznání, že nejzákladnější myšlenky a pocity člověka derivované z nevědomí dosáhnou výrazu lépe v obrazech než ve slovech.
• Arteterapii s dětmi se věnovala další významná průkopnice, Američanka Edith Kramerová původem z Rakouska. Její první práce se jmenovala Art as therapy with children (1972), kde zdůrazňuje svůj cíl přes výtvarnou expresi dětí posilnit jejich ego a smysl pro vlastní identitu, což bylo směřováno na děti emigrantů z fašistické Evropy, s nimiž během války pracovala.
• Počátky arteterapie však mají své kořeny mnohem starší, než je sám výraz art therapy. Sahají až do 18. a 19. století a souvisí s psychopatologií schizofrenie.
• Myšlenka terapeutického využití výtvarné produkce vznikla na základě zájmu odborníků o tvorbu psychicky nemocných. Byly určeny dvě zásady zkoumání výtvarného výrazu duševně chorých: 1. duševně nemocní malují jinak než zdraví 2. charakter výtvarné tvorby duševně nemocných se mění podle druhu a vývoje nemoci.
• Německý psychiatr Hans Prinzhorn navázal na tyto výzkumy ve dvacátých letech 20. století. Roku 1922 zveřejnil svoji práci Bildnerei der Geisteskranken.
• Arteterapie úzce souvisí s dalším výtvarným směrem Art brut. Zahrnuje výtvarné projevy lidí, kteří uměleckým vzděláním nikdy neprošli. Jejich tvůrčí představivost není omezena módou a snahou zařadit se do určitého směru, ale proniká na povrch zcela spontánně přímo z podvědomí autora. Pro tyto lidi je tvorba přirozenou životní funkcí a stává se pro ně nepostradatelnou.
• Francouzský malíř Jean Dubuffet po druhé světové válce poprvé použil výraz l’art brut – syrové, neškolené umění.

Arteterapie a děti

• Děti, na rozdíl od dospělých, zpravidla nemají zábrany ve svém výtvarném projevu. Teprve s nástupem puberty se dostavuje tzv. „výtvarná krize". Někdy se podaří krizí projít a chuť k uměleckému vyjádření se v přetavené a dozrálé formě vrátí, jindy tato chuť zanikne a znovu ji probudit pak bývá u starších klientů náročné.

• Specifickým rysem arteterapie s dětmi je výrazná potřeba hravosti, experimentování, zábavnosti, ponoření se do tvorby.

• Interpretace díla je záležitostí okrajovou, zážitek prvořadou.

Funkce arteterapie

Při práci s dětmi má arteterapie specifické přístupy a techniky, které jsou přizpůsobeny věku, schopnostem a potřebám dětí. Zde jsou některé specifické prvky arteterapie při práci s dětmi

• Herní a hravý přístup

Arteterapeuti často integrují hry a hravé aktivity do terapeutického procesu. Hra je přirozeným způsobem, jak děti komunikují a učí se, a může být účinným prostředkem pro podporu terapeutického vztahu a procesu.

• Použití symbolů a metafor

Děti často vyjadřují své pocity a myšlenky pomocí symbolů a metafor.

Arteterapeuti pracují s těmito symboly a podporují děti, aby objevily vlastní významy a interpretace své tvorby.

• Flexibilita a adaptabilita

Arteterapeuti jsou schopni přizpůsobit své metody a techniky individuálním

potřebám každého dítěte. Jsou otevřeni experimentování s různými uměleckými médií a přístupy, aby zajistili maximální efektivitu terapeutického procesu.

• Podpora emocionální regulace

Arteterapie poskytuje dětem bezpečný prostor pro vyjádření a zpracování emocí. Terapeuti podporují děti v identifikaci a pojmenování svých pocitů a poskytují strategie pro jejich regulaci a zvládání.

• Využití pohádek a příběh

Jak arteterapie pomáhá dětem?

• Arteterapie je mimořádně účinná pro děti, protože jim poskytuje bezpečné a podporující prostředí, kde mohou vyjádřit své pocity a myšlenky. Zde jsou některé klíčové přínosy:
• Zvládání Emocí a Redukce Stresu
• Podpora Sebevědomí a Sebedůvěry
• Rozvoj Jemné Motoriky a Koordinace
•  Podpora Sociálních Dovedností