Created by Josef Kroul
hledáme slovo základové
nebo
tvoříme slovo odvozené
další pojmy:
slovotvorný základ
slovotvorný prostředek
Přejímání slov z cizích jazyků
A. Zdomácnělá slova (nevnímáme původ jako cizí) klobouk (turečtina), salám (italština)…
B. Cizí slova (různá míra zdomácnění) Doktor (lat.), škola (lat.), vzduch (rus.), hřbitov (něm.), knedlík (něm.), baret (fran.), tempo (it.), hokej (ang.), hardware (ang.), jogurt (tur.), arašíd (arab.), čaj (čín.)…
Vývoj přejímání na příkladu:
pyjama -> pyžama -> pyžamo
z angličtiny, nejprve pomnožné (jako kalhoty), nakonec slovo rodu středního
Odvozování (derivace) - odvozování příponami a předponami přidanými ke slovu, které již ve slovní zásobě existuje – slovo základové (les-ník, pra-les; ryb-ník, vel-ryba)
a) příponové – nejčastější způsob tvoření slov v češtině (ryb-a -> ryb-ář)
b) předponové – nemění slovní druh (les -> pra-les, pít -> do-pít)
c) koncovkové (trn -> trn-í; tepl-ý -> tepl-o)
d) předponově příponové (pat-a -> pod-pat-ek)
e) příponově koncovkové (měst-o -> ná-měst-í)
Skládání (kompozice) - tvoření nového slova ze dvou (řidčeji ze tří) slov nebo slovotvorných základů
a) vlastní složeniny – nedají se rozdělit na dvě samostatná slova (většina slov) - v první části slova je základ obvykle rozšířen o -o- (-e/ě, -i) (horolezec, dějepis, svítiplyn)
b) nevlastní složeniny (spřežky) – složení slovního spojení, lze je rozložit na samostatná slova - (okamžik - mžik oka, obranyschopný)
Zkracování (abreviace) - zkracování části základových slov, věcný význam se nemění
a) zkratky - vznik z počátečních písmen několikaslovného názvu - nesklonné, vyslovují se jako sled písmen - OSN (Organizace Spojených Národů) /ó-es-en/, EKG (ElektroKardioGraf) /é-ká-gé/
b) zkratková slova - spojení počátečních hlásek nebo slabik víceslovného názvu - skloňují se podle rodu, mohou se od nich odvozovat další slova - Čedok – v Čedoku, čedokový; sitkom - situační komedie; Semafor
Spojování slov ve víceslovná pojmenování - tímto způsobem vznikají samostatné jednotky s vlastním významem:
a) sousloví (vysoká škola)
b) frazémy/frazeologismy (rčení, pořekadla, pranostiky)
slova knižní
slova hovorová
termíny
publicismy
poetismy
Metafora - přenesení pojmenování na základě vnější podobnosti předmětů.
Existuje společný nápadný znak: zebra, zub, oko
Metonymie - přenesení pojmenování na základě věcné, vnitřní souvislosti.
vypít sklenici (vodu v ní) číst Čapka (přenos: autor -> dílo) nosit králíka (zvíře -> část zvířete) taška na učení (děj -> předmět) Synekdocha – záměna části za celek. Sál utichl (lidé v něm), otevřete, policie (policisté), celá škola šla do kina (žáci)…
slovní zásoba je dynamická
dochází k jejímu obohacování několika způsoby
historismy
archismy
neologismy
obecná čeština
nářečí
skupina hlásek, která má význam
1. značková - nemotivovaná - tvoří jádro slovní zásoby
2. popisná - motivovaná - tvoření z jiných slov
sociolekty
slang
profesní mluva
argot
je dvojí:
1. věcný
2. mluvnický (kategorie)
nauka o slovech, slovním významu
A) slovo (jednoslovné)
B) víceslovné - sousloví
C) frazémy: rčení, přísloví, pranostika, pořekadlo