OrgPad logo

DM

Created by Nataliia Korop

DM

Malá poznámka o způsobu zápisu permutace

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 22.05.09

pomocí principu bijekce

Tvrzení o počtu sudých a lichých podmnoži

Příklad: X = {1, 2}, S = {∅, {1, 2}}, L = {{1}, {2}}

Důkaz: sestrojím bijekci f mezi S a L, pak musí dle principu bijekce platí |L| = |S|, zvolíme libovolný x ∈ N, ∀ A ∈ S f(A) = A XOR {x} = A ∪ {x} pokud x !∈ A nebo A \ {x} pokud x ∈ A (stejně zprava doleva)

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 21.28.01

Princip bijekce

Důkaz: f je bijekce, a proto je na a zároveň prostá:

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 19.44.53

Tvrzení o počtu funkcí

Nechť N je nějaká n-prvková množina, M je m-prvková množina, m≥1, potom počet všech zobrazení (neboli funkcí) f:  N -> M je mn

Důkaz: indukcí (podle n) pro každý prvek x ∈ N máme m různých možností jak definovat f(x). x' != x volba f(x') je nezávislá na volbě f(x)

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 20.46.48

Úvod do kombinatoriky

[n] = {1, 2, ..., n}

nk = n*(n-1)*...*(n-k+1) - klesající mocnina

n0 = 1, jelokož je to prázdný součin

 

Paskalův trojúhelník

Tvrzení o počtu prostých funkcí

počet prostých funkcí z n-prvkové množiny do m-prvkové množiny: # {f: [n] -> [m] | f prostá} = mn = m*(m-1)*...*(m-n+1)

 

Důkaz:

pro f(x1) máme m možností

pro f(x2) máme m-1 možností (M\f(x1))

...

pro f(xn) máme m-n+1 možností (M\{f(x1), ..., f(x n-1)})

-> celkem m*(m-1)*...*(m-n+1) = mn

Pár definic

Tvrzení o počtu podmnožin

Libovolná n-prvková množina X má právě 2n podmnožin

Důkaz: podmnožině A ⊆ N přiřádíme její charakteristickou funkci  c: N -> {1, 0} a ∈ N cA(a) = 1 a ∈ A nebo 0 a !∈ A. Mezi funkcemi z N -> {1, 0}  a podmnožinami N je bijekce, tedy: stačí spočítat počet funkcí z N -> {1, 0} (# podmnožin je stejný)

podle tvrzení o počtu funkcí máme, že # funkcí: N -> {1, 0} = 2n  

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 21.02.58

Binomická věta

Počet funkcí

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 19.31.27

Některé vlastnosti kombináčních čísel (binomický koeficient)

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 22.25.18

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 22.27.43Snímek obrazovky 2021-11-20 v 22.28.37

  1. existuje právě jedna prázdná množina
  2. existuje jeda plná množina
  3. existuje n 1-prvkových podmnožin
  4. každá (n-k)-prvková množina je určena svými chybějícimi prvky
  5. k-prvkových podmnožin n-prvkové množiny je dtejně jako podmnožin s n-k prvky

Tvrzení o počtu k-prvkových podmnožin z n-prvkové množiny

# {A ⊆ N | |A| = k} = nk/(k!) = (n*(n-1)*...*(n-k+1))/(k!) = (k nad n​) (binomický koeficient)

Důkaz: pomocí počítání 2 způsoby. Počítáme uspořádáné k-tice bez opakování

1. způsob: úspořáadaných k-tic bez opakování je jako prostých funkcí f: N -> [k] ... nk

2. způsob: vebereme neuspořádananou k-tici ((n nad k) způsobů) a pak k! způsobů jak je uspořádat -> (n nad k)*k!

a proto nk = (n nad k)*k!/k!

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 22.01.40

Důkaz 5.????????

Princip sudosti

Pro každý (konečný) graf G platí 

v∈ V(G) (G)deg v = 2*|E(G)|

(jelikož každá hrana má dva vrcholy a tuhle hranu započítíáme pro každý y těchto dvou vrcholů)

Trošočku o vzdalenosti v grafu

Malá poznámka o prostém zobrazení

Snímek obrazovky 2021-11-20 v 21.57.46

Množinové operace s relacemi ?????

Relace musejí být ze stejné množiny na stejnou.

 

Spousta definic

vrcholy v1a v2 sousedí v G, jestliže v1v2 E(G) (jsou spojené hranou)

vrchol v a hrana e jsou incidentní jestliže v ∈ e (vrchol v je jedním z konců hrany)

psloupnost v0, e1, v1, e2, ..., en, vn je sled (z v0 do vn délky n) jestliže vrcholy  e1, ..., en jsou hrany a ei je incidentní s vi-1 a vi pro i = 1, 2, ..., n

sled je uzavřený, pokud v0=vn

Sled je:

Vlastnosti relace R ⊆ X*X

  1. Reflexivní: aRa pro každé a∈X (každý bod je v relaci sam se sebou, jinými slovy musí vést šipka z bodu do sebe samého
  2. Symetrická: pro každé a a b z X platí, že pokud a je v relaci s b, je i b v relaci s a: aRb => bRa
  3. Slaběantisymetrická: platí-li pro všechna a a b z X, že jestliže a je v relaci s b a b je v relaci s a, pak a = b: aRb ^ bRa => a=b
  4. Antisymetrická: pro žádné a, b ∈ X neplatí zároveň aRb a bRa
  5. Tranzitivní:je-li prvek a v relaci s b a b v relaci s c , pak je a v relaci s c (vede-li šipka z vrcholu a do b a (jiná) šipka z b do c, povede šipka i z a do c)

Příklady relace

  1. Relace rovnosti (diagonální relace) na množině M: M={1, 2, 3, 4} R={(1, 1), (2, 2), (3, 3), (4, 4)}
  2. xRy, pokud x|y: R={(1, 1), (2, 2), (3, 3), (4, 4), (1, 2), (1, 3), (1, 4), (2, 4)}
  3. Pokud máme množiny A a B, A*B je univerzální relace
  4. Prázdná relace

Ještě více definic

 

Druhy funkce

Funkce

Poznámky

Skladání funkce

 

Poznamka: 

funkce: h(x) = g(f(x))

relace: g•f: X Z

 

Příklady funkce

Důkazové techniky

1. Indukce 

2. Sporem 

3. Přímý 

4. 

Podgraf

Věta

Relace R

Kartezský součin X*Y

 

neuspořádaná/uspořádaná dvojice

Graf

počet různých grafů???????

Izomorfismus

Oerace na relacích

Tvrzení

Nechť f: X Y a g: Y Z  jsou funkce

Každá neprázdná konečná ČUM má aspoň jeden minimální prvek.

DŮKAZ

↓ pro částečné uspořádání

Porovnatelnost v ČUM

Typy relace

Příklady

Úplný graf na n vrcholech Kn: n >= 1 a každá dvojice je spojena hranou ( V (Kn) = {v1, . . . , vn} a E(Kn) = {vivj : 1 ≤ i < j ≤ n})

Cesta na n vrcholech Pn: Pn = ([n], {{1, 2}, {2, 3}, ..., {n-1, n}}) (vrcholů je o 1 navíc než hran)

Kružnice (cyklus) Cn na n vrcholech n >= 3: C= ([n], {{1, 2}, {2, 3}, ..., {n-1, n}, {n, 1}}) (poslední vrchol je spojen nejen s předposledním ale i s prvním)

Prázdný graf En: V(En) = {1, ..., n}, E(En) = ∅   (nemá hrany)

Orientovany graf: je dvojice G = (V, E), t.ž. V je množina vrcholů a E ⊆  V*V, t.j. hrany jsou šipky

 

Množiny

Základní množiny čísel:
1. N: přírozená čísla
2. Z: celá čísla
3. R: realná čísla
4. Q: racionální čísla
5. C: Komplexní čísla

Oerace s množinami:
1. Sjednocení:  A ⋃ B = {x | x ∈ A ∨ x ∈ B}
2. Průnik: A ⋂ B = {x | x ∈ A ∧ x ∈ B}

3. Rozdíl: A\B = {x ∈ A| x ∈/ B}
4. Doplněk: A' - všechny prvky, které nejsou v množině A

 

 

 

Spousta definic

Podrobněji o částečném uspořádání

Značení:

Částečně uspořádaná množina - ČUM

Tvrzení o třídách ekvivalence

Nechť R je ekvivalence, potom 

  1. Pro každé a X platí a R[a]: třída nemůže být prázdná, jelikož sám prvek, který třídu určuje je v této třídě
  2. Jestliže a, b X a aRb, pak R[a] = R[b]: jestli se dva prvky jsou v relaci, pak jejich třídy jsou stejné.
  3. Třídy ekvivalence jednoznačně určují (popisují) relaci R: třídy ekvivalence jsou disjunktní (jinými slovy nemají společené prvky, a pokud mají, tak to jsou stejná třída), ale každý prvek spadá do nějaké třídy, což znamená, že společně třídy určují relaci R

Třídy ekvivalence

Ekvivalentní prvky - prvky, které jsou ve stejné třídě

Každé lineární uspořádání je částečné uspořádání

Lineární uspořádání

(úplné):  ≼ je úplné uspořádání pokud a, b  X  a b b a

Příklad:

 

????????

Hasseův diagram

obrázek, kde prvky x jsou body, z a do b vede šipka nahoru, pokud a b a zároveň neexistuje c: a b c (c != a, b)

  1. nekreslíme prvky, které jsou ve vztahu sam se sebou (bez šipek označujících reflexivitu)
  2. nekreslíme prostředního předchůdce
  3. od nejmenšího k většímu 

 

Hasseův diagram pro P({x, y, z})

220px-Hasse diagram of powerset of 3.svg

Bezprostřední předchůdce (BP)

Nechť (X, ≼) je uspořádaná množina. Řekneme, že prvek x je bezprostřední předchůdcem prvku y, pokud platí: 

Příklad: pro ( N, < ) 5 je BP prvku 6, ale 3 není BP 5, protože mezi nimi je 4

Ostré uspořádání

Pokud tato relace je ⊂

Jediný rozdíl spočívá v tom, že teď a nemůže být v relaci samo se sebou a X (množina, na které je relace)

Kombinatorické počítání

Značení

Počet funkcí