OrgPad logo

Česká literatura po roce 1945

Created by Josef Kroul

přehled

Česká literatura po roce 1945

vezeňská

Josef Čapek - Básně z koncetračního tábora (1946)

1. vlna válečné literatury - 50. léta

Julius Fučík - Reportáž psaná na oprátce

Jan Drda - Němá barikáda (1946) - povídkový soubor

Jiří Weil - Život s hvězdou

reakce na válku

František Halas: V řadě

Jaroslav Seifert: Přilba hlíny

Vladimír Holan: Rudoarmějci

František Hrubín: Chléb s ocelí, Jobova noc

poezie

Jaroslav Seifert - Přilba hlíny (1945)

František Halas - Barikáda (ve sbírce V řadě)

Jiří Kolář - Sedm kantát (1945)

Fratišek Hrubín - Jobova noc (1945), Hirošima (1948)

2. vlna válečné literatury - 60. léta

Jan Otčenášek - Romeo, Julie a tma

Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol

Bohumil Hrabal - Ostře sledované vlaky

Ota Pavel - Smrt krásných srnců

katoličtí autoři

próza

ohlasy války

próza 60. léta

Ludvík Vaculík

publicista, fejetonista, spisovatel

člen KSČ - vyloučen  po vystoupení na IV. sjezdu SČSS (1967)

během pražského jara vydal manifest 2000 slov - kritika režimu

zakázaný autor (vycházel  v exilu a samizdatu - edice Petlice)

 

 

Sekyra

- generační autobiografický román

- tématem je hledání nové životní a názorové orientace postav: otec x syn

- 50. léta (stranickost) -> vystřízlivění

- hledání rovnováhy v rodném kraji, přírodě

Milan Kundera

prozaik, dramatik, esejista

pochází z Brna z hudební rodiny

emigroval do Francie (Paříž) v roce 1975

poté píše francouzsky

Směšné lásky

- původně deset povídek ve třech sešitech vzbudilo obrovský ohlas,

- řada z nich byla zfilmována

- jedná se o milostné příběhy, kde však láska je odlidštěná, se vztahy se pouze kalkuluje, neprožívají se

- hlavními postavami jsou často intelektuálové, kteří jsou schopni celou situaci komentovat

- klíčovým principem je hra, která se vždy obrátí proti svému strůjci

- vždy je překročena hranice žertu a hra směřuje k tragickému závěru

- často hráči chtějí zůstat pouze pozorovateli, ale jsou nakonec do hry vtaženi - povídkový soubor

 

Jakub a jeho pán - dramatizace Diderotova románu Jakub Fatalista

Žert (1967) 

- Ludvík Jahn píše svojí spolužacce pohled, ve kterém zesměšňuje její zápal pro socialismus

- dívka předá text (vnímaný jako protistátní) svazácké organizaci a Jahn je vyloučen ze studií, skončí jako pétépák a zhroutí se mu celý život

- po letech přijíždí do rodného města s plánem pomsty, cílem je svést manželku hlavního strůjce jeho vyloučení ze školy – ZEMÁNKA

- Jahn Zemánkovu manželku HELENU svede, ta ale se svým mužem již nežije, a tak Jahn Zemánkovi vlastně poslouží k tomu, aby se jí zbavil, žert se tedy obrátí proti svému strůjci, navíc vyznívá zcela trapně, protože Helena poté, co jí Jahn oznámí, že ji nemiluje, spolyká prášky, aby tak ukončila svůj život, nicméně její pokus končí pouze průjmem

- kompozice:

jedna skutečnost je nazírána z různých úhlů pohledu o součástí jsou úvahové pasáže – v budoucnu lidé ztratí povědomí o tom, co se stalo v minulosti (křivdy, ústrky), může se stát, že člověk zcela zapomene a zlo zůstane neodčiněno

vypravěči jsou názorově odlišní: Ludvík – kritický, ironický, Helena – naivní, pokrytecká (frázovitost), Zemánek – vždy je schopen se čemukoliv přizpůsobit, Jaroslav – hudebník (úvahovost)

vypravěč není pouze svědek, ale je přímo účasten děje

antilyričnost, antiromantičnost

jazyk – parafráze, funkcionářská mluva, monology, uvozovací slova

vliv postmoderny

písničkáři

exil

Karel Kryl - recitál v norské televizi 1969 Bratříčku...,

z 1993 Demokraci rozvétá

Jaroslav Hutka - píseň Balada sociální

domácí

Jaromír Nohavica - píseň Mladičká básnířka

Jiří Dědeček - píseň Pivo, rum

 

Česká literatura po roce 1945

underground

-č eský underground byl zaměřen proti socialistickému establishmentu

- první vlna: od konce 40. let a 50. let  není dostatečně silná  osobnosti první vlny: Egon Bondy, Ivo Vodseďálek

- druhá vlna: 70. léta a 1. polovina 80. let  osobnosti druhé vlny: Ivan Martin Jirous, Milan Knížák, Pavel Zajíček, Vratislav Brabenec  dosti masová  podoba spíše protiestetická  záměry spíše destrukční, provokativní a jiné

- třetí vlna: od poloviny 80. let  stylizace do podoby dekadentů, estétů  osobnosti třetí vlny: J.H.Krchovský, Jáchym Topol, Petr Placák vyjádření odporu vůči konformní, konvenční kultuře a jejím normám

- v hudbě

Plastic People of Universe (Mejla Hlavsa), 1974 - koncert v Rudolfově s policejním zásahem; soukromé akce (svatby) - koncerty bez přehrávek

ukázka: Komu je dnes dvacet/Zácpa

DG 307 (Pavel Zajíček) - dg 307 = psychiatrické diagnózy, která umožňovala mladým mužům získat modrou knížku a vyhnout se povinné vojenské službě

I. M. Jirous - umělecký vedoucí PPU

1976 - Bojanovice u Prahy - 2. festival "druhé" kultury ->

23.9.1976 - odsouzeni za výtržnictví nepodmíněně (8-18 měsíců) - Jirous, Brabenec, Zajíček, Karásek; výtržnictví bylo prokazováno vulgárními výrazy v textech

dokument o procesu s PPU zde

- v literatuře

Egon Bondy

I. M. Jirous (1944-2011)

- pocházel z Vysočiny (Humpolec)

- na FF UK Praha vystudoval dějiny umění

- opakovaně vězněn - poprvé 1973 

 

 

 

Jáchym Topol (1962)

- syn dramatika Josefa Topola a bratr hudebníka a skladatele Filipa Topola, pro jeho kapelu Psí vojáci psal v 80. letech texty

- texty z 80. let vyšly po roce 1989

sbírky Miluju tě k zbláznění (1991) a V úterý bude válka (1992)

následoval román Sestra (1994)

- jeho básně zhudebnila Monika Načeva

další díla:

Anděl (1995)

Noční práce (2001)

Citlivý člověk (2017)

Josef Škvorecký

- prozaik, scenárista, esejista,

- emigrace 1969

- nakladatel - exilové nakl. 68'Publishers

 

Zbabělci

- autobiografické

- literární alter ego Danny Smiřický - hl. postava mnohých próz

 - časoprostor -  v maloměstském Kostelci, 2. svět. válka 

- dialogy s hovorovou češtinou

samizdat

- z ruštiny - samoizdělatelstvo =samo-vydáváno

- anonymní opisy (strojopisy) literatury - bez redakční, typografické a vydavatelské ambice

exil

vlny emigrace

1. po roce 1948 - po únorovém komunistickém převratu

2. po roce 1968 - s příchodem vojsk Varšavské smlouvy

3. přelom 70. a 80 let - akce Asanace - operace StB, komunistický režim chtěl donutit nepohodlné lidi, zejména signatáře Charty 77, k odchodu z Československa.