Created by Marcela Rašková
(posl. třetina 18. stol. – poč. 19. stol.)
SITUACE:
1620 bitva na Bílé hoře – Habsburkové zvítězili nad českou šlechtou a měšťanstvem. Důsledky dalekosáhlé = postihly všechny oblasti života české společnosti
červen 1621 poprava 27 čes. pánů na Staroměstském nám. a konfiskace jejich majetku
útisk politický, národnostní i sociální („Práva a spravedlnost lidská spaly a mlčely.“ M. Dačický, Paměti)
náboženství: nekatolíci se museli vystěhovat, přestoupit
školství a kultura: řízena jezuity
literatura: cenzura, stává se nástrojem ideolog.útlaku
emigrace vzdělaných
poněmčování měšťanstva
u vzdělanějších nabývá vrchu nad českým písemnictvím latinské
utuženo nevolnictví
VÝVOJ LITERATURY:
nejdůležitější část literatury: lidová a pololidová slovesnost
??? Co dělá národ národem? Co je znakem národa? – ne vliv držitelů moci, ale území, společná minulost, jazyk, kultura
kultura: česká náročnější tvorba se česky nepěstovala, ubývalo i knih určených širšímu publiku
jazyk:
čeština už nestačila na vyjadřování pojmů a představ, které přesahovaly oblast každodenního života
puristické snahy – snažili se vymýtit z Čj cizí slova a vytvářet pro ně české termíny – čistonosoplena, zelenochrupka (salát), usmívka(ironie), jezlín (talíř), rokodník (kalendář)… = nevytvářeli kultivovaný 4J
ve skupinách zkuste vytvořit český ekvivalent slova - fitcentrum, mažoretka, cirkus, festival
70. léta 18. století
objevuje se mnoho lidí, kt. nehodlají češtinu nechat usnout
přibývá české knižní produkce
čeština dobývá zpět své místo
vzniká novočeská poesie, próza i drama
během 2 – 3 generacívznikají umělecká díla velké hodnoty (Čelakovský, Kollár, Mácha)
také vědecká tvorba postupně opouští latinu a němčinu
= NO bylo považováno za zázrak (zdálo se, že odumírá celý národ) = národní vzkříšení, probuzení
PODMÍNKY PŘÍCHODU NO:
příběh: jednoduchý
milenci Jarmila a Vilém zahynou cizí vinou. Jarmilu svede Vilémův nepoznaný otec, Vilém zabije svůdce. Je uvězněn, příští den popraven. Jarmila skočí do jezera
vězení:
přemýšlí nad svým životem, vypořádává se s minulostí i přítomností a přemýšlí nad budoucností a co bude po smrti.
Přemítá o životních hodnotách, životním řádu
přemýšlí o podivném řetězci náhod: má být popraven za otcovraždu, ale netušil, že je to jeho otec. Vyrůstal sám, stal se loupežníkem.
Jeho vězení je tmavé, malé okénko obrácené k jezeru. Jím vniká svit měsíce a hvězd.
kontrast přírody x temný děj, pocity vyvržence společnosti – prohlubuje tragičnost. Příroda je netečná, lhostejná k lidskému údělu.
Popisy přírody podrobné, ale je pozadím děje
1.zpěv: příroda plná lásky, v 2.části 1.zpěvu – přibližování čl.k čl. – Jarmila očekává milého. V přírodě je láska naplněná, čl-čl- láska nenaplněná – kontrastní princip – prostupuje celou básní (čl x spol) – je zdůrazňován v kompozici i jazyce
2.zpěv: příroda popisována z vězení – hravá, ale i lhostejná, líčena s pochmurnými náladami. Proti přírodní harmonii vnitřně rozdrásaný Vilém
3.zpěv: příroda popisována v souvislosti s popravou, nezdůraznují se krásy, je to jen popis přírody. Kontrast probouzející se přírody a konečnosti člověka - přispívá k elegické atmosféře
vztah k náboženství:
Přiklání se k myšlence, že po smrti nebude nic (Temná noc, spánek, žádný cíl)
strach z prázdnoty po smrti – jediná jistota a pravá vlast je země
ve svých pochybnostech nehledá útočiště ve víře, nechce si nic nalhávat
často používá slůvko tam – místo, kam poutník odchází = cíl jeho pohybu
Vilémův vztah ke společnosti:
Vilém nenáviděl společnost, protože byl poután zákony a on toužil po svobodě.
Je nespokojen sám se sebou, se svým životem, obviňuje společnost, že zavinila jeho činy a jeho neštěstí, protože si ho nevšímala a dovolila otci, aby ho vyhnal.
obžalovává společnost, že nežije v souladu s řádem přírody
Lidská společnost zná jen mechanicky uplatňované zákony, neptá se po příčinách, nezajímá ji, kde se bere zlo (ne od Boha)
„ Proč rukou jeho vyvržen
stal jsem se hrůzou lesů
čí vinou kletbu nesu?
Ne vinou svou.“
není nový jen myšlenkově, ale i umělecky
Forma:lyricko-epická báseň
básně působí hudebně- rytmus pravidelný, hromadění hlásek
básnické přívlastky
vnímavost pro odrazy, barvy, světelné efekty (stmívání, rozednívání)
myšlenka:
moderní názor na posmrtný život
smrtí člověk umírá, nemůže se narodit do dalšího života.
Láska k rodné zemi.
soubor povídek
VEČER NA BEZDĚZU – dojmy z cest
MARINKA – žena, kt ho přitahovala krásou i inteligencí = ideál
POUŤ KRKONOŠSK
Máchova kresba Vladštejna, Kumubrku a Bradlece, Pecky
BOHUSLAV BALBÍN – OBRANA JAZYKA ČESKÉHO – původní název: Stručná, ale pravdivá rozprava o šťastném kdysi, nyní však přežalostném stavu Království českého, zejména pak o váženosti jazyka českého čili slovanského v Čechách, též o záhubných úmyslech na jeho vyhlazení a o jiným věcech k tomu příslušejících –změnil vydavatel pro oklamání cenzury, stejně po vydání rozruch a vyšetřování, kvůli ostré kritičnosti díla.
* v Kutné Hoře v chudé rodině, G vPraze a HK /učitelem Klicpera/, FF – nedostatek peněz a láska k divadlu, nedokončil
2 roky kočovná společnost, novinařina
1842 řídil česká představní na vedlejší scéně Stavovského divadla = pokus vytvořit českou protiváhu k německému Stavovskému divadlu - nevyšel
1848 poslanec říšského sněmu
50.léta – kritika uměleckých odpůrců, nucen odejít z Prahy = kočovná společnost
Zemřel v Plzni v bídě, pronásledován úřady
Dílo:
historické povídky
ROZINA RUZHARDOVÁ
DEKRET KUTNOHORSKÝ
vlastenecké povídky
cíl – vzbudit lásku k vlasti.
Hrdinové – ml.lidé s ideály – musí překonávat překážky, konflikty s rodiči
POSLEDNÍ ČECH – novela
Spor mezi odrostlým synem a otcem, kt se považuje za posledního Čecha = sentimentální vlastenectví
=kritika K.H. Borovského
novely z divadelního a hudebního prostředí
ROZERVANEC – Máchova karikatura, kritizuje ho za jeho nevyrovnanou tvorbu (nepochopil ho)
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/209572232200011-josef-dobrovsky/
13 minut
* jako syn dragounského strážmistra Doubravského.
Zásady: AD FONTES – zásada k pramenům – nedůvěra soudům z 2. ruky,
Kritičnost
Význam: zakladatel nové spisovné normy jazykové, nového literárního dějepisu, slavistiky
Historické hry
KUTNOHORŠTÍ HAVÍŘI – obraz společenských konfliktů, udál.1848
KRVAVÉ KŘTINY ANEB DRAHOMÍRA A JEJÍ SYNOVÉ
JAN HUS – obraz událostí 1848
JAN ŽIŽKA Z TROCNOVA
Dramatické báchorky
STRAKONICKÝ DUDÁK ANEB HODY DIVÝCH ŽEN
varování před snižováním se před cizinou
obraz životních hodnot
rysy národní povahy v hl. postavách
peníze narušují vztahy mezi lidmi
mateřská láska
TVRDOHLAVÁ ŽENA
JIŘÍKOVO VIDĚNÍ
LESNÍ PANNA
Hry ze současnosti
FIDLOVAČKA – upravená Tylem, Fr. Škroup
PALIČOVA DCERA
v 17. století neexistovalo, hereckým společnostem chyběly finance, herci byli stíhání opovržením, nesměli do slušné společnosti, nesměli být pohřbíváni na hřbitovech,ale za hřbitovní zdí. Proto se rozvíjelo jen divadlo loutkové.
od r. 1738 bylo v Praze divadlo v Kotcích a od r. 1783 Stavovské divadlo (později Nosticovo, Tylovo), ale obě hrála německy
česká představení – 1771 – 1. čes. hra KNÍŽE HONZÍK v Kotcích – 0 ohlas
výjimečně se česky hraje i ve Stavovském divadle (1x týdně odp.)
od 80. let mají české hry úspěch
1786 bylo vybudováno čes. div. Bouda, kolem něj se soustředila skupina autorů, herců, překladatelů v čele s VÁCLAVEM THÁMEM. Patří mezi ně i PROKOP ŠEDIVÝ – píše hry z pražského prostř. MASNÉ KRÁMY, PRAŽŠTÍ SLÁDCI
měli finanční problém, konkurence něm.div. - po 3 letech strženo, ale tehdy se již hrálo česky na jiných místech
Pro šíření čes.knih mezi lid zřízeno nakladatelství ČESKÁ EXPEDICE VÁCLAVA MATEJĚ KRAMERIA – vydával KRAMERIUSOVY C.K.PRAŽSKÉ POŠTOVSKÉ NOVINY
potřeba získat pro česky psanou literaturu vzdělanější vrstvy= potřeba náročnější literatury
preromantismus – i u nás kult dávnověku , úsilí představit národní velikost, jeho minulost
* v Miletíně v písmácké a řemeslnické rodině
F a práva
Sekretář Národního muzea
Podílel se na vydávání časopisů (Obzor, Pražské noviny)
1851 archivář města Prahy
sbíral lidovou slovesnost (písně, pohádky, pověsti) a snažil se rekonstruovat její původní podobu
sb. PROSTONÁRODNÍ PÍŠNĚ A ŘÍKADLA
ČESKÉ POHÁDKY
100 PROSTONÁRODNÍCH POHÁDEK A POVĚSTÍ SLOVANSKÝCH V NÁŘEČÍCH PŮVODNÍCH
poesie je považována za nejvyšší stupeň lit. tvorby, proto se snaha o povznesení čes.lit.projevuje nejdříve v poesii
1785 – vydán sborník VÁCLAVA THÁMA – BÁSNĚ V ŘEČI VÁZANÉ – měl dokázat, že existovala i čes. poesie
1795 – vystupuje básnická skupina v čele s ANTONÍNEM PUCHMAJEREM almanachem SEBRÁNÍ BÁSNÍ A ZPĚVŮ, pak vydány ještě 4 almanachy
Je to poesie oslavující lásku, víno, boha, život v přírodě
sbírá a vydává lid.poesii slovanských národů v původním znění i v překladu do čj
SLOVANSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ
MUDROSLOVÍ NÁRODU SLOVANSKÉHO V PŘÍSLOVÍCH – slov. Pranostiky, pořekadla, přísloví
vyjádřil ráz českého lidového života
nemá písně hrdinské
častější jsou satiry, popěvky mířící na vrchnost a maloměšťáka
b. ČESKÝ SEDLÁK – jaký lit. postup užívá? – typizuje lidové postavy
politická náplň některých básní
epické skladby: balada TOMAN A LESNÍ PANNA – příběh lásky Tomana. Vydal se za svou dívkou, ale zjistil, že ta má jiného. Cestou domů jel doubravou, před kterou ho varovali, a lesní panna ho zabíjí pádem z koně.
OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH – ruský národ byl posilou ostatních slovanských národů
náměty z ruských bylin, dle svých představ
epické básně – povaha bohatýrských zpěvů ILJA MUROMEC, polit. náplň
lyrické básně – zobrazují život ruského lidu (život mladých, láska, vztah rodiče-děti, popisy přírody)
měla veliký ohlas
DÍLO:
SLOVNÍK ČESKO-NĚMECKÝ – 5 svazků, shrnuje celou slov zásobu ČJ + novotvary, kt. vytvořil. Podobná díla bývají zaměstnáním pro celou generaci, on pracoval 5 let
sousoší Záboj a Slavoj na Vyšehradě - inspirované RK
* na J. Slovensku
pro Kollárovo dílo byl rozhodující jeho pobyt v Jeně (1817-1852), kde studoval teologii
setkání s rušným životem studentů, kt se zapojili do politického a kulturního dění. Toto hnutí mládeže podporovali také profesoři a otevřeně kritizovali politické poměry. To K. vedlo k odsouzení nesvobody a útlaku doma, kde rakouská vláda pronásledovala každý pokrokový projev
zamiloval se do dcery faráře, Vilemíny Schmidtové, které říkal Mína. Byla pro něj velkým zdrojem inspirace, objevuje se v jeho poesii. Oženil se s ní až po 16 letech
po 2 letech se vzepřel otci, zanechal studia, opustil Mínu i nabízené místo pastora a vrátil se domů (vlastenecké cítění bylo silnější než láska). Usadil se v Pešti a stal se kazatelem. Po 16 letech si sem odvedl Mínu
koncem života se stal profesorem slovanských starožitností (archeologie) na vídeňské universitě
Dílo:
Sb. BÁSNĚ (1821 v Praze)
už ty byly velice odlišné od poesie jeho současníků Puchmajerovců (jejich ideál vyrovnanost, pokojná příroda, láska, přátelství, bez velkých vášní), Kollár: láska není trvalé a vyrovnané štěstí, ale neustálé napětí a střetávání se s láskou k vlasti
nalézá polovičaté řešení: půl srdce lásce, půl vlasti
mnoho básní věnováno právě Míně. Je patrné, že se stále více mění v jeho představách ze skutečné ženy v ideál (Dantova Beatrice)
Skladba SLÁVY DCERA (1824)
je pouze rozšířeným vydáním Básní
Mína se stává symbolem Slovanstva
Sbírka je komponována jako pouť slovanskými zeměmi. Bohyně Sláva si stěžuje v radě bohů, co všechno museli Slované vytrpět v minulosti. Žádá, aby syn bohyně Mílek stvořil dceru, která by Slovanům odčinila někdejší utrpení a udělal z nich 1 z nejlepších národů světa. Mína doprovází Mílka slovanskými zeměmi
PŘEDZPĚV: elegie nad slovanskou minulostí – vítězilo násilí nad právem, důvěra v lepší budoucnost
SÁLA, LABE, DUNAJ + v přepracované podobě LÉTHÉ a ACHERON
??? kde motiv putování ??? (Komenský, Dante)
Kollár představitelem myšlenky slovanské vzájemnosti