Politické doktríny a ideologie

Created by Jiří Kleker

#politologie, #společenské vědy

Liberalismus

libertas=svoboda
svoboda jedince nade vše!
první velká moderní ideologie
formuje se na základě požadavků bohatnoucího třetího stavu (měšťanstva)
vznik: Anglie, 17. stol. (J. Locke) → masový rozvoj: 19. stol.
požadavek svobodného trhu (neviditelná ruka trhu)
klasický liberalismus (19. stol.) nehledí na sociální aspekty reality - až ten moderní

socialis=společný
je třeba odstranit sociální nespravedlnosti a nerovnosti mezi lidmi (resp. zabezpečit soc. potřeby všech členů společnosti)
reakce na soc. a ekonom. podmínky 19. stol. - po prům. revoluci vzniká masová vrstva dělnictva, která žije v bídě (prac. doba 12-16 hodin denně, šest dnů v týdnu, neadekvátní mzda, práce dětí, minimální zdrav. a soc. pojištění), ale získává (díky liberálním reformám) politická práva
K. Marx a F. Engels (Komunistický manifest, 1848)
další vývoj:
- evoluční větev socialismu - představují ji sociálně demokratické strany - sbližují se s sdemokracií a požadují především rovné volební právo
- revoluční větev (komunismus; marxismus-leninismus - státní ideologie socialistických států)

"moje rasa je lepší než jiná"
antisemitismus (konečné řešení žid. otázky = holokaust, šoa)
Jihoafrická republika - až do 90. let 20 století systém apartheidu, poté bílá menšina připouští pluralitní systém (Nelson Mandela prezidentem)
USA - segregace černochů - 60. léta - M. L. King
současná věda: všechny "rasy" jsou týmž biologickým druhem (jen se přizpůsobily různým přír. podmínkám), nebyly prokázány žádné rozdíly v inteligenci
rasismus však přežívá:
- radikální rasistické skupiny
- latentní rasismus relativně velké části obyvatel (xenofobie)
rasismus právní (nerovnost před zákonem), politický (omezení hlas. práva a zastoupení), ekonomický (nižší mzda), společenský a kulturní (společenské odsouzení, nemožnost studia v rodném jazyce atd.)

angl. environment=prostředí
od pol. 50. let 20. stol
kritika konzumní společnosti
požadavek maximálního respektu k přírodě (individuální i kolektivní odpovědnost za ochranu přírody)
decentralizace a podpora malých samosprávných zemědělských komunit

conservare=zachovávat
vznik: 18.-19. stol v reakci na liberalismus
zpočátku šlo o hnutí šlechty a duchovních, bránící se ztrátě svých privilegií - postupně ale přijali demokratické principy
hl. myšlenky:
- úcta k tradicím
- skepticismus k lidské podstatě: nevěří v ideální lidskou společnost (vědecký pokrok nespasí lidstvo), je třeba silné soc. kontroly a také požadavek závazného morálního kodexu (desatera)
- úcta k autoritě a nedůvěra k masám (někteří lidé musí vládnout a jiní "poslouchat")

communis=společný
extrémní forma socialismu (V. I. Lenin, J. V. Stalin)
Lenin: žádná revoluce nevedla k nastolení sociálně spravedlivé společnosti - jedinou cestou je násilná revoluce - diktatura proletariátu → totalitní ideologie (utopické cíle, akceptování násilí)
Leninovo vysvětlení: sociálně-demokratické strany zradily ideu komunismu svou spoluprací s buržoazními stranami → musí být vytvořena malá, ideově čistá a akceschopná strana, která jako předvoj povede proletariát k revoluci. Místo odumírání státu (jak si představoval Marx) hovoří o diktatuře proletariátu, dočasném posílení státu do doby poražení vnitřních i vnějších nepřátel. Po něm mělo přijít odumírání státu a nastolení dokonale rovné společnosti... - k tomu ovšem nikdy nedošlo - Leninův nástupce Josef Visarionovič Stalin (Džugašvili) nastolil osobní diktaturu (polit. procesy, vraždy politických konkurentů, popravy, deportace atd.)
dnes komunismus přežívá ve své čínské verzi (Mao Ce-tung); v Evropě existuje tzv. eurokomunismus - reformované komunistické strany - opouští sovětský model a přiklání se k evolučnímu socialismu

fascio=svazek prutů se sekyrou, symbol jednoty v antickém Římě
vznik v Itálii po 1. svět. válce (Benito Mussolini)
aktivismus: odmítá "tlachání" demokracie, žádá činy
negativismus (odmítá hodnoty demokracie a liberalismu)
idea boje a sociálního darwinismu ("přírodní výběr" - vítězí silnější; nadčlověk, "nad-národ")
idea "vůdce", princip elity
nacimus (= nacionální socialismus) - forma fašismu v prostředí Německa , k fašismu přidává antibolševismus a především antisemitismus (a rasismus)

řec. anarchie=bezvládí
požaduje zrušení státu a uskutečnění skutečné svobody člověka
věří v dobrou přirozenost člověka, který by bez donucení žil s ostatními v míru
odmítají klasický politický boj, volí krajní prostředky:
- pacifismus (hladovky)
- terorismus (útok)

nation=národ
široké rozpětí od vlastenectví k nebezpečnému agresivnímu nacionalismu (můj národ je víc než jiný)