Revoluce 1848
Created by Ivan Ishchuk

Jaro národů (nacionalismus)
- probuzení národů Evropy, které chtěly dosáhnout politické svobody
- toto hnutí se neprosadilo ve všech vrstvách, protože méně vzdělaní lidé neviděli hodnotu národa
- vzorem se stala Francie - jediný národní stát (obyvatelé - Francouzi, všeobecný jazyk - francouzština a školství, které se podílelo na utváření národní identity)
- naopak velké mnohonárodnostní říše se snažily potlačit tento směr, protože to by znamenalo, že se říše rozpadnou (hlavní říše carské Rusko, sultánská Osmánská říše a císařské Rakousko)
Hladomor
- důsledkem průmyslové revoluce byly nižší příjmy a velká konkurence řemeslníků
- v polovině 40. let došlo k rozsáhlým neúrodám, což vedlo ke zdražení potravin a hladomoru
Příčiny
- lidé sdíleli podobné principy a ideje
- díky komunikačním technologiím mohli lidé sdílet své zájmy a bojovat za práva
- prosazování nacionalismu - touha po národních státech
- prosazování liberalismu - touha po politické svobodě
- sociální a hospodářská krize
- nespokojenost se spol. uspořádáním po Vídeňském kongresu
Požadavky
- lidé požadovali reformy, které by povolily svobodnější život (konec absolutní vlády, rovnost před zákonem, konec cenzury a svobodu tisku...)
- snaha odstranit přežitky feudalismu
- národní požadavky v Německu a Itálii
Revoluce 1848
Země
průběhy v jednotlivých zemích
Apeninský poloostrov
- v italských státech probíhala povstání už od počátku roku 1848
- hlavní požadavek - risorgimento - sjednocení
- snažili se připojit k Sardinsko-pietmontskému království (savojská dynastie)
- revoluce ustaly po dvojité porážce (1848 u Custozy a 1849 u Novary) krále Karla Alberta proti rakouským zemím pod vedením maršála Radeckého
Německé země
- touha po sjednocení (po Vídeňském kongresu 30 státu a měst)
- v případě sjednocení - velká ekonomická moc
- revoluce vypukly v březnu 1848, panovníci ze strachu vyšli vstříc - zrušili cenzuru, přijali ústavu a přihlásili se k myšlence národní jednoty --> posílení konzervativci, kteří zaručovali ochranu majetku nespokojeným obyvatelům z nižších vrstev
- Frankfurt nad Mohanem - celoněmecký parlament debatoval o sjednocení německých zemí
- proti sobě velkoněmecká koncepce (spolu s Rakouskem) a maloněmecká koncepce (čistě německé státy)
- --> vyhrála maloněmecká vylučující rakouské Němce
- přijali liberální ústavu a zásadu federalismu, avšak pruský císař, posílený konzervativci, ji odmítl a parlament rozehnal
- revoluce ztratia své zisky
Francie
Únorová revoluce
- vyvolalo ji zákaz banketové kampaně v únoru 1848, poté co se dozvěděli, že to jsou organizovaná setkání vyjadřující nesouhlas s vládnoucím režimem a usilující o boj za práva
- král Ludvík Filip Orleánský abdikoval a Francie se stala (druhou) republikou
- zradikalizované dělnictvo dosáhlo otevření Národních díln
Sociální revoluce (dubnová)
- v dubnu po volbách do Národního shromáždění byly Národní dílny zrušeny konzervativci, podporovanými venkovským obyvatelstvem --> stačilo jim dosažení politické svobody
- v červnu povstání, ale potlačeno
- v prosinci 1848 Ludvík Napoleon byl zvolen prezidentem --> sliboval ochranu majetku, zaručoval politické svobody
- ve skutečnosti koncentroval moc ve svých rukou a roku 1851 provedl státní převrat (prohlásil se doživotním prezidentem) a 1852 obnovil císařství (Napoleon III.)
Habsburská říše
- březen 1848 revoluce ve Vídni - Metternich uprch ze země a císař Ferdinand I. slíbil ústavu
- vydal oktrojovanou ústavu, která neuspokojila Vídeňany a císařská rodina uprchla ze země
- začali posilovat protirevoluční konzervativci - potlačili revoluci v Praze (kníže Alfred Windischgrätz) v italských provinciích (maršál Radecký)
- Vídeň uspokojena volbami do ústavodárného sněmu - zrušili poddanství v červenci 1848
- po vlně nepokojů byl říšský sněm přesunut do Kroměříže
- Ferdinand I. odstoupil v prosinci 1848 a nastoupil František Josef I., který nebyl vázán ústavními sliby
- v březnu 1849 armáda rozehnala kroměřížský sněm a moc se vrátila Habsburkům
České země
- během revolucí se projevily politické rozpory ohledně budoucnosti mezi Němci a Čechy
- Češi založili Národní výbor prosazující myšlenku Františka Palackého a Karla H. Borovského o austroslavismu (= vytvořit spolek slovanských národů rakouské monarchie)
- účast na všeněmeckém sněmu ve Frankfurtu odmítli
- jako reakci na jednání ve Frankfurtu zorganizovali Češi Slovanský sjezd v Praze v červnu 1848 (Češi, Poláci, Slovinci, Rusíni,..)
- k závěru nedošlo --> vypukla červnová revoluce (svatodušní bouře), která byla potlačena rakouským knížetem Windischgrätzem, čím byly zastaveny všechny české politické aktivit\
- výsledkem vzrostlo česko-německé napětí, v Praze stav ohrožení a rozpuštěn Slovanský kongres
- májové spiknutí z jara 1849 - mladá skupina radikálů (mezi nimiž Karel Sabina) připravovali neopatrně nové povstání --> vyzrazeno, mnoho zatýkání
- výsledkem vzrostlo česko-německé napětí, v Praze stav ohrožení a rozpuštěn Slovanský kongres
Uhry
- nejdelší a nejsilnější boje
- snaha o samostatnost Uher
- snaha prosadit maďarštinu jako úřední jazyk
- v čele revoluce Lájos Kossuth
- mládež vedl básník Sándok Petöfi
- za pomoci vojska ruského cara Mikuláše I. byli povstalci poraženi U Villágose v srpnu 1849
- nad Uhrami výjimečný stav - zatykání, vězení, popravy, emigrace vlastenců