základy prostorové kompozice
Created by Eliška Oherová
hahaha

TVAR
= primární vjem, podle kterého vnímáme jednotlivé prvky
- téměř vše má určitý tvar
- kompatibilita tvarů je důležitá pro jednotu návrhu
- přírodní tvary mohou být velmi podobné, ale nikdy ne identické
VELIKOST
= rozměr prvku nebo jeho jednotlivých částí
- velikost posuzujeme vzhledem k lidskému tělu
- velké prvky působí majestátně x malé jsou méně výrazné
- prvky nezvyklé velikosti mohou kompenzovat nedostatky v prostoru
- člověk se naučil využívat velikosti k zdůraznění moci (katedrály)
HUSTOTA
- Příbuzná s intervalem a texturou
- Hmota vztažená k objemu ?
SMĚR
- Prvky uspořádány v určitém směru → vyjádření stability, pohybu, …
SVĚTLO
- Potřebné k vnímání okolí
- Důležité jsou. Množství, kvalita, směr
- Přirozené – Slunce, měsíc, světlušky uwu
Umělé
Rozptýlené – při vyšší vlhkosti, průzračnost
- Kvalita závisí na různých faktorech: vlhkost, smog, …
- Různé nasvícení scény → různé emoční reakce
- Směr a množství → jakou část scény budeme vnímat
- Směr světla (kontrast světla a stínu) ovlivňuje vnímání scény:
- Boční
- Frontální (protisvětlo)
- Shora
- Zpětné (zadní)
- nabízí kontrolu nad kvalitou
- umožňuje vytvářet různé efekty
- kontrast světla a stínu- výrazný a významný prostředek prostorové kompozice, jak v detailu, tak v celku
- světlo v exteriéru podle dominantních vlastností: VELIKOST, BARVA, POČET, INTERVAL, SMĚR, POZICE, TVAR A ORIENTACE
TEXTURA
= vizuální nebo hmatový efekt mezer mezi prvky, které jsou součástí mnohem většího vzoru
- Závisí na velikosti prvků a na intervalech mezi nimi
- Zastavěné oblasti, textura materiálů, …
- Textury rostlin – rozdílné textury v částech i v celkovém dojmu
- Mění se podle toho, z jaké vzdálenosti ji pozoruji
- Rozdíly mezi texturami → kontrast
ORIENTACE
- Vzhledem ke světovým stranám a jiným přírodním ukazatelům
- Směr slunečního svitu, východ, západ, …
- Vzhledem k jinému prvku
- Převážně ve vztahu k zemskému povrchu
- Dle relativního vztahu k pozorovateli
JEDNOTNOST
- části spolu korespondují a spolupůsobí → tvoří celek
- příliš kontrastů/prvků → ztráta jednoty návrhu, optický chaos
- méně je více - přiměřené množství prvků, tvarů, barev, sjednocení měřítka
- vnitřní rovnováha přírodní krajiny se odráží v její kompoziční vyváženosti
- zřetelná podobnost
- lidský zásah může narušit jednotu vrozenou
- sjednocený návrh je živý
- sjednocující motiv, myšlenka, téma, …
- jednotnost = využití kontrastů/protikladů, které jsou v návaznosti na celek
PESTROST
- nezbytná pro dosažení plně uspokojivé kompozice, která opakovaně poutá naši pozornost
- pestré, rozmanité krajiny jsou pro lidské vnímání nejuspokojivější (atavismus)
- musí být v rovnováze s jednotností (příliš mnoho všeho → optický chaos)
- déle osídlené krajiny- více rozmanité
- nové prvky v krajině→ zvýšení/omezení rozmanitosti
- velká různorodost může být ve velkém měřítku vnímána jako monotónní
- projevuje se v závislosti na typu prostoru (soukromá zahrada, krajinářský park, kulturní zemědělské krajiny, obytný prostor města, …)
BARVA
- BAREVNÉ SVĚTLO
- Primární: červená, zelená modrá
- PIGMENTY
- Primární: červená, modrá, žlutá
- Sekundární: fialová, oranžová, zelená
Komplimentární harmonie: kombinace studených a teplých barev ( v barevném kruhu barvy naproti sobě)
Analogická harmonie: barvy s podobnými vlnovými délkami ( na barevném kruhu sousedí)
Charakterizace barev: (munsellův systém)
Barvy:
- Neutrální: bílá, šedá, černá
- Pestré = barvy chromatického spektra a jejich odstíny
- odstíny -> vznikají smícháním čisté barvy s bílou
- stíny -> vznik smícháním čisté barvy s černou
- tóny -> vznik smícháním čísté barvy s šedou
- TRIÁDY = harmonie tří barev: tří primárních, tří sekundárních a čtyř trojic přechodových - oddělených 120stupňů na kruhu
Akcent = harmonie jedné nebo dvou pestrých barev s barvou nepestrou
SYMBOLIKA: - může se odlišovat podle kulturních a historických souvislostí
Např:
- Modrá : klid, bezpečí, chlad, melancholie
- Bílá a černá: kontrastní, smrt a naděje
GENIUS LOCI
- ukazuje na unikátní vlastnosti a kvality konkrétního místa
- abstraktní pojem
- nezahrnuje pouze skladbu fyzických prvků, ale i její duchovní podstatu
- někdy ho lze jasně vycítit, je obtížné definovat, co ho vytváří
POZICE
- Tři hlavní pozice prvků vzhledem k horizontu:
- Horizontální
- Vertikální
- Diagonální
- Prvky mohou k sobě navzájem zaujímat různé pozice :
Paralerní =
Podélná _ _
Příčná ×
- Vymezení prostoru, směřování člověka
- Pozice prvků v krajině – oko je přitahováno k vrcholu
- Umístění mimo vrchol = nerovnováha, napětí, …
INERVAL
- Mezery mezi prvky – součást návrhu, sjednocují jej
- Stejné intervaly→ dojem rovnováhy
- Různé intervaly → neformální
- Pravidelné/nepravidelné
TVAROVÉ ZÁKONY
= faktory, které ovlivňují která část zorného pole se dostává do funkce figury
SUBJEKTIVNÍ
- závislé na fantazii pozorovatele
- zákon zkušenosti
- zákon motivačního zaměření
POČET
- Prvky navrhujeme izolovaně/ jako součást skupiny prvků
- Větší množství prvků = větší komplikovanost kompozice
- Jednoduchá ucelená forma opakovaná do podoby vzorce = rastr (pravidelná skupina?)
- Pozice prvků v ploše → různá působení
Quincunx – uspořádání pěti prvků – šachovnice
IDEA
- snaha kompozici uspořádat podle hlavního motivu myšleného bodu, linie
- ústřední motiv je bod, linie, plocha či objem, ke kterému se celá kompozice váže (nebo také myšlenka -idea)
OBJEKTIVNÍ
- závislé na reálné konfiguraci zorného pole
- zákon blízkosti → tendence vnímat podobné objekty jako skupiny nebo série
- zákon pregnantnosti → tvar směřuje vždy k co nejjednoduššímu uspořádání prvků do jednoznačně definovatelného celku
- zákon uzavřenosti a otevřenosti → jako celek vnímáme to, co je ohraničeno uzavřenými konturami
- zákon společného pohybu
OPTICKÉ KLAMY A ILUZE
optický klam – příčinou je objektivní činitel
- vzniká zaměřením pouze na některé detaily, bez pozornosti k jiným částem zorného pole – nepřiměřený vjem
- čím větší vzdálenost – tím menší schopnost rozeznávat jednotlivé věci
- člověk odhaduje vodorovné rozměry přesněji než svislé
- vertikály se zdají vyšší, než ve skutečnosti jsou
- zrak podceňuje vzdálenost vysoko umístěných prvků
- lidské oko zkresluje vodorovné a svislé linie
- princip iradiace = ‚vzduch pohlcuje objem‘ (antika)
- vizuální energie = představa, dojem pohybu vytvořená statickým obrazem, tendence spojovat tvary do skupin
- reverzibilní figury = dva tvarové celky, které se díky přesunu pozornosti z jednoho prvku na druhý mohou postupně měnit z figury na pozadí a obráceně
· optická iluze – subjektivní příčina
uspořádání kompozičních prvků a cíl návrhu
ZVUK
- zvuková krajina ovlivňuje zdraví a pohodu člověka
- reprodukovaný
- interaktivní
- přírodní
ČAS A KONTINUITA
- Všechny objekty se mění v čase
- Může být vnímán jako cyklický nebo postupující
- Nejrychlejší změna v krajině = počasí →změna vnímání scény, světelné podmínky, barevnost, pohyb, …
- Denní změna (od svítání do soumraku)
- Příliv a odliv – změna pobřeží
- Změny závislé na měsíčních fázích
- Životní cykly rostlin, lidí, zvířat
- Čas se zapisuje do podoby krajiny
Krajina/město/zahrada = živoucí a neustále měnící se organismy fyzicky i opticky
BLÍZKOST
- čím blíže k sobě jsou prvky, tím zřetelněji je vnímáme jako skupinu
- přílišná rozdílnost vlastností → disharmonická kompozice
- správné měřítko prostoru - omezení roztříštěnosti
OHRANIČENÍ
- pokud prvky ohraničují prostor, prvky i prostor se jeví jako ucelené formy
- náš zrak má tendenci tvary spojovat a uzavírat → zákon pregnantnosti
- ohraničení je výsledkem tvaru a lokalizace prvků
- čím komplikovanější je ohraničení prostoru, tím více je vnímání soustředěno do jeho vnitřku
- zcela ohraničené prostory se jeví izolované
SLOUČENÍ, PROPOJENÍ
- prvky, které se sloučí se zdají být součástí jeden druhého a vytváří jednotnější celek
- propojení bodů, ploch, objemů i linií
vlastnosti kompozičních prvků a specifika jejich vnímání
KONTINUITA
- nepřerušená souvislost, plynulost, nepřetržité navazování a spojité pokračování
PODOBNOST
- čím více jsou si prvky podobné, tím více je opticky spojujeme a chápeme je jako skupinu
- slučitelnost tvarů, barev a textur je klíčovým aspektem vyváženého návrhu
- některé z vlastností mohou být dominující, ostatní se mohou měnit
- je lepší opakovat prvky podobné, než zcela identické
- podobnost tvarů je dominující aspekt
KONTRAST
= rozdílnost v celku nebo detailu
- některé tvary nebo objekty nápadně vystupují ze svého pozadí → vytváří kontrast
- kontrast používáme k zdůraznění prvků, působení kompozice nebo její části (kontrastní velikosti, tvary, barvy, světla/stíny, …)
- prvek, který má vyniknout by měl vystupovat ze svého pozadí vystupovat X prvek, který má být potlačen by měl splynout se svým pozadím
PROSTOROVÉ
BOD
= určitá pozice v prostoru
- malé i velké objekty
- jednoduché symboly - tečka, kruh, čtverec, ...
- úběžník = bod, ve kterém se sbíhají linie
Základy prostorové kompozice
OBJEM
= trojrozměrné rozvinutí dvojrozměrné plochy
- uzavřený - geometrický, - negeometrický
- otevřený - pravidelný, - nepravidelný
základní kompoziční prvky
ROVNOVÁHA, VYVÁŽENOST
- je ovlivněna vizuální energií - vyvážená kompozice nevyžaduje žádné změny, které by vyvolával princip dojmu pohybu
- optickou vyváženost ovlivňují zejména: směr, velikost, hustota, uzavřenost/otevřenost, barva a vizuální váha prvků
- silný vliv má také pozice prvků: vertikály - výraznější, silnější x horizontály - stabilnější
- rovnováha v krajině, parku, zahradě vyžaduje poměrné množství různých druhů využití ploch - textur
- vztah mezi optickou rovnováhou a symetrií nebo asymetrií:
Asymetrická rovnováha - volnější, odvážnější, neformální
RYTMUS
= řazené opakování obdobných nebo identických forem v určitém intervalu
- Vzniká opakování prvků - min. 4x
- Vnáší řád
- Otevřený - končí jiným prvkem než začíná
- Uzavřený - končí stejným prvkem jak začíná
- Jednoduchý - opakování jednoho prvku se stejnými intervaly
- Složitý - jeden několik jednoduchých rytmů
LINIE
= bod, který se rozšíří do útvaru o shodné šířce
- vzniká pohybem bodu v prostoru
- dynamický prvek
- přímka - horizontála (klid, statická rovnováha) , vertikála (růst, lehkost, poutá víc pozornosti než horizontála), diagonála (dojem napětí)
- křivka - dynamičtější kompozice - geometrické (kružnice, elipsa, ovál, spirála), - negeometrické (meandr, výsledkem působení přírodních jevů)
- lomená linie - tvořená různým počtem úseček
PLOCHA
= vzniká pohybem linie v prostoru
- rovná, zvlněná, šikmá, ...
- základem pro ostatní plochy - povrch Země
Principy organizace základních kompozičních prvků
návrh kompozice
- od konceptu celku po detail
OBJEMOVÝ KONCEPT
= základní námět, představa o celkovém rozvržení hmot v prostoru
KOMPOZIČNÍ KATEGORIE
= vztah kompozice k okolí, její charakter a působení: - kompozice uzavřená, vytváří celistvý útvar
STRUKTURNÍ
PROPORCE
- Mají vztah k měřítku
- 2-3 rozměry prvku
- Relativní velikost prvků, proporce jsou důležité pro vyvážení a dosažení harmonie
- Dosažení vyvážených proporcí:
- zlatý řez: matematicky vyjádřený poměr ( m: M = M : (m+M))
- poměr o hodnotě přibližně 1,618: 1
NAPĚTÍ
MĚŘÍTKO
- Vyjádření velikosti člověka k prostoru
- Poměr dvou veličin vyjadřujících jejich vztah
- Měřítko přirozené = porovnávání s objektem známých rozměrů (člověk zvíře)
- Měřítko relativní = porovnávání s okolními prvky bez přesného určení
2. Grafické, číselné vyjádření prostoru na mapě
Využití různých měřítek v kompozici:
- Vedlejší části mohou mít menší měřítko než části ústřední
- Prvek může splynout s okolím ( stejné měřítko), nebo vyčnívat(velké měřítko)
- Měřítko se postupně mění a přizpůsobuje pohybem pozorovatele
TRANSFORMACE
- Přeměna, přetvoření
- V kompozici fyzicky přítomná v logické sekvenci nebo v myšlenkovém podtextu
- zahradně architektonické dílo podléhá neustálé transformaci v čase
ŘÁD
GRADACE
- Stupňování účinu kompozice směrem k nejvýraznějšímu prvku
- gradace hmot, prostorů, barvy, členění,...
- nepřerušená x přerušená, plynulá x vystřídaná poklesem
- kulminace - vystupňovaný výraz, účinek kompozice
- kulminační bod- místo nejvyššího stupně výrazu
- dominanta - nejvýraznější prvek kompozice, který ji ovládá
- směr gradace: vertikální, šikmá horizontální, centrální,...
SYMETRIE/ASYMETRIE
OSA
= linie
- Kompozici zpravidla dominuje, podřizuje si své okolí, může vyjadřovat moc, sílu, rovnováhu
- Může být zakončena bodem/ akcentem
- Podélná x příčná
- je účinnější, pokud je prostorově vymezená
- velmi dominantní prostředek formálních kompozic
- kompozice může být založena na promyšleném osovém systému
ASYMETRIE
- Přirozené krajiny jsou asymetrické, ale vyvážené, lze ale nalézt známky symetrie
- =nesouměrnost
- asymetrie rovnovážná (izodynamická) - volná skladba prvků, působí vyváženým a uceleným dojmem podle pomyslné roviny
SYMETRIE
= Soulad
- Souměrné uspořádání prvku podle roviny, osy nebo bodu
- Osová symetrie= otáčení prvku okolo osy o 180°
- Radiální symetrie = průnik více rovin symetrie v jedné ose
- Duální symetrie = 2 části jsou stejné ale ne identické (jing jang)
- symetrické kompozice - vnímány jako velmi formální, stabilní a klidné
- zrcadlová symetrie = prvky na jedné straně jsou zrcadlovým obrazem prvků na druhé straně roviny (bilaterální, multilaterální)