Created by Nikol Vypior (osobní/personal)
Tato OrgStránka vznikla jako soukromý průzkum kauz a osob kandidujících na prezidenta. Nasdílena je všem pro čtení jako shrnující materiál.
Transparentnost je znakem zdravé demokracie.
V letech 1999-2004 nakoupil andrej Babiš akcie Agrofertu v hodnotě 368 miliónů korun. Nevysvětlil však, kde peníze na nákup vzal. Podle zveřejněných příjmů mohl mít tou dobou na nákup maximálně 29 miliónů. Reálná platba činila 2,5 milionu.
česká pobočka Petrimexu
Zdroj: ČT Reportéři
Zdroj: Reporter
Společnost Agrofert je do obchodního rejstříku zapsána 25. ledna 1993 jako společnost s ručením omezeným, 1. července 1994 je pak přeměněna na akciovou společnost. V té době je Agrofert českou dceřinou společností slovenské společnosti Petrimex (slovenská obdoba českého Chemapolu, odkud vzešel Andrej Babiš), Andrej Babiš je v té době zaměstnancem (manažerem) Agrofertu.
7. června 1994 JUDr. Eva Hlaváčková zakládá společnost Imoba, s.r.o., se sídlem Roháčova 83, Praha 3, které je v té době rovněž sídlem Agrofertu. Obratem, 17. června 1994, ji prodává společnosti Plastagra SA se sídlem v Ženevě (zajímavé je, že Plastagra SA je založena až 16. ledna 1995, zrušena pak k 29. říjnu 2015, ale možná se švýcarští úředníci o rok „překlepli“). 16. prosince 1994 se Imoba vrací z výletu do Ženevy a 100% podílníkem se stává Agrofert. Neznáme cenu, za kterou si Agrofert Imobu sídlící na stejné adrese jako Agrofert od svých švýcarských přátel pořídil, nicméně se můžeme domnívat, že takto si Andrej Babiš nabil ve Švýcarsku kasu, aby mohl společnost získat.
13. února 1995 se koná valná hromada Agrofertu, které se účastní Anton Rakický, předseda představenstva Petrimexu a předseda dozorčí rady Agrofertu, Elena Trenčianská, členka představenstva Petrimexu, Andrej Babiš, člen představenstva Petrimexu a předseda představenstva Agrofertu, a Pavol Hanuš, člen dozorčí rady Agrofertu. Dušan Válko, autor na Slovensku zakázané knihy Počestný Andrej Babiš, tvrdí, že valná hromada byla zfalšovaná, resp. antedatovaná, neboť Trenčianská se toho dne nenacházela na území České ani Slovenské republiky, byla pracovně ve Velké Británii. V sobotu 29. dubna 1995 bylo odvoláno celé vedení Petrimexu včetně Andreje Babiše a v úterý 2. května 1995 bylo zapsáno navýšení základního jmění Agrofertu.
Výše zmíněná valná hromada rozhodla o navýšení základního jmění Agrofertu z 1 mil. Kč na 4 mil. Kč, a to tak, že 65 % nového základního jmění upsala švýcarská společnost O.F.I. a 10 % Spolana Neratovice; 25 % pak zůstalo původnímu 100% vlastníkovi – Petrimexu. Pro úplnost, upisovat nové akcie bylo možno v sídle Agrofertu nebo v advokátní kanceláři JUDr. Eva Hlaváčková se sídlem Krokova 10, Praha 2.
Konsolidace vlastnictví Agrofertu do rukou Andreje Babiše
K 31. prosinci 1996 měl Agrofert následující akcionářskou strukturu – O.F.I. (prý kamarádi ze Švýcarska) 65 %, Duslo Šala 25 % (pravděpodobně vykoupili podíl od Petrimexu) a Spolana Neratovice 10 %. Za léta 1997 a 1998 se Agrofert neobtěžoval účetní závěrku založit na rejstříkový soud a ta z roku 1999 údaje o akcionářích neobsahuje, nicméně máme k dispozici konsolidované výsledky hospodaření Agrofertu za rok 2000. A z nich citujeme: „Před koncem loňského roku (myšleno v roce 2000) také došlo k významným změnám v akcionářské struktuře společnosti Agrofert, a. s. Z uskutečněných kapitálových transakcí vyplynul vstup dvou nových akcionářů. Tuzemský kapitál je reprezentován společností Agroter, s. r. o., (10 %), dále Ing. Andrejem Babišem (35 %). Zahraniční kapitál je zastoupen společností Ameropa AG, Švýcarsko (5 %) a společností O.F.I. Finanz + Investment A.G., Luxembourg (50 %)“.
Vzhledem k tomu, že výroční zpráva Spolany za rok 1999 uvádí vlastnictví 10% podílu Agrofert a v roce 2000 již mezi akcionáři Agrofertu nefiguruje, je zřejmé, že v roce 2000 Spolana prodala 10% podíl v Agrofertu Agroteru. Agroter byla účelová s. r. o. ve 100% vlastnictví Andreje Babiše. Pořizovací cena byla 2,5 mil. Kč (lze vyčíst z účetní závěrky Agroteru).
V roce 1997 projednávala valná hromada Agrofert, a. s., nepeněžitý vklad části podniku do dceřiné společnosti Agrofert holding, a. s. Pro tyto účely bylo vyhotoveno znalecké ocenění podniku Agrofert, a to hned dvakrát. Jedno znělo na 897 702 940 Kč, druhé na 901 856 680 Kč. Konsolidovaná účetní závěrka Agrofertu za rok 2000 uvádí, že vlastní jmění společnosti činilo k 31. prosinci 2000 6,237 mld. Kč. Z toho hospodářský výsledek minulých let a běžného účetního období činil 3,687 mld. Kč (to je ta část rozvahy, kterou si akcionáři mohou vyplatit na dividendě). Jednoduchou konzervativní metodou (4krát EBITDA – úročený dluh + hotovost) lze Agrofert ocenit na cca 8,472 mld. Kč. Mezi léty 1997 a 2000 se tedy hodnota 10% podílu Agrofert pohybovala mezi 90 a 847 mil. Kč. Spolana nabyla akcie Agrofertu při památném úpisu v únoru 1995 (viz výše) za 400.000 Kč. V pořadu Reportéři ČT se velice správně ptají, proč předlužená Spolana v roce 2000 prodává 10 % Agrofertu Andreji Babišovi (zastoupenému Agroterem) za 2,5 mil. Kč. Spolana se v té době topila v dluzích a potřebovala každou korunu (v roce 2000 měla 3,5 mld. bankovních úvěrů a jenom na úrocích musela platit 380 mil. Kč ročně). Andrej Babiš na to konto odvětil, že měl opci koupit akcie za 2,5 mil. Kč.
Mezi lety 1996 a 2000 Andrej Babiš jako fyzická osoba nabyl 35 % Agrofertu. Zde se nabízí, že vykoupil 25 % od Duslo Šala a 10 % od svých kamarádů z O.F.I. Duslo Šala s největší pravděpodobností své akcie odkoupilo od Petrimexu, který v únoru 1995 svou „neúčastí“ na úpisu navýšení základního jmění Agrofertu přišel o majoritu. Nevíme, kdy k tomu došlo, ale Duslo Šala pravděpodobně muselo Petrimexu zaplatit „rozumné peníze“, neboť tím hojilo část hříchů Andreje Babiše na Slovensku. Za kolik kupoval 10 % od údajných kamarádů z O.F.I., také nevíme. Do konce roku 2000 si Andrej Babiš podle jím zveřejněných příjmů vydělal cca 8,3 mil. Kč. Základní jmění Agroteru (v majetku byl také dům v účetní hodnotě necelých 6. mil. Kč) bylo 8,530 mil. Kč, které Andrej Babiš splatil. Jistěže Andrej Babiš vydělával i před rokem 1996, od kterého zveřejnil své příjmy, nicméně nabízejí se otázky, kde tedy vzal na 35 % Agrofertu, který v roce 1997 měl hodnotu cca 300 mil. Kč.
Současně ke konci roku 2000 Andrej Babiš nevlastnil 55 % akcií Agrofertu. A na konci roku 2003 již Andrej Babiš vlastní přímo či nepřímo (přes Agroter) 100 % Agrofertu. Výše uvedené ocenění (na základě výsledků hospodaření za rok 2000) Agrofertu na 8,472 mld. Kč nám implikuje hodnotu 55% podílu Agrofertu ve výši cca. 4,6 mld. Kč. Dle svého vlastního „auditu příjmů“ si Andrej Babiš do roku 2003 vydělal něco přes 32 mil. Kč čistého. Zde je na místě zopakovat, že již v roce 1997 znalci ocenili podnik Agrofert na cca 900 mil. Kč, tedy hodnota 5 5% podílu činila 495 mil. Kč. Že by se všichni zúčastnění zavázali prodat své podíly zpět Andreji Babišovi za 6násobek pořizovací ceny jako Spolana?
V roce 2003 už máme 100 % akcií Agrofertu a je třeba trochu poklidit. Pro snazší pochopení si uveďme následující: Andrej Babiš (90 %) a Agroter (10 %) vlastní Agrofert. Agrofert vlastní 100 % Agrofertu holding a Agrofert holding vlastní 100 % AGFtrading. Důležité je připomenout, že Agrofert vlastní přímo či nepřímo veškerá aktiva „skupiny“. Takže nejdříve vezmeme Agrofert holding a nafúzujeme ho do AGFtrading, který obratem přejmenujeme na Agrofert holding (stejné jméno, jiné IČO). Při té příležitosti vezmeme Agroter a nafúzujeme ho do Agrofertu (vše zapsáno k 31. srpnu 2004). Následně vezmeme Agrofert a nafúzujeme ho do Agrofertu holding (původně AGFtrading) a rázem mám z vnučky matku (zapsáno k 30. červnu 2005). Pak ještě přejmenujeme Agrofert holding na Agrofert a máme hotovo.
Nemáme! Jak na potvoru potřebujeme posudky znalce. A nejdříve potřebujeme ocenit Agroter. Takže do hry vstupují pánové Ing. František Prodělal a Ing. Borise Mišun, aby nám Agroter ocenili. Pánové se zamyslí a řeknou, že Agroter má hodnotu 27 422 558 Kč. Ale vždyť tam je 10 % Agrofertu. To není možné! Ale je, my ty cenné papíry oceníme podílem na vlastním kapitálu Agrofertu, který činí 211 903 000 Kč, a tedy 10 % Agrofertu má hodnotu 21,1 mil Kč. K tomu nějaké ty baráky, pohledávky atd., takže suma sumárum výše uvedených 27,5 mil. Kč. Super, rok se sejde s rokem a je třeba ocenit Agrofert znova. V roce 2005, kdy je Andrej Babiš 100% akcionářem Agrofertu, který vlastní 100% Agrofertu holding (AGFtrading po fúzi z 2004 přejmenovaný na Agrofert holding). Opět si vzpomeneme na pana Ing. Františka Prodělala (který si k tomu tentokráte přizve paní Ing. Hanu Mitickou), aby nám vyrobil nové ocenění. Ale když jsme tu samou společnost oceňovali loni na 212 mil. Kč, tak by se nám to nemělo moc lišit, že jo. Ale my tam máme na bilanci 628 ks akcií s nominálem 1 mil. Kč. Přes vlastní kapitál to taky moc nepůjde, protože ten je něco přes 3 mld, Kč. Tak co s tím? Na ocenění 100 % akcií Agrofert holding použijeme „účetní“ pořizovací cenu a rázem nám vyjde pěkných 216 272 000 Kč (akcie Agrofert holding mají účetní hodnotu 229 788 000 Kč). Je vám to divné, jak mohl někdo 100 % společnosti, jejímž v zásadě jediným majetkem je 100 % akcií ve společnosti s (nekonsolidovaným) obratem 20 mld. Kč ocenit na 200 mil. Kč (jen tak mimochodem, účetní závěrka Agrofert holding za rok 2014 má začerněné součtové řádky, svého času jeden z obvyklých žertů místních chytrolínů, nicméně, vzhledem k tomu, že splatná daň byla 207 mil. Kč, tak zisk před zdaněním mohl být 800+ mil. Kč).
Jak je možné, že znalecký ústav (Audit and Consulting Experts, s. r. o.) reprezentovaný pány Prodělalem a Mišunem ocenil v roce 2004 10% podíl Agrofertu na 21,1 mil. Kč. Vždyť už v roce 1997 měl tento podnik podle znaleckých posudků hodnotu 900 mil. Kč? Nebylo to náhodou proto, aby při fúzi nevznikl masívní „rozdíl“, který by bylo třeba zdanit?
Jak je možné, že tentýž znalecký ústav o rok později ocenil 100% podíl Agrofertu na 216 mil. Kč, když víme, že vlastní kapitál Agrofertu holding (jediné aktivum) měl v té době hodnotu přes 3 mld. Kč (oceňovací metoda použitá při předchozím, taktéž pochybném, ocenění)? Nebyla zde opět důvodem snaha tzv. optimalizovat daňovou povinnost?
Zdroj: Forum24
Skupinu tvoří přes dvě stě společností podnikajících v zemědělství, potravinářství a chemii. Strategií holdingu je vertikální a horizontální propojení podniků. Agrofert byl založen v roce 1993. Kromě Česka jednotlivé firmy působí také na Slovensku, Maďarsku, ve Švýcarsku, v Itálii, Německu či Číně. Do skupiny kromě Penamu patří například Lovochemie (výroba hnojiv), Kostelecké uzeniny či Precheza (přerovská chemička specializující se na výrobu titanové běloby).
Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. V roce 2017 Babiš vložil holding do svých svěřenských fondů.
= Akce nespokojených občanů
politické hnutí
Miloš Zeman se nakonec rozhodl, že vládu jmenuje i bez něj, pokud projde v prvním čtení služební zákon. To se také stalo. Politici se nakonec shodli na tom, že nový služební zákon lustraci po ministrech nebude vyžadovat.
Poslanecká sněmovna 14. září 2016 schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády, které zjevně míří právě na Andreje Babiše, a je proto označováno také jako „zákon Antibabiš“.
Členové kabinetu by sice mohli dle zákona dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Zákon také zakázal členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš poté vložil akcie svých firem do svěřenského fondu.
ve vládě Bohuslava Sobotky
2017 odvolán
24. května 2017 prezident Miloš Zeman Andreje Babiše z funkce ministra financí odvolal na návrh premiéra Sobotky. Ten návrh zdůvodnil pochybnostmi o Babišových příjmech a podezřeními, že vicepremiér obcházel daně či ovlivňoval obsah médií, která dříve vlastnil. Ve funkci Babiše vystřídal poslanec ANO Ivan Pilný.
Bratislavský okresní soud dal Babišovi v létě 2014 za pravdu a v rozsudku uvedl, že o jeho vědomé spolupráci nejsou důkazy a v seznamech byl tedy veden neoprávněně. Klíčový svědek, který ho měl pro spolupráci podle slovenského Ústavu paměti národa získat, u soudu řekl, že to ve skutečnosti neudělal. Další svědci tvrdili, že spolupráce ze strany Babiše byla nevědomá.
veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent.
Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. U soudu vypovídali i další někdejší příslušníci StB. Před pěti lety ale ústavní soud uvedl, že zmínění svědkové měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem; soud také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků.
Babiš: "Nikdy jsem s StB nespolupracoval, nic jsem nepodepsal, byl jsem evidován bez mého vědomí, a navíc jsem byl StB vyšetřován,”
V srpnu 2017 požádala policie Sněmovnu o vydání Babiše a šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v případu farmy Čapí hnízdo kvůli podezření z dotačního podvodu ve výši 50 milionů korun. Sněmovna 6. září svým hlasováním žádosti policie vyhověla. Babiš i Faltýnek hlasovali pro své vydání.
Podle informací policie se pak A. Babiš mladší vrátil ke své matce do Švýcarska. Policie případ odložila. Postup policie prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na konci března 2019 policie vyšetřování kauzy Čapí hnízdo ukončila, Andreje Babiše mladšího z případu vyjmula, bude ho vyšetřovat samostatně.
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se Česká republika v počtu obětí Covidu 19 drží na nejhorších místech (ourworldindata.org, listopad 2021). Přísnost omezení byla přibližně průměrná. Doba zavření škol však jedna z nejdelších v Evropě. Vláda ANO a ČSSD byla v nezávislých zdrojích kritizována zejména za strategii promoření, zanedbání prevence, odkládání nepopulárních opatření, nedostatečné testování a trasování, protiprávní opatření a špatné informování veřejnosti
Důležitou osobou v kauze Čapího hnízda byl i Babišův syn Andrej Babiš mladší, který měl v letech 2007 až 2014 podíl na farmě. V roce 2015 byl Andrej Babiš mladší hospitalizován na psychiatrii a později o něj pečoval Petr Protopopov. S ním cestoval v letech 2016 a 2017 na Ukrajinu a do Ruska na anektovaný Krym, kde ho Protopopov dočasně nechal. V lednu 2018 poslal Andrej Babiš mladší e-mail české policii, že byl unesen z důvodu, aby nepromlouval v kauze Čapí hnízdo.
jde o odpornou likvidaci konkurenční firmy ministrem financí ve střetu zájmů.
V době, kdy byl Babiš ministrem financí, finanční správa vedená Martinem Janečkem nezákonně vydala na firmu FAU zajišťovací příkazy za 343 milionů a prakticky ji tím zlikvidovala. Později byla zveřejněna anonymní nahrávka, kde Babiš říká: „Ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci“. Babišův Agrofert měl přitom zájem o sklad firmy FAU, která ho nechtěla prodat. FAU následně vyhrála 4 soudy se státní správou a dále se soudí o náhradu škody za 1,2 miliardy.
V roce 2018 Babiš mladší napsal e-mail české policii, že byl unesen na Ukrajinu, protože jeho otec potřeboval, aby nemohl vypovídat v kauze Čapí hnízdo, do které byl svým otcem zavlečen. Policie ho vyslechla teprve v září 2021 a poté případ odložila. Andrej Babiš mladší tvrdí, že z něj otec chce udělat nemocného člověka a využil k tomu psychiatričku Ditu Protopovovou, která kandidovala za ANO. Dále tvrdí, že byl na každém kroku pronásledován Petrem Protopopovem, kterého řídil jeho otec. V roce 2021 Babiš mladší v rozhovoru pro deník Forum24 označil svého otce za zrůdu a šmejda. Má dva znalecké posudky, podle kterých je zcela zdráv.
Překrucuje fakta
Na svém turné v Táboře v rámci kampaně před senátními a prezidentskými volbami řekl Andrej Babiš do megafonu několik krajně urážlivých výroků o voličích PirSTAN a SPOLU, kteří proti němu na shromáždění protestovali. Označil je za fašisty, nacisty a nebezpečné lidi. Tyto výroky vyvolaly silné pobouření a výzvy k odstoupení.
Andrej Babiš vlastní mediální koncern Mafra, do kterého spadá přibližně třetina českých médií. Jedná se o střet zájmů, protože Babiš může tato média využívat k ovlivňování veřejného mínění ve svůj prospěch. Ačkoli přísahal na zdraví svých dětí a vnuků, že do práce redaktorů v Mafře nebude zasahovat, je známo více případů, kdy tak činil. Bylo analyzováno, že média spadající pod Mafru se vůči Babišovi vyjadřují mnohem méně kriticky než jiná nezávislá média. Přibližně 50 novinářů odešlo z Lidových Novin a MF DNES po jejich převzetí Andrejem Babišem.
V roce 2021 bylo odhaleno, že Andrej Babiš ještě před svým vstupem do politiky převedl přes několik firem v daňových rájích téměř 400 milionů korun, za které nakoupil rozsáhlé nemovitosti na Francouzské Riviéře. Operace nese znaky praní špinavých peněz. Andrej Babiš vynaložil extrémní úsilí, aby nešlo dohledat, kdo peníze posílá. Nikdy nevysvětlil, proč posílal peníze tak komplikovaným způsobem. Sám přitom jako premiér kritizoval netransparentní podnikání přes daňové ráje a lživě tvrdil, že žádné offshory nemá. Také porušil zákonnou povinnost uvést vlastněné firmy a nemovitosti v čestném prohlášení. Babišovy obchody vyšetřuje soud ve Francii a daňový úřad v USA.
