Created by Baruš Jeřábková
Pavlova prezentace + moje výpisky z přednášky (modré), která je zde: https://slideslive.com/38908216/den-pro-zdenka-hedrlina?ref=search Pavlův příspěvek začíná v 1:37:48
všechny ty procesy probíhají za strašně dlouhou dobu - když se na něco vykašlu ve zdraví teď, doběhne mě to za pět let
Ale lidská mysl je biologicky nastavená tak, aby myslela hodinu, dvě, tři dopředu. = jeden z největších problémů života
http://nostra.kam.mff.cuni.cz/e/ohl.html
Semináře a interakce s lidmi sloužili Zdeňku Hedrlínovi k "procvičení" neuronů. Semináře jsme končili touto větou.
Vědomá činnost, při které se hlava snaží si myšlenky a pozorování vnějšího světa urovnat a objevit propojení. Zdeněk Hedrlín zkoušel používat počítačové nástroje, aby tuto činnost podporoval.
Pohled Zdeňka Hedrlína byl, že život člověka je systém buněk, který se o sebe musí starat a udržovat se. Buňky potřebují zdroje a interakce. Problém je, že všechny tyto procesy probíhají dlouhodobě (v řadu let), ale člověk vníma život den po dnu.
narozdíl od nějakých programů, článků nebo vymyšlených výsledků - to není tak důležité jako ta mysl
Zdeněk Hedrlín strávil velkou část uvažování o vlastním myšlení. Velkou inspirací byl filozof Fichte.
Můj pohled: Mysl je nejdůležitější nástroj v životě každého člověka. Proto je zcela fundamentální získat její co největší pochopení.
80 let zkušeností a zajímavých věcí
typicky lidé skáčou z tématu na téma, neudrží ty věci dlouho, chvíli dělaj tamto a tohle, ale NEMAJ TO PROPOJENÝ
On vykládal, jak si v deseti letech uvědomil, jak funguje hlava
Většina lidí má typicky ten záběr hodně úzký a jeho byl nesmírně široký
byl schopen si povídat s lidmi všeho možného zaměření, protože měl neuvěřitelné zkušenosti
Přišli tam studenti s různými zájmy a podle toho, co ti studenti chtěli dělat se ten seminář postupně posouval
V zahraničí tomu pojmu mají problém rozumět - neznaj ten koncept
což dělá hodně lidí, že rozdají studentům práci a oni to udělaj za něj
radši obětoval svůj projekt - třeba že si v buňkách dělal každý svou vlastní práci místo toho, aby se to dalo dohromady a udělala se z toho jedna práce
Můžeme uvážit čtyři možné vztahy mezi lidmi:
Zděněk Hedrlín na seminářích vytvářel spojenectví.
Pořád koukal, jestli není něco nového a jestli nemůže změnit směřování toho, co se dělá. A když něco takového přišlo, šel do toho hned.
Pokud se objeví nová myšlenka/technologie, jsou tři přístupy, jak se k ní postavit:
Zdeněk Hedrlín se snažil potkávat co nejvíce lidí a získavat inspiraci k zajímavým otázkám, kterými se mohl zabývat.
Zdeněk Hedrlín měl upřímnou starost o studenty a všechny ostatní lidi, a snažil se jim pomoci.
Inspirace lidmi jako Komenský nebo Masaryk.
Zdeněk Hedrlín měl skvělou schopnost vidět/poukázat na klíčovou podstatu. Často poslouchal nějakou myšlenku a poté zdůraznil něco, co bylo klíčové, ale zůstalo by jinak skryto.
schopnost vzít pojem a nový pojem zadefinovat
- to normální lidi nejsou zvyklí dělat, ale když znáte matematiku, tak vezmete pojem a řeknete "pod tím pojmem teď považuju tohle". A druhý matematik v konverzaci nemá problém rozumět. A když ten pojem předefinují a souhlasí s tím, tak je jim to jasný, to to znamená a jsou s tím v pohodě
Zdeněk Hedrlín používal matematiku (jazyk, strukturování) k poznání vlastního myšlení a života.
pochopení života a myšlení a jak pomoct ostatním lidem - cíle, ke kterým používal matematiku. A ta matematika spočívala v:
Snažíte se vypíchnnot ty klíčový věci
dobrá matematika se dělá na příkladech - vezme se jev, který chceme zkoumat a osekáme ho na tu nejjednodušší možnou variantu, která zachycuje podstatu problému, se kterým pracujete
Ptž nechcete pracovat se složitou situací v reálném světě. Chceme to osekat, abychom to měli jednoduchý, mohli jsme to zvládnout, ale zároveň se to nesmí osekat moc protože jinak se ztratí podstata
udělá se nějaká klasifikace, ale člověk je si vědom toho, že je to model, že je to v hlavě a ne ve skutečném světě
ale je to nějaká dohoda, já v rámci toho modelu vím, co považuju za důležité a co ne
Během doktorátu 2012 až 2017 jsem pracoval na třech tématech:
Semináře nebyly tom, že studenti dostali zadané problémy od pana docenta
Učili se sami hledat problémy, vyjasňovat si nejasné věci a ujasňovat si vlastní posun
Debata v tramvaji o tom, jak učím:
Já: Učím studenty řešit problémy, zapojují se a učí přemýšlet.
Hedrlín: Na seminářích jsem učil studenty problémy hledat.
V létě 2012 jsme spolu pracovali na výzkumu.
Celý týden jsme se bavili o Zdeňku Hedrlínovi a přesvědčoval mě, že k němu musím chodit na seminář.
Hedrlín: Komplexní analýza je o studiu stoků a vírů.
Význam této věty jsem pochopil, když jsem přednášel komplexní analýzu po pěti letech.
Aby se někdo stal profesorem v Rakousku-Uhersku, musel mít vlastní školu. Tedy přijít s novým tématem a vytvořit pro něj skupinu lidí.
doc. Hedrlín měl ty svoje složitý myšlenky a přemýšlel, jak je zapsat a postupnou evolucí vznikl tento nástroj, který umožńuje mnohm více přímočaře zachytit mylenky plus dělat jejich vizualizaci
propojení jsou daleko lépe vidět
Nepochybuji, že jsem kvůli Zdeňku Hedrlínovi poznal otázky, kterými se budu moci zabývat do konce života. Jak by on řekl, přinesl nám modré z nebes.
Norovat = zahrabat se v dělání jedné věci dokola.
Zdeněk Hedrlín měl obrovský záběr věcí, kterými se zabýval. Nechtěl si zužovat přemýšlení tím, že by něco ignoroval. Proto jeho semináře neměli předepsané téma.
Zdeněk Hedrlín si ukládal v hlavě obrovské množství zkušeností z celého života.
Když se mu objevila v hlavě nová myšlenka, vždy si ji snažil zapsat, protože by jinak mohla být ztracena.
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127605/
Původní prezentace v roce 2018 byla vyrobena v nástroji od Tomáše Bílého, který nemá s dnešní podobou OrgPadu na https://orgpad.info nic společného. Ani Tomáš Bílý, ani Jiří Šejnoha se na něm jakkoliv nepodílí.
![500px-Google 2015 logo.svg[1]](https://orgpad.info/img/DinapSB7lDaZ9N34FkVIND?token=CjbSh6nx9NzaruJSYiMcIC){kind=small}
![hedrlin[2]](https://orgpad.info/img/DnX8EdO-VMXYjEGmmzuqNx?token=DG_upNJ3xF3py8xufWk-JM)
