OrgPad logo

Počítačové sítě - 2. ročník 2025/26

Created by Vladimír Roller

Počítačové sítě - 2. ročník 2025/26

Address Resolution Protocol

How-Does-ARP-Work

Typy ARP zpráv

Struktura ARP rámce

ARP rámec (ARP frame) je součástí ethernet rámce uvniř Payload

image

ARP tabulka/cache

image

image

Příklady

  1. Výpis obsahu ARP cache
    • arp -a

      image

       Linux: ip neigh nebo arp

  2. Smazání záznamu z ARP cache
    • arp -d 192.168.68.51

  3. Vložení záznamu do ARP cache
    • arp -s 192.168.68.51 1c-86-9a-21-18-2c

ARPSpoofing

Detekce

  1.  Na zařízení (hostu)
    • Nečekaná změna MAC u důležitých IP (typicky default gateway) v ARP cache.
    • Duplicitní MAC pro více IP nebo časté „přeskakování“ MAC z jední IP adresy na jiné
    • Náhlé výpadky konektivity, vysoká latence zejména na gateway
  2. V síti
    • Mnoho nevyžádaných ARP Reply (odpovědi bez odpovídajícího Requestu)
    • MAC flapping na switchi - stejná MAC adresa na více portech
    • Duplicitní IP/MAC hlášení nástrojů (např. arpwatch/IDS)
    • Nesoulad: eth.src ≠ arp.sha (MAC v Source neodpovídá MAC v PayLoadu)
    • Náhlý nárůst ARP provozu či GARP Storm
  3. Monitoring provozu, např. Wireshark - filtry pro Wireshark (pro detekci/anomálie)
    •  Neobvyklý objem ARP provozu, opakované odpovědi na tutéž IP adresu
    • Duplicate address detection/„gratuitous ARP“ mimo běžné události (boot, failover)
    • arp (základní pohled na ARP)
    • arp.opcode == 2 (pouze ARP Reply)
    • arp.duplicate-address-detected == 1 (pokud Wireshark vyhodnotí duplicitu)
    • eth.src != arp.sha (podezřelé odpovědi)

Obrana a mitigace

Na koncových zařízeních / serverech

Switche (L2) – enterprise prostředí

Wi-Fi sítě

 

Audit a provozní kontrola, bezpečné postupy, procesy

ARP

Ethernet

Ethernet

image

Ethernet protokol

Standardy/Normy

  1. IEEE 802.3
    - určuje specifikaci fyzické a linkové vrstvy
    - určeno pro lokální sítě s některými WAN aplikacemi
    - definuje např. různé verze Ethernetu např. 10BASE-T, 100BASE-TX (Fast Ethernet), 1000BASE-T (Gigabit Ethernet), PoE ad.
  2. ISO 8802-3
    - pro fyzickou vrstvu definuje typy kabelů a konektorů používaných pro přenos dat
    - pro linkovou vrstvu specifikuje metody přístupu k fyzickému médiu a kontrolu přenosu dat
    - pro fyzickou vrstvu dále definuje protokoly pro řízení a správu sítě - např. pro PoE

Rámec - Frame

Struktura ethernetového rámce - verze Ethernet II

SekceVelikostPopis
Preambule7 bytůSynchronizace (10101010 sekvence)
SFD1 byteStart rámce (10101011 sekvence)
Destination MAC6 bytůMAC adresa příjemce
Source MAC6 bytůMAC adresa odesílatele
EtherType/Length2 bytyTyp protokolu nebo délka datového pole
Data / Payload46-1500 bytůData vyšší vrstvy, případně doplněná výplní
FCS4 bytyKontrolní součet pro detekci chyb

Preambule - Preamble

SFD - Start Frame Delimiter

Destination MAC

Source MAC

Typ/délka - EtherType/Length

EtherType

FCS - Frame Check Sequence

Jak to funguje

  1. Výpočet CRC (Cyclic Redundancy Check)
    - FCS je vypočítán pomocí algoritmu CRC-32 (32bitová cyklická redundantní kontrola)
    - provede se matematický výpočet na základě všech bitů rámce, od Destination MAC Address po Payload (včetně paddingu, pokud je přítomen)
    - výsledkem tohoto výpočtu je 32bitová hodnota (čtyři byty), která se připojí na konec rámce jako FCS
  2. Vložení FCS do rámce
    - při odesílání vysílající zařízení připojí tuto 32bitovou hodnotu FCS na konec rámce jako poslední část před odesláním
  3. Ověření FCS při příjmu
    - při přijetí rámce provede příjemce stejný výpočet CRC-32 na rámci a porovná svou vypočítanou hodnotu s hodnotou FCS v rámci
    - pokud se obě hodnoty shodují, rámec je považován za nepoškozený a je dále zpracován
    - pokud se hodnoty neshodují, rámec je považován za poškozený a je obvykle zahozen
  4. Zahození poškozeného rámce
    - pokud rámec neprojde kontrolou FCS, je v Ethernet síti zpravidla zahozen, což znamená, že přijetí dat je neúspěšné
    -  v případě potřeby může vyšší síťová vrstva (například TCP) zajistit opakování přenosu chybějících dat

Data - Payload

ARP Spoofing

Princip ARP spoofingu

  1. Útočník rozesílá podvržené ARP Reply zprávy, ve kterých cizí IP (např. brány) mapuje na svoji MAC
  2. Napadené zařízení si do své ARP cache uloží falešný záznam a začne posílat rámce na útočníkův NIC, který tak může monitorovat data
  3. Útočník může provoz přeposílat dál (MITM – Man-in-the-Middle) nebo ho zahodit (DoS - Denial of Service) 

Důsledky

DHCP.pcapng

Datagram

Datagram

Struktura IP datagramu

IP datagram (nejčastější typ) má dvě části:

  1. Hlavička (header)
    • obsahuje metadata nutná k doručení:
      • verze IP (IPv4 nebo IPv6)
      • IP adresy odesílatele a příjemce
      • velikost datagramu
      • TTL (Time To Live) – omezuje dobu života datagramu
      • typ protokolu (např. TCP, UDP, ICMP)
      • kontrolní součet hlavičky
  2. Data (payload)
    • vlastní data – např. část e-mailu, webové stránky nebo video streamu

Příklad přenosu

 

Datagram vs. Paket vs. Rámec

 

Praktické využití

DHCP

DHCP = Dynamic Host Configuration Protocol

Výhody DHCP

 

Nevýhody DHCP

DHCP-DORA

DHCP klient

  1. DHCP Discover - Zjišťování
    -     klient se chce připojit do sítě
    -  odešle broadcast - zprávu typy DHCPDiscover aby zjistil DHCP servery
    - Broadcast na L2 a L3 
    - klient může také v rámci DHCPDiscover požadovat konkrétní IP adresu, což DHCP server může zohlednit při výběru adresy k nabídce

  2. DHCPOffer - Nabídka
    -     DHCP Server obdrží Broadcast DHCPDiscover od klienta
    - odpoví klientovi zprávou DHCPOffer s dostupnými IP adresami a možnostmi konfigurace
    -  Broadcast na L2 i L3 

  3. DHCPRequest - Požadavek
    - klient si vybere jednu z nabízených IP adres a odešle zprávu DHCPRequest
    -  Broadcast na L2 i L3 
    - tuto zprávu obdrží i ostatní klienti v síti, aby se zjistilo, zda některý z nich již používá požadovanou IP adresu
    - pokud ne, klient může tuto adresu získat

  4. DHCPAcknowledgment - Potvrzení
    - DHCP server potvrdí žádost klienta zprávou DHCPAck
    - tato zpráva obsahuje IP adresu, gateway, masku sítě, DNS servery ad.), dobu trvání zapůjčení a další informace, které klient potřebuje k použití této IP adresy
    -  Broadcast na L2 i L3 

UDP

DHCP Server

Funkce a činnosti DHCP serveru

Konfigurace DHCP serveru na Windows serveru

  1. pomocí MMC konzoly
  2. pomocí PowerShell

image

image

DORA-Wireshark

Cvičení na DHCP

  1. uvolnit IP adresu - ipconfig -release
  2. zkontrolovat přidělenou IP adresu - ipconfig -all
    • neměla by být přidělena
  3. spustit Wireshark a zahájit sledování sítě
  4. požádat DHCP server o IP adresu - ipconfig -renew
  5. zastavit sledování ve Wiresharku
  6. odfiltrovat data ve Wiresharku - filter = DHCP
  7. zkontrolovat přidělenou IP adresu na stanici
  8. prostudovat výpis ve Wiresharku

User Datagram Protocol

 

Struktura UDP segmentu

  1. UDP hlavička - 8 bytů
    • Source port - 16 bitů
    • Destination port - 16 bitů
    • Length - 16 bitů - celková délka segmentu (hlavička + payload)
    • Checksum - 16 bitů - kontrolní součet - v IPv4 volitelný, v IPv6 povinný
  2. Payload

 

Typické využití UDP

 

Nevýhody a rizika UDP

Encapsulace (zapouzdření) UDP segmentu do IP datagramu

6e070c00-8ad9-4444-9e92-5614ea7702c9

ICMP

TCP

ICMP

ICMP - Internet Control Message Proocol

Struktura ICMP zprávy

Každý ICMP paket má základní hlavičku:

Transmission Control Protocol

TCP segment – struktura hlavičky

velikost hlavičky je 20 - 40 bytů

 

TCP segment – payload

Navázání spojení – 3-way handshake

1: Klient → Server: SYN

2: Server → Klient: SYN-ACK

3: Klient → Server: ACK

Ukončení spojení – 4-krokový proces

  1. Klient pošle FIN
  2. Server potvrdí ACK
  3. Server pošle FIN
  4. Klient potvrdí ACK

Nevýhody TCP

Kategorie ICMP zpráv

1. Chybové zprávy (Error Messages)

2. Řídicí zprávy

Praktické využití

Bezpečnostní aspekty

IP-porty

Porty-hrad.drawio

Port

Příklad:

Počítač s IP adresou 192.168.1.10 může současně provozovat webový server (port 80) a e-mailový server (port 25)

Zobrazení portů v operačním systému

Windows:

netstat -ano

Zobrazí seznam otevřených portů, jejich stav a PID procesu

Linux:

ss -tulnp

Zobrazí poslouchající TCP/UDP porty a přiřazené procesy

dns

Porty

Struktura portů

Porty rozdělujeme do 3 základních kategorií

  1. Well known ports
  2. Registered ports
  3. Dynamic/Ephemeral ports

https://www.iana.org/assignments/service-names-port-numbers/service-names-port-numbers.xhtml

Socket

 

Typy socketů

DNS - Domain Name System

Struktura doménových jmen

image

Top Level Domains

  1.  generické - pevně stanoveny organizací IANA - .com, . org, .net, .info, . biz, .core
  2. národní - pro jednotlivé státy - .cz, .sk

  3. infrastrukturní - používají se pro vnitřní mechanismy Internetu - .arpa

  4. geografické - sdružují domény z jednoho města, v jednom jazyce nebo z jedné provincie -  .wien, .london, .africa

  5. sponzorované  - mají manažera zastupujícího určitou komunitu - .aero, .gov

Registered ports

Well-known ports

Bezpečnostní aspekty

Ephemeral ports

Výchozí rozsahy (typicky)

Jak OS port přiděluje

Zobrazení ephemeral portů v systému

netsh int ipv4 show dynamicport tcp

Princip činnosti

TCP sockety

  1. Server vytvoří socket a naslouchá (listen) na určitém portu
  2. Klient vytvoří socket a naváže spojení (connect) na server
  3. Po navázání spojení mohou vyměňovat data (send/receive)
  4. Po ukončení komunikace se socket uzavře (close)

UDP sockety

5-tuple

Příklady

Struktura adresy socketu

PoložkaPopis
IP adresaIdentifikuje zařízení v síti
PortIdentifikuje proces/aplikaci
ProtokolUrčuje způsob přenosu (TCP, UDP, RAW)

Stav TCP socketů

Sledování stavu

např. netstat -an

DNS - Namespace

Příklad:

Máme jmenný prostor žáků naší školy

musíme mít minimálně 4 identifikátory a to jméno, příjmení, třída a např. osobní číslo (ID)

jan.seidler.1E.147

jan.seidler.1E.148

WK-ports

Reg-ports

DNS Records - záznamy

V "databázích" systému DNS se používá několik typů záznamů - RECORDS, z nichž každý má specifický účel a význam. Určují např.,  jak, má být název či adresa přeložena, či jaké služba jsou s danou doménou spojeny

Nástroj pro zjišťování informací o DNS záznamech

https://mxtoolbox.com/SuperTool.asp

Servery DNS

Autoritativní server 

Rekurzivní (caching only), Resolve server

A/AAAA Record

image

image

CNAME Record

image

MX Record

zápis v systému

image

DNS - co to tedy je a co to není?

Root servery

dns-delegation-tree

image

https://root-servers.org/

SSL-TLS

Kryptografie TLS

TLS kombinuje metody asymetrické i symetrické kryptografie

Asymetrická kryptografie

Symetrická kryptografie

Jak to TLS kombinuje?

Úvod

Hlavní cíle

Zajistit:

  1. Důvěrnost (confidentiality) – data jsou šifrovaná a nelze je číst
  2. Integritu (integrity) – data nelze změnit bez odhalení
  3. Autentizaci (authentication) – ověření identity komunikujících stran
  4. Nepopiratelnost (non-repudiation) – akce jsou kryptograficky podloženy

K tomuto TLS kombinuje několik klíčových kryptografických mechanismů a využívá strukturovaný průběh komunikace nazývaný TLS Handshake

Přenosové technologie

Subject

Obsahuje informace o subjektu/entitě, které certifikát patří

Public Key

Veřejný klíč subjektu používaný pro:

Může být typu:

Certifikáty TLS

Hlavní funkce TLS certifikátu

Autentizace

Umožnění bezpečné výměny klíče pro symetrické šifrování

Zajištění integrity

Šířka pásma - Bandwith

Přenosová kapacita

Faktory ovlivňující šířku pásma

  1. Typ přenosového média
    - metalické kabely - nižší šířka pásma (např. 10–100 Mbps u starších Ethernetových sítí)
    - optická vlákna - velmi vysoká šířka pásma (např. až v řádech Tbps)
    - bezdrátové sítě - omezena frekvenčním spektrem a rušením
  2.  Druh modulace:
    - pokročilé metody modulace (např. QAM) umožňují efektivnější využití dostupné šířky pásma 
  3. Rušení
    - elektromagnetické rušení nebo přeslechy mezi kanály mohou degradovat efektivní přenosovou kapacitu
  4.  Protokoly a režie
    - část dostupné šířky pásma je využita pro protokoly a řízení přenosu (např. TCP/IP hlavičky)

Latence - Latency

Typy latence

Vliv má latence na provoz

Měření latence

Jak minimalizovat latenci

Validity

Údaje o platnosti certifikátu

Certifikát obsahuje datumy:

Obsah certifikátu

TLS certifikát je zpravidla ve formátu X.509, nejčastěji soubory v kódování DER/PEM

Hlavní části jsou:

Autentizace TLS

TLS Handshake

TLS Handshake je proces, při kterém klient a server:

  1. navážou spojení
  2. dohodnou se na kryptografii,
  3. ověří identitu serveru (a případně klienta)
  4. vytvoří sdílený symetrický klíč
  5. začnou šifrovanou a autentizovanou komunikaci

Handshake probíhá při navázání zabezpečeného spojení např. u HTTPS, VPN, emailové komunikace

Issuer

Údaje o vystaviteli

Jedná se o CA, která certifikát vystavila, např.:

Signature

Ověření a revokace

Jak klient ověří certifikát (TLS autentizace)

Při TLS handshake prohlížeč:

  1. ověří expiraci
  2. ověří doménu v SAN
  3. ověří řetězec CA až po root cert
  4. ověří digitální podpis
  5. zkontroluje revokaci (OCSP/CRL)
  6. vyhodnotí bezpečnost (zda nejsou slabé parametry)

Pokud některý krok selže → zobrazí se varování (nedůvěryhodný certifikát)

Revokace certifikátů

Pokud je certifikát kompromitován nebo neplatný, CA ho může revokovat/zneplatnit

Metody:

Serveru

  1. Klient odešle ClientHello
    • "tváří" se anonymně, jen nabízí podporované verze TLS, šifrování atd.
  2. Server odpoví ServerHello + Certificate
    • pošle klientovi svůj certifikát
  3. Klient ověří certifikát serveru
    • je certifikát digitálně podepsán důvěryhodnou CA?
    • odpovídá doména v certifikátu navštívenému hostu?
    • je platný časově?
    • není revokovaný (OCSP/CRL)?

Klienta

  1. Během handshake server pošle kromě svého certifikátu také CertificateRequest:
    • tím říká: „Kliente, identifikuj se certifikátem“.
  2. Klient odpoví:
    • Certificate – pošle svůj klientský certifikát
    • CertificateVerify – dokáže, že vlastní privátní klíč k certifikátu (digitální podpis dat handshake)
  3. Server:
    • ověří řetězec klientova certifikátu (podobně jako klient ověřuje server)
    • ověří podpis (že klient má privátní klíč)
    • ověří, zda je klientův certifikát povolen (např. zda patří do správné CA, není revokovaný)

Pokud vše projde, server považuje klienta za autentizovaného.

Typické použití

Extensions

Moderní certifikáty obsahují řadu rozšíření:

Příprava pro demo

Demonstrace ve Wiresharku

TLS 1.2

TLS 1.3

Krok 1 - ClientHello

Klient odesílá první zprávu, která obsahuje zejména:

Důležitý rozdíl oproti TLS 1.2

Krok 1 - ClientHello

Klient odešle první zprávu, která obsahuje:

Krok 7 - Client Finished

DSL

Krok 2 - ServerHello

Server odpoví výběrem parametrů:

Krok 12 - Finished (Client)

Klient posílá první šifrovanou zprávu:

Krok 2 - ServerHello

Server odpoví výběrem parametrů:

Po výměně ClientHello + ServerHello mají obě strany:

Krok 3 - Server Certificate

Server posílá klientovi svůj X.509 certifikát

Klient musí:

Pozn.: Bez úspěšné validace se handshake ukončí

Krok 11 - ChangeCipherSpec Client → Server

Klient oznamuje serveru: Od teď budeme používat nově dohodnuté šifrování

Krok 6 - Client – Certificate (pokud je vyžadováno)

Pokud server vyžaduje klientskou autentizaci:

Krok 4 - ServerKeyExchange (pokud je potřeba)

Tato zpráva je nutná u algoritmů typu (EC)DHE, které poskytují Perfect Forward Secrecy

Obsahuje:

Krok 13 - ChangeCipherSpec (Server)

Server přechází na šifrovanou komunikaci a potvrzuje  kompletní navázání bezpečného spojení

Krok 3 - Encrypted Extensions

Rozdíl: V TLS 1.2 server posílal různé parametry v několika zprávách (ServerHelloDone, ServerKeyExchange…). TLS 1.3 to slučuje a šifruje.

Krok 10 - Computing Master Secret

DSL ↔

Architektura DSL

Výhody

Nevýhody

Použití drátů u DSL

 

Typy vedení

  1. jednopárové vedení (single-pair twisted copper wire)
    • standardně u technologií jako ADSL, ADSL2+, VDSL, VDSL2
    • dva vodiče jsou zkroucené do jednoho páru
    • minimalizace elektromagnetické rušení a přeslechů
    • přenáší jak hlas (nízké frekvence), tak data (vysoké frekvence)

  2. vícepárové vedení (multi-pair twisted copper wires)
    • u některých pokročilejších technologií, jako je bonding ve VDSL2
    • kombinuje více párů měděných drátů (typicky dva nebo čtyři)
    • zvýšení přenosové kapacity

Trocha teorie 😉 - Modulování signálu

 

Princip DMT

Vlastnosti DMT

QAM (Quadrature Amplitude Modulation)

Jako opravné kódování se nejčastěji používá Read-Solomonovo kódování

Krok 5 - CertificateRequest (volitelně)

Pokud server požaduje client authentication, pošle dotaz na klientský certifikát.

Krok 5 - Server Finished

Server odešle zprávu Finished, která je:

Krok 4 - Server Ceritficate

Krok 9 - CertificateVerify (jen při autentizaci klienta)

Klient digitálně podepíše hash všech dosavadních handshake zpráv — tím prokáže, že vlastní privátní klíč od předaného certifikátu

Krok 6 - ServerHelloDone

Server ukončuje své úvodní zprávy

DSL modem

DSL splitter

Pokud se hlasové služby (klasické telefonování) nepoužívají, není potřeba splitter instalovat.

VDSL

SDSL

ADSL

Typy ADSL

Krok 7 - Client Certificate (pokud bylo vyžádáno)

Klient odešle svůj certifikát serveru k autentizaci

Krok 8 — ClientKeyExchange

DSL-modem

Modem-DSL

DSL-wifi-router

DSL-splitter

Porovnání jednotlivých DSL technologií

 

TechnologieSymetrické připojeníRychlost downloaduRychlost uploaduSoučasné hovoryMax. vzdálenost od ústředny
ADSLNeAž 24 Mbps (ADSL2+)Až 3 MbpsAnoAž 5,5 km
SDSLAnoAž 2,3 MbpsAž 2,3 MbpsNeAž 3 km
VDSLNeAž 52 MbpsAž 16 MbpsAnoAž 1,5 km
VDSL2Ano/NeAž 200 MbpsAž 100 MbpsAnoAž 300 m

WiFi-DSL

Dle topologie

1. Infrastrukturní režim (Infrastructure Mode)

2. Ad-hoc režim (Independent Basic Service Set, IBSS)

3. Mesh sítě

wlan

Dle velikosti a účelu

1. Domácí WLAN (Home or SOHO – Small Office/Home Office)

2. Podnikové WLAN (Enterprise WLAN)

3. Veřejné hotspoty

Rozdělení

WLAN

Speciální režimy

1. Repeater/Extender (opakovač)

2. WDS (Wireless Distribution System)

3.3 Guest Network

Frekvence - frekvenční pásma

2,4 GHz

 

Doporučení pro návrh sítě v 2,4 GHz

5 GHz

 

DFS

 

TPC

Hlavní standardy IEEE 802.11

Hlavní standardy IEEE 802.11

V průběhu let vzniklo mnoho dodatků (amendmentů) k původní normě. Mezi nejzásadnější standardy (často označované i komerčním názvem „Wi-Fi“) patří:

  1.  IEEE 802.11b (1999)
    • pásmo 2,4 GHz
    • max. rychlost až 11 Mb/s (reálně cca 5–6 Mb/s)
    • šířka kanálu 22 MHz
    • využíval rozšíření DSSS
    • masivně rozšířil bezdrátové sítě do kanceláří a domácností díky přijatelné rychlosti a dostupným cenám hardware
  2.  IEEE 802.11a (1999)
    • Pásmo: 5 GHz
    • Max. rychlost: až 54 Mb/s
    • Modulace: OFDM (Orthogonal Frequency Division Multiplexing)
    • větší kapacita pásma (více kanálů) a menší rušení než v 2,4 GHz, nevýhodou krátký dosah a tehdejší vyšší cena zařízení.
    • schválen souběžně s 802.11b, ale reálně se rozšířil pomaleji
  3. IEEE 802.11g (2003)
    • Pásmo: 2,4 GHz
    • Max. rychlost: až 54 Mb/s (stejně jako 802.11a)
    • Modulace: OFDM (z 802.11a)
    • Kombinoval vyšší rychlost z 802.11a s kompatibilitou a levnějšími komponenty pásma 2,4 GHz.
    • Stal se velmi populárním standardem pro domácí i podnikové použití kolem roku 2003–2008
  4. IEEE 802.11n (2009)
    • Pásmo: 2,4 GHz a/nebo 5 GHz (dual-band)Max. rychlost: teoreticky až 600 Mb/s
    • Technologie: MIMO (Multiple Input Multiple Output), kanály široké 20 či 40 MHz, vylepšené OFDM, frame aggregation aj.
    • Představoval výrazný skok v rychlosti. Velmi rozšířený, stále v provozu v mnoha zařízeních
  5. IEEE 802.11ac (2013)
    • Pásmo: výhradně 5 GHz
    • Max. rychlost: teoreticky až několik Gb/s (první wave ~1,3 Gb/s, wave 2 s MU-MIMO a 160MHz kanály ještě více)
    • Technologie: širší kanály (80/160 MHz), více streamů MIMO, MU-MIMO (Multi-User MIMO)
    • Komerčně označováno jako Wi-Fi 5 (zpětně pojmenováno Wi-Fi Alliance)
    • Stále velmi běžné v moderních routerech a klientech
  6. IEEE 802.11ax (Wi-Fi 6, 2019)
    • Pásma: 2,4 GHz i 5 GHz (a později i 6 GHz jako Wi-Fi 6E)
    • Max. rychlost: až ~10 Gb/s (v ideálních podmínkách, s 8×8 MIMO a 160MHz kanály)
    • Klíčové novinky:
      • OFDMA (Orthogonal Frequency-Division Multiple Access) – efektivnější rozdělení kanálu mezi více uživatelů.
      • Target Wake Time (TWT) – úspora energie pro klienty.Vylepšená MU-MIMO.
    • Cílem je nejen zvýšit hrubou rychlost, ale hlavně efektivitu v prostředí s mnoha připojenými zařízeními
    • Označení Wi-Fi 6E se používá pro variantu v 6GHz pásmu (rozšířené spektrum pro vyšší kapacitu)
  7. IEEE 802.11be (Wi-Fi 7, ve vývoji)
    • Pásma: 2,4 GHz, 5 GHz a 6 GHz.
    • Max. rychlosti: odhadovaný potenciál přes 30 Gb/s (s 320 MHz kanály, 16×16 MIMO a dalším).
    • Technologie: Multi-link operation (současné využití více pásem), 320 MHz kanály, pokročilé modulace 4096-QAM apod.
    • Očekává se další zvýšení propustnosti a stabilnější přenos v zarušeném prostředí.
    • Standard je dosud v procesu finalizace (kolem roku 2024/2025).

 

 

 Další méně známé dodatky 802.11

Band Steering

 

Jak to funguje

  1. Jednotné SSID
    • AP musí vysílat stejné jméno sítě ve všech pásmech
    • klient při skenování „nepozná“, že jde o více pásem
  2. Zjištění schopností klienta
    • AP sleduje práh signálu a rámce probe request
    • pokud vidí, že stanice podporuje 5 GHz/6 GHz, označí ji jako steerable
  3. Odmítání nebo zpoždění odpovědi v 2,4 GHz
    • Soft steering – AP prostě neodpoví na první (pár) dotazů v 2,4 GHz a doufá, že klient mezitím najde 5 GHz
    • Hard steering (některé kontrolery) – pokud se klient přesto připojí na 2,4 GHz, AP jej okamžitě od-asociuje nebo pošle BSS Transition (802.11v) s doporučeným BSSID v 5 GHz
  4. Práce s prahy a limity Nastavuje se např.:
    • minimální RSSI, pod které už klient není „donucen“ přejít na 5 GHz,
    • maximální počet klientů v 5 GHz, po jehož dosažení se další nechají v 2,4 GHz (tzv. Balanced režim)

Výhody

 

Nevýhody

 

Best practices

ISM pásma

ISM pásma - přehled

Rozsah (MHz)StředŠířka kanáluTyp ITUDostupnostTypické aplikace
6,765–6,7956,78 MHz30 kHzAlokální schváleníbezdrátové napájení Qi, RFID (NFC)
13,553–13,56713,56 MHz14 kHzBcelosvětovéHF RFID (bezkontaktní karty, e-pas)
26,957–27,28327,12 MHz326 kHzBcelosvětovéindukční ohřev, modelářská RC souprava
40,66–40,7040,68 MHz40 kHzBcelosvětovéprůmyslové ohřevy, IoT senzory
433,05–434,79433,92 MHz1,74 MHzA/5.280jen Region 1 (část Evropy)meteostanice, alarmy, LoRa 433 MHz
902–928915 MHz26 MHzBRegion 2 (Amerika)RFID UHF, LoRa/FSK IoT, wifi HaLow
2 400–2 5002,45 GHz100 MHzBcelosvětovéWi-Fi, Bluetooth, Zigbee, mikrovlnky, diatermie
5 725–5 8755,8 GHz150 MHzBcelosvětovéWi-Fi 5 GHz, radarové altimetry s nízkým výkonem
24,00–24,2524,125 GHz250 MHzBcelosvětovédopplerovské radary, pohybová čidla
61,0–61,561,25 GHz500 MHzAlokální schváleníbezkabelové HDMI (WiGig 802.11ad/ay)
122–123 GHz122,5 GHz1 GHzAlokálnívysoce přesné radary, výzkum
244–246 GHz245 GHz2 GHzAlokálnílaboratorní spektroskopie

GSM

GSM

Používané frekvence

Primární pásma GSM v Evropě

  1. GSM 900 MHz
    • šířka pásma: 25 MHz ( 890–915 MHz )
    • rozsah pro uplink (od mobilu k síti): 890–915 MHz
    • rozsah pro downlink (od sítě k mobilu): 935–960 MHz
    • oddělení uplinku a downlinku: 45 MHz
    • šířka jednotlivých kanálů: 200 kHz
    • počet kanálů: 124 (každý 200 kHz široký)
    • používá se spíše v méně obydlených oblastech
    • lepší pokrytí v místech s překážkami
  2. GSM 1800 MHz 
    • šířka pásma: 75 MHz ( 1710–1785 MHz )
    • rozsah pro uplink: 1710–1785 MHz
    • rozsah pro downlink: 1805–1880 MHz
    • oddělení uplinku a downlinku: 95 MHz
    • šířka jednotlivých kanálů: 200 kHz
    • počet kanálů: 374
    • použití spíše v hustě obydlených oblastech - vyšší kapacita sítě

Pro přenos dat se používá tzv. fázová modulace - mění fázi nosné vlny, např.  GMSK (Gaussian Minimum Shift Keying)  nebo 8-PSK (Phase Shift Keying).

Struktura IMEI

Struktura IMEI

IMEI má pevnou délku 15 číslic a je rozdělena do několika částí podle standardu 3GPP TS 23.003.

TAC (Type Allocation Code)

SNR (Serial Number)

CD (Check Digit)

 

https://www.imei.info/

GSM Gateway

Typické použití

Výhody

Nevýhody a rizika

gsm-arch

gsm-gateway

TDMA

Princip fungování TDMA

  1. Rozdělení času:
    • celkový čas na jednom kanálu je rozdělen na pravidelné intervaly - timesloty
    • timesloty jsou organizovány do periodických rámců - frames
  2. Přidělení slotů
    • každému uživateli je přiřazen konkrétní timeslot v rámci
    • uživatel vysílá pouze během svého timeslotu, zatímco ostatní uživatelé mají své vlastní sloty
    • u datových přenosů mohou být timesloty pro uživatele agregovány, tzn., že mu může být v jednom rámci přiděleno 2 i více timeslotů
  3. Sekvenční přenos dat
    • data (hovor) od jednotlivých uživatelů se střídají v čase, což vytváří iluzi simultánní komunikace

Struktura TDMA rámce v GSM

V GSM se používá struktura TDMA s těmito specifikacemi:

Výhody TDMA

Nevýhody TDMA

Úvod do GSM

IMEI

IMEI - International Mobile Equipment Identity

 

Kde najdeme IMEI

  1. Na zařízení
    • vytištěno na štítku pod baterií (u starších telefonů)
    • na šasi telefonu nebo na SIM zásuvce
  2. Softwarově
    • Zadáním kódu *#06# na klávesnici telefonu.
  3. V nastavení telefonu
    • obvykle v sekci „O zařízení“ nebo „Informace o telefonu“
  4. Na originálním balení zařízení
    • IMEI bývá uvedeno na štítku balení

 

Výhody IMEI

  1. Jednoznačná identifikace zařízení
  2. Možnost blokace odcizených zařízení
  3. Podpora regulace nelegálního nebo necertifikovaného vybavení

 

Slabiny a zneužití IMEI

  1. Klonování IMEI
    • možnost zkopírovat IMEI z legálního zařízení na nelegální (v ČR "nelegální")
    • v síti se pak obě zařízení jeví jako jedno
  2. Zranitelnost při odcizení zařízení
    • blokace IMEI nezabrání používání zařízení mimo původní síť
  3. softwarová změna IMEI
    • některá zařízení umožňují změnit IMEI softwarově, což je zneužíváno při krádežích

Účel a funkce

  1. Identifikace zařízení:
    • IMEI jednoznačně identifikuje zařízení při připojení k mobilní síti
    • nezávisí na uživateli ani SIM kartě
  2. Blokování ztracených nebo odcizených zařízení
    • mobilní operátoři mohou zařízení s konkrétním IMEI zablokovat v rámci databáze EIR (Equipment Identity Register).
  3. Sledování zařízení
    • pomáhá např. při vyšetřování trestné činnosti
  4. Regulace a certifikace
    • IMEI umožňuje kontrolu, zda zařízení splňuje technické normy a je povoleno pro použití v konkrétní síti

Typy IMEI

  1. Jednoduchý IMEI
    • standardní identifikátor pro zařízení s jedním rádiovým modulem
  2. IMEI pro zařízení s více SIM (viz GSM Gateway)
    • zařízení se dvěma nebo více SIM kartami mají dvě  nebo více unikátních IMEI čísel, jedno pro každý rádiový modul
  3. Softwarový IMEI
    • u některých zařízení lze IMEI nastavit softwarově, což ale může být zneužito (např. klonování IMEI)

Buňka

Komponenty buňky

1. Base Transceiver Station 

2. Frekvenční kanál

3. Antény

4. Handover oblasti

 

Typy buněk podle velikosti

Buňky v GSM síti mohou mít různé velikosti podle účelu a hustoty pokrytí:

  1. Makrobuňka
    • největší typ buňky, pokrývá oblasti o poloměru několika kilometrů
    • používá se ve venkovských oblastech, a na dálnicích apod.
  2. Mikrobuňka
    • pokrývá menší oblasti, obvykle do 1 km
    • používá se ve městech, kde je vysoká hustota uživatelů
  3. Pikobuňka
    • velmi malé buňky, pokrývají oblasti desítek až stovek metrů (např. v nákupních centrech nebo budovách)
  4. Femto buňka
    • nejmenší typ buňky, pokrývá pouze místnosti nebo malé prostory

 

Struktura buňky

Každá buňka obsahuje:

  1. Broadcast kanály - slouží pro signalizaci a základní informace, např. BCCH (Broadcast Control Channel), který přenáší informace o konfiguraci buňky
  2. Řídicí kanály - používají se pro výměnu signalizačních dat mezi mobilními zařízeními a BTS, např. SDCCH (Stand-alone Dedicated Control Channel)
  3. Hlasové a datové kanály - kanály pro přenos uživatelských dat, např. TCH (Traffic Channel)

Architektura GSM

Hlavní komponenty architektury GSM

GSM síť se skládá ze tří hlavních subsystémů a několika dalších podpůrných subsystémů:

  1. Uživatelská část - Mobile Station - MS
  2. Rádiový subsystém - Base Station Subsystem - BSS
  3. Síťový a přepojovací subsystém - Network Switching Subsystem - NSS
  4. Podpůrné subsystémy - Operations Support Subsystem - OSS

Mobile Stations

Tvoří ji dvě hlavní složky:

  1. Mobilní zařízení (ME - Mobile Equipment)
    • hardwarová zařízení, které uživatel používá (telefon, smartphone, modem ad.)
    • identifikováno pomocí IMEI - International Mobile Equipment Identity
  2. SIM karta (Subscriber Identity Module)
    • obsahuje IMSI - International Mobile Subscriber Identity pro identifikaci uživatele a další údaje

SIM

SIM - Subscriber Identity Module - karta

Hlavní funkce SIM karty

  1. Identifikace uživatele v síti GSM:
    • uživatel je identifikován pomocí IMSI (International Mobile Subscriber Identity) uloženého na SIM kartě
    • IMSI je unikátní číslo, které spojuje uživatele se sítí mobilního operátora
  2. Šifrování a bezpečnost:
    • uchovává šifrovací klíče používané při komunikaci, což zajišťuje soukromí a ochranu proti neoprávněnému přístupu
  3. Úložiště dat:
    • telefonní čísla, SMS zprávy a další informace uživatele
    • je na ní uložen OS pro správu karty
    • může obsahovat i aplikace (zejména u non smartphone telefonů)
  4. Podpora roamingu:
    • umožňuje uživateli přístup k jiným mobilním sítím během roamingu

Výhody

Slabiny

SIM card sizes

esim

BSS - Base Station Subsystem

eSIM

Hlavní vlastnosti eSIM

  1. Integrovaný čip
    • eSIM je zabudována přímo v zařízení (např. telefon, tablet, chytré hodinky, IoT zařízení)
  2. Vzdálená správa profilů (RSP - Remote SIM Provisioning)
    • umožňuje stažení, aktivaci, změnu nebo odstranění SIM profilu na dálku, bez nutnosti fyzického přístupu k zařízení
    • možno nahrávat data a nastavení od operátora na dálku
  3. Multimobilní profily
    • eSIM může uložit více SIM profilů, ale v daný okamžik lze aktivovat pouze jeden
  4. Standardizovaná velikost
    • čip je velmi malý, což umožňuje jeho použití i v malých zařízeních, jako jsou nositelná zařízení (např. chytré hodinky)

Výhody

  1. Flexibilita
    • uživatel může rychle přidat nebo změnit operátora bez nutnosti fyzické výměny SIM karty
  2. Kompaktní design
    • šetří místo v zařízení, což je zvláště výhodné pro malá zařízení, jako jsou nositelná zařízení nebo IoT senzory
  3. Odolnost
    • není fyzicky přístupná, což zvyšuje její odolnost proti mechanickému poškození, ztrátě nebo krádeži
  4. Snadná správa
    • všechny operace s eSIM (aktivace, změna operátora, přidání profilu) lze provádět vzdáleně
  5. Více profilů
    • umožňuje ukládání více SIM profilů, což usnadňuje používání různých operátorů nebo plánů

 

Nevýhody

  1. Složitější implementace
    • vyžaduje podporu moderních zařízení a infrastruktury
  2. Nemožnost snadné výměny
    • uživatel nemůže jednoduše přenést eSIM mezi zařízeními (na rozdíl od fyzických SIM karet)
  3. Omezená kompatibilita
    • starší zařízení eSIM nepodporují

NSS - Network Switching Subsystem

  1. Mobile Switching Center - MSC
  2. Home Location Register - HLR
  3. Visitor Location Register - VLR
  4. Authentication Center - AUC
  5. Equipment Identity Register - EIR

Technická struktura SIM karty

SIM karta je ve své podstatě mikropočítač obsahující procesor, paměť a bezpečnostní mechanismy.

1. Hardwarová struktura

 

2. Software a operační systém

Klíčová data na SIM

  1. IMSI (International Mobile Subscriber Identity)
    • unikátní číslo, které identifikuje uživatele v síti
    • IMSI je klíčové pro registraci a autentizaci v GSM síti
  2. Ki (Authentication Key)
    • 128bitový šifrovací klíč, který je unikátní pro každou SIM kartu
    • stejný klíč je uložen i v autentizačním centru operátora AuC a je svázán s daou SIM kartou (IMSI)
    • používá se během autentizace uživatele
  3. Telefonní číslo (MSISDN):
    • spojeno s uživatelem, umožňuje volání a odesílání zpráv
  4. SMS zprávy:
    • ukládá textové zprávy, dokud nejsou přeneseny do telefonu nebo odeslány
  5. Kontakty:
    • telefonní čísla a další informace uložené uživatelem
  6. Šifrovací klíče a algoritmy
    • A3/A8 pro autentizaci uživatele
    • A5 pro šifrování hovorů a dat

BTS - Base Transceiver Station

BSC - Base Station Controller

Technická specifikace

  1. Hardware
    • implementována jako čip připájený k základní desce zařízení
    • typické rozměry 6 × 5 mm nebo menší.
  2. Paměť
    • umožňuje uložit několik SIM profilů (obvykle 5–10)
    • kapacita paměti je optimalizována pro bezpečné ukládání uživatelských a šifrovacích dat
  3. Zabezpečení
    • eSIM využívá stejné bezpečnostní standardy jako tradiční SIM karty (např. šifrovací klíče Ki).
    • splňuje standardy Common Criteria EAL pro bezpečné ukládání dat.
  4. Standardy
    • definována organizací GSMA (např. GSMA RSP standard pro vzdálenou správu profilů)

Funkce

  1. Registrace a aktivace
    • uživatel stáhne SIM profil od operátora pomocí QR kódu, mobilní aplikace nebo přímého připojení k internetu
  2. Přepínání mezi operátory
    • umožňuje rychlé přepnutí mezi různými operátory bez nutnosti měnit SIM kartu
  3. Podpora roamingu
    • uživatel si může na dálku aktivovat lokální SIM profil při cestování, což snižuje náklady na roaming
  4. Multimodální zařízení
    • eSIM podporuje mobilní, datové i IoT služby

Aplikace a využití

  1. Mobilní zařízení
    • telefony, tablety
  2. Nositelné technologie
    • chytré hodinky (např. Apple Watch, Samsung Galaxy Watch).
  3. Internet věcí (IoT)
    • IoT senzory, M2M zařízení (Machine-to-Machine)
    • automobilová konektivita (např. palubní systémy)
  4. Podnikové aplikace
    • zařízení pro sledování zásilek, chytré měřiče energií, skladové zásoby

Budoucnost eSIM

  1. Plná implementace v IoT
    • očekává se masivní rozšíření eSIM v zařízení IoT, kde nahradí tradiční SIM karty
  2. Sjednocení operátorů
    • rostoucí počet operátorů podporuje eSIM, což zvyšuje globální kompatibilitu
  3. Rychlejší adopce
    • snížení nákladů na výrobu zařízení a vyšší flexibilita urychlí přechod na eSIM

Aktivace profilu

 

  1. Získání profilu
    • operátor poskytne QR kód nebo odkaz na profil eSIM
  2. Stažení profilu
    • Uživatel načte QR kód nebo spustí aplikaci operátor.
    • zařízení se připojí k serveru operátora (přes Wi-Fi nebo mobilní síť)
  3. Instalace profilu
    • eSIM čip uloží profil a aktivuje přidělené číslo a služby
  4. Použití
    • uživatel může profil ihned začít používat pro hovory, SMS a data

Handover

📶 Příklad

  1. Telefon (MS – Mobile Station) komunikuje s BTS A
  2. Uživatel se pohybuje a signál z BTS A slábne
  3. Telefon začne „měřit“ sousední buňky a zjistí, že BTS B má lepší signál
  4. BTS A to oznámí BSC (Base Station Controller)
  5. BSC rozhodne, že je čas předat spojení na BTS B
  6. Spojení (hlas nebo datové) se plynule přepne z BTS A na BTS B -  hovor pokračuje bez přerušení

MSC - Mobile Switching Center

HLR - Home Location Register

VLR - Visitor Location Register

AUC - Authentication Center

EIR - Equipment Identity Register

Handover-types

Switch

Switch

Switch vs. hub vs. router

 

Switch-front

Switch-back

Access port

Uplink / Trunk port

maxresdefault

MAC tabulka

CLI

Cisco-configuration-mode

Režim - Mode

Bezpečnost na access portu

příklad - omezení zařízení připojených na port

switchport port-security
switchport port-security maximum 1
switchport port-security violation shutdown (protect, restrict)

Příklad konfigurace portu

interface FastEthernet0/1
 switchport mode access
 switchport access vlan 10
 spanning-tree portfast

Jak to funguje

Zjišťování MAC adres

Krok 1 – příchozí rámec

 

Krok 2 – rozhodnutí o přepnutí (odeslání) rámce

switch prohledává MAC tabulku

  1.  cílová MAC adresa se nachází v tabulce
    • switch pošle rámec pouze na daný port
  2. cílová MAC adresa v tabulce není
    • pošle se na všechny porty kromě vstupního, tzv. flooding
  3. cílová MAC adresa je broadcast adresa
    • flooding - pošle se na všechny porty

Aging

Privileged EXEC mode

Struktura

 

image

Statické záznamy

Použití statických záznamů je vhodné:

Proč?

User EXEC mode

Typické příkazy

CAM-Table

MAC a Security

Příklad

enable
configure terminal
interface fa0/1
switchport mode access
switchport port-security
switchport port-security maximum 1
switchport port-security mac-address sticky
switchport port-security violation shutdown
end

Zobrazení tabulky

image

MAC/CAM tabulka

Konfigurace switche

Přidání statického záznamu

Vymazání

Aging

Základní princip fungování

Proces při přijetí rámce

  1. Router přijme rámec na ethernetovém rozhraní - 2. vrstva
  2. Odstraní L2 hlavičku (ethernetovou)
  3. Analyzuje payload, zkontroluje cílovou IP adresu
  4. Podívá se do routing table (směrovací tabulka)
  5. Vybere nejlepší trasu pro doručení dat - packetu
  6. Určí výstupní rozhraní
  7. Packet znovu zapouzdří do nového rámce
  8. Odešle ho na odpovídající výstupní rozhraní (ethernetové)

Pokud router nenajde odpovídající záznam:

Router

Hlavní funkce

image

Příklad výpisu

show ip route
Codes: L - local, C - connected, S - static, R - RIP, M - mobile, B - BGP
D - EIGRP, EX - EIGRP external, O - OSPF, IA - OSPF inter area
N1 - OSPF NSSA external type 1, N2 - OSPF NSSA external type 2
E1 - OSPF external type 1, E2 - OSPF external type 2, E - EGP
i - IS-IS, L1 - IS-IS level-1, L2 - IS-IS level-2, ia - IS-IS inter area
* - candidate default, U - per-user static route, o - ODR
P - periodic downloaded static route

Gateway of last resort is not set

10.0.0.0/8 is variably subnetted, 2 subnets, 2 masks
C 10.0.0.0/30 is directly connected, GigabitEthernet0/0
L 10.0.0.1/32 is directly connected, GigabitEthernet0/0
192.168.1.0/24 is variably subnetted, 2 subnets, 2 masks
C 192.168.1.0/24 is directly connected, GigabitEthernet0/1
L 192.168.1.1/32 is directly connected, GigabitEthernet0/1
S 192.168.2.0/24 [1/0] via 10.0.0.2

Směrovací - routovací tabulka

Struktura tabulky

Destination network - adresa cílové sítě (např. 192.168.2.0)

Prefix / Mask - maska cílové sítě (např. /24)

Next-hop - IP adresa dalšího routeru

Outgoing interface - výstupní rozhraní

Metric - "cena" trasy

Administrative Distance - důvěryhodnost zdroje

Source - jak byla trasa získána

Výpis obsahu tabulky

Směrování

Cisco 1841 Front panel

cisco-1841-router-front-view

  1. System power LED
  2. System Activity LEDs

Cisco 1841 Rear Panel

Cisco-1841-Rear

image

Routing Table na PC

Význam hodnot ve výpisu

Statické směrování - Static Routing

Význam: „Pokud jde paket do sítě 192.168.2.0/24, pošli ho na router s IP 192.168.1.2.“

Typy statických tras

1. Standardní statická trasa

ip route 192.168.2.0 255.255.255.0 192.168.1.2

2. Default route (výchozí trasa)

0.0.0.0/0 → gateway

3. Statická trasa na rozhraní

ip route 192.168.2.0 255.255.255.0 FastEthernet0/0

4. Floating static route

ip route 192.168.2.0 255.255.255.0 192.168.1.2 200

 

Výhody statického směrování

Nevýhody

 Využití v praxi

Dynamické směrování - Dynamic Routing

Default route

Metric - metrika

Příklad

Network Destination    Netmask          Gateway       Interface      Metric
0.0.0.0               0.0.0.0          192.168.1.1   192.168.1.10   25     (ether)
0.0.0.0               0.0.0.0          10.8.0.1      10.8.0.10      5      (VPN)

V tomto případě se použije VPN, protože má nižší metriku

 

Rozhodovací algoritmus

  1. Longest Prefix Match (nejdelší maska má přednost)
  2. pokud je prefix stejný → rozhoduje metric

Příklad

Network Destination    Netmask              Gateway        Interface     Metric
0.0.0.0                0.0.0.0              192.168.1.1    192.168.1.10    20
0.0.0.0                0.0.0.0              10.0.0.1       10.0.0.10       10

Použije se 10.0.0.1, protože má nižší metriku

Jak to funguje

Router

  1. přijme paket
  2. podívá se na cílovou IP adresu
  3. určí nejdelší shodu prefixu (longest prefix match), příp. porovná metriky
  4. pokud najde statickou trasu:
    • odešle paket na definovaný next-hop nebo rozhraní
  5. Pokud nenajde žádnou trasu:
    • použije default route (pokud existuje)
    • jinak paket zahodí a odešle ICMP packet odesílateli

Distance Vector protocols

Výhody

Nevýhody

Link-State protocols

  1. zjistí své sousedy
  2. vytvoří LSA - Link-State Advertisment, ve kterém- uvede seznam svých rozhraní- uvede stav linek (portů) - up/down- cost (náklady - rychlost apod.)
  3. rozešle LSA ostatním routerům v síti, které je přeposílají dál
  4. na základě těchto LSA si routery vytvoří LSDB (Link-State Database) - všechny routery ji mají stejnou- LSDB obsahuje topologii celé sítě
  5. router potom spočítá nejkratší cesty a vytvoří/aktualizuje routovací tabulku

Výhody

Nevýhody

Srovnácí s Distance Vector protokoly

PC

Nastavení metriky

Windows

Linux

Router

RIP - Routing Information Protocol

OSPF

VLAN

Broadcast doména

Access port

L2 switch

ale neumí:

Trunk port

VLAN

Hlavní přínosy VLAN

VLAN Tagy

L3 switch

74

Native VLAN

⚠️Důležité⚠️