Created by Projekt P-AP
Chcete najít konkrétní termín, pojem či téma? Využijte klávesovou zkratku CTRL+F a procházejte celým textem. Jednotlivé pouřité termíny naleznete níže:
| Slovníček zkratek využívaných v oblasti strategického a akčního plánování ve školách, územích a krajích | |
| AP | Akční plán |
| APU | Akční plánování v území |
| CZV | Celkové způsobilé výdaje |
| CS | Cílová skupina |
| DVPP | Další vzdělávání pedagogických pracovníků |
| DZ ČR | Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023 - 2027 |
| DZ kraje | Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy kraje |
| DSO | Dobrovolný svazek obcí |
| DPČ | Dohoda o pracovní činnosti |
| DPP | Dohoda o rovedení práce |
| EVVO | Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta |
| ESIF | Evropské strukturální a investiční fondy |
| FKSP | Fond kulturních a sociálních potřeb |
| GDPR | General Data Protection Regulation - obecné nařízení o ochraně osobních údajů |
| IZO | Identifikační znak organizace |
| IDZ | Implementace dlohodobého záměru kraje |
| I-KAP | Implementace krajského akčního plánu |
| IPs | Individuální projekt systémový |
| IS KP2021+ | Informační systém koncového příjemce |
| ISPV | Informační systém o průměrném výdělku |
| ITI | Integrované územní investice |
| IROP | Integrovaný regionální operační program 2021 - 2027 |
| KA | Klíčová aktivita |
| KPSV 2021+ | Koordinovaný přístup k sociálnímu vyloučení 2021+ |
| KAP | Krajský akční plán rozvoje vzdělávání |
| MHMP | Magistrát hlavního města Praha |
| MČ | Městská část |
| MPSV | Ministerstvo práce a sociáních věcí |
| MMR | Ministerstvo pro místní rozvoj |
| MŠMT | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
| MAP | Místní akční plán ve vzdělávání |
| MAS | Místní akční skupina |
| NPI ČR | Národní pedagogický institut České republiky |
| NPO | Národní plán obnovy |
| NNO | Nestátní nezisková organizace |
| OSZ MMR | Odbor pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj (tzv. Agentura) |
| OMJ | Odlišný mateřský jazyk |
| OP JAK | Operační program Jan Amos Komenský (2021–2027) |
| OP TAK | Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost |
| OP VVV | Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (2014-2020) |
| OPZ + | Operační program Zaměstnanost plus |
| OSPOD | Orgán sociálně-právní ochrany dětí |
| OSS | Organizační složka státu |
| PPP | Pedagogicko-psychologická poradna |
| P-AP | Podpora akčního plánování (projekt NPI ČR 12/2021 -11/2023) |
| P-KAP | Podpora krajského akčního plánování (projekt NPI ČR 03/2016 - 12/2021) |
| PD | Pracovní den |
| PS | Pracovní skupina |
| PpŽP | Pravidla pro žadatele a příjemce |
| PO | Příspěvkové organizace |
| RT | Realizační tým |
| RSK | Regionální stálá konference |
| RgŠ | Regionální školství |
| RED IZO | Resortní identfikátor právnické osoby |
| ŘO | Řídicí orgán |
| ŘV | Řídicí výbor |
| SVL | Sociálně vyloučené lokality |
| SVP (dětí, žáci se SVP) | Speciální vzdělávací potřeby |
| SPpŽP | Specifická pravidla pro žadatele a příjemce |
| SDP | Specifické datové položky |
| SC | Specifický cíl |
| SO ORP | Správní obvod obce s rozšířenou působností |
| SRP | Strategické řízení a plánování ve školách a územích (projekt NPI ČR 03/2016 - 11/2021) |
| SR MAP | Strategický rámec místního akčního plánu |
| SVP | Středisko výchovné péče |
| ŠAP | Školní akční plán |
| ZoR | Zpráva o realizaci |
| ŽoP | Žádost o platbu |
| Slovníček pojmů využívaných v oblasti strategického a akčního plánování ve školách, územích a krajích | |
| Akční plán | Akční plán je seznam konkrétních úkolů, aktivit, činností a akcí vedoucích k naplnění priority - strategického cíle. Každý úkol v akčním plánu přispívá ke splnění strategického cíle. Akční plán bývá zpracován zpravidla na období 1 až 2 let. |
| Brainstorming | Brainstorming znamená v přesném překladu “bouře mozků” je soubor kreativních metod, které mají pomoci vymýšlet lidem nápady bez jejich kritického hodnocení. Probíhá formou spontánní diskuze na dané téma, jeho principem je volné proudění myšlenek v přátelské atmosféře. |
| Brainwriting | Brainwriting je podobně jako brainstorming kreativní skupinovou technikou zaměřenou na vytvoření co největšího množství nápadů na základě úvodního zadání. Na rozdíl od brainstormingu nápady během brainwritingu vznikají v písemné formě, která by měla zaručit stejný prostor všem účastníkům a zároveň být časově méně náročná. |
| Databáze výstupů OP VVV | Databáze výstupů projektů OP VVV je veřejně přístupným portálem, který umožňuje odborné i laické veřejnosti prohlížet, stahovat i využívat materiály vzniklé v rámci projektů OP VVV. |
| Dílčí cíle | Dílčí cíle jsou detailnějším rozpracováním strategických cílů/priorit, musí být SMART. (viz slovníček zkatek) |
| Dobrvolný svazek obcí | Dobrovolný svazek obcí je právnickou osobou, jejímž členem může být pouze obec za účelem ochrany a prosazování společných zájmů. Obce mohou vytvářet svazky obcí, ale i vstupovat do svazků obcí již vytvořených, jeden z oprávněných žadatelů MAP. |
| Evaluace | Evaluace je promyšlený cílevědomý systém činností, jejichž výsledná zjištění, závěry slouží jako podklady pro další rozhodování. |
| Ex-ante financování | Jedná se o poskytnutí prostředků příjemci před realizací jeho výdajů na projekt (zpravidla po uzavření právního aktu o poskytnutí/převodu podpory). |
| Ex-post financování | Jedná se o následné proplácení výdajů, kdy příjemce může předložit žádost o platbu až po realizaci projektových aktivit (nebo jejich části) se současným doložením příslušných dokladů, prokazujících úhradu vynaložených výdajů. |
| Facilitace/facilitátor | Facilitace je metoda, která má usnadnit mezilidskou komunikaci a umožní dovést skupinu k cíli k cíli jednání. Úkolem facilitátora je vytvářet bezpečné prostředí, v němž mohou všichni vyjádřit svůj názor bez obav z postihu, udržet diskusi ve věcné rovině a předcházet konfliktům. |
| Focus groups | Jedná se o skupinový moderovaný rozhovor dle připraveného scénáře, který využívá skupinovou dynamiku. Cílem této metody je odhalit hlubší myšlenkové struktury a jejich logiku. Obvyklá délka focus groups je 90 až 120 minut. |
| Formální vzdělávání | Jedná se o vzdělávání realizované ve vzdělávacích institucích, zpravidla školách. Jeho funkce, cíle, obsah, organizační formy a způsoby hodnocení jsou vymezeny právními předpisy. Absolventi získájí potvrzení o dosažení konkrétní úrovně znalostí, a to nejčastěji ve formě vysvědčení. |
| Implementace | Implementace představuje konkrétní realizaci vzdělávací strategie v území. Jedná se o nejsložitější fázi strategického řízení, která má zásadní význam pro úspěch zvolené strategie. Hlavním cílem implementace je rozpracovat strategické priority a záměry do konkrétních vzdělávacích aktivit, jejichž realizací bude dosaženo stanovených cílů. |
| Indikátory | Indikátory jsou ukazatele, důkazy, měřitelné údaje, které vypovídají o míře dosažení požadovaného stavu v daném čase, mívají vazbu na kritéria (něco, co se dá přímo dosledovat/zjistit). |
| Inspiromaty | Inspiromaty jsou metodické materiály NPI ČR určené realizátorům projektů MAP, mají doporučující a inspirativní charakter. |
| Komunitní plánování ve vzdělávání | Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje. Prostřednictvím komunitního plánování lze na úrovni obcí/mikroregionů nebo krajů plánovat rozvoj vzdělávání tak, aby odpovídal místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Jedná se o otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti vzdělávání. |
| Kritéria hodnocení | Kritéria hodnocení jsou charakteristiky nebo znaky, kterých by mělo být dosaženo při splnění cíle - vyhledáváme je v rámci sledované oblasti - jevu nebo procesu (např. srozumitelnost, jednotnost postupu, zvýšení efektivity…). |
| „Měkké“ projekty | Projekty neinvestiční povahy - projekty zaměřené na oblast rozvoje lidských zdrojů. |
| Mise | Mise neboli poslání je vyjádřením smyslu a účelu existence organizace. Vyjádření toho, proč a k čemu organizace existuje, co chce dělat, co umí. |
| Místní akční skupina | Místní akční skupina je nezávislým společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci). Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech a získávání finanční podpory z EU a z národních programů. MAS je jeden z oprávněných žadatelů MAP. |
| Neformální vzdělávání | Jedná se o organizované výchovně vzdělávací aktivity mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému, které zájemcům nabízí rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů, založených na uceleném systému hodnot. Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. Organizátory jsou sdružení dětí a mládeže a další nestátní neziskové organizace (NNO), školská zařízení pro zájmové vzdělávání. |
| PEST/STEP analýza | PEST/STEP analýza pomáhá identifikovat dopad vnějších vlivů na naše aktivity. Název pochází z počátečních písmen oblastí, kterými se zabývá - P = politické, E = ekonomické, S = sociální, T = technologické faktory. V praxi se můžeme setkat s dalšími názvy/akronymy této analýzy v závislosti na uspořádání slov a míře podrobnosti např. PESTLE/SLEPTE - zde přibývají faktory legislativní a environmentální. |
| Poměr pro rata | Je poměr rozdělení finančních prostředků mezi kategorie regionu OP JAK (méně rozvinuté, přechodové, více rozvinuté regiony). |
| Princip subsidiarity | Princip subsidiarity je prohloubením myšlenky demokracie a opakem centralismu. Rozhodování co nejblíže občanům, tedy na úrovni obcí nebo krajů vždy, pokud je to možné. |
| Principy MAP | Jedná se o tyto principy MAP: princip spolupráce, princip zapojení dotčené veřejnosti do plánovacích procesů, princip dohody; princip otevřenosti, princip SMART, princip udržitelnosti a princip partnerství. |
| Projekt | Ucelený soubor aktivit financovaných z operačního programu, které směřují k dosažení předem stanovených, jasně definovaných a měřitelných cílů. Projekt je realizován v určeném časovém horizontu podle zvolené strategie a s daným rozpočtem. |
| Realizátor projektů MAP | Místní akční skupiny, obce, dobrovolné svazky obcí či městské části hlavního města Prahy. |
| SMART | Charakterizuje požadavky, které by měl splňovat cíl/priorita: S – specifický, M – měřitelný, A – akceptovatelný a ambiciózní, R – reálný, T – termínovaný |
| Specifické datové položky | Specifické datové položky jsou novinkou v Operačním programu Jan Amos Komenský - povinně k vyplnění v IK KP2021+, slouží pro potřeby monitoringu. |
| Společný evropský referenční rámec pro jazyky - SERR | Slouží jako mezinárodní klasifikace jazykových dovedností studenta - popisuje tři úrovně cizího jazyka, které se dále člení na 6 stupňů - A1, A2, B1, B2, C1, C2. Jednotlivé stupně (jazykové úrovně) vyhodnocují a popisují jazykové kompetence, tj. míru zvládnutí cizího jazyka, v těcho oblastech: porozumění, mluvení a psaní. |
| Strategické cíle/priority | Srategické cíle/priority jsou nejvyšší cíle organizace či jednotlivce. Strategické cíle/priority jsou používány v rámci strategického řízení. Správně nastavené cíle /priority nejsou zaměřeny pouze na jednu oblast (například rekonstrukce budovy), ale jsou nastaveny jako vyvážené. |
| Strategické plánování | Strategické plánování je jedním z klíčových předpokladů zvyšování kvality vzdělávání. Slouží k plánování všech činností, aktivit a jednání lidí v souladu se společnou vizí. Současně umožňuje zjišťovat představy a požadavky lidí uvnitř i v okolí organizace a integrovat je do plánu činností organizace. |
| Strategický rámec MAP | Strategický rámec MAP obsahuje komunitně nastavenou vizi, priority a cíle oblasti vzdělávání daného území Obce s rozšířenou působností. Součástí strategického rámce je tzv. Dohoda o prioritách v oblasti vzdělávání, která obsahuje tabulku projektových (investičních i neinvestičních) záměrů škol a organizací neformálního a zájmového vzdělávání v daném ORP. Soulad investičních akcí se schváleným SR MAP je nezbytným předpokladem pro získání podpory z IROP. |
| Strategie | Strategie je dlouhodobý plán činností zaměřený na dosažení nějakého cíle. Zahrnuje jak cíle samotné, tak i cesty k jejich dosažení. |
| Strategie vzdělávací politiky 2030+ | Strategie 2030+ je klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky pro období 2020 - 2030+. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. |
| SWOT 3 analýza | SWOT 3 analýza pomáhá identifikovat oblasti, které jsou pro budoucnost organizace/oblasti důležité, shrnuje výsledky dílčích analýz do jednoho uceleného obrazu. Umožňuje posoudit ve vzájemném vztahu faktory vnitřního a vnějšího prostředí. Ve vnitřním prostředí identifikuje klíčové silné stránky (Strengths) a slabé stránky (Weaknesses). Ve vnějším prostředí pak klíčové příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threads). |
| Vize | Vize je představa žádoucího budoucího cílového stavu a má podobu jednoduchého popisu jeho podoby a ideálního stavu, kterého chce organizace svojí strategií dosáhnout. |
| Wellbeing | Stav, ve kterém je možné v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život. |
| Zainteresované strany | Zúčastněná, dotčená osoba, strana, člověk nebo skupina, která má přímý zájem na jednání nebo rozhodovacím procesu. (taktéž využívaný výraz stakeholder). |
| Zájmové vzdělávání | Poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Má funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, preventivní, zdravotní (relaxační a regenerační), sociální a preventivní, rozvíjí schopnosti, znalosti, dovednosti, talent a upevňuje sociální vztahy. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech. |
Proč se vyplatí využít Průvodce strategickým a akčním plánováním při rozvoji oblasti vzdělávání na krajské úrovni shrnuje Radovan Výsmek.
Máte zájem o spolupráci? Chcete nám zaslat podněty k rozšíření Průvodce? Napište nám na adresu pruvodce@npi.cz
V případě, že ve Vašem strategickém dokumentu vizi nemáte, je dobré se řídit vizí nadřazenou, např. Vizí Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+: "Cílem vzdělávání v následující dekádě je základními a nepostradatelnými kompetencemi vybavený a motivovaný jedinec, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě ve prospěch jak svého vlastního rozvoje, tak s ohledem na druhé a ve prospěch rozvoje celé společnosti."
Pro tvorbu vize doporučujeme využít metody týmové spolupráce, například brainstorming nebo brainwriting.
Vize představuje ideální stav vzdělávání na území příslušného kraje, kterého chceme v budoucnosti dosáhnout. Vize by měla být nastavena v synergii s národními dokumenty (Strategie 2030+, Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání ČR, Národní plán obnovy v gesci MŠMT, zprávy ČŠI aj.) a dokumenty na úrovni příslušného území.
Pro vytvoření všeobecně akceptovatelné vize je důležitá široká spolupráce v území. Pro stanovení vize je vhodné zapojit relevantní aktéry. Mohou to být např. pracovní skupiny Vzdělávání, školské výbory, odborné skupiny, rady pro rozvoj lidských zdrojů, pakty zaměstnanosti a další... Koordinátorem tvorby vize by mělo být oddělení krajského úřadu, které má na starost přípravu a tvorbu dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy kraje.
Pro vytvoření Vaší vize se také můžete inspirovat u krajů, které již svou vizi formulovaly a zahrnuly do vlastního strategického a akčního plánování, např.:
Inspirujte se, jak vytvářeli analýzu dokumentu KAP ve Zlínském kraji:
Analýza byla zpracována odborným týmem pro účely Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání ve Zlínském kraji (KAP). Odborný tým při zpracování analýzy vycházel z existujících strategických a koncepčních dokumentů národní i krajské úrovně. Odborný tým podílející se na tvorbě analýzy byl tvořen zástupci odboru školství a odboru strategického rozvoje kraje, kteří se podílejí na tvorbě strategických dokumentů kraje. Byla tak zajištěna provazba jednotlivých strategických dokumentů s dokumentem KAP. Do příslušných kapitol analýzy byly rovněž zapracovány výsledky závěrečného dotazníkového šetření provedeného na SŠ a VOŠ zpracovávaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), na které reagovalo 97 % škol. Dalšími zdroji informací byla statistická data v gesci MŠMT, Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), České školní inspekce (ČŠI), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a také data získaná vlastním šetřením na MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. Při tvorbě dotazníku pro vlastní šetření byla maximální snaha o eliminaci zátěže pro management škol. Po vzájemné dohodě s MAP zajišťovaly MAP distribuci a návratnost dotazníků pro ZŠ a MŠ, odborný krajský tým pak pro SŠ a VOŠ. Sesbíraná data byla odborným týmem zpracována a vyhodnocena z pohledu celého území. U tohoto dokumentu byla zpracovávána také SWOT analýza a prioritizace, kdy se odbornému týmu osvědčilo pracovat na této části na výjezdním pracovním jednání, kdy byl prostor a dostatek času na zpracování jednotlivých klíčových témat, na které byla analytická část členěna. Dále byla analýza projednána a připomínkována na úrovni odborných platforem, které byly sestaveny pro jednotlivá klíčová témata (minitýmy), s řediteli SŠ a VOŠ a představena a schválena v rámci Pracovní skupiny Vzdělávání a Regionální stálé konference.
Mise kraje (poslání) popisuje aktuální působení územně samosprávného celku (územně samosprávný celek = kraj, právnická osoba) na oblast vzdělávání na území příslušného kraje. Správně formulovaná mise definuje požadované charakteristiky vzdělávání na území kraje, které poskytují školy a další vzdělávací instituce s důrazem na potřeby cílových skupin.
Plzeňský kraj usiluje o rozvoj potenciálu každé osobnosti, její kariéry, občanství a lidství. Propojuje společnost a vytváří pozitivní klima ve vzdělávání. Inspiruje k poznávání, kreativitě a inovacím, pěstuje prostředí pro důvěru.
Nebo můžete načerpat inspiraci v zahraničí, např.:
V období 2016 – 2023 byl zpracováván na území kraje Krajský akční plán rozvoje vzdělávání. Součástí tohoto dokumentu byly 2 analytické části:
Sloučením těchto analýz pak vznikl podklad pro prioritizaci potřeb, přičemž byly zohledněny nejen záměry a potřeby území kraje, ale také prioritní potřeby středních škol na území kraje.
Od roku 2024 je vyžadován po krajských úřadech a magistrátu města Prahy pouze Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání, jehož úkolem je vyhodnotit analytická data sebraná MŠMT a případně další relevantní informace z území a vytvořit tak strategický dokument, který bude realizován v dalších pěti letech.
Pro přehlednost můžeme zvolit a používat příznak – např. písmeno nebo barevné označení.
Vzhledem ke složitosti celkové strategie školy jde o úkol nelehký. Nástroje k jeho dosažení jsou dva – rozložení v čase (časový harmonogram) a delegování (Eliáš & Valenta, 2021, s. 117):
Stanovení mise a vize je nedílnou součástí plánování. Na území kraje mohou být pro definování mise a vize značné bariéry: nejednotnost území či naopak konkrétní specifika řešeného území, proměnlivá politická situace mající vliv na dlouhodobé plánování a stanovení potřeb, měnící se priority, časová náročnost a vytížení úředních zaměstnanců a další aspekty, které nepřímo ovlivňují rozvoj potenciálu kraje. I přes tyto obtíže je možné misi a vizi nastavit.
Jak přistupovat k tvorbě vize na úrovni kraje s využitím
Průvodce strategickým a akčním plánováním přibližuje Elena Pešková.
Základní strukturu analýzy lze vyjádřit následujícím schématem:
PROBLÉM – PŘÍČINA / PŘÍČINY – ŽÁDOUCÍ ZMĚNA / CÍL/ OPATŘENÍ.
Postup by měl být následující:
1. vstupní zhodnocení stavu:
2. zhodnocení jednotlivých oblastí v podobě konkrétních opatření vedoucích ke zlepšení stavu v oblasti:
3. Identifikace problémů, jejich příčin a cílů (žádoucích změn):
Důležitou součásti strategické analýzy je také SWOT analýza. SWOT analýza je komplexní analýza, která současně syntetizuje výsledky dílčích analýz do jednoho uceleného obrazu. Jejím smyslem je identifikovat klíčové silné a slabé stránky (nejdůležitější faktory vnitřního prostředí) a klíčové příležitosti a hrozby, které se nacházejí v jejím vnějším prostředí. Cílem SWOT analýzy je identifikovat a následně omezit slabé stránky, podporovat silné stránky, hledat nové příležitosti a znát hrozby.
Stáhněte si praktický materiál zde.
Dle vyhlášky 15/2005 Sb. bude dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy obsahovat jako samostatnou část vyhodnocení dosaženého stavu navazující na předchozí dlouhodobý záměr z hlediska cílů a opatření uvedených v předchozím dlouhodobém záměru.
Začínate plánovat? Doporučujeme začít tvorbou mise a vize.
Strategická analýza tvoří jednu z povinných částí DZ. Podklady vzniklé z analýzy představují důležitý zdroj informací pro tvorbu dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy kraje (DZ). Analytická část dle vyhlášky 15/2005 Sb. stanovuje tyto oblasti:
Smyslem evaluace je získání přehledu o naplňování cílů, které budou podkladem pro analýzu v dalším období. Akční plánování se tak stává kontinuálním procesem strategického řízení rozvoje vzdělávání v kraji.
Strategická analýza je nedílnou součástí strategického plánování, protože nám umožňuje shromažďovat informace, jež by měly být základem pro naše další rozhodování o strategickém směřování. Podklady vzniklé z analýzy představují důležitý zdroj informací pro tvůrce strategií v oblasti vzdělávání a další aktéry v území.
Vítejte v online průvodci strategického a akčního plánování, který Vám umožní projít základními kroky plánovacího procesu. Ukážeme Vám, jak vytvořit vizi, realizovat analýzu, definovat strategické cíle či jak přistupovat k implementaci. K plánování Vám také poskytneme užitečné informace v podobě strategických dokumentů, organizací či metodik, které celý proces usnadní. Pokračujte stisknutím mezerníku nebo pravé šipky na navigačním panelu.
Proč se vyplatí využít Průvodce strategickým a akčním plánováním při rozvoji oblasti vzdělávání na krajské úrovni shrnuje Radovan Výsmek.
Inspirace z Jihočeského kraje:
Jedná se o část průběhu tvorby akčního plánu –zpracování návrhů projektových fiší/záměrů.
Při tvorbě akčního plánu spolupracují vždy členové všech pracovních týmů vytvořených v rámci projektu KAP, mezi nimiž jsou: zástupci středních a základních škol, magistrátu, DDM, MAP, úřadu práce, ČŠI, Jihočeské hospodářské komory, Jihočeské společnosti pro rozvoj lidských zdrojů, Jihočeského vědecko-technického parku, NPI včetně zástupce projektu UpSkilling, zaměstnavatelů, neziskové organizace, Zařízení pro další vzdělávání pedagogů, speciálních pedagogických center a pedagogicko-psychologické poradny. Vycházejí z analytické části včetně vytvořené SWOT analýzy a již hotové prioritizace, v níž byly postupně stanoveny konkrétní cíle/potřeby identifikované v území. Tyto cíle jsou dále zpracovány do návrhů konkrétních projektových fiší. Zpracování má vždy na starosti jeden garant (člen týmu), který řídí celý proces a spolupracuje s dalšími členy týmu. Fiše obsahuje následující základní informace: Cíl projektu včetně souladu s prioritními povinnými či nepovinnými tématy KAP; Stručný popis projektu, tedy jaký problém řeší, jaké jsou příčiny problému, co je cílem projektu, jaké změny jsou v důsledku projektu očekávány; Popis klíčových aktivit; Cílové skupiny a jejich popis; Výstupy projektu včetně způsobu jejich dokládání a šíření; Předpokládaná délka trvání projektu. Zpracovaná fiše projde připomínkováním nejen členů daného týmu, ale i zbývajících týmů. Výstupem je zpracovaná projektová fiše/záměr se všemi podstatnými částmi, které má návrh projektu obsahovat. Projektový tým připravující navazující implementační projekty má tak k dispozici základní kostru projektu včetně formulace aktivit a cílových skupin, vše může využít pro rozpracování na konkrétní podmínky výzvy. Dalším přínosem je možnost využití projektové fiše/záměru i pro jiné výzvy.
včasné reagování na případné změny – schopnost adaptace na změny, které mohou nastat a nemůžeme je ovlivnit. Pro tyto případy je vhodné věnovat pozornost průběžné aktualizaci existujících rizik, případně identifikaci nových rizik
zajištění a alokace zdrojů - zajištění a efektivní rozmístění (alokace) zdrojů (finančních, personálních, materiálních)
V období 2016-2022 byla implementace Krajských akčních plánů rozvoje vzdělávání řešena pomocí individuálních projektů jednotlivých krajů z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Tyto implementační projekty byly zahájeny v roce 2019, ukončovány jsou do listopadu roku 2023.
V nadcházejícím období bude implementace Dlouhodobých záměrů jednotlivých krajů řešena prostřednictvím individuálních projektů jednotlivých krajů z Operačního programu Jan Amos Komenský. Kraje si implementačními projekty naplňují svoje identifikované potřeby.
Implementace Dlouhodobých záměrů krajů musí vést ke zlepšení stavu (dle vyhlášky 15/2005 Sb.) v oblasti:
1. cílů, obsahu a vzdělávacích strategií počátečního vzdělávání,
2. podpory profesního rozvoje pedagogických a nepedagogických pracovníků, včetně osvojování kompetencí k vedení škol a školských zařízení,
3. rovného přístupu ke vzdělávání dětí, žáků a studentů, včetně těch se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných, mimořádně nadaných a s nárokem na poskytování jazykové přípravy,
4. ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče,
5. základního uměleckého a jazykového vzdělávání,
7. podpory vzájemné spolupráce, komunikace a koordinace aktérů ve vzdělávání a sdílení odbornosti na všech úrovních vzdělávací soustavy.
Implementace je důležitá součást strategického plánování, kdy prostřednictvím realizace stanovených činností dochází k naplňování dílčích a následně strategických cílů.
Implementací strategického plánu rozumíme reálné naplnění úkolů/činností, které jsme si stanovili v souladu s nastavenými termíny, přičemž by jednotlivé aktivity měly na sebe v čase logicky navazovat.
V současné době je strategickým dokumentem pro oblast územního plánování v souladu s vyhláškou 15/2005 Sb. Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy kraje (dále jen DZ). DZ je produktem spolupráce partnerů v území, stanovuje priority nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky na území kraje. Dlouhodobý záměr bude založen na reálných datech a analýzách z území.
Cílem dlouhodobého záměru je stanovit strategické cíle/priority/opatření. Cíle/priority vzdělávání na území kraje jsou žádoucí stavy, kterých se v oblasti vzdělávání snažíme dosáhnout prostřednictvím realizace DZ. Úspěšné naplnění strategických cílů vyžaduje jejich detailnější rozplánování do dílčích cílů, aktivit nebo činností. Toho lze dosáhnout prostřednictvím plánů implementace. Při tvorbě plánu implementace je výhodné zařazovat plnění priorit, strategických cílů a dílčích cílů tak, aby na sebe logicky a v čase navazovaly. Stanovené cíle by měly být specifické, měřitelné, akceptovatelné, reálné, termínované - viz. Metoda SMART. Současně by měla být uvedena informace o zdrojích financování, jimiž jsou zejména státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty a fondy Evropské unie.
Nedílnou součástí by měla být informace o jednotlivých subjektech zapojených do procesu tvorby strategického plánu území. Do samotného procesu zpracování strategie by tak neměl promlouvat pouze objednatel (kraj), ale také odborníci v rámci pracovních skupin, odborných platforem, skupina odborné veřejnosti i široká veřejnost tak, aby bylo porozuměno různým potřebám zainteresovaných subjektů a organizací.
Strategický plán, resp. strategický rámec a aktivity nejsou od sebe odtrženy. Plán implementace navazuje přímo na vizi, priority a jejich cíle. Aktivity musí vždy naplňovat cíle. Při vytváření plánu implementace se ptáme: „Jaké aktivity musíme realizovat, abychom dosáhli cílů, které jsme si stanovili?“ Plán implementace nebo akční plán nemusí mít podobu tabulky, může mít členění jako text s odstavci nebo jako zápis z jednání s úkoly na celý rok. Pokud však zpracujete plán implementace (roční akční plán) do tabulky, budete mít jasnou představu o nákladech, které bude plnění strategie v rámci daného roku vyžadovat (Inspiromat list 6 – Akční plán), což značně usnadní průběžné monitorování plnění plánu.
Popis aktivit by měl zahrnovat minimálně tyto údaje: cíl, popis činnosti, odpovědnost, partneři, časový plán, předpokládané zdroje a náklady a další. Sekce Předpokládané zdroje může obsahovat i výčet více možných zdrojů. (Inspiromat 6 – Akční plán). Pro lepší vyhodnocování a evaluaci plánu implementace je vhodné uvádět také kritéria a indikátory.
V letech 2016-2023 byly na území kraje zpracovávány strategické plány rozvoje vzdělávání “Krajské akční plány”, jejichž součástí byly i plány implementace. Krajské akční plány byly primárně zaměřeny na plánování v předem stanovených tématech, plány implementace pak byly realizovány především prostřednictvím implementačních projektů z OP VVV. Od roku 2023 kraje povinně zpracovávají už pouze dlouhodobé záměry a jejich implementace bude řešena z OP JAK.
Průvodce strategickým a akčním plánováním nabízí
přehled strategických dokumentů v oblasti vzdělávání,
které pojmenovávají problémy, cíle a priority. Jak se v nich co nejlépe orientovat představuje Martin Majcík.
Příklad z Pardubického kraje (Strategie rozvoje Pardubického kraje 2021-2027)
Vzdělávací systém v Pardubickém kraji je vysoce otevřený, rozvíjející se v souladu s nastupujícími trendy, tak i s ohledem na specifika svého území. Hovoříme-li o vizi, vycházíme z potenciálu kraje, v Pardubickém kraji máme vše – fungující veřejnou správu, inovativní firmy, Univerzitu Pardubice, a především pestrou nabídku škol (SŠ, VOŠ, konzervatoř) poskytujících vzdělání v perspektivních oborech s výhledem na budoucí uplatnění absolventů na trhu práce. Vize v oblasti vzdělávání je pak podpořena společnými silami aktérů se zájmem o dialog témat a námětů, jejich realizace přispěje ke zvýšení kvality vzdělávací soustavy kraje, vytváření pozitivního podporujícího klima pro vzdělávání i rozvoji důvěry v oblast vzdělávání, rozvoji podmínek pro inovace a zrodu kreativních nápadů, a v neposlední řadě také k maximálnímu rozvoji potenciálu každého jedince s cílem získávání kompetencí potřebných pro kvalitní občanský, profesní a osobní život, posilování znalostní ekonomiky, zkvalitnění systému řízení spolupráce v území a rozvoji inovačního ekosystému Pardubického kraje.
Do procesu tvorby vize se zapojují představitelé kraje, stakeholdeři a další aktéři, jejichž reprezentativnost bývá zajištěna z pohledu zastoupení subjektů zabývající se oblastí vzdělávání v regionu (zástupci škol a školských zařízení, školských asociací, zaměstnavatelů, neziskového sektoru, kraje, měst a obcí, služeb zaměstnanosti, MŠMT/NPI ČR, ITI, MAP, MAS atd.).
Vize je pak společným výstupem zainteresovaných aktérů, vzniká v rámci dílčích platforem, pracovních skupin či uskupení, kde bývají řešena již konkrétní témata. Do procesu tvorby vize povětšinou vstupuje řada námětů v rámci četných diskuzí, přičemž cílem tvorby vize je vykreslit inspirující a žádoucí stav, kdy ještě nejde ani tak o SMART cíl, ale spíše o představu jak přeměnit a povýšit existující hodnoty a dodat jim vyšší kvalitu.
Výzva č. 02_15_002 - Krajské akční plány rozvoje vzdělávání
Výzva č. 02_16_034 - Implementace Krajských akčních plánů I
Výzva č. 02_19_078 - Implementace Krajských akčních plánů II
Výzva č. 02_20_082 - Akční plánování v území
Výzva č. 02_23_018 - Akční plánování v území - IDZ
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+
https://www.regionofwaterloo.ca/en/regional-government/our-vision-mission-and-values.aspx
https://www.cherrycreekschools.org/Page/1246
http://www.bobpearlman.org/Learning21/Mission%20and%20Vision.htm
https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4116646
Důležitý zdroj při tvorbě strategických cílů představují strategické dokumenty z nadnárodní či národní úrovně, které reflektují aktuální trendy v oblasti vzdělávání a určují podobu vzdělávací politiky na vyšší úrovni. Přehled strategických dokumentů, včetně možnosti jejich stažení, naleznete v této části Průvodce strategickým a akčním plánováním.
Výzva č. 02_15_002 - Krajské akční plány rozvoje vzdělávání
Výzva č. 02_16_034 - Implementace Krajských akčních plánů I
Výzva č. 02_19_078 - Implementace Krajských akčních plánů II
Výzva č. 02_20_082 - Akční plánování v území
Výzva č. 02_23_018 - Akční plánování v území - IDZ
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+
Analytická část v rámci DZ kraje bude analogicky vycházet ze struktury a postupů analytické části Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy České republiky.
Propojení povinných témat Dlouhodobého záměru kraje dle vyhlášky č. 15/2005 Sb., která stanovuje náležitosti dlouhodobých záměrů, podkladů MŠMT k Dlouhodobému záměru rozvoje vzdělávací soustavy ČR a Krajských akčních plánů ukazuje následující tabulka:
| Dle vyhlášky 15/2005 SB. obsahuje DZ konkrétní opatření ke zlepšení stavu v oblastech: | Dotazníkové šetření MŠMT vycházející ze Strategie 2030+ a návrh DZ ČR je členěn do těchto oblastí: | Možné využití dat z Krajského akčního plánu |
| cílů, obsahu a vzdělávacích strategií počátečního vzdělávání | kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání | |
| moderní základní vzdělávání pro 21. století | ||
| odborné vzdělávání pro uplatnitelnost na trhu práce | rozvoj podnikavosti, iniciativy a kreativity | |
| polytechnické vzdělávání | ||
| podpora odborného vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli | ||
| kariérové poradenství | ||
| podpora čtenářské gramotnosti | ||
| podpora matematické gramotnosti | ||
| podpory profesního rozvoje pedagogických a nepedagogických pracovníků, včetně osvojování kompetencí k vedení škol a školských zařízení | podpora a rozvoj pedagogů a leaderů škol | podpora pedagogických a manažerských kompetencí pracovníků ve vzdělávání |
| rovného přístupu ke vzdělávání dětí, žáků a studentů, včetně těch se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných a s nárokem na poskytování jazykové přípravy | rovný přístup a efektivní podpora pro všechny žáky bez rozdílu | rozvoj potenciálu každého dítěte/žáka/studenta |
| ústavní a ochranné výchovy a preventivní výchovné péče | prevence a náhradní výchovná péče | |
| základního uměleckého a jazykového vzdělávání | vzdělávání v celoživotní perspektivě | |
| vzdělávacích aktivit zaměřených na mládež, včetně zájmového vzdělávání, a propojování vzdělávání mládeže v rámci vzdělávací soustavy se vzděláváním mládeže mimo rámec vzdělávací soustavy | ||
| podpory vzájemné spolupráce, komunikace a koordinace aktérů ve vzdělávání a sdílení odbornosti na všech úrovních vzdělávací soustavy | systémová podpora a řízení škol |
Vnitřní zdroje se vztahují k aktérům vzdělávání přímo v daném území. Strategická analýza je v tomto případě založena na výzkumných metodách a sběrech dat, které provádí realizační tým tvůrců strategie. Takto získaná data umožní posoudit kvalitu vzdělávání, postoje pracovníků škol, vybavenost škol apod.
Na začátku analýzy je ovšem potřeba stanovit, kdo v daném území ovlivňuje oblast vzdělávání. Tzv. stakeholder analýza tak napoví, které skupiny či organizace je potřeba do sběru dat zahrnout. Postup při zjišťování zainteresovaných stran by měl zahrnovat následující kroky:
Výzva č. 02_15_002 - Krajské akční plány rozvoje vzdělávání
Výzva č. 02_16_034 - Implementace Krajských akčních plánů I
Výzva č. 02_19_078 - Implementace Krajských akčních plánů II
Výzva č. 02_20_082 - Akční plánování v území
Výzva č. 02_23_018 - Akční plánování v území - IDZ
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+
Výzva č. 02_15_002 - Krajské akční plány rozvoje vzdělávání
Výzva č. 02_16_034 - Implementace Krajských akčních plánů I
Výzva č. 02_19_078 - Implementace Krajských akčních plánů II
Výzva č. 02_20_082 - Akční plánování v území
Výzva č. 02_23_018 - Akční plánování v území - IDZ
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+
Výzva č. 02_15_002 - Krajské akční plány rozvoje vzdělávání
Výzva č. 02_16_034 - Implementace Krajských akčních plánů I
Výzva č. 02_19_078 - Implementace Krajských akčních plánů II
Výzva č. 02_20_082 - Akční plánování v území
Výzva č. 02_23_018 - Akční plánování v území - IDZ
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+
Vyhodnocení naplňování potřeb/cílů probíhá na konci období, pro které byl dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy kraje sestaven. Vyhodnocuje se, zda-li byly potřeby/cíle naplněny. Z předchozího kroku máme k dispozici soubor činností s vyznačenou mírou jejich splnění. Potřeba/cíl je naplněna tehdy, pokud jsou splněny veškeré definované činnosti.
Způsob vyhodnocení kritérií záleží na jejich povaze (kvantitativní, kvalitativní) i na cílové skupině (školy jako instituce, učitelé, žáci, rodiče, sociální partneři, zaměstnavatelé aj.). Může se jednat např. o řízené rozhovory, o dotazníky, o přímé pozorování, o rozbor výročních zpráv zpracovávaných školami, o rozbor jiné dokumentace.
