Created by Projekt P-AP
Prohlédněte si ukázkově připravený strategický plán a plán implementace pro mateřskou školu.
Využijte dokumenty k inspiraci. Stáhněte si hotové strategické plány a plány implemetnace dle typu školy.
Stáhněte si formuláře k vyplnění, které Vám usnadní tvorbu vlastní strategie a plánu implementace.
Inspirujte se připraveným strategickým plánem určeným pro základní školu s mateřskou skolou.
Hledáte inspiraci pro Váš strategický plán? Inspirujte se připraveným ilustrativnm plánem pro střední školu.
Na této části stále pracujeme. Děkujeme za strpení.
Hledáte způsob jak vytvořit strategický plán nebo plán implementace? Využijte připravené šablony připravené k vyplnění.
Stáhněte si a využijte editovatelné formuláře, které Vám ušetří čas.
Manažerské poučky platí i v prostředí školy
Jednou ze základních cest, jak zvýšit participaci učitelů na vedení školy, je vytvoření funkčního širšího vedení tj. „prvoliniového managementu“ ve škole. Širší vedení školy je zpravidla tvořeno vedoucími poradenských pracovišť, vedoucími učiteli a vedoucími metodických kabinetů, kdy každý má svůj tým v počtu cca pěti až osmi podřízených. Tato cesta se opakovaně osvědčila při aktivizaci pedagogického sboru, např. při implementaci strategického řízení a plánování v podmínkách škol. Dnes častý model, kdy se ředitel snaží napřímo pracovat s větším počtem podřízených vede k tomu, že naráží na vlastní časové limity a je nucen na individuální práci s každým členem sboru rezignovat. Manažerská poučka, že jeden člověk dokáže efektivně vést maximálně osm až patnáct lidí, je praxí mnohokrát ověřena. Prostředí školy není výjimkou, spíše naopak.
Učitelé vědí, že se jim naslouchá
Vhodným postupem, jak aktivizovat ve škole střední management, je inovovat systém porad. S výjimkou pedagogických rad je v rámci efektivity vhodné pořádat častější porady malých týmů. Širší vedení školy se schází s ředitelem a zástupci ředitele nad konkrétními otázkami či problémy, které společně prodiskutují, a následně je každý z vedoucích přenese do svého týmu. Takto dochází nejen k přenosu nezkreslených informací od vedení školy směrem ke všem pedagogům, ale také k možnosti, aby se k daným otázkám každý z pedagogů mohl vyjádřit či navrhnout možná řešení. Tuto zpětnou vazbu pak vedoucí jednotlivých týmu přenáší k vedení školy. Učitelé vědí, že je jim nasloucháno a že o jejich názor či návrh řešení má vedení školy zájem. Zvedá se tím postupně i jejich ochota a zájem se do dění ve škole aktivně zapojovat. Roste také význam role prvoliniových manažerů a tím i jejich motivace k další práci. Postupně je pak vhodné, aby tito přímí nadřízení skutečně vedli svůj tým, realizovali hodnotící pohovory s členy svého týmu, podíleli se na návrhu odměn, doporučovali týmu i jednotlivcům rozvojové a vzdělávací aktivity. A i oni sami by měli postupně získat základní manažerské dovednosti jak vzděláváním v různých kurzech, tak i samostudiem čí koučováním ze strany ředitele.
Pracovní skupiny: na principu dobrovolnosti
Další z vhodných možností práce s pedagogickým sborem je vytváření pracovních skupin či řešitelských týmu, určených k řešení konkrétních rozvojových aktivit a požadavků. Tyto mohou vzejít jak od vedení školy, tak i od samotných pedagogů. Pracovní skupiny vznikají napříč jednotlivými týmy a účast v nich by měla být na principu dobrovolnosti. Smyslem řešitelských týmů je získat skupinu lidí, kteří jsou nadšeni pro chystanou změnu a pomohou s jejím uvedením do života.
Poděkovat a pochválit
Pro aktivizaci pedagogů se hodí také metoda nazývaná „mísa ovoce“. Učitelům předložíme soupis aktivit, které je potřeba zajistit, a požádáme je, aby si vybrali, do které z nich se zapojí. Každý si vybere to, co ho baví a na čem se chce podílet. Tím zcela přirozeně dosáhneme, že zvolený úkol plní většina učitelů dobrovolně a motivovaně. Rolí ředitele je pak hlavně poděkovat a pochválit, aby se aktivní přístup učitelů nestal samozřejmostí, která si nezaslouží ocenění.
Jak mohou ředitelé škol pracovat se svým pedagogickým sborem?
„Žádný člověk nenajde nejlepší způsob, jak něco dělat, pokud to nedělá rád.“ Japonské přísloví
Častou otázkou, kterou si ředitelé škol dnes a denně pokládají je, jak zapojit pedagogy do rozvojových aktivit školy a jak je motivovat i k činnostem nad rámec jejich přímé vyučovací povinnosti. Jak dosáhnout toho, aby byli učitelé ve škole rádi a práce pro školu je bavila? V této souvislosti je velmi důležité, abychom si uvědomili, že pouze spokojený a motivovaný pedagog může dosahovat skvělých výsledků a mít spokojené a motivované žáky.
Motivace pedagogických pracovníků je mimo jiné silně ovlivněna tím, že učitelé mají zpravidla vzdělání na stejné úrovni jako jejich nadřízení, tj. ředitelé škol. Proto reagují na některé skutečnosti citlivěji než jiné skupiny zaměstnanců. Zejména negativně vnímají příliš autoritativní styl řízení, chybějící možnosti participovat na rozhodování či nenaslouchání jejich názorům a doporučením ze strany vedení školy. Nerespektování jejich potřeb v této oblasti může mít nežádoucí dopady na jejich pracovní motivaci. I z tohoto důvodu vnímáme práci s celým pedagogickým sborem jako jeden s klíčových nástrojů motivace pedagogů. A je důležité je vybírat takové metody a postupy, kterým sami věříme, protože pouze tak budeme ve své práci uvěřitelní.
Motivace představuje klíčový prvek každé změny. Podívejte se na to, jak vytvořit tým, který bude táhnout za jeden provaz.
Koncept kvalitní školy České školní inspekce vymezuje celou řadu kritérií, jež poukazují na kvalitní školu. Pro potřeby škol ČŠI vytvořila přehled příkladů inspirativní praxe pro jednotlivé typy škol, který pro jednotlivé oblasti můžete využít při tvorbě Vaší strategie.
Kultura školy představuje sdílené hodnoty, jež jsou charakteristické pro danou školu. Jedná se tedy o unikátní kontext, který ovlivňuje způsob strategického a akčního plánování.
1.1 – předškolní vzdělávání, střední vzdělávání, středisko volného času
1.2 – předškolní vzdělávání I, předškolní vzdělávání II, střední vzdělávání
1.3 – základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, základní vzdělávání III, střední vzdělávání
1.4 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání
1.5 – základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, střední vzdělávání I, střední vzdělávání II, vyšší odborné vzdělávání
6.1 – základní vzdělávání, středisko volného času
6.2 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, střední vzdělávání
6.3 – základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, základní vzdělávání III, střední vzdělávání
Přečtěte si odborný článek z RVP.cz
2.1 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání
2.2 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, střední vzdělávání
2.3 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, střední vzdělávání
2.4 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, střední vzdělávání
2.5 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, základní umělecké vzdělávání
5.1 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy
5.2 – základní vzdělávání, střední vzdělávání
5.3 – základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, střední vzdělávání I, střední vzdělávání II, základní umělecké vzdělávání
5.4 – střední vzdělávání I, střední vzdělávání II
3.1 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání
3.2 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání I, základní vzdělávání II
3.3 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, střední vzdělávání
3.4 – předškolní vzdělávání, střední vzdělávání
3.5 – předškolní vzdělávání, střední vzdělávání, základní umělecké vzdělávání
4.1 – základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, základní vzdělávání III
4.2 – předškolní vzdělávání I, předškolní vzdělávání II, základní vzdělávání I, základní vzdělávání II
4.3 – základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, základní vzdělávání III
4.4 – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání I, základní vzdělávání II, střední vzdělávání I, střední vzdělávání II, základní umělecké vzdělávání
Informační karty Vám přináší přehled dokumentů a zdrojů pro aktuálně řešená témata. Stáhněte si materiál po kliknutí na dané téma.